|
|
Prejudiciální otázka
Chudoba, Stanislav ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Prejudiciální otázka Předmětem zkoumání diplomové práce jsou prejudiciální otázky v českém civilním procesu a předběžné otázky podané k Soudnímu dvoru Evropské unie. Práce má za cíl analyzovat právní úpravu předběžných otázek, s akcentem na rozhodovací soudní praxi. Úvodní část práce popisuje historické souvislosti v římském právu, ve kterém lze spatřovat počátky vývoje současné podoby předběžné otázky na tehdejším institutu zvaném praeiudicium. Dále se práce zaměřuje na předběžné otázky v českém právním prostředí. Po úvodním vymezení pojmu se kapitoly této části postupně zabývají nuancemi v názvosloví tohoto procesního institutu, postavením prejudiciální otázky v rámci soudního rozhodnutí nebo vysvětlením rozdílu mezi hmotněprávními a procesněprávními otázkami. Stěžejní kapitola je věnována vázanosti soudu existujícím rozhodnutím o předběžné otázce a na to navazujícím výkladovým rozborem de lege lata. V dalších kapitolách se práce zabývá posuzováním předběžných otázek, o nichž neexistuje rozhodnutí, a fakultativním a obligatorním přerušením řízení z důvodu vyřešení předběžné otázky. Závěrečná kapitola dané části pojednává o souvislostech mimo civilní proces. V rámci následující části je pozornost soustředěna na předběžnou otázku předloženou k Soudnímu dvoru EU. Úvodní kapitoly představují...
|
|
|
Zastoupení v občanském soudním řízení
Kodetová, Kristýna ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Zastoupení v občanském soudním řízení Abstrakt Rigorózní práce se zabývá právní úpravou zastoupení v občanském soudním řízení. Text rozebírá tento tradiční právní institut, hodnotí současnou právní úpravu i právní úpravu navrhovanou ve věcném záměru civilního řádu soudního a předkládá návrhy de lege ferenda. Práce začíná úvodem, dále se v pěti kapitolách zabývá obecnými otázkami zastoupení, zastoupením na základě zákona, zastoupením na základě plné moci, zastoupením na základě rozhodnutí soudu, advokátním přímusem a končí závěrem. Kapitola o obecných otázkách zastoupení zahrnuje význam zastoupení, problematiku doložení oprávnění zastupovat účastníka a střet zájmů. Kapitola zastoupení na základě zákona je rozdělena do dvou podtémat, a to zákonné zastoupení k odstranění nedostatku podmínky řízení a zákonné zastoupení k ochraně účastníka řízení. Součástí této kapitoly je úvaha nad vymezením procesní způsobilosti. V kapitole zastoupení na základě plné moci je řešeno právo zvolit si zmocněnce a rozebrána plná moc jakožto průkaz existence zástupčího oprávnění a dále jsou analyzována specifika zastoupení jednotlivými subjekty, konkrétně zastoupení advokátem, notářem, patentovým zástupcem, právnickými osobami vyjmenovanými v OSŘ a obecným zmocněncem. Práce upozorňuje na aktuální problematiku zastoupení právnickou...
|
|
|
Druhy civilního procesu
Chromčíková, Viktória ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Druhy civilního procesu Viktória Chromčíková Abstrakt Tato práce pojednává o různých druzích civilního procesu, které se vyvinuly k ochraně subjektivních práv v soukromoprávní sféře. Tím, kdo primárně poskytuje ochranu právům, jsou soudy. V civilním řízení rozhodují spory vzniklé v soukromoprávních vztazích a rozhodují další věci, které stanoví zákon. Historicky se vyvinulo několik druhů civilních procesů. V kapitole jedna je popsán vývoj civilního procesu až do současnosti. V dalších kapitolách jsou rozebrány jednotlivé druhy podle české stávající právní úpravy. Sporné řízení je řešením klasického sporu dvou proti sobě stojících stran, co obnáší všechno, co s tím souvisí - řízení se zahajuje na návrh žalobce a vede se v něm jednání, na kterém jsou vyslechnuty obě strany (nebo alespoň mají stejnou možnost). Před zahájením sporu nebo i během něj je možné vyřešit spor mimosoudní cestou (mediací, smírem nebo pomocí rozhodce). Výhody a nevýhody těchto postupů jsou popsány v kapitolách 2 a 3.2. této práce. Dále je tady nesporné řízení, ve kterém je rozhodováno o právních vztazích na základě zvláštního zákona, přičemž není nutná aktivita účastníků. Na vydání rozhodnutí existuje určitý veřejný zájem. Proto se toto řízení zahajuje i z úřední povinnosti a ohledně zjišťování skutečností se v něm uplatňuje zásada...
|
|
|
Dokazování v civilním řízení (vybrané otázky)
Zezulka, Ondřej ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Záměrem této práce je popsat a zhodnotit aktuální úpravu dokazování, procesních povinností a břemen účastníků řízení v civilním řízení. Dílčí pozornost je kladena na problematiku důkazního břemene a jeho významu pro nalézací řízení sporné. Práce je dělena do tří částí. První část této práce je věnována teorii procesního dokazování. Tato část poskytuje obecný přehled zvolené problematiky a zároveň slouží jako úvod pro další oddíly. Popisuje zde pojem dokazování jako postup soudu vedoucí ke zjištění určitých skutkových okolností. Stručně se věnuje účelu, předmětu i jednotlivým zásadám, na nichž procesní dokazování spočívá. Druhá část této práce pojednává o procesních povinnostech. Uvedené oddíly v podstatě shrnují, jaké chování od účastníků řízení zákonodárce očekává a jaké jednání stranám autoritativně předepisuje pod hrozbou nejrůznějších sankcí. Třebaže tato část textu předchází materiálnímu jádru této práce a uvádí jej, je mu významově i obsahově zcela rovnocenná. Třetí část této práce vysvětluje institut procesních břemen. Klade důraz nejen na teoretickou průpravu a historický vývoj dané problematiky, ale i aktuální výskyt v právním řádu České republiky a promítnutí do aplikační praxe.
|
|
|
Procesní podmínky civilního soudního řízení a jejich zkoumání
Hájková, Petra ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Procesní podmínky civilního soudního řízení a jejich zkoumání Abstrakt Hlavním účelem předkládané rigorózní práce je poskytnout ucelené pojednání o procesních podmínkách civilního soudního řízení a jejich zkoumání, jakož i o odstraňování nedostatků procesních podmínek zjištěných během řízení a následcích nastávajících v případě jejich neodstranění. Cílem této práce je představit a analyzovat nejen náležitosti civilního soudního řízení, které jsou jako procesní podmínky explicitně označeny občanským soudním řádem, nýbrž i takové náležitosti, ohledně jejichž zařazení mezi procesní podmínky není mezi odbornou veřejností shoda. Práce je strukturována do pěti částí, dále do kapitol a podkapitol. První část se soustředí především na vymezení pojmu procesních podmínek a odlišení nedostatků procesních podmínek od vad návrhu na zahájení řízení. Druhá část se detailně věnuje procesním podmínkám na straně soudu, konkrétně civilní pravomoci a příslušnosti soudu. Třetí část popisuje procesní podmínky na straně účastníků řízení, tedy procesní subjektivitu, procesní způsobilost a způsobilost být zástupcem účastníka a oprávnění zastupovat. Čtvrtá část pojednává o negativních procesních podmínkách, mezi něž patří překážka litispendence a překážka rei iudicatae. Poslední pátá část práce se zabývá tzv. spornými procesními...
|
|
|
Dovolání v systému opravných prostředků
Ambrož, Vojtěch ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Dovolání v systému opravných prostředků Abstrakt Jaký účel má v rámci civilního soudního řízení plnit institut dovolání? Má mít dovolání povahu řádnou či mimořádnou? Mají být předpoklady přípustnosti dovolání stanoveny zcela objektivně či mají alespoň částečně záviset na subjektivním uvážení dovolacího soudu? To je pouze část z mnoha otázek, které již po několik historických etap provázejí institut dovolání a vzhledem k plánované celkové rekodifikaci občanského soudního řádu zůstávají aktuálními i dnes. Autor této práce si klade za cíl na některé z těchto otázek poskytnout odpověď založenou na kritickém pohledu na historický vývoj dovolání, jeho současnou právní úpravu a na dovolání z pohledu de lege ferenda. V první kapitole práce se autor obecně zabývá opravnými prostředky v civilním soudním řízení, jejich povahou, účinky a vymezením pojmu dovolání. Největší pozornost je věnována účelům dovolání, mezi které se řadí nalézání individuální spravedlnosti a sjednocování rozhodovací praxe civilních soudů. V druhé kapitole se autor podrobně zaměřuje na historický vývoj institutu dovolání. Mezi jeho důležité vývojové etapy a milníky patří především doba existence rakousko-uherské monarchie, recepce rakouských právních předpisů do československého právního řádu, období mezi roky 1948 až 1989, kdy bylo dovolání z...
|
|
|
Náhrada nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení
Hadáček, Ondřej ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu náhrady nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení. Jejím hlavním cílem je poskytnout ucelený vhled do této problematiky a vyložit její stěžejní instituty. V rámci diplomové práce je kladen důraz nejen na výklad jednotlivých zákonných ustanovení, ale především na judikaturu, která je citována napříč celou prací. Obecně je práce rozdělena na úvod, dvě hlavní části a závěr. První část je věnována nákladům nalézacího řízení a je systematicky dělena dle jednotlivých fází nalézacího řízení. V prvé podkapitole jsou uvedeny jednotlivé druhy nákladů řízení. Další podkapitoly se věnují problematice placení nákladů sporného řízení a základním zásadám jejich náhrady, bod 1.3.3 se soustředí na podmínky přiznání náhrady nákladů řízení, a to zejména na moderační právo soudu a předžalobní výzvu. Podkapitola 1.4 je pak věnována náhradě nákladů v řízení nesporném. V závěru této části jsou poté rozebrány jednotlivé možnosti obrany proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pomocí opravných prostředků včetně podkapitoly věnované ústavní stížnosti. Druhá kapitola je pak věnována náhradě nákladů exekučního řízení. První podkapitola této části obsahuje obecné vymezení exekučního řízení a diskutuje jeho odlišnosti od řízení nalézacího. V další podkapitole jsou vymezeny jednotlivé...
|
|
|
Komparace české a ruské právní úpravy nákladů sporného řízení
Rozhdestvenskiy, Dmitry ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Táto diplomová práce má za cíl srovnat českou a ruskou úpravy nákladů sporného civilního řízení, zjistit a porovnat rozdíly ve prospěch té či jiné právní úpravy. Práce je dělena do tři kapitol. První kapitola je věnována nákladům sporného civilního řízení u českých soudů. Nejprve je vymezen samotný pojem nákladů řízení a jeho funkce. Pak jsou rozebrány jednotlivé druhy nákladů řízení podle jejích demonstrativního výčtu v § 137 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů: hotové výdaje účastníků řízení a jejích zástupců včetně soudního poplatku, ušlý výdělek, tlumočné, náklady důkazy, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora. Následně jsou rozebrány zásady placení a náhrady nákladů řízení s přihlížením k moderačnímu právu soudu a k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Druhá kapitola je zaměřena na popis právní úpravy nákladů řízení v Ruské federace. Stejně jako kapitola první pojednává o pojmů nákladů řízení a blízkých právních institutů v ruské právní úpravě. Zejména je zaměřena na popis soudního poplatku, osvobození od soudního poplatku, odkladu jeho splatnosti a posečkání. Pak zvláštní pozornost je věnována odměně zástupce účastníka řízení, zásadám náhrady nákladů řízení a zvláštnostem rozhodování o nákladech řízení. Předmětem...
|
|
|
Náhrada nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení
Černý, František ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Náhrada nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení Abstrakt Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad o problematice náhrady nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení. Přestože se podle některých názorů jedná pouze o podružnou součást civilního procesu, pro samotné účastníky řízení tomu tak jistě není. Jedná se o téma velice aktuální a zajímavé, které v posledních letech prochází bouřlivým vývojem. Práce je členěna na úvod, tři hlavní části a závěr. Úvod je věnován zejména vymezení cílů diplomové práce a zájmu odborné i laické veřejnosti o problematiku náhrady nákladů řízení. V první části se práce zabývá obecnou charakteristikou institutu nákladů řízení a definuje základní pojmy vztahující se k této problematice. Následně jsou popsány jednotlivé druhy nákladů řízení a jejich právní úprava. Druhá část práce je zaměřena na náhradu nákladů nalézacího řízení. Nejprve je výklad věnován obecným pravidlům obsaženým v občanském soudním řádu, která vycházejí zejména ze zásady úspěchu ve věci a ze zásady zavinění. Popsány jsou však také všechny výjimky, které tyto zásady doplňují. Druhá část se dále zabývá účelností vynaložených nákladů, instituty předžalobní výzvy, moderačního práva a také rozhodnutím o náhradě nákladů řízení. Následně je pojednáno o speciální úpravě náhrady nákladů řízení obsažené v...
|
|
|
Náklady civilního řízení - rozhodování o jejich přiznání a jejich výši
Srbová, Gabriela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Náklady civilního řízení - rozhodování o jejich přiznání a jejich výši Abstrakt Tato práce se zabývá tématem nákladů civilního řízení. Systematika práce sleduje systematiku občanského soudního řádu a je doplněna odkazy na judikaturu, a to zejména judikaturu Ústavního soudu. Zabývá se takřka výhradně náklady řízení v prvním stupni. Práce ve svém úvodu zdůrazňuje důležitost problematiky nákladů řízení a nezanedbatelný dopad nákladového výroku na jednotlivé účastníky řízení. Uvádí základní rozdělení nákladů na náklady všeobecné a zvláštní a vyjmenovává jejich základní funkce, tj. funkci preventivní a sankční. V úvodu je také popsána úloha Ústavního soudu ve vztahu k nákladům řízení. Po krátkém úvodu do problematiky nákladů řízení přichází výčet jednotlivých druhů nákladů řízení, jejich popis, funkce a právní úprava. Větší prostor je věnován soudnímu poplatku a otázkám s tím souvisejícím. Mezi ty patří výše a rozsah poplatkové povinnosti, osvobození (a jeho druhy) od placení soudního poplatku jako výraz práva na soudní ochranu a další. Následně se práce zabývá otázkou placení a hrazení nákladů řízení, což jsou dva rozdílné pojmy, které je v rámci uvedené problematiky nákladů civilního řízení nezbytné důsledně rozlišovat. Povinnost hradit náklady řízení přichází až poté, co jsou náklady zaplaceny. Jde o...
|
host ::
RSS.