|
|
Využití odpadů rostlinného původu
Habáníková, Kamila ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Produkce celulasy a polygalakturonasy pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans byla sledována při kultivaci solid state fermentation (SSF) a submerzní (SmF). Jako substrát byly použity hroznové výlisky a slupky z mandarinek. Pomocí Aspergillus niger byla celulasa na hroznových výliscích detekována po 72 hodinové SSF kultivaci a po 24 hodinách u SmF. Celulasová aktivita byla vyšší u systému SmF. Větší produkce polygalakturonasy byla u SmF kultivace zaznamenána ke konci období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u SmF kultivace. SSF fermentace na slupkách z mandarinek byla podobná, nejvyšší aktivita byla detekována po 72 hodinách. Produkce polygalakturonasy u SSF systému byla odlišná od produkce u SmF. Srovnáním produkce enzymu na hroznových výliscích a slupkách z mandarinek vyplývá, že polygalakturonasová aktivita je nejvyšší u kultivace SmF se slupkami z mandarinek. U Aureobasidium pullulans byla celulasa na hroznových výliscích detekována u obou fermentací po 48 hodinách. Aktivita celulasy byly vyšší u kultivace SSF. Vyšší hodnoty polygalakturonasy byly detekovány ve druhé půli kultivačního období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u kultivace SmF. SSF kultivace se slupkami z mandarinek byla podobná – nejvyšší celulolytická aktivita byla zaznamenána po 48 hodinách. Produkce polygalakturonasy byla rozdílná, ale nejvyšší aktivity bylo dosaženo na slupkách z mandarinek u SmF způsobu. Pro oba systémy a oba odpadní materiály byla sledována i produkce mangan-dependentní peroxidasy. Její nejvyšší aktivity bylo dosaženo na počátku kultivace. Rozdíly v produkci enzymů pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans jsou závislé nejen na použitém substrátu, ale také na způsobu fermentace.
|
|
|
Využití odpadů z potravinářských výrob
Hurčíková, Andrea ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Odpady zemědělského a potravinářského průmyslu jsou v dnešní době dostupné ve velkém množství kdekoliv na světě. Většina těchto odpadů obsahuje celulosu (30 - 40 %), hemicelulosu (20 - 40 %) a lignin (10 - 20 %). Proto tyto odpadní materiály mají široké použití jako substráty pro mikrobiální růst a produkci enzymů. Mikroorganismy jsou schopné využívat organické látky z odpadů jako zdroj energie pro růst a uhlík pro syntézu buněčné biomasy [24]. Jako substráty pro kultivaci mikroorganismů a následnou produkci enzymů lze využít pšeničnou a rýžovou slámu. Tuto diplomovou práci jsem zaměřila na využití odpadů z potravinářského průmyslu pro produkci enzymů pomocí mikroorganismů. Sledovalo se využití pšeničné slámy jako zdroje energie pro růst testovaných mikroorganismů a zjišťovala se jejich schopnost produkovat oxidoreduktasy resp. lakasu.V rámci práce se provedla optimalizace podmínek růstu Aureobasidium pullulans. Dále se studovala jeho lakasová aktivita. Jako substrát se používala mletá pšeničná sláma. Kultivace se prováděla v termostatu při teplotě 27°C. Provedená studie neprokázala aktivitu lakasy při kultivaci na slámě. Při optimalizaci růstu Aureobasidium pullulans se Petriho misky kontaminovaly třemi neznámými mikrooganismy. U jednoho z nich se prokázala produkce lakasy při kultivaci se slámou.
|
|
|
Raman spectroscopy as a tool for analysis of biotechnologically relevant microorganisms
Záhorská, Linda ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Mgr.Ota Samek, Ph.D. (vedoucí práce)
The diploma thesis deals with the study of biotechnologically significant microorganisms, using the Raman spectroscopy. Content of the theoretical part is brief characteristic of Raman spectroscopy as a method, its use in practice and also use as a tool for monitoring of biotechnologically processes. Thesis was further focus on the biotechnologically significant microorganism Aureobasidium pullulans, its use in biotechnology and also for over-produced substances and in particular poly-L-maleic acid and pullulan. The content of the experimental part was study of selected strains A. pullulans, specifically stains as DSMZ, CCM F148 and CCM 8182, using Raman spectroscopy on the various types of culture media. Subject of practical part research was too production of extracellular polymers, acid poly-L-apple and pullulan, by selected strains A. pullulans. Objective of my thesis was described and determinate, spectra of individual strains as well as extracellular products, mainly pullulan, and then choose suitable production medium and optimal production strain A. pullulans. During experimental work was found, that optimal production strain was DSMZ strain culture on the mineral medium with the addition of yeast autolysate, which was optimal medium type. The content of the pullulan produced was for gravimetric determination, 6,3g/L, which also confirmed the results of the HPLC method. It was experimentally found, that Raman spectroscopy isn´t suitable method for quantification of extracellular products, but is appropriate and was used for PCA analysis of individual strains.
|
|
|
Mikrobiální produkce extracelulárních polymerů a jejich zapojení do stresové odpovědi
Müllerová, Lucie ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí extracelulárního polysacharidu pullulanu mikroorganismem Aureobasidium pullulans, purifikací pullulanu a jeho možným využitím jako kryoprotektantu. Jako součást práce byla zpracována literární rešerše charakterizující A. pullulans, samotný pullulan a stresové faktory se zaměřením na teplotní stres. V rámci experimentální části byla stanovena růstová charakteristika mikroorganismu A. pullulans (byl použit kmen CCM 8182) a produkce pullulanu v ideálních podmínkách. Nejvyšší růst biomasy nastal při použití fruktosy jako zdroje uhlíku (3,580 g/l u kmene CCM 8182), nejvyšší produkce pullulanu při použití sacharosy jako zdroje uhlíku (10,300 g/l u F 148). Jako nejlepší precipitační činidlo z trojice ethanol, aceton, isopropylalkohol byl vybrán ethanol v poměru 1:2 (médium:ethanol). Stanovení čistoty pullulanu bylo provedeno pomocí HPLC. Dále byly zkoumány kryoprotektivní vlastnosti pullulanu a to při teplotách – 72° C, -18° C, 4° C a 60°C. Pullulan působil spíše negativně při teplotách – 72° C a 60° C. Naopak při teplotách – 18°C a 4° C byla potvrzena ochranná funkce polysacharidu.
|
|
|
Studium produkce hydrolytických enzymů pro zpracování celulosového odpadu
Řezáčová, Barbora ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Studium produkce hydrolytických enzymů bylo zaměřeno na produkci celulasy a polygalakturonasy pomocí dvou mikrobiálních kmenů – Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans. Enzymy byly produkovány za podmínek procesu "solid-state fermentation". Jako substrát byla zvolena mletá pšeničná sláma a řepné výlisky zvlhčené vodou, bezuhlíkatým mediem nebo glukosovým mediem. Během kultivace byl sledován vliv bezuhlíkatého media a glukosy na produkci daných enzymů. Nejvyšší produkce polygalakturonasy bylo dosaženo při kultivaci Aspergillus niger na řepných výliscích zvlhčených bezuhlíkatým mediem. Nejvyšší produkce celulasy bylo dosaženo při kultivaci Aspergillus niger na mleté pšeničné slámě zvlhčené glukosovým mediem.
|
|
|
Charakterizace vybraných mikrobiálních enzymů
Bradáčová, Kristína ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na riadenú produkciu a identifikáciu extracelulárnych mikrobiálnych hydrolytických enzýmov produkovaných plesňami. Teoretická časť práce je zameraná na charakterizáciu vybraných hydrolytických enzýmov, ich vlastnosti, možnosti produkcie a aplikácie. V experimentálnej časti boli enzýmy produkované pomocou plesní Phanerochaete chrysosporium, Aureobasidium pullulans a Aspergillus oryzae submerznou kultiváciou na minerálnom médiu a na médiách s použitím odpadného substrátu. Ako substráty boli použité pšeničné otruby, drevené piliny, výlisky z repky (lipidy 2,55 %) a z repky bohatšej na lipidy (lipidy 9 %). V priebehu kultivácie bola sledovaná aktivita celuláz, xylanáz, amyláz, lignínperoxidázy, mangán-dependentnej peroxidázy a lakázy a to vždy 3., 7., 10. a 15. deň kultivácie. Produkcia sa líšila v závislosti na čase a použitom substráte. Celulázy a xylanázy boli produkované najmä 3. a 7. deň kultivácie, amylázy 3. a 15. deň a lignolytické enzýmy 7. a 15. deň. Vzorky boli ďalej separované a analyzované pomocou ultrafiltrácie, gélovej filtrácie a PAGE-SDS elektroforézy.
|
|
|
Produkce, charakterizace a aplikace polymerů kyseliny jablečné a glutamové
Čangelová, Katarína ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Predmetom tejto bakalárskej práce bolo štúdium produkcie biopolymérov pomocou mikroorganizmov. Polymér kyseliny jablčnej bol produkovaný kvasinkoidnou hubou Aureobasidium pullulans a na biosyntézu polyméru kyseliny glutámovej bola použitá baktéria Bacillus licheniformis. V teoretickej časti práce sa nachádza charakteristika jednotlivých polymérov, ich mikrobiálnych producentov a možná aplikácia v rôznych oblastiach. Prostredníctvom experimentov bol sledovaný vplyv rozličných podmienok na bunkový rast a produkciu týchto polymérov. Boli optimalizované podmienky kultivácie z hľadiska produkcie polymérov a následne využité odpadové substráty – srvátka a hydinové perie. Mikrobiálne produkovaný polymér kyseliny jablčnej bol hydrolyzovaný s 2 M kyselinou sírovou a koncentrácia jablčnej kyseliny bola analyzovaná IEC s vodivostným detektorom. Koncentrácia polyméru kyseliny glutámovej bola určená spektrofotometrickou metódou s využitím CTAB.
|
|
|
Produkce a charakterizace extracelulárních hydroláz z vybraných druhů plísní
Skoumalová, Petra ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů plísněmi. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných hydrolytických enzymů, jejich katalytické vlastnosti, možnosti produkce extracelulárních hydroláz plísněmi a jejich aplikace. V experimentální části byly enzymy produkovány pomocí plísní Aureobasidium pullulans, Fusarium solani a Phanerochaete chrysosporium při submerzní kultivaci v minerálním médiu obsahujícím navíc složitý odpadní substrát. Jako odpadní substráty byly použity pšeničné, kukuřičné, ovesné a žitné otruby, dřevní piliny, rýže, jablečná vláknina, vaječné a bezvaječné těstoviny. V průběhu kultivace byla sledována produkce celuláz, amyláz, xylanáz, lipáz, proteáz a ligninolytických enzymů (lakáza, Mn-dependentní peroxidáza, lignin peroxidáza). Produkce enzymů se lišila v závislosti na použitém substrátu i čase kultivace U celuláz, xylanáz a amyláz byla nejvyšší produkce naměřena na začátku kultivace (3. až 7. den). Proteázy a ligninolytické enzymy byly produkovány hlavně v závěru kultivace (7. až 10. den). Lipolytická aktivita byla detekována pouze u A.pullulans, přičemž její hodnota rostla s délkou kultivace a nejvyšší hodnota byla stanovena při kultivaci na pšeničných otrubách (3,6 nmol/ml.min). Nejvyšší xylanázová a celulázová aktivita (170,3 nmol/ml.min, 248,0 nmol/ml.min) byla stanovena při kultivaci plísně F. solani na kukuřičných otrubách. Nejvyšší amylázou aktivitu (111,8 nmol/ml.min) vykazovala plíseň P. chrysosporium při kultivaci na rýži. Nejvyšší aktivita proteázy (68,0 nmol/ml.min) byla naměřena při kultivaci plísně F. solani na pšeničných otrubách. Nejlepším producentem lakázy byl kmen A.pullulans, nejvyšší produkce byla zaznamenána na bezvaječných těstovinách (27,0 nmol/ml.min). Nejvyšší aktivita ligninperoxidázy (12,5 nmol/ml.min) byla naměřena u F.solani na vaječných těstovinách, nejvyšší produkce Mn-dependentní peroxidázy (7,7 nmol/ml.min) bylo dosaženo při kultivaci A.pullulans na pšeničných otrubách. Ligninolytické enzymy se chovaly jako induktivní. U ostatních enzymů byla jejich produkce zaznamenána i na minerálním mediu, u A. pullulans byla aktivita celuláz na minerálním médiu dokonce vyšší než u ostatních použitých substrátů. U preparátu získaného z média A. pullulans byla také provedena purifikace produkovaných enzymů pomocí ultrafiltrace, ionexové chromatografie a gelové filtrace.
|
|
|
Produkce, charakterizace a aplikace polymerů kyseliny jablečné a glutamové
Čangelová, Katarína ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Predmetom tejto bakalárskej práce bolo štúdium produkcie biopolymérov pomocou mikroorganizmov. Polymér kyseliny jablčnej bol produkovaný kvasinkoidnou hubou Aureobasidium pullulans a na biosyntézu polyméru kyseliny glutámovej bola použitá baktéria Bacillus licheniformis. V teoretickej časti práce sa nachádza charakteristika jednotlivých polymérov, ich mikrobiálnych producentov a možná aplikácia v rôznych oblastiach. Prostredníctvom experimentov bol sledovaný vplyv rozličných podmienok na bunkový rast a produkciu týchto polymérov. Boli optimalizované podmienky kultivácie z hľadiska produkcie polymérov a následne využité odpadové substráty – srvátka a hydinové perie. Mikrobiálne produkovaný polymér kyseliny jablčnej bol hydrolyzovaný s 2 M kyselinou sírovou a koncentrácia jablčnej kyseliny bola analyzovaná IEC s vodivostným detektorom. Koncentrácia polyméru kyseliny glutámovej bola určená spektrofotometrickou metódou s využitím CTAB.
|
|
|
Raman spectroscopy as a tool for analysis of biotechnologically relevant microorganisms
Záhorská, Linda ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Mgr.Ota Samek, Ph.D. (vedoucí práce)
The diploma thesis deals with the study of biotechnologically significant microorganisms, using the Raman spectroscopy. Content of the theoretical part is brief characteristic of Raman spectroscopy as a method, its use in practice and also use as a tool for monitoring of biotechnologically processes. Thesis was further focus on the biotechnologically significant microorganism Aureobasidium pullulans, its use in biotechnology and also for over-produced substances and in particular poly-L-maleic acid and pullulan. The content of the experimental part was study of selected strains A. pullulans, specifically stains as DSMZ, CCM F148 and CCM 8182, using Raman spectroscopy on the various types of culture media. Subject of practical part research was too production of extracellular polymers, acid poly-L-apple and pullulan, by selected strains A. pullulans. Objective of my thesis was described and determinate, spectra of individual strains as well as extracellular products, mainly pullulan, and then choose suitable production medium and optimal production strain A. pullulans. During experimental work was found, that optimal production strain was DSMZ strain culture on the mineral medium with the addition of yeast autolysate, which was optimal medium type. The content of the pullulan produced was for gravimetric determination, 6,3g/L, which also confirmed the results of the HPLC method. It was experimentally found, that Raman spectroscopy isn´t suitable method for quantification of extracellular products, but is appropriate and was used for PCA analysis of individual strains.
|
host ::
RSS.