|
|
Problémové děti v mateřské škole z pohledu učitele
Bezděková, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Teoretická část se zabývá typologií některých problémových oblastí u dětí předškolního věku, faktory které ovlivňují jeho osobnost, důležitostí prevence, diagnostiky a nápravy. Praktická část je zaměřena na výzkum vedoucí k analýze nejčastějších problémů a jejich příčin z hlediska učitelek mateřských škol a má za cíl zjistit, jaké osvědčené metody v oblasti prevence, diagnostiky a nápravy pedagogové používají. Klíčová slova dítě, dítě s problémem, rodina, mateřská škola, prevence, pedagogická diagnostika, intervence Theoretical part of my study is aimed to recognize all types of problems of preschool aged children. I have tried to describe areas which might have a possible impact to child's personality regarding the prevention, evaluation and rehabilitation. Practical part of my study explores the most common problems caused by nursery teachers and tries to avoid them in the future by use of proper corrective teaching methods. Key words child, problematic child, family, nursery school, prevention, pedagogical diagnose, feedback
|
|
|
Problematika odkladu školní docházky v Kladně
Fürstová, Jana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce, která se zabývala problematikou odkladu školní docházky v Kladně, zmapovala kladenský region v období čtyř let, poukazuje na nárůst odkladů školní docházky v roce 2011 o cca šest procent oproti průměru předchozích tří let. Za pomoci zvolených výzkumných metod dotazníkového šetření, pozorování a analýzy získaných dat jsme potvrdili stanovenou hypotézu, že nejčastěji oslabenými složkami osobnosti u dětí v Kladně jsou sociální zralost, která upozornila hlavně na problémy spojené se sebeobsluhou a navazováním kontaktů s vrstevníky a psychická zralost, která poukazuje na to, že se u dětí nejčastěji objevují řečové nedostatky a neschopnost soustředit se na školní výuku. Dále jsme došli k závěru, jenž poukazuje na to, že odklad školní docházky bývá častěji udělen chlapcům, což uvádí i teorie (Langmeier, J., Krejčířová, D. 2006 a ÚIV). Důležitý však je měsíc narození, který také rozhoduje o vstupu do první třídy. Proto jsme v závěru práce, která obsahuje celkové shrnutí, upozornili na problematické oblasti a navrhli další možná témata, která je třeba podrobit následnému zkoumání.
|
|
| |
|
|
Proměny školní připravenosti dětí z pohledu učitelů základní školy.
VYSKOČILOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma "Proměna školní připravenosti dětí z pohledu učitelů základní školy" se věnuje vývoji dítěte v období předškolního věku z hlediska vývojové psychologie. V práci jsou obsaženy definice základních pojmů souvisejících se školní připraveností, metody hodnocení školní připravenosti a možnosti zdokonalování dětí pro školu nepřipravených v oslabených oblastech. V praktické části je realizováno kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného a narativního rozhovoru, jejichž prostřednictvím byl zkoumán pohled učitelů na změny školní připravenosti v období uplynulých dvaceti let. Výzkumnou skupinou jsou učitelé základních škol působících na prvním stupni, s praxí v učitelské profesi minimálně dvaceti let.
|
|
|
Dítě se specifickými poruchami učení v rodině
NOVÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu "Dítě se specifickými poruchami učení v rodině" a zaměřuje se na rodinné kontexty specifických poruch učení. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký dopad mají specifické poruchy učení u dítěte na fungování rodiny, jak rodina ovlivňuje úspěšnost dítěte a jak se rodina vypořádává s problémy takto postiženého dítěte. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, které se vztahují k danému tématu. Popisuje specifika jednotlivých poruch učení, jejich projevy a důsledky pro dítě a jeho rodinu. Praktická část je věnována výzkumnému šetření, které bylo uskutečněno pomocí polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Srovnání výsledků diagnostiky školní zralosti ve městě a na vesnici
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem Srovnání výsledků diagnostiky školní zralosti ve městě a na vesnici je zaměřena na problematiku vývoje dítěte předškolního věku. Cílem je posouzení, zda jsou lépe připraveni na školní docházku děti ve městě nebo na vesnici. Teoretická část obsahuje charakteristiku předškolního dítěte, jeho motorický, kognitivní, percepční, sociální a emoční vývoj. Vymezený jsou zde pojmy školní zralost a jednotlivé složky školní zralosti, školní připravenost, školní nezralost a důvod odkladu školní docházky. Praktická část obsahuje výsledky šetření ve zvoleném vzorku dětí s využitím testů školní zralosti.
|
|
|
Hra jako diagnostický prostředek
VALÍKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá představením hry jako prostředku k rozvoji klíčových kompetencí. Dochází zde k vymezení důležitých pojmů, potřebných pro zpracování praktické části práce. Ta pak pojednává o tom, zda je možno dlouhodobým působením, opakováním vhodně zvolených her a soustavnou prací s dětmi, dosáhnout posunu úrovně komunikace a spolupráce v kolektivu.
|
|
| |
|
|
Využití diagnostických metod při posuzování školní zralosti
STAŇKOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je využívání diagnostických metod při posuzování školní zralosti. V teoretické části jsem vymezila pojem školní zralost, školní připravenost a znaky školní zralosti. Dále tato práce obsahuje určení pojmu odklad školní docházky. Porovnala jsem psychologické posuzování v pedagogicko-psychologické poradně a mateřských škol. Nabídla jsem přehled užívaných diagnostických metod a jednotlivě metody charakterizovala. V závěru jsme zhodnotila využívání nejčastějších jednotlivých diagnostických metod. V praktické části bylo mým úkolem zjistit používání jednotlivých diagnostických metod při posuzování školní zralosti. Výzkum probíhal formou dotazníku v regionu Jižních Čech. Dotazníkové šeření bylo v případě potřeby doplněno rozhovorem.
|
|
|
HRA - jako nástroj poznání a rozvoje předškolního dítěte
PALEČKOVÁ, Jiřina
V bakalářské práci se zabývám herní činností a jejím vývojem, charakteristikou, podstatou a významem v předškolním vzdělávání. Věnuji se rozličnému dělení her a optimálnímu vytváření podmínek pro hru. Neméně důležitou součástí her jsou také různorodé hračky a další herní vybavení. Sleduji hru dítěte ze dvou hledisek. Jednak jako poznávací činnost dítěte, to znamená, co hra přináší a v čem osobnost dítěte rozvíjí. Zároveň se zabývám možnostmi, které hra poskytuje učitelce pro to, aby dítě hlouběji poznala a lépe mu porozuměla. Zajímám se o to, co znamená pojem volná hra nebo hra jako investice lásky či jak lze využít hru v pedagogické diagnostice a terapii. Na teoretické poznatky navazuje praktická část, která zahrnuje zhodnocení výsledků zkoumání dětské hry. Formou pozorování porovnávám, jak si hrají děti v heterogenně složené skupině a děti věkově rozdělené. Jakých hraček nejčastěji využívají a zda při kolektivní hře dokáží pochopit a přijmout pravidla a respektovat se navzájem, jakým způsobem zase řeší konfliktní situace. Všímám si, zda si hrají izolovaně nebo mají potřebu hrát si s ostatními, komunikovat s nimi, prosadit se či zda jsou při hře pasivní a podvolují se nápadům ostatních, nechají se ovládat. Další výzkum formou dotazníků pro učitelky i rodiče zjišťuje, jak si děti hrají doma ve volném čase a jak na hru jako takovou pohlíží nejen učitelky, ale i samotní rodiče a uvědomují-li si její přirozenost a samoúčelnost i její terapeutický význam.
|
host ::
RSS.