|
|
„Filozof struktur“. Zapomnění, archiv a znovuobjevení Jaroslava Josefa Polívky
Jackson, Ladislav ; Jakubec,, Ondřej (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Hlavním výstupem disertační práce je výstava Filozof struktur: Architekt a inženýr Jaroslav J. Polívka (18861960), která byla realizovaná v roce 2021 v Galerii FaVU v Brně a v roce 2022 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Textová část, která ji doprovází, práce představuje rozsáhlé dílo Jaroslava Josefa Polívky, zasazuje jej do kontextu vývoje globální moderní architektury i do vztahu k podmínkám práce architekta a inženýra v první polovině dvacátého století. V návaznosti na hlavní okruhy výstavy rozpracovává tematické okruhy míst, v nichž Jaroslav Polívka působil a pro které navrhoval, sociální sítě, do nichž se včlenil a jichž byl aktér, a archiv, jehož struktura hrála významnou roli v jeho zapomenutí i znovuobjevení. Cílem práce není Polívku vmanipulovat do role „velkého architekta“, ale představit ho jako spolutvůrce solidní stavební kultury v českých zemích, v evropském zahraničí i v severní Americe, ukázat rozmanitost stavebních typů, v nichž dokázal najít příležitosti pro technické a konstrukční inovace, jimiž chtěl přispět k zlepšení moderního života. Cílem práce je rehabilitace stavitele a architekta, odpoutání vyprávění jeho odkazu od jiných autorit, jak je tomu doposavad v tuzemské i americké historiografii zvykem (představitelé československé avantgardy, Frank Lloyd Wright) a naznačení řady mimouměleckých a mimoarchitektonických okolností, které utvářely podobu jeho děl.
|
|
|
Moderní architektura. Nejslavnější funkcionalistické vily
VOJTÍŠKOVÁ, Lucie
První část teoretické práce je věnována obecně moderní architektuře na počátku 20. století, jejímu vzniku, prvotním umělcům a stavbám, které v té době vznikaly. Blíže se zaměřuje na funkcionalismus, a to jak ve světě, také českých zemích. Druhá část práce popisuje nejslavnější funkcionalistické architekty v Evropě, kteří ovlivnili další tvorbu ve vývoji architektury. Těžištěm bakalářské práce je analýza a komparace funkcionalistických vil ve světě a na českém území - vily Savoye od Le Corbusiera, vily Tugendhat od Miese van der Rohe a Müllerovy vily od Adolfa Loose.
|
|
| |
|
|
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v kontextu české architektury
Fifernová, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Studentka zpracovává monografii Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech. Dodržuje logickou strukturu monografické studie, tedy píše stručné dějiny soutěže, vývoje Plečnikova projektu, stavby a změn po dokončení chrámu až po současnost. Zaměřuje se při tom více na dílčí témata dosud nedostatečně zpracovaná, především následující: Postavení a možnosti katolické církve jako stavebníka v mladé Československé republice a její vztah k moderní architektuře. Vývoj liturgického prostoru ve dvacátém století. Komparace Plečnikova pojetí sakrální architektury s přístupem srovnatelných klíčových osobností (např. Otto Bartning, Dominikus Böhm, Clemens Holzmeister, Rudolf Schwarz a Martin Weber). Plečnikova reflexe českého prostředí, tradice a soudobé české architektury. Komparace předmětu práce s Plečnikovými kostely ve Slovinsku a Vídni, a se soudobými novostavbami katolických chrámů a sborů nekatolických církví v Čechách. Součástí práce je obrazová dokumentace. Klíčová slova Josip Plečnik, moderní architektura, liturgický prostor, česká sakrální architektura, Mariánský sloup, oltářní menza
|
|
| |
|
|
Chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě
Tiagusheva, Tatiana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě, rané dílo z let 1908-1912, jemuž zatím nebyla v české odborné literatuře věnována žádná pozornost. Zvláštní kapitola je věnována dějinám Marfo-Marijského kláštera, osobnosti jeho zakladatelky a klášternímu životu. Chrám je uchopen analytickým popisem jako specifický Gesamtkunstwerk v jednotě architektury, malířské a sochařské výzdoby a jejich ikonografie. Analýza a interpretace architektury chrámu se zaměřily především na práci s odkazy k tradiční ruské architektuře. Samostatné podkapitoly objasnily místo chrámu v díle Alexeje Viktoroviče Ščuseva a Michaila Vasiljeviče Něstěrova. Součástí práce je obrazová příloha obsahující dokumentaci chrámu a fotografický materiál.
|
|
|
Dielo architektov Aloisa Balána a Jiřího Grossmanna
Ščepánová, Soňa
After the establishment of the First Czechoslovak republic, many Czech experts settled in Slovakia, including young architects Alois Balán and Jiří Grossmann. In Bratislava, they significantly contributed to the establishment of modern principles with their architectural works, dealt with the regulation of the city and also produced intensive publishing activity. After 1939 they were forced to return to Bohemia, where they continued with their activities. Architects are considered to be important actors of interwar architecture in Slovakia, however they are still not well known in Czech historiography, even though Alois Balán was active on the architectural scene in Moravia. The aim of this paper is to contribute to the complete picture of the phenomenon of Czech architects in Slovakia and to recall the importance of their work for both Slovak and Czech history of architecture.
|
|
|
Architektura veřejných staveb v Písku ve 30. letech 20. století
VAŇOURKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá moderní architekturou v Písku ve 30. letech 20. století. Nejvíce prostoru je věnováno čtyřem funkcionalistickým stavbám v centru města: budově Okresního soudu v Písku, Dům U Tří korun, Obchodní dům Baťa a Píseckou spořitelnu, dnešní komerční banku. Jednotlivé stavby budou srovnány v rámci jejich stavebního typu a inovativnosti s obdobnými stavbami v jiných městech, a jak zapadají do historické zástavby města. Práce se také zaměřuje na stavební historii budov a informace o jejich architektech, zejména na jejich tvůrčí vývoj, lokální kontext i na vzájemné rozdíly v tvorbě.
|
|
| |
|
|
Domy s malými byty Ústřední sociální pojišťovny a obce pražské, realizované menzi lety 1932 a 1939, na "Zelené lišce" v Praze, na Pankráci
Helikarová, Kateřina ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je věnována části Pankrácké pláně, která vstoupila do obecného povědomí jako sídliště na Zelené lišce. Jejím cílem je zmapovat výstavbu malobytových domů, která zde probíhala mezi lety 1932 až 1939. Mimo uvedený cíl sleduje také otázku doby vzniku a souvislosti s děním na domácí i mezinárodní architektonické scéně, kterým je věnována první kapitola. Druhá se pak snaží objasnit podobu malého bytu, jeho vnímání a poslání, kterou měla taková bytová forma naplnit. Postihuje vlivy, určující její podobu, ať už šlo o snahy ve změně organizace půdorysu, úvahy o nových podobách nájemního domu nebo místní a zákonné podmínky. Následující dvě části jsou zaměřené už jen výhradně na oblast Pankráce. Snaží se o vymezení území a stručný nástin jeho vývoje těsně před vznikem Velké Prahy a také hovoří o jeho regulaci. Detailní pozornost je věnována soutěžím obce Pražské, Ústřední sociální pojišťovny a zejména, se Zelenou liškou přímo spojenou, užší soutěži ÚSP. Jejich výsledky na stavebníka bezprostředně působily a ovlivnily názor na výběr vhodného typu domu a bytu pro následné realizace. Nemalá pozornost je zde také věnována přiblížení jednotlivých domů, jejich srovnání mezi sebou, případně s nerealizovanými, přesto zajímavými projekty a samozřejmě také jejich autorům. Powered by TCPDF...
|
host ::
RSS.