|
|
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.
|
|
|
Biomasa jako obnovitelný zdroj energie
Přichystal, Lukáš ; Kizlink, Juraj (oponent) ; Friedl, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využíváním biomasy jako nositele energie a způsobu jejího získání. Jsou popsány v současnosti nejpoužívanější metody přeměny biomasy na různé formy energie, od spalování po anaerobní digesci. Dále tato práce poukazuje na využití biomasy nejen v energetickém odvětví, ale i v dopravním průmyslu, jako pohon motorů vozidel. Rozebírá nejen výrobu bioethanolu z organického materiálu, ale i způsoby přípravy vodíku, jako paliva budoucnosti, a jeho využití v palivových článcích.
|
|
|
Mezinárodní trh s cukrem
Medunová, Tereza ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Richter, Stanislav (oponent)
Cílem práce je vymezit a zhodnotit postavení komodity cukru na mezinárodním trhu včetně nastínění jeho budoucího směřování. Komodita je charakterizována co do získávání, využití a základních parametrů a zasazena do Společné zemědělské politiky Evropské unie. Následkem cukerní reformy bylo snížení produkce a ceny cukru v členských státech a transformace EU na čistého importéra této komodity. Většina světové produkce cukru se přesouvá do rozvojových zemí. Snahy WTO o odstraňování překážek, jinak silně regulovaného obchodu s cukrem, jsou kvůli rozdílným zájmům členských států zdlouhavé. To je jeden z důvodů, proč cena cukru neklesá tak rychle, jak se předpokládalo. Budoucí vývoj cukerního trhu by měl být determinován rostoucí poptávkou v rozvíjejících se ekonomikách, větší liberalizací trhů a produkcí bioetanolu.
|
|
|
Čirok jako energetická plodina
CIBULKOVÁ, Renata
Čirok, jedna ze světově nejvýznamnějších polních plodin, je nejčastěji využívaný pro potravinářské či krmné účely. Cílem této práce je formou literárního přehledu shrnout informace o vlastnostech čiroku z pohledu energetického využití, energetické výtěžnosti, technologii pěstování pro energetické účely, možnostech využití čiroku pro energetické účely a stavu ve světě i v ČR. V poslední době je čirok zkoumán jako surovina pro všechna odvětví energetického průmyslu a to z důvodu široké škály potencionálních produktů jako je etanol, vodík, metan, lipidy, aceton, butanol a kyselina mléčná. Díky poměrně vysokým výnosům fytomasy lze čirok využít jako surovinu pro přímé spalování. Pro daný směr využití je rozhodující složení jednotlivých druhů čiroku, které může být výrazně ovlivněno agrotechnikou a klimatickými podmínkami pěstování. Významnou úlohu pro zvýšení produkce a využitelnosti této plodiny ve všech klimatických podmínkách má šlechtění.
|
|
| |
|
|
Obchodně-ekonomické srovnání tradičních a alternativních paliv
Dvořáková, Monika ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce) ; Kočan, Jakub (oponent)
Nepříznivé predikce o zásobách ropy spolu s nestabilitou na Středním východě podněcují vývoj alternativních paliv, která by umožnila snížit závislost světových ekonomik na ropě. Na ropě a ropných derivátech je závislá hlavně automobilová doprava, která se i velkým procentem podílí na emisích skleníkových plynů. Je proto nutné zaměřit se na cílené snižování spotřeby paliv vozů určených k osobní přepravě. Možností jak tohoto docílit je například přestavba stávajícího vozu na spalování biopaliv, koupě vozu s hybridním nebo elektrickým pohonem a již brzy snad také automobil poháněný vodíkem. Překážkou pro větší rozšíření těchto paliv a pohonů spočívá v mnohdy vysoké pořizovací ceně nebo vyšších provozních nákladech. Jejich ekonomická nevýhodnost se ale postupně snižuje a do budoucna lze očekávat nárůst počtu alternativních vozů na silnicích.
|
|
|
Řasy jako surovina pro výrobu bioetanolu
Doucha, Jiří ; Lívanský, Karel ; Doušková, Irena ; Zachleder, Vilém
Mnoho zemí aktivně vyvíjí program produkce biopaliv. Vedoucí postavení má v tomto směru Brazílie, kde současnou spotřebu benzínu ze 30 % pokrývá etanol vyráběný relativně levně z cukrové třtiny. Ve vyspělých zemích se bioetanol (3-5 % současné spotřeby benzínu) vyrábí především z kukuřice (USA) nebo z pšenice (EU). Nicméně produkce etanolu z obilnin je drahá. Slibnou surovinu představují mikroskopické řasy. Některé mohou překročit výtěžky zemědělských plodin 10–15 krát. Technologie růstu jednobuněčných řas v tenké vrstvě na nakloněných rovinách je porovnána se světově rozšířeným způsobem kultivace v otevřených bazénech. Bylo zjištěno, že díky vyšším výtěžkům a nižší spotřebě energie, jsou náklady na výrobu biomasy v tenkovrstvých reaktorech pouze 20 % v porovnání s otevřenými bazény
|
|
|
Biotechnologie jako politický systém
Sobotková, Lenka ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Biotechnologie jsou široký pojem, proto se práce zaměřuje pouze na geneticky modifikované plodiny a biopaliva. Seznamuje s odbornými charakteristikami obou biotechnologií. Shrnuje také příslušnou legislativu a ekonomické ukazatele. V další části práce analyzuje postoje vybraných politických aktérů. Uvádí tam stanoviska jednotlivých mezinárodních a nadnárodních organizací (včetně Evropské unie), českých politických stran a také postoj katolické církve.
|
|
|
Vybrané ekonomické a environmentální dopady zavádění bioethanolu jako součásti motorových paliv
Rottová, Simona ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Branžovský, Antonín (oponent)
Diplomová práce na téma vybrané ekonomické a environmentální dopady zavádění bioethanolu jako součásti motorových paliv hodnotí některé dopady této legislativou dané povinnosti. Práce se především snaží vysvětlit možné dopady ekonomické, environmentální a sociální (změnu kvality ovduší, zdražování potravin a surovin, energetickou náročnost výroby a samotnou potřebu fosilních paliv při výrobě biosložky). Dále ukazuje přístup jednotlivých složek státního aparátu (MŽP, MPO, MD a MZe) a možnosti finanční podpory výrobcům bioethanolu.
|
|
| |
host ::
RSS.