|
|
Kryptidy
Dvořáková, Dana ; Turek, Filip (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Kryptidy, video, které zkoumá zvířata, jejich tvary, pohyby a prostředí, ve kterých se objevují. Na všechny entity se dívá rovnocenně a nerozdílně, dokumentuje bujarý život tak stejně, jako nahlíží na přicházející smrt nebo již rozklad. Mluví také o spolupráci a mikrosvětě, který vytváří společný dokonalý celek. Jsou to tiché vzájemné rozhovory.
|
|
|
Exotické druhy herpetofauny v Evropě a jejich dopady na původní druhy
VOREL, Michal
Účelem této práce bylo vypracovat rešerši na téma invazí nepůvodních druhů herpetofauny a jejich dopadů v Evropě, uvést přehled současného stavu studia nepůvodních druhů v Evropě, analyzovat úspěšnost invazí v rámci taxonomických skupin, analyzovat dopady úspěšných invazí a vyhodnotit výsledky a zvolit návrh možností opatření. Pro zpracování výsledků bylo použito zdrojů z databází Web of Science, Zoological Records a webový vyhledávač Google Scholar. Jako klíčová slova byla zvolena "alien, reptiles/reptilia; alien, amphibians/ambhibia, invasive". Z těchto nálezů byly vybrány zdroje, ve kterých byla zmínka o introdukci plazů nebo obojživelníků na území Evropy. Jako stabilní populace byla hodnocena ta, kde došlo k opakovanému rozmnožení a přežití druhu. V rámci samotné části geografické Evropy bylo introdukováno osm ocasatých, 20 žab, osm želv, 23 ještěrů a 11 hadů. Nejvíce introdukovaných druhů herpetofany v geografické části Evropy patřilo do čeledí: Ranidae, Lacertidae, Emydidae. Nejčastější introdukční cesty, na jejichž konci vznikla stabilní populace druhu v geografické části Evropy, byly jednak: únik druhu ze zájmového chovu, dále úmyslné vypuštění druhu za účelem obohacení fauny a neúmyslný transport druhu nákladní dopravou. Řešením by proto do budoucna mohlo být omezení chovu určitých problematických druhů (zákaz dovozu druhu Lithobates catesbeianus a poddruhu Trachemys scripta scripta do Evropy), důkladnější kontroly dopravních nákladů a především informační kampaně ve školách a médiích o problematice introdukce nepůvodních druhů.
|
|
|
Populační dynamika obojživelníků a plazů Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během tří let jsem provedl celkem 37 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt osmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá (507 jedinců), ještěrka obecná (583 jedinců), skokan zelený (976 jedinců), skokan skřehotavý (710 jedinců), skokan krátkonohý (1401 jedinců), čolek obecný (203 jedinců), užovka obojková (32 jedinců) a slepýš křehký (7 jedinců). Uvedené hodnoty v závorkách vyjadřují celkový počet nalezených jedinců za 3 sezóny. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (8 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Ve všech sledovaných letech se abundance dvou modelových skupin (skokani a ještěrky) statisticky významně lišila (skokani: Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 1573; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 43; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 37; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 741; s. v. = 4; p < 0,001). Vlastní pozorování jsem prováděl během tří sezón. Ty se od sebe výrazně lišily svými klimatickými podmínkami. V sezóně 2013 výrazně ovlivnily jarní povodně abundanci plazů i obojživelníků. Sezóna 2014 proběhla bez výraznějších klimatických výkyvů a lze na ni tedy pro účely práce nahlížet jako na standard. Sezónu 2015 výrazně ovlivnily vysoké letní teploty a absence větších srážek během hlavních letních měsíců. Tento fakt ovlivnil hlavně populace obojživelníků.
|
|
|
Neinvazivní metody individuální identifikace plazů
KROUFKOVÁ, Michaela
Plazi jsou častou skupinou živočichů používanou k různým výzkumům. U těchto výzkumů je třeba rozpoznávat jedince v populacích, k čemuž se často používají invazivní identifikační metody. Tyto metody negativně zasahují do života jedinců a mohou způsobit až jejich úhyn. Z těchto důvodů vznikají tzv. individuální neinvazivní metody identifikace, které napomáhají k lepšímu zacházení se zkoumanými jedinci a k jejich snadnému a levnému rozpoznávání. Jde o snadné a rychlé metody, u kterých se používá morfologických znaků jedinců a jejich přirozených zvláštností ve znacích těla (jizvy, skvrny). Důležitou metodou je fotografická identifikace s pomocí I3S fotografického systému (Interactive Individual Identification System), která využívá důležitých plazích znaků, stejně jako se využívá otisků prstů u lidí. V této práci naleznete přehled studií zabývajících se těmito neinvazivními metodami, které by měly vylepšit identifikaci individuí plazů a zacházení s nimi. A především tato práce obsahuje druhy plazů, u kterých jsou tyto metody úspěšně používány a přehled morfologických znaků, podle kterých se identifikace provádí.
|
|
|
Reakce společenstev plazů a obojživelníků na disturbance v doubravách NP Podyjí
BALOUN, Jaroslav
Práce se věnuje monitoringu plazů a obojživelníků na rozdílných stanovištích v rámci šesti lokalit NP Podyjí. Monitoring probíhal metodou bodového transektu s využitím úkrytů v podobě rybničních folií v letech 2012 až 2015. Přínosem práce je především vyhodnocení preference stanovišť jednotlivými druhy plazů. Nejpreferovanější jsou částečně zapojená světlá stanoviště v podobě okraje lesa a světlých řídkých doubrav, nejméně preferovaný je zapojený stinný les. Na základě výsledků práce lze konstatovat příznivý vliv disturbancí na společenstva plazů a obojživelníků v doubravách NP Podyjí. Nezapojené řídké doubravy jsou ohroženy postupným zapojováním, se kterým se výrazně snižuje životní prostor řady ohrožených organismů včetně plazů a obojživelníků. Výsledky práce podporují nutnost udržení stanovišť bezlesí a řídkých světlých doubrav za použití cíleného managementu.
|
|
|
ZOO Park Dvůr Králové - generel
Havlík, Darina ; Kokeš, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh generelu rozvoje stávajícího areálu zoologické zahrady akciové společnosti ZOO Dvůr Králové nad Labem. Součástí návrhu je dále architektonické řešení nových pavilónů expozic lvů, hyen, dravců (ptačí svět), africké pouště včetně terárií a dále návrh objektu občerstvení pro návštěvníky. U expozičních pavilonů jsou nově navrženy venkovní expoziční výběhy v modelované krajině. Řešení uvedených objektů je dokumentováno ve formě a podrobnostech architektonické studie. V rámci generelu je navržena nejen koncepce venkovních výběhů u jednotlivých pavilonů, ale současně i navazující výběhy kopytníků africké pouště a další sezónní výběhy na sousedících plochách. Řešení zohledňuje komplexní vztahy a interakce mezi jednotlivými expozicemi v zadaném území nejen z hlediska architektonického a estetického pojetí areálu, ale i z pohledu zoologického a provozního. Navržené řešení chápe prostor ZOO jako místo pro chov široké druhové skladby zvířat, vzdělávání návštěvníků, jako místo setkávání, odpočinku a relaxace. Zoologická zahrada je park se specifickou živou expozicí, s vyváženými nároky člověka - návštěvníka na straně jedné a chovaného zvířete na straně druhé. Navržené řešení ZOO citlivě reaguje na okolní krajinu, stávající urbanistické a architektonické řešení místa i na veškeré požadavky zadání. Z provozního hlediska byly při návrhu akceptovány všechny požadavky budoucího uživatele. Plochy a prostory určené veřejnosti, servisní prostory, výběhy a ubikace zvířat jsou navzájem přesně vymezeny a důsledně prostorově i provozně odděleny. Jsou respektovány optimální podmínky pro pohyb zvířat mezi ubikacemi i výběhy. Navržené řešení je velmi bohaté na pestrost prostorů, což se kromě cíleného všestranného využití zvířaty projeví i v bohatosti flóry i fauny a přispěje tak k ekologicky vyšší hodnotě místa. Všem prostorům je společná potřeba dostatečné míry denního světla a přímého oslunění. Celý prostor expozic i okolních přístupových cest je navržen zcela bezbariérově a umožní přístup osobám se sníženou mobilitou. Navržené řešení citlivě rozvíjí stávající místa, je docíleno lepší, snažší a přehlednější dostupnosti. Výraz navrženého řešení pavilonů, výběhů a přístupových cest vychází z motivů africké vesnice. Drobné architektonické měřítko a vzájemná prostorová kompozice jednotlivých hmot nových pavilonů do vzájemně provázaných celků reflektuje typické hmotové členění urbanistických struktur v původních lokalitách chovaných druhů. Pavilony i ubikace zvířat vhodně využívají a doplňují daný prostor v areálu zoologické zahrady a dotvářejí celkový ráz místa v souvislosti se současným urbanistickým řešením ZOO.
|
|
|
Revize diphyllobothriidních tasemnic plazů (Eucestoda: Solenophoridae)
VLNOVÁ, Ivana
Diphyllobothriidní tasemnice jsou dobře známými parazity savců včetně člověka, ale už méně známými parazity plazů. Tyto tasemnice rozdělujeme na tři rody (Bothridium, Duthiersia, Scyphocephalus) patřící do čeledi Solenophoridae, která je charakteristická unikátní morfologií skolexu. Vyskytují se ve střevě varanovitých plazů a hadů. Všechny tři rody se vyskytují v Asii, dva v Africe (Bothridium a Duthiersia) a jeden v Austrálii a Jižní Americe (Bothridium). Jednotlivé rody jsou dobře odlišitelné, ale druhové složení těchto rodů není dobře známo. Tato studie rodů Duthiersia a Scyphocephalus shrnuje dostupné literární zdroje, poskytuje nové informace získané studiem nově získaného materiálu z Afriky a Jihovýchodní Asie i materiálu uloženého v helmintologických sbírkách.
|
|
|
Herpetofauna okolí Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Průběh sukcese je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím následné vlastnosti vytěžených lokalit. Sukcesi samotnou a její průběh ovlivňuje člověk svou činností nebo naopak nečinností. Například používáním různých typů rekultivací na daných plochách nebo ponecháním ploch ladem. Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během sedmi měsíců jsem provedl celkem 13 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt sedmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá, ještěrka obecná, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan krátkonohý, čolek obecný a užovka obojková. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (7 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Pomocí Chí kvadrát testu jsem vyvrátil nulovou hypotézu, že se jednotlivé lokality v abundanci studovaných skupin neliší (abundance skokanů, Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001 a ještěrek, Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001).
|
|
|
Parazitofauna plazů Evropy
ŽÍDEK, Jakub
Předložená diplomová práce předkládá historicky nejucelenější přehled parazitů plazů žijících v Evropě, včetně základních taxonomických informací, známého geografického rozšíření, hostitelského spektra a nejdůležitějších referencí. Data potřebná k vytvoření přehledu byla získána z věděckých článků. V předložené práci jsou zaznamenání paraziti všech evropských plazů v celém jejich areálu rozšíření. Na víc byl vytvořen ucelený seznam evropské herpetofauny, které byly doposud nekompletní, včetně ohrožení a endemických druhů.
|
|
|
Obchod s druhy plazů chráněných úmluvou CITES na území ČR ve vztahu k třetím zemím
NOVÁKOVÁ, Barbora
CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) je mezinárodní dohoda mezi vládními institucemi. Jejím cílem je zajistit, aby je mezinárodní obchod s exempláři volně žijících živočichů a rostlin neohrožoval na jejich přežití. Bakalářská práce je zaměřena na obchod s druhy plazů chráněných úmluvou CITES na území ČR ve vztahu k třetím zemím za období let 1992- 2011. Získané informace byly použity z výročních zpráv CITES ČR. Hlavním cílem bylo uspořádání údajů o obchodu s živými a neživými plazy za období let 1992-2011 pro další statistické zpracování. Výsledky byly následně zpracovány.
|
host ::
RSS.