|
|
ICT ve veřejné správě
Hladík, Martin ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebesta, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na český e-government, respektive na několik důležitých projektů, které v rámci něj vznikly. Čtenář se dozví, co to e-government je, jaké jsou jeho přínosy a proč je dobré zvyšovat jeho kvalitu. První část je zaměřena na analýzu jednotlivých projektů veřejné správy českého a estonského e-governmentu. Přínosem této části je porovnání stavu e-služeb mezi Českou republikou a Estonskem a následná doporučení vedoucí ke zlepšení situace českého e-governmentu, ať již v oblasti konkrétních projektů či v povědomí občanů o e-službách veřejné správy. Druhá část je zaměřena na analýzu metodiky pro měření efektivity služeb veřejné správy, včetně ukázky jejího použití. Cílem této části je přinést kritický pohled na metodiku a dále vyhodnocení měření konkrétní e-služby, včetně návrhů na její zlepšení. Závěr je věnován celkovému shrnutí a nejdůležitějším poznatkům, které z této bakalářské práce vyplývají.
|
|
|
Využití a důsledky elektronického hlasování v Estonsku
Pelíšková, Dana ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Evropa se dlouhodobě potýká s klesající volební účastí, zejména mladé generace představují nejpočetnější skupinu absentujících voličů, a právě elektronické hlasování má tento trend změnit. Mnoho evropských států již zavedlo pilotní projekty elektronických voleb, ale zatím jediným státem světa, kde se konaly celorepublikové elektronické volby, je Estonsko. Právě případ Estonska se stal předmětem mé práce. Konkrétně pak práce pojednává o politických důsledcích zavedení elektronického hlasování a o tom, zda byly skutečně naplněny argumenty pro zavedení e-voleb.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparativní analýza zahraničních politik pobaltských států
Gromilova, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat zahraniční politiky Estonska, Litvy a Lotyšska v období od roku 1991 do roku 2004 a dospět k závěru, zda je časté a velmi běžné zevšeobecňování zahraničních politik těchto států správné. V první části jsou zkoumány hlavní přístupy k analýze zahraniční politiky a k analýze národních zájmů států. V této časti je zvolen přístup analýzy národních zájmů států, nabízený kodaňskou teoretickou školou, který je použit v druhé kapitole této práce. V druhé části jsou zkoumány hrozby Estonska, Lotyšska a Litvy, jedna po druhé, v politickém, societálním, vojenském a ekonomickém sektoru. V závěru jsou pak popsány výsledky analýzy každého sektoru a vzniká posouzení a porovnání hlavních problémů Estonska, Lotyšska a Litvy ve sledovaném období a způsobů, jakými se je státy snažily vyřešit. Ukazuje, že i přesto, že Estonsko, Litva a Lotyšsko často čelily stejným výzvám, měly také hodně velmi odlišných problémů, nebyly schopné pracovat ve shodě a spíše prokazovaly odpor k považování za "pobaltské". To přispívá k závěru, že považování jejich zahraničních politik za jednu společnou, "Pobaltskou zahraniční politiku", je chybné a může být zavádějícím.
|
|
|
Evropská měnová unie v kontextu vývoje Eura
LÍSKOVCOVÁ, Eva
Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení vzniku Evropské unie se zaměřením především na Hospodářskou a měnovou unii, která se stala z hlediska evropského integračního procesu jedním z největších a nejzásadnějších projektů, do kterého se Evropská unie pustila. Rozeberu historický vývoj HMU a zaměřím se na významné mezníky, jako je např. Bretton-Woods systém, Wernerův plán, EMS a Delorsova zpráva. Z Delorsovy zprávy vyplývají tři etapy vzniku HMU. Zmíním se i o institucích měnové unie. Budu se zabývat měnou euro a zavedením společné měny v Estonsku. Dále v této zemi vyhodnotím plnění konvergenčních kritérií. Aby Česká republika mohla vstoupit do eurozóny, musí učinit některé kroky. Dále zhodnotím výhody a nevýhody přijetí eura pro Českou republiku. A na základě získaných dat vyhodnotím plnění konvergenčních kritérií pro Českou republiku.
|
|
|
Russian minorities in Latvia and Estonia and the Baltic nationalism
Dzurák, Ivan ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mezietnické vztahy v Lotyšsku a Estonsku. Cílem práce je analýza společenského a politického postavení příslušníků ruskojazyčných menšin v těchto pobaltských republikách. První kapitola je věnována genezi vývoje osídlení Lotyšska a Estonska rusky mluvícím obyvatelstvem. Druhá část přináší komparaci aktuální lotyšské a estonské právní úpravy v oblasti státního občanství, státního jazyka a ochrany práv příslušníků etnických menšin. Závěrečná kapitola analyzuje předpoklady vzniku a šíření nacionalizmu v Lotyšsku a Estonsku a působení nacionalistických subjektů na lotyšské a estonské politické scéně.
|
|
|
Konkurenceschopnost EU a východní rozšíření
Kamenská, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
První část bakalářské práce je věnována obecnému vymezení pojmu konkurenceschopnost a možným způsobům jejího měření. Podrobně je rozebrán především multikriteriální přístup Světového ekonomického fóra k problematice konkurenceschopnosti. V kontextu EU je pozornost věnována Lisabonské strategii, tedy stěžejnímu dokumentu, který tvoří základ pro rozvoj konkurenceschopnosti členských zemí unie. Druhá kapitola mapuje vývoj konkurenceschopnosti dvou států východního rozšíření, a sice Estonska a Bulharska, jejichž pozice na žebříčku konkurenceschopnosti je diametrálně odlišná. Tato část upozorňuje na specifické rysy obou ekonomik, hodnotí, které faktory nejvíce přispěly k rozvoji konkurenceschopnosti a zároveň se snaží poukázat na tzv. bariéry konkurenceschopnosti, tedy na faktory, jež brání zemi v lepším umístění na žebříčku WEF. Poslední kapitola se zaměřuje na celkové zhodnocení plnění cílů lisabonského procesu jednotlivými členskými zeměmi unie a na strategii Evropa 2020, která kontinuálně navazuje na Lisabonskou strategii a představuje tak novou reformní agendu druhé dekády 2010-2020.
|
|
|
Nové členské země eurozóny: aktuální vývoj a perspektivy
Pražanová, Pavlína ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení aktuálního ekonomického vývoje posledních pěti zemí, které vstoupily do eurozóny, tzn. Slovinska, Kypru, Malty, Slovenska a Estonska, v kontextu doznívající světové ekonomické krize a nastínění možných perspektiv jejich dalšího hospodářského vývoje. Práce je strukturována do pěti kapitol, z nichž každá se samostatně zabývá jednou zemí, přičemž struktura kapitol je u všech států stejná - úvodní podkapitola hodnotí cestu do eurozóny na základě konvergenčních zpráv Evropské komise a Evropské centrální banky, druhá podkapitola vypovídá o aktuálním ekonomickém vývoji na základě vybraných ukazatelů dostupných na stránkách Evropského statistického úřadu (Eurostatu) a závěrečná podkapitola naznačuje očekávaný vývoj na základě podzimní prognózy Evropské komise z listopadu roku 2010.
|
|
|
Exportní příležitosti na trhy pobaltských zemí
Chroboček, Jakub ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je analýza příležitostí pro české exportéry a jejich výrobky na trhy pobaltských republik -- Litvy, Lotyšska a Estonska. V první části se zabývám základní ekonomickou charakteristikou těchto států, jejich prudkým ekonomickým růstem až do nástupu ekonomické krize v roce 2008 i důsledky, které tato krize přinesla. V následující kapitole rozebírám vzájemné česko-pobaltské vztahy, především vzájemnou výměnu zboží a služeb, dále také vývoj vzájemných diplomatických vztahů s těmito třemi státy. V poslední části informuji o podnikatelském prostředí v pobaltských republikách a odvětvích se silným exportním potenciálem pro výrobky z ČR do Litvy, Lotyšska a Estonska.
|
host ::
RSS.