|
| |
|
|
Zajímavé nálezy hub z České a Slovenské republiky
Nováková, Alena
Z různých substrátů z České republiky a Slovenska byly izolovány některé zajímavé druhy mikroskopických hub - .i.Goidanichiella barronii, Truncatella angustata, Myxotrichum deflexum, M. chartarum, Penicillium vulpinum, Pidoplitchkoviella terricola, Zygosporium mycophilum, Coemansia./i. cf. .i.aciculifera, Gymnoascus reesii, Penicillium./i. cf. .i.glandicola./i..
|
|
|
Dlouhodobý vliv různého lesního managementu na biodiverzitu půdní mesofauny (Oribatida, Collembola) ve smrkových porostech NP Šumava
Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna
Cíl našeho výzkumu je srovnat společenstva pancířníků a chvostoskoků v klimaxových smrkových lesích a ve smrkových monokulturách. Půdní vzorky byly odebírány na pěti lokalitách v NP Šumava (5 v klimaxovém smrkovém lese a 5 ve smrkové monokultuře) a půdní mesofauna byla extrahována. Pancířníci a chvostoskoci byli určeni do druhů. Předběžné výsledky ukazují kvalitativní a kvantitativní změny ve struktuře společenstev. Některé euedafické druhy se nevyskytují ve smrkových monokulturách pokud je porovnáme s klimaxovými smrkovými lesy. Je známo, že lesnické hospodaření ovlivňuje společenstva půdní fauny, která jsou velmi citlivá na kolísání půdní vlhkosti a teploty.
|
|
|
Vliv intensivního sešlapu na půdní živočichy v NPR Boubín, Česká republika
Rusek, Josef
Intenzivní sešlap půdy na přístupových turistických stezkách k vrcholové vyhlídkové věži na Boubíně vedl ke zničení společenstev euedafické půdní fauny a to i v širším okolí. Biologická degradace půdy intenzivním využíváním turistických stezek vedla k snížení biologické diverzity společenstev půdní fauny, k degradaci funkční diverzity a k vyhynutí celých skupin organismů jako jsou Protura, Pauropoda a euedafičtí zástupci Collembola, a to i v širším okolí turistických stezek. Z toho plyne nutnost přímé regulace turismu ve vrcholové části NPR Boubín a na přístupových stezkách.
|
|
|
Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou
Tajovský, Karel
Výzkumy smrkových porostů vrcholové části Šumavy postižené od devadesátých let minulého století kůrovcovou kalamitou ukázaly, že pro klimaxové smrčiny jsou charakteristická druhově chudá společenstva se specifickou kombinací druhů mnohonožek i stonožek. Paseky se vyznačovaly poklesem jejich abundancí. Odumírající porosty bez zásahu vykazovaly nárůst populací mnohonožek, počty stonožek však poklesly, aniž by došlo ke změně v jejich druhovém zastoupení. Ponechání odumírajících porostů spontánnímu vývoji představuje šetrnější variantu managementu respektující specifické půdní poměry.
|
|
| |
|
|
Společenstva stonožek na opuštěných polích s různou ovlivněnou diverzitou rostlin
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek byla studována v polním experimentu, který byl zaměřen na posouzení vlivu různých manipulačních postupů na rozvoj vegetace a půdní fauny. Plochy s trvalým obhospodařováním, přirozenou rostlinnou sukcesí a plochy oseté nízkou a vysokou diverzitou rostlin byly vzorkovány v dubnu-květnu v letech 2002 až 2004. Byly stanoveny parametry druhové skladby, dominance, density a indexy diversity. Celkem bylo zaznamenáno 6 druhů stonožek. Nejnižší density byly zaznamenány na plochách trvale obhospodařovaných. Manipulace s diversitou rostlinného krytu významně neovlivnila sukcesi společenstev stonožek. Na osetých plochách vzrostla druhová bohatost dříve než na plochách trvale obhospodařovaných a plochách se spontánním rozvojem vegetace. Vyšší abundanci vykazovaly plochy s nižší diverzitou rotlinného pokryvu.
|
|
|
Navážka substrátu a inokulace stonožek (Chilopoda) na výsypky po těžbě hnědého uhlí
Voženílková-Aurová, Klára
Od května 1995 do května 1998 byla metodou zemních pastí a půdních vzorků monitorována sukcese a vývoj společenstev půdní fauny na výsypkách po těžbě hnědého uhlí v oblasti Sokolovska. Svrchní půdní substrát, odebraný na relativně nenarušených lokalitách v okolí výsypek, byl navezen na výsypku obnaženou půdním skluzem. Epigeická aktivita a abundance stonožek byla sledována na vrcholech jednotlivých hromad substrátu, mezi nimi a na kontrolní ploše umístěné na odhalené výsypce ve vzdálenosti 50 m od hromad. Vývoj společenstva stonožek měl obdobný charakter jako na rekultivovaných výsypkách. Pionýrský druh .i.Lamyctes emarginatus./i. dominoval na počátku, v průběhu experimentu byl však vytlačen dalšími druhy, jako je např. .i.Lithobius microps./i.. Po třech letech trvání experimentu bylo společenstvo stonožek tvořeno především druhy .i.Lithobius microps, Lithobius forficatus./i.. Navážka přírodního substrátu formou oddělených hromad neměla na vývoj společenstev stonožek výrazný vliv.
|
|
|
Vybrané fyziologické parametry žížaly .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Černosvitov, 1935)
Šustr, Vladimír ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. vykazuje xerotermní preference, t.j. chování neobvyklé pro středoevropské žížaly. Bylo měřeno několik ekofyziologických parametrů .i.D. mrazeki./i. jako základ dalšího studia jejích environmentálních adaptací. pH kolem 7 převažovalo ve střevě tohoto druhu. Profil trávicích enzymů zahrnuje všechny důležité saccharolytické enzymy a nelišil se od jiných žížal, což naznačuje, že se tento druh výrazně neodlišuje v potravních preferencích. Bod tání a bod podchlazení tělních tekutin byly podobné jako u příbuzného druhu .i.D. octaedra./i.. Adaptace .i.D. mrazeki./i. k xerotermnímu prostředí mohou spočívat v její odolnosti k vysychání, schopnosti quiescence a z jejího částečně endogeického způsobu života. Kviescentní dospělci přežívali kolem 60 dní při 15% půdní vlhkosti.
|
|
|
Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika
Rusek, Josef ; Brůhová, Jindřiška
Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy .i.Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima./i. dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. .i.Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta./i. měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.
|
host ::
RSS.