|
Zvyšování právního vědomí veřejnosti v souvislosti s okolnostmi a posuzováním důkazní situace trestného činu podvod
MICHAL, Petr
Na počátku devadesátých let došlo v Českých zemích k významné celospolečenské změně, která přinesla řadu nových fenoménů. Okolností, na kterou novodobá společnost nebyla připravena, byl nárůst kriminality. Postkomunistický vývoj společnosti byl po všech stránkách nerovnoměrný. Legislativní proces nově vznikajícího demokratického státního zřízení byl nekvalitní. Aktuálního stavu společnosti tak využila konkrétní skupina osob, která se v dění velmi rychle zorientovala. Využila mezer ve stávající legislativě k páchání trestné činnosti. Při hledání snadných zisků se pak tato skupina pachatelů dopouštěla i trestných činů podvod. Bakalářská práce se podvodem zabývá jako jedním ze statisticky nerozšířenějších trestných činů. Orgány činné v trestním řízení dokumentují oznámení poškozených, rozhodují ve věci v rámci možností, které jim umožňuje platná legislativa. Do posledního pravomocného výroku soudu, si však žádná ze stran řízení není jistá výsledkem. Součástí bakalářské práce je i průzkum informovanosti veřejnosti ve věci okolností páchání podvodu u věkové skupiny respondentů mezi 30-40 rokem.
|
|
Vztah lékař- pacient; trestněprávní aspekty
Vrajíková, Melinda ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Tématem této diplomové práce je vztahu lékaře a pacienta z hlediska trestněprávních aspektů. S ohledem na rozsah tématu je v této práci pojednáno pouze o trestní odpovědnosti lékaře vůči pacientovi, nikoli o trestní odpovědnosti pacienta vůči lékaři, ke které v praxi rovněž dochází. Cílem této diplomové práce je popis a analýza vztahu lékaře a pacienta z hlediska trestního práva a analýza vybraných trestných činů, ke kterým dochází při výkonu lékařského povolání nejčastěji nebo které mají určitou zjevnou souvislost s výkonem lékařského povolání. Na úvod jsou rovněž vymezeny základní pojmy medicínského práva, dále jsou v první kapitole rozebrány okolnosti vylučující protiprávnost. Práce je rovněž zaměřena na určité sporné a problematické okruhy a rizika lékařské profese, v rámci témat, jakými jsou eutanazie a asistovaná sebevražda, dále také dříve vyslovená přání pacienta a pokyny "do not resuscitace" (DNR). Součástí práce jsou rovněž návrhy de lege ferenda v oblasti výše uvedených sporných oblastí, které nejsou vždy jasně a přesně upraveny. Teoretické znalosti jsou rovněž místy doplněny o příklady z praxe a z judikatury.
|
|
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře
Korál, Petr ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře Tato práce se zabývá problematickými místy právního institutu nutné obrany, a to jak z pohledu judikatury (tam, kde je dostupná), tak z pohledu právní vědy (v oblastech, které nebyly judikaturou dosud řešeny). Pozornost je také věnována historickému vývoji nutné obrany a její úpravě v zahraničí. Druhá kapitola se zabývá pozicí nutné obrany v systematice trestního práva a je zde obecně vymezen pojen nutné obrany jako takové. Nutná obrana je jednou z okolností vylučujících protiprávnost. Podstatou nutné obrany je odvracení bezprostředně hrozícího nebo trvajícího protiprávního a pro společnost škodlivého útoku na zájmy chráněné trestním zákonem, a to činem, který by jinak byl trestným činem proti útočníkovi, přičemž tato obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Třetí kapitola se věnuje základním elementům nutné obrany, tedy útoku a obraně. Společenská škodlivost útoku musí být větší než zcela nepatrná. Co se týče protiprávnosti útoku, převládající koncepcí je objektivní pojetí protiprávnosti, tedy protiprávním útokem je neoprávněné ohrožení cizích zájmů, aniž by se brala v potaz subjektivní situace útočníka a jeho zavinění. Důsledkem této koncepce je, že i útoky osob trestně neodpovědných (např. dětí nebo osob nepříčetných) jsou chápány jako...
|
|
Implementace statutu Mezinárodního trestního soudu do národní právní úpravy
Polerecká, Kateřina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Závěr Na závěr bych shrnul obsah a výsledky mé práce. Do první části této práce jsem zařadil kapitolu, která pojednává o situaci, která panovala po mnichovském diktátu, o jeho následcích a která následně vyvrcholila obsazením českých zemí a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V této části jsem se pokusil shrnout nejen historické okolnosti, které předcházely okupaci, ale zvláště vyložit a rozebrat základní právní normu, na základě které byl Protektorát zřízen, kterou byl Výnos Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava, a její dopad na český právní řád. V následující kapitole jsem pojednal obecně o perzekuci, o jejích druzích, formách a na uvedených příkladech ukázal, jakým způsobem se tyto druhy a formy často prolínají. Ve zbývajících kapitolách jsem se zaměřil na určité odvětví perzekuce, mezi které jsem zařadil trestní perzekuci obyvatel Protektorátu, hospodářskou perzekuci na území českých zemí a perzekuci Židovského obyvatelstva ve vztahu ke konfiskaci jejich majetku nacisty na území Protektorátu. Snažil jsem se zkompletovat a popsat nejvýznamnější nejenom právní formy a prostředky perzekuce obyvatel Protektorátu, ale zejména jejich důsledky a dopady, které měly na obyvatelstvo českých zemí. Myslím, že Němci se snažili udržet zdání, že opatření, která prováděli, byly...
|
|
Problematika institutu vazby
Konečná, Kateřina ; Fenyk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Závěr Z uvedeného vyplývá, že problematika institutu vazby je poměrně rozsáhlá a složitá. Nebývá vždy jednoduché určit hranici, kdy k zajištění účelu trestního řízení postačí stíhání obviněného na svobodě a kdy je už nutné vzít jej do vazby. Vazba by neměla být aplikována mechanicky, je nutno vycházet vždy z konkrétních okolností dané věci a osoby obviněného. Při rozhodování o vazbě je třeba mít vždy na zřeteli, že se jedná o výjimečný institut, kterého lze využít až jako ultima ratio, kdy se využití ostatních prostředků jeví jako nedostatečné. Orgány činné v trestním řízení musí mít neustále na mysli zásadu presumpce neviny a s obviněným jednat tak, jakoby žádný trestný čin nespáchal. Vazba představuje velmi citelný zásah do nejzákladnějšího lidského práva, kterým je osobní svoboda jednotlivce. Je nutno mít na paměti, že uvalení vazby na obviněného ovlivní nejen jeho budoucí život ale i život jeho rodiny i okolí. K rozhodování o vazbě je proto nutno přistupovat odpovědně a s vědomím výše uvedeného. Byla-li vazebně stíhaná osoba později shledaná nevinou, může se domáhat odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Případné přiznané odškodnění však nikdy nemůže plně nahradit újmu vzniklou pobytem ve vazbě....
|
|
Nepřímé pachatelství
Pulec, Adam ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Nepřímé pachatelství Nepřímé pachatelství spočívá v úmyslném spáchání trestného činu prostřednictvím osoby, která za takový čin není trestně odpovědná (živý nástroj). Ta však může případně odpovídat za jiný trestný čin, avšak nikoli za úmyslné spáchání trestného činu, k němuž byla užita. Aby šlo o nepřímé pachatelství, musí mít nepřímý pachatel "dvojí úmysl": ke spáchání trestného činu a ke skutečnosti, že využitá osoba není trestně odpovědná. Zákonná úprava uvádí tyto případy: užití osoby trestně neodpovědné pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, osoby jednající v omylu nebo v nutné obraně, krajní nouzi nebo jiné okolnosti vylučující protiprávnost, nebo která sama nejednala nebo nejednala zaviněně, a osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu nebo z pohnutky předpokládané zákonem. Nepřímé pachatelství se tak v mnoha případech podobá účastenství, především návodu. Od účastenství se liší právě úmyslným užitím osoby trestně neodpovědné. Pro podobnost s návodem bylo nepřímé pachatelství v době, kdy účastenství bylo založeno na tzv. osamostatnění, některými autory odmítáno. Po přijetí trestního zákona v roce 1961 zakládajícím účastenství na přísné akcesoritě se význam nepřímého pachatelství stal těžko zpochybnitelný, byť do roku 1990 by případy, jež nemohly být pro akcesoritu postiženy jako...
|
|
Trestněprávní nástroje v boji s organizovaným zločinem
Schramhauser, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Ivor, Jaroslav (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta Katedra trestního práva DISERTAČNÍ PRÁCE TRESTNĚPRÁVNÍ NÁSTROJE BOJE S ORGANIZOVANÝM ZLOČINEM Vedoucí disertační práce: Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. Zpracovatel: JUDr. Jan Schramhauser Resumé Disertační práce se věnuje problematice organizovaného zločinu a vybraným, především trestněprávním nástrojům určeným na boj s ním. Úvodní část je orientována především kriminologicky, zabývá se zejména vymezením pojmu organizovaného zločinu a skupin zaměřených na jeho páchání. Jsou v ní uvedeny některé definice známé zahraniční i české literatuře, jejich srovnání a zamyšlení se nad otázkou, zda je vůbec možné organizovaný zločin jednotně a univerzálně definovat. Následuje výčet základních znaků organizovaných zločineckých skupin, jejich charakteristika včetně stručného exkurzu k vybraným zločineckým organizacím. První část zároveň popisuje historický vývoj některých zločineckých skupin a zejména pak i příčiny a okolnosti expanze organizovaného zločinu na území České republiky po roce 1989, jeho hlavní aktivity na našem území apod. Poukázáno je na tehdy nedostatečnou legislativu, nepřipravenost bezpečnostních složek a další faktory, které usnadnily organizovanému zločinu vstup do českého prostředí. První část uzavírá výčet a stručná charakteristika legislativních,...
|
|
Úroveň právní ochrany zdravotnického záchranáře v praxi
CUPER, Tomáš
Členové výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby se stále častěji stávají oběťmi napadení ze strany pacienta, jeho blízkých příbuzných či náhodných kolemjdoucích. Řada z nich nekončí pouze verbální pohrůžkou či urážkou, ale i přímou fyzickou konfrontací, které se podepisují nejen na kvalitě poskytované přednemocniční neodkladné péče, ale i na fyzickém a psychickém stavu členů posádky. Na soudobá rizika hrozících útoků nejsou členové Zdravotnické záchranné služby dostatečně věcně připraveni, vybaveni a především právně ochráněni. Zdravotnická záchranná služba zaujímá specifické postavení vzhledem k pravomocem a povinnostem, tedy komplexně k úrovni právní ochrany v rámci naprosto stejnoměrného postavení, coby základní složky integrovaného záchranného systému. Teoretická část diplomové práce se zabývá současnou úrovní právní ochrany zdravotnického záchranáře v praxi. Prvopočátek práce stručně vymezuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči, která je předmětem každodenní činnosti Zdravotnické záchranné služby. Samotná analýza právních norem započala výčtem kompetencí zdravotnického záchranáře, dále pokračovala rozborem práv a povinností během poskytování přednemocniční neodkladné péče, nabízela ale i pohled na nedávné změny v právní ochraně či nastínění právní nerovnoměrnosti v Integrovaném záchranném systému. Předmětem práce se stalo i definování rizik terénní krizové práce a příčiny agrese vyvolávající útoky. Teoretickou část uzavřela kapitola věnující se následkům samotných útoků, které se podepisují na kvalitě přednemocniční neodkladné péče i na fyzickém a psychické stavu zdravotnických záchranářů. Úvod praktické části je věnován zpracovanému statistickému šetření. Pro ověření výzkumné otázky a splnění cíle diplomové práce bylo provedeno podpůrné statistické šetření za účelem zjištění četnosti počtu napadení zdravotnických záchranářů v jednotlivých krajských Zdravotnických záchranných službách v období od roku 2010 do 2014, tedy od novelizace trestního zákoníku, ve kterém došlo ke změně právní ochrany zdravotnických záchranářů. Cílem práce je posoudit právní ochranu zdravotnického záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče a navrhnout opatření ke zvýšení jeho ochrany. Zvolená výzkumná otázka zjišťuje, jaké prostředky lze použít ke zvýšení ochrany zdravotnického záchranáře. Pro zpracování praktické části práce bylo využito pilotního území Jihočeského kraje ke kvalitativní metodě sběru dat pomocí řízených rozhovorů a následné analýze dat. Sběr dat byl proveden prostřednictvím řízených rozhovorů a výběrový soubor byl tvořen 10-ti napadenými zdravotnickými záchranáři ve všech oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře. K fixaci odpovědí respondentů byla použita metoda audiozáznamu. Následovala transkripce z audiozáznamu do písemné podoby. Sumarizací dat získaných z řízených rozhovorů byla provedena SWOT analýza na základě interního a externího porovnávání prostředí za účelem posouzení právní ochrany v praxi. Z procentuálního zastoupení jednotlivých oblastí zpracované SWOT analýzy byla pro potřeby práce zvolena WO strategie, která je zaměřena na odstranění slabých stránek za využití příležitostí. Z patrných výsledků úrovně právní ochrany, které mimo samotných výsledků dokládá i zhoršující se prognóza zpracovaného statistického šetření v praktické části práce, ze kterého je sledován opětovný nárůst útoků, byly v návaznosti navrženy prostředky směřující ke zvýšení právní ochrany zdravotnického záchranáře, které mají za cíl minimalizovat útoky na výjezdové posádky ZZS.
|
|
Obhájce v trestním řízení
Müllerová, Helena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
89 9. ZÁVĚR Závěrem mé práce bych chtěla provést stručné závěrečné zamyšlení. Podle mého názoru je nepochybné, že obhájci náleží nezastupitelné místo v trestním řízení. Právo na obhajobu a zajištění právní pomoci v trestním řízení je nezbytným prvkem demokratického trestního řízení, jejichž prosazování má být zajištěno osobou obhájce, který v řízení zajišťuje ochranu oprávněných zájmů obviněného a snaží se všemi zákonnými prostředky prokázat jeho nevinu, popř. jeho vinu zmírnit. K tomu má přispět i skutečnost, že obhájcem je osoba právně erudovaná, s teoretickými a praktickými znalostmi a zkušenostmi. Obhájce by měl být v rámci trestního řízení chápán jako osoba stojící na straně obviněného, ale zároveň jako osoba, která může přispět k řádnému objasnění věci. Jsem ráda, že záměr nového trestního řádu počítá s větší aktivitou pro obhájce. Doposud byla aktivita obhájců vnímána spíše rušivě, ačkoli by tomu tak, s ohledem na princip kontradiktornosti, být nemělo. V novém trestním řádu by jejich aktivita měla být dokonce nutností a povinností, a to zejména ve stadiu řízení před soudem, které by mělo ještě více posílit svůj význam na úkor přípravného řízení. Výkon obhajoby sebou přináší velkou míru zodpovědnosti, neboť obhájce nevystupuje v trestním řízení sám za sebe, ale hájí práva obviněného člověka, kterému...
|
|
Výslechové strategie v raném novověku - Výslechové postupy soudců a obranné strategie delikventů v případě cizoložství, incestu a bigamie v raně novověkých Čechách a na Moravě
Pinzová, Lenka ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, jejímž ústředním tématem byl rozbor tří mravnostních deliktů (cizoložství, incestu a bigamie) v raně novověkých Čechách a na Moravě. Předložená práce navazuje na obecnou klasifikaci výše zmíněných deliktů a pojednává o problematice soudního výslechu ve stejném období a oblasti. Představuje detailnější tematické studium výslechových postupů soudců a obranných strategií obžalovaných mužů a žen s ohledem na genderový aspekt. Pojednává tedy na jedné straně o postupech, které soudci měli k dispozici, aby dosáhli přiznání obžalovaných, na straně druhé zkoumá taktiku, kterou jednotliví obžalovaní užívali na svou obranu ve snaze přesvědčit soud o své nevině a obhájit svou čest. Práce se též věnuje problematice raně novověkého obrazu femininity a maskulinity, jaký nám ukazuje trestněprávní teorie a soudní praxe. Tento obraz můžeme vidět jak v jazyce trestních zákoníků, tak ve výpovědích obžalovaných mužů a žen u soudu. Tato diplomová práce je založena na studiu raně novověkých legislativních textů (trestních zákoníků) a editovaných smolných knih.
|
host ::
