|
|
The impact of the implementation of competitiveness strategies on the course of the debt crisis in EU
Vojtovičová, Anna ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Hlavním přístupem k řešení dluhové krize, která v EU začala koncem roku 2010, byly především opatření zeměřená na fiskální konsolidaci. Navzdory jejich přijetí ale není možné tvrdit, že se dluhovou krizi podařilo vyřešit definitivně a hospodářská stagnace EU nadále přetrváva. Tahle práce sa zabývá alternativním přístupen k řešení dluhové krize, a to opatřeními zeměřenými na podporu ekonomického růstu. Zkoumá, jak se rozdílný stupeň implementace strategií konkurenceschopnosti, kterých cílem je společně se zvyšováním konkurenceschopnosti taky podpora hospodářskeho růstu, projevil na dopadu dluhové krize na vybrané státy. Na základě toho zjišťuje, zda právě opatření zeměřená na hospodářský růst představují účinnější řešení dluhové krize.
|
|
|
Dopady zrušení vyplácení starobních důchodů na hospodářský růst v České republice.
Srnka, Jan ; Rybáček, Miroslav (vedoucí práce) ; Maialeh, Robin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dopady zrušení vyplácení starobních důchodů a následný vliv hospodářský růst v České republice. Z demografického pohledu je populace v naší zemi regresivní a dochází k růstu podílu starých lidí oproti mladé složce. Index hospodářské závislosti a Sauvyho index budou nabývat stále vyšších hodnot. Stát bude čím dál více zatížen vyplácením starobních důchodů zatěžující státní rozpočet. Pokud by došlo ke zrušení starobních důchodů, vedlo by to ke snížení úspor, růstu investic a tím k hospodářskému růstu. Celkově by rostl blahobyt. Problém by nastal u lidí s nižšími příjmy, kteří by pocítili změnu nejvíce.
|
|
| |
|
|
Rozpočtové přebytky v 90. letech ve světle rozpočtové politiky B. Clintona a hospodářského růstu
Drnda, Adnan ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje tématu fiskální politiky v USA za administrativy Billa Clintona a příčinám vzniku rozpočtových přebytků na konci 90. let. Nejprve popisuji fiskální a ekonomickou situaci za administrativy prezidentů Reagana a Bushe. Poté se soustřeďuji na období Clintonovy administrativy a klíčové rozpočtové zákony. Pomocí analýzy rozpočtů určuji hlavní změny na výdajové a příjmové straně. Docházím k závěru, že na stabilizaci amerických federálních rozpočtů měla zásadní vliv příznivá ekonomická situace ovlivněna velkým množstvím pozitivních faktorů v čele s rozvojem informačních technologií. Clintonova administrativa nicméně dokázala těchto okolností využít a prostřednictvím fiskální politiky se na vzniku rozpočtových přebytků podílela výrazným způsobem. Na závěr uvádím několik doporučení pro politiky a tvůrce rozpočtů.
|
|
|
Analysis of Economy of Poland since Year 2000 to Present - The Only Country of European Union without Recession
Brejčák, Peter ; Šimíček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Analýza ekonomických agregátů a hospodářské politiky Polska od roku 2000 ukazuje, že nejdůležitějším faktorem, proč krajina nezažila recesi, jsou výdaje na spotřebu soukromého sektoru, které v sledovaném období neustále rostli. Pozitivními faktory jsou také výdaje na spotřebu vlády a vlastní měna zloty, která během krize výrazně depreciovala a exportně zaměřené odvětví tak získali vyšší konkurenceschopnost. Kladem je také stabilní bankovní sektor. Negativním faktorem je v současnosti omezování výdajů vlády na spotřebu, z dlouhodobého hlediska také problémy trhu práce, zejména v oblasti zaměstnanosti mladých lidí a žen. Za účelem stabilního hospodářského růstu v dlouhém období by měl být tento trh nadále reformován.
|
|
| |
|
|
Dopravní politika nacistického Německa v letech 1933-1939
Kulštrunk, Jiří ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce se zabývá politikou zaměstnanosti nacistického Německa v letech 1933-1939. Hlavní důraz je kladen na odvětví budování dopravní infrastruktury a automobilového průmyslu, která byla určena jako "vhodná" k obnově hospodářského růstu a vyřešení problému nezaměstnanosti. Vzhledem k nedostatku pracovníků v druhé polovině třicátých let je pozitivní vliv na trh práce potvrzen. Jednoduché výpočty a analýza dostupných statistických dat prokazují, že samotná výroba motorových vozidel a výstavba silnic a dálnic nebyly hlavními "tahouny" hospodářského růstu. Jejich výhodou však byla navázanost na další odvětví a vzniklý multiplikační efekt. Po zhodnocení hospodářských výsledků automobilového průmyslu a následném mezinárodním srovnání je vyvráceno, že během třicátých let došlo k masové motorizaci Německa. Zároveň válečný význam dopravní politiky byl velmi nízký, protože armáda preferovala jiné způsoby přepravy. Představení vybraných kroků předchozích vlád dokazuje, že zmíněná odvětví, ani hospodářská politika nacionálních socialistů nebyla zdaleka tak inovativní, ale spíše navazovala a rozšiřovala předchozí opatření.
|
|
|
Je deflace slučitelná s hospodářským růstem? Případ Spojených států 19. století
Němec, Petr ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
V této práci se zabývám slučitelností deflace a hospodářského růstu. Shrnuji negativní vlivy deflace a podmínky, za kterých působí proti růstu. Dále uvádím argumenty ve prospěch deflace, jako jevu, při němž dochází k efektivní alokaci zdrojů. K odhadu vztahu mezi deflací a hospodářským růstem používám metodu nejmenších čtverců. Údaje z let 1800 až 1913 z USA potvrzují hypotézu o slučitelnosti deflace a hospodářského růstu. Deflace je jednoznačně slučitelná s hospodářským růstem v případě růstu produktivity výrobních faktorů.
|
|
|
Hledání optimální velikosti státu
Husár, Ján ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Ve 20. století jsme byli svědky nebývalého růstu veřejných výdajů napříč všemi vyspělými státy světa. S tímto fenoménem vzniká hypotéza o negativním vlivu výše veřejných výdajů na hospodářský růst a v návaznosti na ní mnoho studií, které se snaží tento negativní vliv ověřit. V 80. letech to jsou nejprve studie, které potvrdily negativní lineární závislost těchto dvou makroekonomických agregátů tj. větší veřejný sektor ubírá mnoho z možného hospodářského růstu zemí a v 90. letech studie, které ověřují nelineární závislost ve tvaru křivky převráceného U s vrcholem, kde se nachází optimální velikost veřejného sektoru. Tento koncept se souhrně nazývá "Armey curve" či "BARS curve" a právě tímto tématem se tato práce zabývá a celý ho představuje českému čtenáři. Reflektuje vývoj veřejných výdajů ve 20. století a popisuje teoretický i empirický vývoj celého konceptu až do současnosti tj. tezi o pozitivním přínosu státních aktivit na ekonomiku do určitého bodu -- "optima" a negativním za tímto bodem. Práce také nabízí vlastní výzkum na vzorku zemí Visegrádské čtyřky v letech 1995 až 2012. Zkoumána je jak lineární závislost růstu HDP a podílu veřejných výdajů na HDP, tak je ověřena existence BARS křivky a optimální velikosti veřejných výdajů v jednotlivých zemích.
|
|
|
Změny v regionální politice v novém programovém období 2014 - 2020
Warzechová, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na identifikaci změn v regionální politice v novém programovém období, na základě komparace programových období 2007-2013 a 2014-2020. Dále je zaměřena také na dopady těchto změn pro žadatele a realizátory projektových žádostí. V první části jsou identifikovány změny v regionální politice na evropské úrovni, poté změny na úrovni národní. Dále jsou identifikovány změny v úrovni regionů soudržnosti a na závěr jsou formulována doporučení pro subjekty, jichž se problematika regionální politiky přímo dotýká, konkrétně pro žadatele a realizátory projektových žádostí v novém období.
|
host ::
RSS.