|
Genový polymorfismus Th1/Th2 cytokinů u pacientek s děložní myomatózou
Sosna, Ondřej ; Kužel, David (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Úvod: Děložní myom (leiomyom) je nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu a představuje nejčastější indikaci k provedení hysterektomie. Jeho etiologie však stále zůstává neznámá. V posledních letech jsou podrobněji zkoumány genetické faktory podílející se na vzniku děložních myomů. Cílem naší práce bylo najít možné genetické faktory použitelné jako prognostický marker k evaluaci zvýšeného rizika vzniku tohoto onemocnění. Metodika: Do studie jsme zařadili 102 pacientek s děložními myomy, jako kontrolní skupina sloužil soubor 145 zdravých žen. Všem těmto ženám bylo provedeno ultrazvukové vyšetření malé pánve a odebrán vzorek nesrážlivé krve. Ve skupině pacientek s děložním myomem následovala vždy po zvolené operační intervenci histologická verifikace nálezu. Princip detekce polymorfismů cytokinových genů byl založen na jednoduché PCR reakci s využitím sekvenčně specifických primerů. Výsledky: Porovnali jsme široké spektrum SNP (z angl. single nucleotide polymorphisms) TH2/Th2 cytokinových genů celého souboru pacientek s kontrolním souborem. Frekvence většiny testovaných SNP nedosáhla u pacientek statisticky významného rozdílu. Našli jsme však zajímavý rozdíl v distribuci genotypů promotoru genu pro IL-4. Genotyp CC v pozici - 590 a -33 byl zastoupen u pacientek s...
|
|
Expresní analýzy u pacientů s myelodysplastickým syndrome
Vašíková, Alžběta ; Votavová, Hana (vedoucí práce) ; Neuwirtová, Radana (oponent) ; Jarošová, Marie (oponent)
SOUHRN Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění postihující vývoj a diferenciaci kmenové krvetvorné buňky. MDS je charakterizován neefektivní hematopoézou, která se projevuje periferní cytopenií v jedné či několika vývojových řadách, a zvýšeným rizikem transformace v akutní myeloidní leukemii (AML). Toto onemocnění postihuje zejména starší populaci, a to s incidencí až 50/100000 obyvatel. MDS je značně heterogenní onemocnění, což podtrhuje i skutečnost, že se setkáváme jak s idiopatickými formami, tak i s případy sekundárních MDS, které vznikají jako následek léčby alkylačními preparáty či po expozici radioaktivnímu záření. V předkládané práci jsme se zaměřili na stanovení diferenciální genové exprese u pacientů s MDS v porovnání s kontrolními jedinci s použitím různých čipových formátů. Pomocí nylonových membrán jsme u pacientů s MDS detekovali 4 geny (ERCC1, FLT1, NME4, PCNA), jejichž exprese narůstala společně s rozvojem onemocnění, resp. dosahovala nejvyšších hodnot u pokročilých subtypů MDS. Jejich výrazná up-regulace byla potvrzena i u pacientů s diagnózou de novo AML. Porovnáním expresních profilů časných a pokročilých forem MDS definovaných pomocí mikročipů firmy Agilent jsme získali soubor odlišně exprimovaných genů, u nichž předpokládáme, že se podílejí na rozvoji onemocnění. Změny...
|
|
Vliv edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu
ŠÍMOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu. V teoretické části se zabýváme aterosklerozou, akutním infarktem myokardu, sekundární prevencí infarktu myokardu a edukačním procesem v ošetřovatelství. Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Cíl 2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Pro bakalářskou práci jsme zvolili formu kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Dále jsme prováděli analýzu získaných dat. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle. C1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Analýzou získaných výsledků jsme zjistili, že pacienti, kteří jsou edukovaní bez edukačního plánu mají stejně vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. C2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Porovnáním získaných výsledků jsme zjistili, že edukovaní pacienti podle edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence důsledněji než pacienti, u kterých se edukační plán nevyužil. Cíle práce byly splněny.
|
|
Nové biologické markery u lymfoproliferativních onemocnění
Špaček, Martin ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Smolej, Lukáš (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Nové biologické markery u lymfoproliferativních onemocnění Souhrn Prognóza pacientů s lymfoidními neopláziemi je extrémně variabilní. Spolehlivé prognostické markery mohou pomoci identifikovat skupiny pacientů, které mohou profitovat z odlišných přístupů. Virus Epsteina-Barrové (EBV) je asociován přibližně s jednou třetinou pacientů s Hodgkinovým lymfomem (HL). EBV-DNA je často přítomna v plazmě i plné krvi pacientů s EBV-asociovaným HL. Nicméně význam EBV-DNA monitorování je dosud nejasný. V souboru 165 dospělých pacientů s HL jsme prospektivně monitorovali nálož EBV-DNA. Naše výsledky ukázaly, že hodnocení EBV-DNA v plazmě by mohlo být využito k odhadu prognózy a při sledování pacientů s EBV-pozitivním HL. Role R72P polymorfismu genu TP53 byla analyzována v několika studiích u NHL, nikoli však dosud u HL. V naší práci jsme hodnotili roli R72P u 340 pacientů s NHL a 298 pacientů s HL. Naše výsledky ukázaly, že R72P není prognostický faktor u bělošských pacientů s NHL a že nemá vliv na vývoj či prognózu HL. Ve studii se 73 pacienty s chronickou lymfocytární leukemií jsme stanovovali mutační stav IgVH, mutaci genu TP53 a expresi CD38 a tyrozinkinázy ZAP-70. Celková konkordance mezi expresí ZAP-70 a mutačním stavem IgVH byla 85%. Validace flow cytometrické analýzy exprese ZAP-70 byla provedena srovnáním s...
|
|
Vůně dálek, vůně květů. Výtvarná kazuistika klientky s diagnózou duševního onemocnění
SMETANOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaobírá nemocí s názvem schizofrenie. V teoretické části je zaměřena na základní terminologii nemoci. Lehce se dotkne Dopaminové teorie a Weinbergerovy hypotézy. Jedna kapitola je dále věnována znakosloví ve výtvarné tvorbě psychotických pacientů a osobám s touto problematikou spjatých. Není zde opomenuta ani zmínka o art brut a pacientském umění. V praktické části se práce věnuje kazuistice konkrétní klientky, která trpí diagnosou paranoidní schizofrenie. Práce v této části vychází z přímého, každodenního kontaktu a práce s pacientkou. Nebudou opomenuty arteterapeutické přístupy a možnosti práce se schizofrenní klientelou. Na základě klientčiny produkce se bude práce snažit analyzovat průběh a vývoj její výtvarné tvorby. Práce se pokusí dokázat, jak je důležité pro schizofrenní pacientku mít možnost výtvarného projevu a dobrého terapeutického vztahu s terapeutem.
|
|
Účinek komplexního rehabilitačního programu dětí s astma bronchiale
Vránová, Eva ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název práce: Účinek komplexního rehabilitačního programu dětí s astma bronchiale Cíle: Hlavním cílem této práce je poukázat na prospěšnost a nutnost pohybové léčby u dětí s bronchiálním astmatem a jaký má na ně vliv. Dalším cílem bylo shrnout možné dostupné metody i s ukázkami příkladů jednotlivých cviků, které lze u tohoto onemocnění využít. Cílem bylo i sledování a hodnocení subjektivních pocitů pacienta. Metody: V rámci práce jsem provedla jednoskupinový experiment, kde jsem kromě komplexního kineziologického rozboru jednotlivých subjektů využila i metody funkčního vyšetření plic. Z funkčního vyšetření plic jsme zvolili spirometrické vyšetření metodou křivky průtok/objem a zároveň jsme použili monitorování vrcholového výdechového průtoku pomocí výdechoměru. Porovnávali jsme i subjektivní pocity klientů na počátku a na konci léčebného programu. V daném období jsme sledovali změny hodnot v jednotlivých měřících technikách. Výsledky: Zjistili jsme, že komplexní léčba dětských astmatiků má výrazný vliv jak na jejich posturu, tak na dechové funkce a subjektivní vnímání jednotlivých příznaků vyšetřovaných klientů. Všichni klienti prodělali stejnou léčbu a u každého z nich došlo v různé míře ke zlepšení všech sledovaných parametrů. Na základě subjektivního hodnocení pacientů došlo ke zmírnění příznaků...
|
|
Nutriční podpora onkologicky nemocných
Petrovová, Hana ; Těšínský, Pavel (vedoucí práce)
Dle zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky vydané v roce 2007, která zpracovává výsledky z roku 2005, má výskyt zhoubných novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu vzrůstající incidenci. Mezi nejčastější zhoubné nádory patří bazaliomy, které se ale pro svou specifiku většinou z dalších klasifikací vyčleňují. Ze závažnějších diagnóz patří mezi nejčetnější malignity novotvary kolorekta, průdušnice a plic a u žen prsu a u mužů prostaty. V roce 2005 bylo v České republice hlášeno přes sedmdesát tisíc zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (1). Pokles tělesné hmotnosti může být jak první známkou maligního onemocnění, tak se může objevit i později v průběhu. Frekvence váhového úbytku a malnutrice se vyskytuje u 31 - 78 % onkologicky nemocných v závislosti na místě, typu a pokročilosti onemocnění. Nejčastěji se objevuje u nádorů gastrointestinálního traktu a plic (2). U části pacientů se jako následek nádorového onemocnění vyvine kachexie. Příčin poklesu hmotnosti u onkologických nemocných je celá řada a v současné době je jasné, že zdaleka ještě neznáme všechny. Obecně lze příčiny rozdělit do tří velkých skupin: poruchy způsobené fyziologickými abnormalitami, interakcí tumor - hostitel (změny v metabolismu, anorexie) a konečně i důsledky protinádorové léčby (jak chemo -, radio -, tak i...
|
|
Kvalita života pacientů po radikální orchiektomii
Kostrouch, David ; Heráček, Jiří (vedoucí práce)
Testikulární nádory představují sice jen 1% všech maligních onemocnění, které postihují mužskou populaci, ale ve věkové skupině 20-44 let dosahuje jejich podíl 23%. Představují nejčastěji se vyskytující nádor bílé populace v této věkové skupině. Orchiektomie má zásadní význam jak v diagnostice tak v léčbě testikulárních nádorů. Je téměř nemožné zkoumat pacienty z pouhého hlediska důsledků radikální orchiektomie, jelikož jen malá skupina pacientů prodělá pouze tento operační zákrok. Téměř nedílnou součástí následné terapie je adjuvantní radioterapie a chemoterapie (které značně ovlivňují pacienta). Dále samotné nádorové onemocnění působí negativně na organizmus. Z těchto důvodů nelze na kvalitu života pacientů nahlížet pouze z hlediska radikální orchiektomie, ale musíme se na kvalitu života pacientů po orchiektomii dívat z komplexního pohledu testikulárních nádorů. Musíme zvážit důsledky i ostatních terapeutických modalit. Skupina pacientů, kteří přežili testikulární nádorové onemocnění (v anglickém jazyce-testicular cancer survivors-TCS) představují zajímavou skupinu ke sledovaní kvality života z několika důvodů. Léčba testikulárních nádorů je v 90% úspěšná a následně mají TCS stejnou predikovanou dobu dožití jako stejně staří muži ze zdravé populace. TCS mají také určitá specifika v otázkách fertility a...
|
| |
|
Neparametrické odhady rozdělení doby přežití
Svoboda, Martin ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Tomášek, Ladislav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá neparametrickými metodami, které se využívají v analýze rozdělení doby do události. Zejména se pak orientuje na její využití ve zdravotnictví, kde je též nazývána jako analýza přežití či analýza přežívání. V práci jsou popsány a vysvětleny základní techniky a problémy, se kterými se lze v analýze přežití setkat. Největší část je pak věnována Kaplan -- Meierovu odhadu funkce přežití. Jedná se o nejpoužívanější model pro odhad průběhu funkce přežití pacientů po léčbě a je základní součástí všech statistických programů, které nabízejí modul zabývající se odhadem rozdělení doby do události. Kromě odhadu funkce přežití jsou v této práci popsány odhady rizikové funkce, kterou lze interpretovat jako intenzitu výskytu sledované události během krátkého okamžiku. Postupným načítáním rizikové funkce v čase se získá kumulativní riziková funkce. Popis konstrukce jejího odhadu je rovněž součástí práce. Podstatná část se též zaobírá problémem cenzorovaných dat, která jsou charakteristickým rysem analýzy přežívání. Jedná se o situace, kdy se sledovaná událost nevyskytne během doby pozorování. Empirická část pak analyzuje soubor pacientů nemocnice v Českých Budějovicích s diagnózou rakoviny hrtanu. Jde o prezentaci výsledků úspěšnosti léčby pacientů v této nemocnici na základě popsané teorie.
|
host ::
