|
|
Latitudinální gradient biodiversity a jeho závislost na rychlosti ekologických a evolučních procesů
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Nerovnoměrnost v rozložení druhového diversity na povrchu země je jedním z nejvýraznějších jevů v ekologii. Latitudinální gradient biodiverzity by se dal vysvětlit rozdílným poměrem mezi rychlostí evolučních procesů jako jsou speciace a procesů ekologických, které řídí míru extinkce. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit literaturu týkající se teplotní závislosti respektive latitudinálních trendů v rychlostech těchto procesů. Pro evoluční procesy slouží jako nejlepší vysvětlení jejich rychlosti na teplotě metabolická teorie biodiversity, zatímco u ekologických procesů chybí jak empirická data tak teorie která by je dala do souvislosti s teplotou nebo latitudou. Vysvětlení pomocí tzv. More individual hypothesis se ukázalo jako nepřesvědčivé.
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
| |
|
|
Exploring the relationship between species richness and intraspecific trait variability.
DVOŘÁKOVÁ, Hana
This thesis was originated as a contribution to the wide range of biodiversity studies published recently. It focused on the little explored importance of intraspecific variability in plant communities. A pot experiment hold in glasshouse environment was designed to observe influence of biotic interactions in mixtures of various species diversity on species functional traits and productivity. Variability of functional traits of individual species was assessed in relation to increasing species richness and the contribution of within-species variance to the total variance of pot communities was evaluated at different richness levels.
|
|
|
Trophic relationships between insectivorous birds and insect in Papua New Guinea
TVARDÍKOVÁ, Kateřina
Dizertační práce popisuje diverzitu ptactva podél kompletního výškového gradientu a v lesních fragmentech v nížinách Papuy-Nové Guiney. Zaměřuje se zejména na diverzitu jednotlivých potravních společenstev a diskutuje jejich vazby na prostředí a potravní nabídku. Specificky se zaměřuje na lesní hmyzožravé ptactvo, jejich predační tlak na hmyz, potravní specializace a preference, čí některé ze způsobů jak hmyzožraví ptáci vyhledávají potravu.
|
|
|
Vegetation succession in old fields at broad landscape scales
JÍROVÁ, Alena
Práce je zaměřena na sukcesi opuštěných polí v České republice. První zahrnutý článek jest opakování snímkování opuštěných polí v CHKO Český kras po 30ti letech. Druhý článek rozšířil oblast zájmu na okolí opuštěných polí do vzdálenosti 1km. Do třetího článku byly navíc zahrnuty snímky z celé České republiky s cílem odhalit základní principy sukcese v co nejširším krajinném měřítku.
|
|
|
Diversity and ecology of arboreal ant communities in a tropical lowland forest
KLIMEŠ, Petr
Práce se zaměřuje na studium stromových společenstev mravenců v nížinném deštném lese Papui Nové Guineje. Vůbec poprvé byly podrobně zkoumány celé úseky tropického lesa a studováni mravenci jak v hnízdech tak pobíhající na vegetaci. Unikátní materiál byl sebrán celkem ze 684 stromů a 260 pastí v plochách primárního a sekundárního pralesa a využit pro výzkum diversity a koexistence druhů mravenců na lokální škále. Práce se sestává ze tří kapitol. První dvě objasňují otázky kolem diversity mravenců ve zkoumaných typech lesa, koexistenci druhů a jejich hnízdní preference. Třetí kapitola demonstruje novou metodu manipulace celých mravenčích společenstev aktivních na vegetaci. Výsledky práce ukazují poměrně malý vliv druhové diversity stromů na strukturu mravenčích společenstev a zdůrazňují spíše důležitost hnízdních mikrohabitatů a jejich obměnu mezi jednotlivými stromy. Primární lesy jsou nezbytné pro uchování původních mravenčích druhů.
|
|
|
Řasy vodních nádrží v Novohradských horách
PLOCOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá 6 klausurami (Mlýnský, Huťský, Pohořský a Uhlišťský rybník, Zlatá Ktiš a Kapelung) v Novohradských horách. Byly studovány v rozmezí let 2004-2006, analyzovány byly základní hydrochemie a druhové bohatství planktonních řas a sinic. Obsah amoniakálního dusíku byl největší u rybníka Mlýnský (20-76 ?g/1), což svědčí pro čerstvé organické znečištění, u ostatních se hodnoty pohybovaly v rozmezí 13-53 ?g/l. Dusičnanový dusík byl opět nejvyšší u Mlýnského rybnika, kde hodnoty dosahovaly až 420 ?g/1. Celkový fosfor byl u všech lokalit v rozmezí 58-91 ?g/l. Z hydrochemických dat tedy plyne, že nejvyšší zátěž živinami je u r. Mlýnský, nejčistší byl r. Pohořský. Průhlednost u všech lokalit je vysoká (76-200 cm), srovnatelná s jezery Bavorského lesa a Šumavy. Poměr N/P je většinou v rozmezí 7,0-29,7 (Tab.l l ), což svědčí pro limitaci P, který bývá nejčastějším limitujícím faktorem pro fytoplankton ve sladkých vodách. Celkový počet zjištěných taxonů (98) je srovnatelný např. s jezery Šumavy (260), které ovšem jsou mnohem prozkoumanější. Nejvyšší druhovou bohatost má Huťský r. (38) a nejmenší Uhlišťský r. (17). Jako nový druh bylo pro ČR zjištěno Slaurastrum arctiscon, dále zajímavým nálezem je Vacularia penardlii a Chloromonas nivalis (Scotiella nivalis). Také Dicranochaete sp.a Paulinella chrommatophora jsou pozoruhodné nálezy. Klausury Novohradských hor jsou tedy z hlediska hydrochemie a druhové bohatosti unikátními lokalitami. Slouží jako refugium oligotrofních, vzácných a zajímavých druhů sinic a řas a zasluhují si tedy patřičné ochrany.
|
host ::
RSS.