|
Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) a CITES
NIEDLOVÁ, Eva
Kdysi běžný druh u nás i v Evropě, který je dnes druhem ohroženým, pijavka lékařská (Hirudo medicinalis Linnaeus, 1758) je člověku známá již tisíce let. O její biologii bylo napsáno již mnoho, ekologií a výskytem tohoto druhu se taktéž zabývá mnoho autorů. A proto je tato práce zaměřena na komplexní zhodnocení obchodu s pijavkou lékařskou v rámci jejího zařazení do Přílohy II úmluvy CITES. Obchod byl zhodnocen od roku 1987 do roku 2011, tj. od doby, kdy byla pijavka lékařská zařazena do úmluvy CITES. Základním zdrojem informací o obchodu byla internetová databáze CITES řízená sekretariátem UNEP ? WCMC. Zhodnocení obchodu bylo vypracováno pomocí tabulek a grafů ve vztahu k obchodu (1) s jednotlivými formami pijavky lékařské v jednotlivých letech (obchodované formy jsou: živí jedinci, mrtvá těla, extrakty, deriváty, jedinci, pudr, léky a oleje), (2) vývozním a (3) dovozním státům, (4) k zemím původu, (5) účelům obchodu a (6) původu pijavky lékařské. Statisticky byly vyhodnoceny trendy obchodu (1) s živými jedinci, dále (2) pro obchod ke komerčnímu účelu a (3) pro pijavky lékařské pocházející z řízených chovů v lidské péči (4) a z volné přírody. Zjištěno bylo, že nejčastěji a v největším množství se obchoduje s živými jedinci pijavky lékařské. Největší množství tohoto druhu z přírody se vyváží z Turecka, Německa a Rumunska a zjištěn byl také pravidelně stoupající trend obchodu s pijavkou lékařskou z řízených chovů v lidské péči.
|
|
Vybrané somatické znaky a motorická výkonnost dívek ve věku 7 a 10 let
NOVOTNÁ, Petra
Tato práce je zaměřena na sledování změn vybraných somatický znaků a motorické výkonnost dívek ve věku 7 a 10 let. Součástí výzkumu bylo i dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na výživu a životní styl sledovaných dívek a jejich rodičů. Výzkum byl prováděn na pěti různých základních školách (Tábor, Soběslav, České Budějovice, Tvrdonice). Během výzkumu bylo měřeno 26 somatických rozměrů, 2 funkční zkoušky a 5 motorických testů pro stanovení motorického vývoje dívek. Dále jsou předkládány výsledky dotazníkového šetření dětí a jejich rodičů. Z některých tělesných rozměrů bylo vypočítáváno tělesné složení (hmotnost kostry, hmotnost kůže a podkožní tkáně, hmotnost svalstva a hmotnost zbytku těla) a somatotyp. Údaje byly zaznamenávány do předem připravených záznamních listů a poté byly statisticky vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů. Získané výsledky byly porovnávány s výsledky starších výzkumů.
|
|
Kvalita života pacientů s aortální stenózou
ŠVECOVÁ, Valentyna
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů po operaci pro aortální stenózu. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části je probrána problematika aortální stenózy včetně anatomie, etiologie, patofyziologie, kliniky, diagnostiky, následků, léčby, rehabilitace a prevence. Dále pak sleduje otázku kvality života obecně a v souvislosti se zdravotním stavem. Praktická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit a porovnat kvalitu života nemocných před náhradou nativní aortální chlopně mechanickou či biologickou protézou a tři měsíce po intervenci. Výzkumné šetření probíhalo v Kardiocentru Nemocnice České Budějovice, a. s. Výzkumný soubor tvořili pacienti kardiocentra. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Vyšetření probíhalo metodou ?postal survey?, tj. bez asistence odborného personálu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1 (H1): Kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněna v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL; Hypotéza 2 (H2): Kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zjišťování kvality života podmíněné zdravím (HRQoL) bylo provedeno pomocí kvantitativního výzkumu s použitím dotazníkového nástroje Short Form-36 typu Generic v metodice HRQoL postihující osm domén: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví. Údaje z dotazníků byly konvertovány do elektronické podoby za použití uživatelského softwaru ?Pořizovač dat SF-36?. Následně byla data statisticky vyhodnocena provedením párového T-testu. Statistická významnost získaných dat byla hodnocena na 5% hladině významnosti. Výsledky před a po náhradě aortální chlopně byly porovnány navzájem, a taktéž s daty mezinárodního standardu HRQoL. Posloužily k prokazování vlivu chirurgické náhrady nativní aortální chlopně na zlepšení kvality života sledovaných pacientů. Výzkumným šetřením bylo prokázáno celkové zlepšení kvality života ve všech doménách, čímž byla potvrzena H2, a to, že kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zároveň bylo zjištěno, že kvalita života pacientů s aortální stenózou je významně nižší než kvalita života zdravé populace zastoupené výsledky Oxfordské studie. Tímto byla potvrzena H1, a to, že kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněná v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro kardiocentra a kardiologické ambulance. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu nemocných ze strany personálu, ke zdokonalení péče a také k rozšíření informovanosti pacientů. Mohla by být využita pro vytvoření odborného semináře pro ošetřující personál se zaměřením na kvalitu života pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému (KVO). Práce by také mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření v oblasti porovnání kvality života v závislosti na jednotlivých typech náhrad anebo věku nemocných.
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Vliv pohybové aktivity na některé psychologické aspekty a jídelní zvyklosti osob s nadváhou a obezitou
Frančeová, Anna ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Chalupová, Eva (oponent)
Souhrn Název práce: Vliv pohybové aktivity na některé psychologické aspekty a jídelní zvyklosti osob s nadváhou a obezitou Cíle práce: 1) zhodnotit vliv pohybové aktivity na některé psychologické aspekty a stravovací návyky osob s nadváhou a obezitou, 2) najít souvislost mezi změnou vybraných psychologických parametrů a změnou tělesné hmotnosti. Metodologie: Za použití třech druhů standardizovaných dotazníků (BDI-II, WHOQOL-BREF a TFEQ) byly posuzovány změny depresivity, kvality života a jídelních zvyklostí u 34 jedinců s hodnotami BMI 26 kg.m-2 a více, kteří se zúčastnili 3 měsíčního aerobního pohybového programu. Výsledky vstupních dotazníků (před zahájením programu) a výstupních dotazníků (po ukončení programu) a hodnot BMI jednotlivých respondentů byly porovnány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Pravidelná pohybová aktivita měla pozitivní vliv na psychické rozpoložení, kvalitu života a jídelní zvyklosti osob s nadváhou a obezitou. Výsledky ukazují, že u většiny účastníků pohybového programu došlo v jeho průběhu ke snížení skóre deprese, zvýšení kvality života a změně jídelních zvyklostí ve smyslu důslednějšího dodržování diety. Klíčová slova: pohybová aktivita, obezita, deprese, kvalita života, jídelní zvyklosti 2
|
|
Příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje
Neumann, Daniel ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kouřilová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit a analyzovat příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. V současné době je kladen velký důraz na snížení nezaměstnanosti v celé České republice, přesto se v určitých regionech vyskytuje dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti, kterou se nedaří snížit. Ústecký kraj je jedním z nich. Teoretická část se zabývá popisem a vysvětlením základních pojmů a principů problematiky nezaměstnanosti, definicí jejích druhů, příčin a důsledků. Uvádí též různé způsoby jejího měření. Na trhu práce existuje několik skupin jedinců se sníženou uplatnitelností, jež jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy. Druhá kapitola uvádí jejich podrobný výklad společně se statistikami nezaměstnanosti jednotlivých skupin v komparaci s ostatními státy Evropy. Další část popisuje nástroje a způsoby řešení nezaměstnanosti. V poslední teoretické části je uvedena základní charakteristika Ústeckého kraje z hlediska oblastí majících vliv na trh práce. Praktická část je zaměřena na zjištění příčin nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. Jako možné příčiny se jeví přechod ekonomiky z centrálně plánované na tržní, omezení těžby uhlí v kraji, nadprůměrný výskyt Romů, nižší míra vzdělanosti, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, vzdělanostní struktura migrantů a nastavení systému státní sociální podpory. Jako zdroj dat slouží statistický úřad, programy rozvoje Ústeckého kraje, dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, odborné analýzy cílené na trh práce a osobní pohovory s odborníky v dané oblasti. V praktické části je využita popisná, komparativní, analytická a expertní metoda. Přidanou hodnotou práce je sestavení analýzy vybraného strukturálně postiženého regionu. Analytické výsledky mohou být využity v procesu přípravy programových dokumentů, které budou řešit intervence spadající do vymezené působnosti ESF.
|
host ::
