|
|
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady procesu rezidenční suburbanizace na změny v prostorové mobilitě a strukturu činností v každodenním životě mladých lidí. Cílem práce je také zhodnotit charakter některých aspektů sociálního prostředí, např. charakter vzájemných vztahů původních a nově příchozích obyvatel. Přestěhování do suburbánní oblasti mělo za následek nutnost časté dojížďky do Prahy do škol a za službami. Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé jsou ve svém denním pohybu limitováni veřejnou dopravou. K sociálnímu kontaktu nově příchozích a původních obyvatel dochází v omezené míře, lze však v této oblasti předpokládat pozitivní vývoj. Klíčová slova: suburbanizace, mladí lidé, prostorová mobilita, každodenní život
|
|
|
GRAVITAČNÍ MODELY A JEJICH VYUŽITÍ PŘI STUDIU PROSTOROVÉ ORGANIZACE LETECKÉ DOPRAVY
HAMROVÁ, Marika
Bakalářská práce se zabývá prostorovými interakcemi uskutečňovanými leteckou dopravou. Těmito prostorovými interakcemi lze vymezit jádrové, v tomto případě často navštěvované, regiony a periferní, méně navštěvované, regiony v závislosti na ročním období a vzdálenosti od sledovaného letiště. Bakalářská práce se zabývá porovnáváním reálných dopravních spojů, uskutečněných pomocí letecké dopravy, a výpočtů získaných pomocí gravitačních modelů. Gravitačními modely lze zjišťovat sílu interakcí mezi dvěma různými body, přičemž zadané proměnné mohou být různé. Například HDP města, počet odbavených cestujících, počet letů uskutečněných z daného letiště, počet obyvatel města V tomto případě byl jako proměnná využit počet odbavených cestujících za rok a vzájemná vzdálenost dvou letišť. Hlavními centry byla zvolena města Nice a Bratislava, a to pro jejich specifickou polohu a funkčnost. V první teoretické části se práce věnuje letecké dopravě a její souvislostí s prostorovou mobilitou. Druhá část práce sleduje nejsilnější interakce leteckých koridorů z měst Nice a Bratislava, porovnáváním dvou již zmíněných metod. Součástí druhé části jsou také mapy znázorňující analyzované údaje. Data, která byla pro tuto práci využita, byla získána na webových stránkách leteckého serveru http://www.flightstats.com/ a http://www.mapy.cz/.
|
|
| |
|
|
Nedenní dojížďka na příkladu hlavního města Prahy
Horáček, Jiří ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nemeškal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na téma nedenní dojížďky, demonstrovaná na příkladu hlavního města Prahy. V úvodní části je charakterizována prostorová mobilita, její vývoj a pojmy spojené s nedenní dojížďkou. Další část popisuje data, která jsou podkladem pro analýzy v empirické části této práce. Porovnávám například absolutní hodnoty nedenní dojížďky z jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP) Česka, intenzita nedenní dojížďky podle ORP a nebo vztah nedenní dojížďky a dlouhodobé migrace do Prahy. V další části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, které korespondují se zjištěními získanými analýzou dat ze SLDB 2011. Shrnutím šetření a analýzy byla prokázána silná závislost nedenní dojížďky a migrace do Prahy. V rámci Česka dosahuje nedenní dojížďka nejvyšší intenzity v Jihočeském kraji. Jediný kraj, který disponuje ještě vyšší intenzitou dojížďky do Prahy, je kraj Středočeský, avšak v tomto případě se nejedná o dojížďku nedenní trvající déle než 24 hodin. Klíčová slova: nedenní dojížďka, migrace, prostorová mobilita, hlavní město Praha, Sčítání lidu, domů a bytů 2011
|
|
|
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady procesu rezidenční suburbanizace na změny v prostorové mobilitě a strukturu činností v každodenním životě mladých lidí. Cílem práce je také zhodnotit charakter některých aspektů sociálního prostředí, např. charakter vzájemných vztahů původních a nově příchozích obyvatel. Přestěhování do suburbánní oblasti mělo za následek nutnost časté dojížďky do Prahy do škol a za službami. Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé jsou ve svém denním pohybu limitováni veřejnou dopravou. K sociálnímu kontaktu nově příchozích a původních obyvatel dochází v omezené míře, lze však v této oblasti předpokládat pozitivní vývoj. Klíčová slova: suburbanizace, mladí lidé, prostorová mobilita, každodenní život
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Žďár nad Sázavou: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
MAREK, Jan
Cílem bakalářské práce bylo sledovat každodenní prostorovou mobilitu obyvatel ORP Žďár nad Sázavou. Potřebná data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření za jednotlivé domácnosti zvoleného mikroregionu. Byly získávány údaje týkající se charakteristik vybraných domácností a jejich jednotlivých členů společně se záznamy cest zúčastněných za dané referenční dny (pondělí, středa, sobota). Na základě výsledků šetření byla vypracována analýza zvolených procesů a jejich geografických podmíněností. Zároveň byly výsledky porovnány s domácími i zahraničními pracemi zabývajícími se touto problematikou. Samotný výzkum se tedy zabýval rozdíly v mobilitě daných skupin obyvatel rozdělených dle věku, ekonomické aktivity apod. Tyto skupiny jsou charakteristické rozdílným dopravním chováním v prostoru. Z výsledků je patrná genderová diference, ženy podnikají vyšší počet cest, ale průměrně na kratší vzdálenosti než muži. Nejčastěji cestují lidé za prací a školou, tyto cesty jsou významné především v pracovních dnech, o víkendu převažují volnočasové aktivity a aktivity spojené s cestou za službami. Z hlediska ekonomické aktivity je vyzdvižena problematika odlišnosti v mobilním chování vysokoškolských studentů spojená s nedenní dojížďkou za studiem. Práce se také zabývá intenzitou chodu časoprostorové mobility během dne s důrazem na odlišnosti pracovních a víkendových dnů. Analytická část je doplněna o grafické výstupy a tabulky.
|
|
|
Metody efektivního monitoringu návštěvníků ve vybraném území - případová studie Uherského Hradiště
Ketmanová, Magda
Bakalářská práce se zaměřuje na monitoring návštěvníků v Uherském Hradišti. Jejím cílem je identifikace vhodných forem monitorování návštěvnosti ve městě a následná formulace doporučení k jejich implementaci do strategií cestovního ruchu jako jednoho z efektivních nástrojů jeho rozvoje. Jednotlivé pasáže práce se věnují hodnocení významu zjišťování návštěvnosti cestovního ruchu pro město a diskutují i přínosy z něj. Hlavní důraz byl kladen zejména na vlastní návrhy monitoringu návštěvnosti a sekundárního výzkumu současných metod. V závěru práce je zpracováno vyhodnocení jednotlivých metod a provedena doporučení k jejich možnému využití v Uherském Hradišti.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Soběslav: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
DAVIDOVÁ, Markéta
Obsahem bakalářské práce je výzkum každodenní prostorové mobility obyvatel v regionu Soběslav. Nejprve proběhlo anonymní dotazníkové šetření, prostřednictvím kterého byla získána potřebná data. Údaje poskytovaly obecné informace o zúčastněných domácnostech, vybrané osobní údaje jejich členů a zápisy jejich dílčích cest v průběhu referenčních dnů (pondělí, středa, sobota). Samotná analýza se zaměřila na rozbor vybraných procesů a jejich podmíněností, přičemž výsledky byly také porovnány s jinými českými i zahraničními studiemi provedenými na podobném principu. Vlastnosti každodenní prostorové mobility ve vybraném regionu vycházely z dopravního chování respondentů rozdělených podle stanovených kritérií pohlaví, věk, ekonomická aktivita Každá kategorie se pohybuje v prostoru jinak. Pozornost byla taktéž věnována hledání odlišností prostorové mobility v časovém pojetí. Konkrétně mezi pracovní částí týdne a víkendovou. Úplně hlavní zaměření výzkumu směřovalo ke každodenní prostorové mobilitě z hlediska užívání automobilu. Z výsledků je evidentní, že domácnost na venkově se jen těžko obejde bez vlastnictví automobilu. Výsledek také ukázal, že respondenti při pravidelných cestách, konkrétně při dojíždění do práce, upřednostňovali osobní automobil před veřejnou dopravou. Zároveň byla veřejná doprava při pravidelných cestách využívána více než při nepravidelných. Dále je možné shledat, že muži jsou častějšími uživateli automobilu než ženy. Zároveň věnují každodennímu cestování více času a pohybují se na delší vzdálenosti od domova. Pracující skupina obyvatel má nejvíce příležitostí obstarat každodenní základní nákup pomocí automobilu vzhledem k jejich vysoké mobilitě. Nejtypičtějším dnem pro realizaci nákupů s užitím automobilu byla však sobota. Výsledky jsou doprovázeny grafickými výstupy a tabulkami.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Kouřim: Analýza vybraných procesů a geografických podmíněností
TOMÍČEK, Filip
Bakalářská práce je zaměřena na téma každodenní prostorové mobility obyvatelstva na území POÚ Kouřim. Průzkum byl prováděn metodou dotazníkového šetření ve vybraných domácnostech v obcích POÚ Kouřim. Teoretická část nás seznámí se základními pojmy mobilita a geografie času. Seznámíme se s problematikou transformace dopravy v České republice po roce 1989, stručnou charakteristikou území a s metodologickými východisky práce. Výsledky průzkumu byly použity na porovnání dopravního chování mužů a žen v POÚ Kouřim. Dalším zkoumaným tématem bylo využití dopravních prostředků v POÚ Kouřim. Obě tato témata byla porovnána s dostupnými výzkumy. V závěru práce jsou shrnuty výsledky zkoumaných témat.
|
|
|
Geografické aspekty dojížďky za prací v okrese Jindřichův Hradec - komparace sčítání 1991 a 2011
ŘIMNÁČOVÁ, Šárka
Bakalářská práce popisuje změny v dojížďce za zaměstnáním v okrese Jindřichův Hradec mezi roky 1991 a 2011. Cílem této práce je geografická analýza zaměřená na vývoj geografických aspektů dojížďky za prací a popsání a zhodnocení změn v dojížďce za prací probíhající v období mezi cenzy 1991 a 2011 v rozsahu okresu Jindřichův Hradec. Analýza obsahuje zpracování sociogeografické regionalizace okresu na základě dojížďky za prací (vymezení středisek a spádových území), vymezení dojížďkového zázemí okresního města na základě dojížďky za prací, porovnání dojížďkových regionů s vymezením regionů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů a dále syntéza zkoumané problematiky, její komplexní zhodnocení a porovnání výsledků ze sledovaných období.
|
host ::
RSS.