|
Vztah mezi zbarvením u koní a výskytem melanomu
Hovorková, Kristýna ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Literární přehled je rozdělen na dvě hlavní části, kdy první se zabývá zbarvením koní a jeho genetickou podstatou a druhá část se zábývá melanomárními útvary u koní a jejich rozdělením. V podkapitole o zbarvení koní je uveden vznik základních zbarvení, o kterém rozhodují tři lokusy COLOR, EXTENSION a AGOUTI. Lokus COLOR (CREAM) rozhoduje o tom, zda se vytvoří pigment či nikoliv. O typu vytvořeného pigmentu rozhoduje lokus EXTENSION, na jeho distribuci má vliv AGOUTI.
V další podkapitole je uvedeno rozdělení bílých zbarvení u koní. S lokusem GREY souvisí proces vybělování, kdy dochází ke ztrátě pigmentu a barvy srsti.Tento proces a mutace, která ho způsobuje, bývá dáván do spojitosti s výskytem dermálního melanomu u stárnoucích vybělujících koní.
S procesem vybělování, které je intenzivnější s narůstajícím věkem, také souvisí výskyt nepigmentovaných skvrn, které se nazývají vtiligo. Ty se opět vyskytují u vybělujících koní, na shodných místech jako dermální melanom, tedy v perianální oblasti, pod ocasem, kolem vulvy, na pyscích, kolem očí a penisu.
Jednotlivé melanomární útvary se rozdělují podle toho zda se vyskytují u vybělujících koní nebo jakkoliv jinak zbarvených koní, dále podle toho zda-li mají maligní nebo benigní potenciál. Dalším členěním melanomů u vybělujících koní je to, zda se jedná o samostatné, menší útvary nebo rozsáhlé, spojené léze, kdy se tento stav nazývá dermální melanomatóza.
Závěrem jsou uvedeny možnosti léčby melanomů, kdy se jako nejúčinnější jeví chirurgické odstranění měnších útvarů. Proběhly studie kdy byly zkoumány protirakovinové účinku léku Cimetidine, výsledky však zatím nejsou dostatečně průkazné. Jako prevence výskytu kožních melanomů u vybělujících koní, je vhodné zavést potřebná opatření a jedince, kteří jsou postiženi, nezařazovat do dalšího chovu.
|
|
Plány managementu úhoře říčního (Anguilla anguilla) v přeshraničních státech České republiky
Lehoučková, Sabina ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Nechanská, Denisa (oponent)
V bakalářské práci jsou shromážděna a porovnána data získaná z dostupných materiálů, které se zabývají problematikou klesajícího stavu populace úhoře říčního (Anguilla anguilla) v evropských vodách. Pokles populace byl zaznamenán již v 80. letech minulého století a to v celém areálu rozšíření, který zahrnuje většinu vnitrozemských i pobřežních vod Evropy a severní Afriky. V první kapitole je popsán druh Anguilla anguilla, jeho vývojová stádia a migrační cyklus, který během svého života tento druh absolvuje. V následující části práce jsou uvedené informace o nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního. Toto nařízení ukládá jednotlivým členským státům Evropské Unie povinnost vypracovat plány řízení populace úhoře říčního na svém území, pokud toto území spadá mezi přirozená stanoviště úhoře. V další části jsou uvedeny plány managementu pro Českou republiku, Anglii a Wales, Nizozemsko, Dánsko a Španělsko. Z plánů managementu jsou pak vybrány jednotlivé kapitoly věnující se vymezení povodí, kterých se opatření pro obnovu populace úhoře týkají, postupu určování cílové úrovně úniku 40 % dospělých jedinců úhoře do mořských vod a dále pak konkrétním opatřením implementovaným na říčních tocích, pomocí nichž má být cílové úrovně dosaženo. Závěrečná část práce je věnována diskusi, ve které jsou shrnuta a porovnána použitá opatření členskými státy v jednotlivých plánech managementu. Dále jsou v této části uvedena data o stavu úhoří populace po zavedení prvotních opatření pro její obnovu.
|
|
Revitalizace zámeckého parku v Cholticích
Čermáková, Michaela ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Tato práce má za úkol zhodnotit současný stav zámeckého parku a současně obory v Cholticích a navrhnout jejich revitalizaci za účelem omlazení vegetace a zpřístupnění a zatraktivnění oblasti pro širokou veřejnost. Městys Choltice leží v Pardubickém kraji, přibližně 15 km západně od Pardubic. Koncem 17. století zde byl postaven barokní zámek, který patřil hraběti Šimonu Thunovi. Jeho rodu patřil až do roku 1945. Zámek i s oborou je nyní ve vlastnictví městyse Choltice. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park, který přechází v zámeckou oboru, která je od roku 1992 přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.
Práce obsahuje podrobná teoretická východiska a navrhuje řešení, která jsou směřována na ochranu životních podmínek chráněného a ohroženého druhu brouka páchníka hnědého. Tento druh se vyskytuje pouze vzácně a jeho oblast pro přežití je velmi omezená, proto je nutné tyto podmínky vytvářet, a to je právě jeden z hlavních úkolů revitalizace.
Dalším krokem je pomoci samovolné revitalizaci zavedením chovu daňků v oboře. Tato myšlenka není nová, daňci se již v oboře chovali až do roku 1945. Městys Choltice je této myšlence o zavedení chovu velmi nakloněn a podporuje ji.
Pro zvyšování počtu návštěvníků obory obsahuje tato diplomová práce návrh na vytvoření naučné stezky, která by zatraktivnila tuto oblast pro mnohem širší veřejnost než doposud.
|
|
Zavádění procesního řízení v podniku
Večerka, Jan ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybral: Implementace procesního řízení ve firmě. Důvod výběru je prostý, v roce 2010 jsem nastoupil do firmy, ve které pracuji do dnes, jako systémový administrátor do malého týmu. Naše firma je německá firma a její hlavní zaměření jsou hardwarové a softwarové řešení v oblasti bankomatů, pokladen a dalších různých platebních metod. S postupem času se trh začal naplňovat a už nebyl moc velký prostor pro prodej bankomatů v tak velké míře, aby si firma zachovala růst. Bankomaty a platební řešení se totiž neobnovují častěji než za pět až deset let. Firma si uvědomila, že pokud chce zůstat na trhu dále a být zisková a udržet si růst, musí se zaměřit také na přidružené služby. Tímto způsobem by firma si navíc firma vytvořila další spojení do společností, kterým prodávala hardware a pak by jim mohla nabízet další a další služby. Ať už služby standardizované nebo služby ušité na míru.
Na začátku to byly služby spíše garážového typu a služby byly poskytované menším týmem kde existoval přímý vztah mezi tímto týmem a zákazníkem nebo lidmi ze servise delivery. Když nějaká služba nefungovala, častokrát to bylo ohlášené emailem nebo přímo telefonicky napřímo operačnímu týmu přímo od zákazníka.
S postupem času došlo ke zvýšení objemu zákazníků a poskytovaných služeb a s tím také množství problémů a incidentů. Management si uvědomil, že tento způsob poskytování služeb už není dále udržitelný a proto bylo v Praze vytvořeno oddělení, které by nastavilo procesy jakými je incident, problem, change management a s postupem času i další důležité procesy. Zvoleným frameworkem se stal ITIL.
V této práci bych se chtěl zaměřit na způsob, jakým byl tento proces nastartován a jakým způsobem to stále pokračuje. Jaké obtíže musel překonat a jaký v průběhu let byl posun.
V závěru práce se zaměřím na shrnutí, jak daleko jsme se dostali za pět let od započatí implementace těchto procesů a z jaké úrovně vyspělosti procesů jsme se dostali do současné úrovně.
|
|
Reintrodukce ohrožených druhů obratlovců v České republice
Prokorátová, Vendula ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Reintrodukční proces, často také nazývaný repatriací, znovuobnovení populace určitého druhu v místech, kde se tento druh dříve vyskytoval. Tato práce je zaměřena na zhodnocení reintrodukcí, včetně problémů, které ji provázejí a její historii. Pro úspěšné obnovení populace musí mít každý reintrodukční program tři fáze. První z nich je před reintrodukční průzkum
a přípravná fáze. Následuje samotné vypuštění daného druhu do volné přírody a poslední fází reintrodukčního projektu je následná péče a monitoring. Reintrodukčního programu by se vždy měli účastnit odborníci z různých vědních disciplín a to nejen přírodovědných, ale také z oblasti sociologie a specialisté na komunikaci s veřejnosti. Úspěšnost je rovněž dána
i finanční nákladností těchto projektů. Problémů spojených s reintrodukcí je hned několik, důležité je především vybrat vhodný druh k reintrodukci, to však není lehké, zejména kvůli veřejnému mínění. Odborným podkladem pro výběr druhu je sice Červená kniha, ale mínění veřejnosti je při reintrodukčních programech významné a může být rozhodující. Přednost tak dostávají z pohledu veřejnosti atraktivnější druhy, zejména savci a ptáci. Dále jsou v této práci uvedeny příklady úspěšné reintrodukce ve světě. Hlavní část je zaměřena na jednotlivé druhy obratlovců, které jsou vypuštěny do volné přírody v České republice: Sysel obecný Spermophilus citellus, Rys ostrovid Lynx lynx a Puštík bělavý Strix uralensis. Každý z těchto druhů je podrobně popsán, jsou u nich uvedeny ochranářské aktivity a příčiny ohrožení či vyhynutí druhu. Stručně jsou rovněž zmíněny některé organizace věnující se záchranným programům, zejména reintrodukci ohrožených druhů obratlovců.
|
|
Automatické obchodní systémy na Forexu
Bleha, Lukáš ; Čechura, Lukáš (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce charakterizuje mezinárodní devizový trh Forex a systémy používané na tomto trhu pro zhodnocení kapitálu. V první části je diskutováno, v čem je tento trh tak specifický a jak zde probíhá obchod. Po té se postupně řeší problematika automatických obchodních systémů. Cílem teoretické části je definovat důležitá fakta pro tvorbu systému. Z těch pak čerpá část praktická, kde se postupnými kroky vyvíjí automatický obchodní systém od samého začátku. Hlavním cílem je tedy vyvinout systém, který obstojí v reálných podmínkách. Všechny postupy jsou používány tak, jak se používají v praxi. Soustřeďuje se zejména na tvorbu vstupních pravidel, probíhají analýzy, optimalizace, programování a různá testování. Výsledky pak ukazují kvalitu celého systému. Když jsou výsledky adekvátní, systém je uveden do obchodování v reálných cenách a v reálném čase. Na tuto část už navazuje závěrečná část, a to vyhodnocení výsledků. Na základě úspěchu nebo neúspěchu jsou pak navržena další doporučení pro další využití vytvořeného systému.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Podnikatelský projekt na základě franchisingu
Zavázalová, Kateřina ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá podnikatelským projektem na základě franchisingu. Pro tento způsob podnikání byla vybrána společnost The Little Gym, která se zabývá poskytováním služeb a to přesněji lekcemi cvičení pro děti ve věku 3 měsíců až 12 let a to ve specializované tělocvičně. Cílem této práce je vytvoření a ekonomické vyhodnocení podnikatelského projektu v oblasti fitness s využitím franchisingu.
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části autorka využila dat z Českého statistického úřadu a vytvořila srovnání předpokladů vývoje porodnosti dětí, příjmové podmínky rodin, podíl mladistvých vůči obyvatelstvu a další, a to mezi krajskými městy Hradec Králové, kde má nova pobočka vzniknout a Ostravou, kde se pobočka nedávno otevřela. Marketingový výzkum potencionálních zákazníků byl zaměřen na jejich názory a postoje k pohybovým aktivitám. Dále byla provedena segmentace trhu a analýza konkurence, neboli Porterův model. Finanční plán byl vytvořen na základě výpočtů z dostupných dat. Závěrem byl zhodnocen podnikatelský plán včetně zhodnocení ekonomické stránky projektu.
|
|
Zhodnocení současného stavu výživy koní konkrétní stáje a návrh optimálních dávek podle výkonu konkrétních koní
Burcalová, Helena ; Mudřík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá výpočtem krmné dávky pětice vybraných koní stáje Střední školy dostihového sportu a jezdectví (SŠDSaJ). Je hodnoceno také ekonomické hledisko krmení koní a jeho možná souvislost se sestavením krmné dávky, přičemž bylo vzato v úvahu specifické postavení stáje, která je zaměřena na výchovu profesionálních dostihových jezdců a dalších odborníků v chovu koní. Stájová praxe ve stáji SŠDSaJ je podřízena také přímé výuce žáků, takže je nutno spojit výuku s profesionální péčí a tréninkem. Bylo zjištěno, že ideální časy pro krmení koní se liší od reality, kde je nutno přizpůsobit se výuce žáků.
Byly srovnány normy platné v anglických podmínkách s vybranými českými normami. Důraz byl kladen na období dostihové sezóny, neboť zde jsou zřejmé výsledky z dostihů, na které byly koně připravováni. Dostihové období vykazuje nejvyšší nároky na energii, kdy je ji třeba rozvrhnout na výkon i regeneraci po něm. Krmení bylo prováděno po zvážení a kalibrování odměrných nádob v přesných časových intervalech. Jako krmiva byly v dostihovém období použita oves, seno, otruby a krmná směs Spillers.
Byl zjištěn negativní vliv vysokých teplot na příjem krmné dávky. Bude nutno tento aspekt v budoucnu brát v úvahu a přizpůsobit mu nejen krmení koní, ale i trénink.
Bylo zjištěno, že stávající krmné dávky u dvou koní převyšují SEk a u jednoho jsou nižší než vypočtené. U dvou se však jednalo o odchylku v rámci normy a třetího koně bylo zjištěno, že v souvislosti se specifickým problémem s krmením, kdy kůň nikdy zcela nespotřebuje svoji krmnou dávku je nutno s tím počítat a navýšit dávku tak, aby dostal potřebný obsah látek.
Ekonomické hledisko krmné dávky lze snížit vhodným výběrem především krmných směsí, ale v celkové ekonomické rozvaze se to neprojeví zásadním způsobem.
|
|
Aplikované informační technologie pro vývoj kontinuální sdílené zdravotní péče
Nagy, Miroslav ; Hanzlíček, Petr ; Dioszegi, Matěj ; Zvárová, Jana ; Přečková, Petra ; Seidl, L. ; Zvára, K. ; Bureš, V. ; Šubrt, D.
Tento článek popisuje postupy vývoje elektronického zdravotního záznamu pro sdílenou péči, což zahrnuje implementaci komunikačního standardu HL7 v.3, jeho aplikace v prostředí existujících nemocničních informačních systémů (NIS) a modelování sémantiky přenášených dat. Hlavní část řešení je tzv. HL7 broker, který slouží jako zprostředkovatel v komunikaci mezi dvěmi zúčastněnými systémy a implementuje procedury definované v standardu HL7 v.3. Datové modely, které reprezentují komunikující systémy směrem k HL7 brokeru jsou založeny na původních datových modelech implementovaných v NIS a jsou v tvaru vyžadovaném standardem HL7. K dosáhnutí sémantické interoperability zúčastněných systémů bylo nutné vytvořit mapování existujících datových modelů na mezinárodní nomenklatury. Nakonec jsou diskutovány možnosti použití mezinárodních standardů a nomenklatur v porovnaní s národními.
|
host ::
