|
|
Stanovení genetické distance výchozích šlechtitelských materiálů řepky ozimé
Papanová, Michaela
Bakalářská práce je sestavená jak z literárního přehledu, tak z praktické části.První zmíněná část obsahuje pojednání o brukvi řepce olejce a jejím hlavním využití. Pozornost je také věnována metodám a historii šlechtění této plodiny. Nedílnou součástí je i seznámení s pojmem genetické vzdálenosti a s důležitostí genových bank. Druhá část pak obsahuje informace o samotném výzkumu zaměřeném na stanovení genetické vzdálenosti u vybraných vzorků brukve řepky olejky pomocí metody ISSR. Výsledky analýzy byly použity pro identifikaci možných duplicit v kolekci této plodiny, stejně jako pro stanovení genetické eroze vzorků. Stejně tak lze výsledky použít i při samotném šlechtění, a to především při výběru rodičovských komponent.
|
|
|
Efekt vybraného hnojiva a pomocného rostlinného přípravku na produkci ozimé řepky
PAUL, Radim
Cílem diplomové práce bylo založit a vyhodnotit poloprovozní pokus. Hodnocen byl vliv 5 variant s aplikací pomocných rostlinných přípravků na výnosotvorné prvky, výnos a olejnatost semen ozimé řepky. V kontrolní variantě nebyl aplikován žádný biostimulant. Ve variantě 1 bylo ve fázi BBCH 34 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Ve variantě 2 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 5 l přípravku Talisman. Ve variantě 3 bylo ve fázích BBCH 39 a 51 aplikováno 2 l a 3 l přípravku Talisman. Ve variantě 4 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 2 l přípravku Talisman, ve fázi BBCH 51 aplikováno 3 l přípravku Talisman a ve fázi BBCH 51 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Pokus byl prováděn v hospodářském roce 2020/2021 na rodinné farmě u obce Dobkov nedaleko města Chotěboř. Obsah živin v sušině nadzemní biomasy byl jednotlivými variantami ovlivněn pouze minimálně. Skutečný výnos semen byl ovlivněn pozitivně, přičemž nejvyššího výnosu dosáhla varianta 4 (4,14 t*ha-1). Olejnatost semen nebyla variantami statisticky významně ovlivněna. Nejvyšší olejnatosti dosáhla varianta 2 (42,40 %). Ze sledovaných výnosotvorných prvků byla jednotlivými variantami negativně ovlivněna hmotnost tisíce semen, nejvyšší byla u kontroly (5 g). Počet šešulí na rostlině byl naopak ovlivněn pozitivně se statisticky významným rozdílem (150 ks) ve variantě 4. Počet semen v šešuli nebyl jednotlivými variantami ovlivněn (18 - 19 ks).
|
|
|
Změny odrůdové skladby řepky olejky (\kur{Brassica napus} L.) v průběhu šlechtění této plodiny
LHOTA, Jiří
V práci je zmapován vývoj šlechtění z hlediska změny odrůdové skladby řepky olejky (\kur{Brassica napus} L.). Změny odrůdové skladby se především týkají nastavení šlechtitelské práce na snížení obsahu nežádoucích mastných kyselin (kyseliny erukové) a antinutričních látek (glukosinolátů) v semeni řepky. Práce se také zabývá šlechtitelským procesem hybridních odrůd řepky, které v posledních letech převažují nad odrůdami liniovými díky vyššímu výnosovému potenciálu. Dále je v práci uveden přínos šlechtitelské práce, týkající se transgenních odrůd, které mají zvýšenou odolnost vůči patogenům, škůdcům a odrůd tolerantních k herbicidům. Práce je zaměřena také na výnosové parametry jako jsou výnos semene a olejnatost. Vzhledem k celosvětovému významu této plodiny je zmíněná historie pěstování jak v ČR, tak i mimo ni.
|
|
|
Vývoj a rozmístění pěstování a produkce řepky olejky ve světě
KUČEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá řepkou olejkou - rozmístěním její produkce podle států světa, podle regionů NUTS EU a také rozmístěním jejích osevních ploch v okresech ČR. Věnuje se také vývoji produkce řepky olejky ve státech světa (mezi roky 1961 až 2017), v NUTS EU (2000-2017) a v okresech ČR (1990-2019). Datovými zdroji jsou databáze Faostat, Eurostat a Agrocenzus. Data jsou zpracována do podoby tabulek, vývojových grafů a zejména kartografických příloh - kartodiagramů, kartogramů vývoje a map lokalizovaných bodů. Produkce řepky olejky ve světě stále narůstá. Největšími producenty jsou Kanada, s odstupem Čína a Indie, ovšem největší produkce pochází z EU (zejména z Francie, Německa a Polska), která je soustředěna do střední části mírného pásu Evropy. V České republice se řepka olejka pěstuje téměř po celém území, s výjimkou horských pohraničních oblastí, rozsáhlých aglomerací a dalších nezemědělských prostorů.
|
|
|
Optimalizace metod tkáňových kultur řepky pro využití techniky Crispr/Cas9
HARENČÁK, Jan
Transformace rostlin pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens (podle nové nomenklatury Rhizobium radiobacter) je široce používaná metoda pro úpravu genomu u rostlin. Nicméně, různé odrůdy řepky olejky nemají vždy stejnou schopnost regenerace in vitro, která je pro transformaci klíčová. Tato práce se zabývá optimalizací regeneračního protokolu pro vybrané odrůdy řepky olejky. Z šesti testovaných odrůd úspěšně regenerovaly pouze dvě - Arabella a Obelix. Vytvořený protokol lze použít pro regeneraci bez transformace, ale je možné do něj implementovat i kroky, které transformaci pomocí A. tumefaciens umožňují.
|
|
|
Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky
TOMÁŠEK, Václav
Tato práce se zabývá problematikou pěstování řepky olejky (Brassica napus L.) s použitím různých technologií zpracování půdy. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část práce zahrnuje literární přehled, který se zabývá základními informacemi o řepce olejce, dále přehledem technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosové prvky řepky. Hlavní částí práce je vyhodnocení výsledků dvouletého maloparcelkového pokusu z roku 2017/2018 a 2018/2019. Tento pokus byl založen na pozemcích Zemědělské farmy VETO s.r.o., v obci Veselíčko, okresu Písek. Do pokusu byly zařazeny čtyři odrůdy, Mazari CS, Atora, PT234 a PX113. Každá odrůda byla vyseta ve třech variantách zpracování půdy, varianta s orbou, varianta s mělkým zpracováním půdy a varianta s podrýváním. Všechny vyseté varianty byly ve čtyřech opakováních. V pokusu byl sledován vliv zpracování půdy na výnos semen řepky, dále byly sledovány některé výnosové prvky, hmotnost tisíce semen, olejnatost semen, počet rostlin na m2, počet šešulí na rostlinu a tloušťka kořenového krčku. Celkově vyšších výnosů bylo dosaženo v roce 2018, kdy průměrný výnos všech parcel byl 5,63 t/ha. V roce 2019 průměrný výnos všech parcel klesl na 3,80 t/ha. Vliv zpracování půdy na výnos semen byl prokazatelný především v roce 2019, který byl chudší jak na srážky ihned po zasetí, tak na srážky v době tvorby semene. V tomto roce vycházela nejvýnosněji varianta s využitím podrývání. Na závěr lze říci, že podrývání má příznivý vliv na výnos řepky především v sušších letech.
|
|
|
Fyzikální a biologické ošetření osiva jako alternativa za chemické moření
STREJČKOVÁ, Monika
Disertační práce je zaměřena na zjištění, zda je kombinace fyzikálního a biologického ošetření osiva u vybraných polních plodin (řepka olejka, ječmen jarní) srovnatelné s chemickým ošetřením. Hodnotila se účinnost fyzikálního ošetření semen nízkoteplotním plazmatem (Gliding Arc, mikrovlnné), biologického ošetření kulturou mykoparazitické houby Trichoderma virens a kulturou entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae. V rámci experimentů v laboratorních podmínkách, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj obilek, (semen), procento klíčivosti obilek, (semen) a procento zdravých obilek, (semen). Individuální plazmatické ošetření v kombinaci s biologickým ošetřením mělo významný pozitivní účinek na rychlost klíčení obilek, (semen). Nebyl pozorován žádný negativní účinek fyzikálního a biologického ošetření na obilkách, (semenech). Proběhlo hodnocení vzcházivosti ošetřených semen v laboratorních a polních podmínkách. V polních podmínkách u vybraných plodin na různých lokalitách a v jednotlivých letech, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj porostu, zdravotní stav a výnosové parametry. Plazmové a plazmové s T.virens ošetření pozitivně ovlivnilo u modelových rostlin lepší zapojení porostu, délku klasů, (šešulí) a výnos. Kombinovaná úprava měla u řepky olejky pozitivní vliv na rychlejší vývoj na jaře, délku a sílu kořene, dřívější kvetení a dozrávání. Naproti tomu kombinovaná úprava u ječmene jarního pozitivně ovlivňovala vzcházivost a odnožování. Podle získaných výsledků se zdá, že kombinované fyzikální a biologické ošetření semen je účinnou alternativou k chemické úpravě semen.
|
|
|
Analýza genů indukovaných abiotickým stresem u řepky
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Šlechtění na odolnost vůči abiotickým stresorům je v současné době jedním z nosných témat šlechtění rostlin. Ve šlechtitelských programech řepky byla v případě selekce rostlin s vyšší odolností abiotickým stresům pozornost po dlouhé období věnována převážně jen popisným morfologickým a fyziologickým parametrům. V rámci této dizertační práce bylo provedeno několik experimentů zaměřených na identifikaci potenciálních genů spojených s reakcí na abiotický stres pomocí metody RT-qPCR (quantitative reverse transcription PCR). Zároveň byla použita metoda SPR (rezonance povrchového plazmonu), moderní optická metoda, která umožňuje studovat velmi nízké koncentrace nativních proteinů i v přítomnosti jiných látek, umožňuje kvantifikaci konkrétních proteinů vazbou na specifické protilátky a u řepky či jiných významných plodin nebyla doposud použita. Protein ERD10 byl pomocí metody rezonance povrchového plazmonu (SPR) identifikován jako protein účastnící se reakce na stres chladem, resp. aklimatizaci. Z výsledků vyplývá, že akumulace proteinu ERD10 ve standartních podmínkách ovlivňuje dynamiku změny jeho akumulace v průběhu stresu chladem. V případě, že hledáme genotypy, které by měly vynikat svou schopností aklimatizovat se i během krátkého teplého podzimu, nabízí se analýza akumulace dehydrinů metodou rezonance povrchového plazmonu jako vhodná metoda pro rychlý, nenáročný a relativně levný skrínink většího množství genotypů ve šlechtitelských kolekcích. Dalšími testovanými geny byly LTI78, RCI2A, NRP1 a dva geny pro hypotetické proteiny. Jejich relativní exprese se v průběhu stresu chladem také výrazně zvyšovala. O funkci těchto genů a proteinů se toho zatím ví velmi málo, proto budou jistě zajímavým předmětem dalších experimentů. Dále byla testována také relativní exprese genů vytipovaných podle výsledků analýzy proteinů metodou MALDI-TOF/TOF u regenerovaných mikrosporových embryí odvozených z rostlin řepky stresovaných simulovaným suchem. Byly testovány geny pro lactoylglutathione lyázu I, fosfolipázu D 1 a peroxiredoxin antioxidázu. U odolnější odrůdy ve standardních podmínkách a na začátku stresu byla naměřena významně nižší exprese genu pro peroxiredoxin antioxidázu. Tento gen bude předmětem našeho dalšího zkoumání jako potenciální marker pro výběr genotypů, které mohou být odolnější stresu suchem.
|
|
|
Využití metody RT-PCR při studiu reakce rostlin řepky na stres chladem
HARENČÁK, Jan
Cílem této práce je zhodnotit míru exprese genu pro protein ze skupiny dehydrinů ERD10 a genu transkripčního faktoru ICE1 u řepky, které jsou potenciálně zapojené v reakci na stres chladem. Ačkoliv řepka poměrně dobře odolává chladovým podmínkám, v ČR patří právě chlad mezi důležité prvky snižující její výnosnost. Expresní analýza byla provedena metodou RT qPCR u rostlin odrůd Cadeli a Navajo, které byly vystaveny stresu chladem a vykazují odlišnou reakci na stres chladem.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
|
host ::
RSS.