|
|
Komparace názorů na minority v Hodoníně a přilehlých obcích
Buštík, Tomáš
Abstrakt BUŠTÍK, Tomáš. Komparace názorů na minority v Hodoníně a přilehlých obcích. Tato bakalářské práce je zaměřena na problematiku národnostních menšin. Konkrétně se zabývá komparací názorů na nejvýznamnější menšiny České republiky mezi občany měs-ta Hodonín a přilehlých obcí. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy, které se daná tematice týkají, s historickým vývojem migrace na území České republiky a přibližuje nejvýznamnější menšiny v rámci České republiky. Praktická část je již zaměře-na na samotnou prezentaci výsledků, získaných z dotazníkového šetření.
|
|
|
EU a Turecko v kontextu migrační krize 2015-2016
Urban, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem provází již několik desetiletí komplikovaný přístupový proces s cílem integrace Turecka do EU. Vývoj tohoto procesu ovlivňují jak vnitřní faktory na obou stranách, tak vnější okolnosti. Od roku 2011 se kvůli krizi na Blízkém východě začalo Turecko potýkat s narůstajícím počtem příchozích migrantů, jichž nejvíce přicházelo mezi roky 2013 až 2015. V létě 2015 vlna migrantů zasáhla také EU. Tato práce se zabývá vlivem jedné z nejsilnějších migračních vln od konce 2. světové války na vzájemné vztahy EU a Turecka. Nejprve je analyzována migrační krize včetně jejích dopadů na EU a Turecko, zkoumána je jejich individuální reakce na krizi, aby se následně výzkum zaměřil na spolupráci obou aktérů od podzimu 2015 do jara 2016. Práce tak odhaluje, že vliv migrační krize na EU i Turecko byl natolik velký, že se ani jedna strana nebyla schopna s obtížnou situací vypořádat samostatně, a i díky charakteru migrační vlny se otevřelo jedinečné okno příležitosti pro oživení vzájemných vztahů. K tomuto oživení opravdu došlo v říjnu 2015 a až do uzavření migrační dohody v březnu 2016 lze na spolupráci EU a Turecka pohlížet jako na efektivní, pozitivní a oboustranně prospěšnou spolupráci, alespoň v kontextu migrační krize.
|
|
|
Zahraniční politika Merkelové vůči Turecku v kontextu migrační krize
Böhmová, Magdalena ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nejprve obecnou charakteristikou bilaterálních německo-tureckých vazeb z hlediska ekonomického, politického i kulturního. Dále pojednává o zahraniční politice Angely Merkelové vůči Turecku od jejího prvního volebního období (2005) až po vypuknutí migrační krize (2014). Následně jsou popsány zvlášť opatření Merkelové a EU pro překonání migrační krize. Práce též popisuje politiku německé kancléřky vůči Turecku po roce 2015 a závěrem doje k analýze, zda se migrační krize podepsala na postojích a jednání Angely Merkelové vůči Turecku a zda její zahraniční politika vykazuje kontinuitu.
|
|
| |
|
|
Vliv migrační krize na mezinárodní cestovní ruch
Tomšů, Gabriela ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Trávová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvěma aktuálními fenomény, migrací a terorismem. Cílem práce je zhodnotit cestovní ruch na území Evropské unie v posledních dvou letech, kdy čelí migrační krizi v komparaci s rokem předchozím. Vývoj cestovního ruchu vybraných členských států analyzuje podle statistik incomingového, výjezdového a domácího cestovního ruchu a také podle jeho podílu na HDP a celkové zaměstnanosti zemí. Teoretická část vymezuje klíčové pojmy spojené s problematikou migrace, terorismu a mezinárodního cestovního ruchu. Praktická část zjišťuje dopady současné migrační krize a nové trendy, které se jejich zapříčiněním nyní objevují. Práce také obsahuje doporučení destinacím, jak ke krizi přistupovat a predikci budoucího vývoje.
|
|
|
Změna důvěry Řecka v instituce EU v souvislosti s migrační krizí
Voříšková, Tereza ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Stejskalová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce analyzuje míru změny důvěry v instituce Evropské unie, ke které došlo ze strany Řecka v souvislosti s aktuální migrační krizí. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, z nichž první, teoretická, se zabývá především samotnou migrační krizí, vysvětluje fakta a souvislosti jejího průběhu, hlavní migrační trasy a nejčastější cílové destinace migrantů, dále pak popisuje reálné dopady migrační krize na Řecko a jejich projevy ve sféře ekonomické, politické a bezpečnostní. Druhá kapitola je spíše praktická a zaměřuje se na role institucí Evropské unie a jejich reakce v průběhu krize finanční a migrační v Řecku a v těchto souvislostech na následnou změnou vzájemných vztahů a důvěry mezi Evropskou unií a Řeckem.
|
|
|
Australská imigrační politika jako inspirace pro Evropskou unii v době migrační krize?
Šimák, Radim ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá komparací rozdílných imigračních politik Evropské unie na vzorku vybraných členských zemí: Německa, Belgie, Švédska, Itálie, České republiky a Austrálie. Předmětem teoretické části jsou základní pojmy pojící se s migrací jako teorie a metodologie migrace. V teoretické časti je dále představena společná přistěhovalecké, azylová a vízová politika Evropské unie a její historický vývoj. Práce dochází k závěru, že Evropská unie se může v dobách migrační krize v určitých aspektech inspirovat od australského přístupu k migraci. Cílem bylo vyhodnocení rozdílných přístupů a následných dopadů. Z dopadů na ekonomické ukazatele vychází, že přiblížením se k australskému modelu je možné dosahovat lepších výsledků v oblasti zaměstnanosti a menšího zatížení veřejných rozpočtů. S ohledem na zjištěné poznatky práce stanovuje doporučení vlastních návrhů řešení.
|
|
|
Vliv migrační krize na sekuritizaci schengenského prostoru
Libosková, Natálie ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Tamchynová, Kristýna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat sekuritizaci schengenského prostoru v souvislosti s migrační krizí v letech 2015/2016. Je analyzován bezpečnostní diskurz Jean-Clauda Junckera a Dimitrise Avramopoulose, představitelů Evropské komise, ohledně opatření týkající se hranic schengenského prostoru (vnitřních i vnějších), která byla zavedena během migrační krize, a na základě toho je hodnoceno, zda se jedná o sekuritizaci. Sledovaná opatření jsou: posílení agentury Frontex, obnovování vnitřních hranic, stavba hraničních plotů a vytváření systému ETIAS. Ukázalo se, že během krize se v diskurzu zvýšil důraz na bezpečnost v souvislosti s otázkou migrace.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.