|
|
Středomoří: charakteristika regionu a vztahy s EU
Malinová, Lucie ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá problematikou regionu jižního a východního Středomoří. Oblast Středomoří zahrnuje jedenáct velice různorodých států: Maroko, Tunisko, Turecko, Alžírsko, Egypt, Sýrii, Izrael, Libanon, Palestinská autonomní území, Jordánsko a Libyi. První kapitola charakterizuje současnou ekonomickou situaci v regionu s přihlédnutím ke specifickým rysům každé země. Další část je již věnována vnějším vztahům EU se Středomořím. V listopadu r. 1995, 15 států EU a 12 středomořských států (po začlenění Malty a Kypru do EU již jen deset zemí) přijaly Barcelonskou deklaraci, která založila Euro-středomořské partnerství. Toto partnerství, které zahrnuje tři hlavní směry spolupráce, politický, ekonomický a sociálně-kulturní, představuje zlom v rozvoji vztahů mezi EU a Středomořím. Nejvíce se na zintenzivnění vztahů mezi EU a Středomořím podílí Francie. Jejím zájmům a prioritám se také věnuje poslední část práce.
|
|
|
Postavení Francie v Evropské unii
Svobodová, Lenka ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Hitzgerová, Vlasta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat postavení Francie v Evropské unii z politického a ekonomického hlediska. První kapitola se soustředí na přístup francouzských představitelů i občanů k evropské integraci. Druhá kapitola obsahuje analýzu makroekonomických ukazatelů Francie a srovnání s ostatními zeměmi EU. Třetí kapitola pojednává o současné ekonomické situaci ve Francii a zaměřuje se konkrétněji na trh práce, imigraci a francouzské řešení finanční krize.
|
|
|
Postavení Francie v mezinárodních vztazích na přelomu 40. a 50. let 20. století
Poddaná, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
V mé bakalářské práci se snažím definovat postavení Francie na poli mezinárodních vztahů na přelomu 40. a 50. let 20. století. Francie vychází z druhé světové války zničená a ztrácí své dosavadní velmocenské a hegemonní postavení. V poválečném období se musí vypořádat hned s několika vlivy, aby si získala zpět své dřívější postavení. Svět je nyní rozdělen do dvou bloků mezi SSSR a USA. V tomto bipolárním rozdělení se Francie přiklání k západnímu bloku a k USA, kdy může čerpat jejich finanční podporu k ekonomické obnově země. Zároveň se ale snaží ponechat si svůj vliv ve svých koloniích, což se jí nedaří, protože je příliš zaměstnaná svoji vnitropolitickou situací. Ale i v této situaci najde východisko a chopí se iniciativy v začínajícím procesu evropské integrace a opět si získá své postavení v popředí veškerého dění v Evropě.
|
|
|
Vybrané priority francouzského předsednictví
Bartošová, Gabriela ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se věnuje poslednímu francouzskému předsednictví v Radě Evropské unie, během něhož chtěla Francie položit základní kámen společné evropské imigrační politiky - přijmout Evropský migrační a azylový pakt a model Modré karty. První část je věnována vývoji francouzské imigrační politiky a její poslední novele z roku 2006. Jádrem práce je vývoj návrhů Evropského migračního a azylového paktu a modelu Modré karty a jejich možný přínos do budoucna. V závěru práce je francouzské předsednictví zhodnoceno.
|
|
|
Vývoj role předsednictví v ES/EU na příkladu Francie
Šutová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat role a funkce předsednictví a zároveň ukázat vývoj jeho významu a pravomocí na příkladu Francie v kontextu jejích dvanácti předsednictví. Práce se tedy zabývá jak teoretickým vymezením funkce předsednictví, tak konkrétními příklady francouzských předsednictví od roku 1959 do roku 2008 s cílem vysledovat základní priority Francie ve vývoji evropské integrace.
|
|
| |
|
|
Komparace azylových politik Německa, Velké Británie a Francie
Trůblová, Pavla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na komparaci azylových politik tří evropských mocností: Německa, Velké Británie a Francie. Je v ní sledován vývoj počtu žadatelů o azyl v těchto zemích od roku 1989 a monitorována legislativa, kterou jednotlivé státy v daném období přijaly. Nedílnou součástí práce pak je komparace současného stavu azylové politiky ve zkoumaných státech. Cílem práce bylo porovnat postoj jednotlivých zemí k žadatelům o azyl, zhodnotit, jak se měnil v průběhu posledních dvaceti let, a posoudit, do jaké míry se v otázce azylové politiky odráží příslušnost zemí k modelům integrace, ke kterým se hlásí. Jsou jimi diskriminační model pro Německo, multikulturní pro Velkou Británii a asimilační pro Francii. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly, přičemž první tři kapitoly jsou věnovány analýze azylové politiky Německa, Velké Británie a Francie; čtvrtá kapitola se pak soustředí na komparaci zkoumaných aspektů.
|
|
|
Relations between France and its (former) colonies in Sub-Saharan Africa
Jakabovičová, Lucia ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se snaží postihnout základní rysy a specifika vztahů mezi Francií a jí kolonizovanými teritorii v subsaharské Africe, resp. suverénními státy, které na místě těchto teritorií vznikly. Hodnotí různé aspekty těchto vztahů, jejich vývoj a proměny ve třech obdobích: v době koloniální nadvlády, v období směřování kolonií k nezávislosti a bezprostředně po jejím vyhlášení. Zároveň s konkrétními formami spolupráce v oblasti politické, ekonomické i kulturní jsou naznačeny také motivy, které vedly jednu či druhou stranu k navázání této spolupráce a přínosy, které z ní pro jednotlivé strany reálně plynuly. Práce nabízí celkový pohled na zkoumanou problematiku, z něhož vyplývá, že mocenské zájmy Francie v subsaharské Africe nebyly ztrátou kolonií oslabeny a jejich prosazování na sebe vzalo méně nápadné, avšak neméně účinné, formy.
|
|
|
Vztahy Německa a Francie v letech 1998 - 2002 a jejich odraz v evropské integraci
Hlobilová, Lucie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce zkoumá dopad francouzsko-německých vztahů na proces evropské integrace v kontextu tzv. nové generace státníků, prezidenta Jacquese Chiraca a kancléře Gerharda Schroedera, kteří poválečným francouzsko-německým vztahům vtiskli nový charakter. Do té doby obě země ochotny k ústupkům ve prospěch Společenství, se najednou nacházely na rozcestí a zdálo se, že se vydají na cestu důrazného prosazování národních zájmů. Úkolem práce bylo dokázat, zda k tomu skutečně došlo a zda a jak tím případně utrpěl evropský integrační proces.
|
|
|
Předsednictví v Radě Evropské unie. Komparace českého a francouzského předsednictví
Salajková, Linda ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Předsednictví v Radě Evropské unie je prestižní institut spojený s administrativními, reprezentativními a politickými úkoly. Práce nejprve teoreticky vymezuje Radu EU a institut předsednictví a shrnuje teoretické hypotézy ohledně jeho výkonu v podání menších a velkých členských zemí. Praktická komparace pracuje s příkladem Francie a České republiky, jejichž předsednictví na sebe v nedávné době přímo navazovala. Práce je zaměřena na zkoumání rozsahu vlivu politického systému, délky členství v Unii, role osobností a zejména velikosti země.
|
host ::
RSS.