|
Možnost prodloužení úchovy čerstvého kuřecího masa pomocí silic enkapsulovaných do jílových nanočástic
Vojtíšková, Zuzana ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Fraňková, Adéla (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl představit rostlinné silice jako účinné antimikrobiální látky vhodné pro konzervaci potravin, se zaměřením na údržnost masa. Maso je potravina, která díky vysokému obsahu živin, snadno podléhá mikrobiálnímu kažení. Kažení masa lze oddálit výběrem vhodné konzervační metody. V současné době jsou stále více využívány tzv. moderní konzervační metody, které se od klasických konzervačních zákroků liší především v šetrnosti k dané potravině. Za nadějnou metodu lze považovat konzervaci pomocí rostlinných silic.
V experimentální části diplomové práce je hodnocen účinek silic enkapsulovaných do jílových nanočástic na údržnost čerstvého kuřecího masa. Pro účely experimentu byly použity tymiánová silice a silice ze saturejky ve dvou rozdílných koncentracích (silice:nanojíl - 1:5, 1:10 w/w). Kousky kuřecího masa (5 g) byly zaočkovány bakterií Salmonella enteritidis (ATCC 13076) a Escherichia coli (ATCC 25922) a následně obaleny v jílových nanočásticích s enkapsulovanou silicí. Takto ošetřené maso bylo skladováno při 4 °C a vyhodnocováno 1., 7. a 14. den skladování společně se třemi kontrolami. Vzorky kuřecího masa byly zkoumány z hlediska mikrobiologických parametrů, kdy byl hodnocen jejich inhibiční efekt proti patogenním bakteriím. Vzorky byly podrobeny také senzorické analýze, která měla stanovit případný vliv silic na organoleptické vlastnosti masa.
Výsledky potvrdily antimikrobiální účinnost obou silic proti patogenním bakteriím. Tymiánová silice však vykazovala větší inhibiční účinek ve srovnání se silicí ze saturejky. U obou testovaných bakterií došlo vlivem přídavku tymiánové silice ke snížení jejich počtu o více jak 3,5 log KTJ.g-1 v porovnání s kontrolami.
Méně příznivé výsledky byly zaznamenány v případě senzorické analýzy, neboť z hlediska organoleptických vlastností nebyly dané koncentrace silic hodnotiteli přijímány kladně. Ve vzorcích ošetřených silicemi tak převládala nežádoucí hořká a štiplavá chuť.
Tato práce potvrdila antimikrobiální aktivitu silic tymiánu a saturejky, kterou lze využít při konzervaci čerstvého masa. Avšak reálné použití silic v potravinářství může být značně omezeno jejich vlivem na organoleptické vlastnosti produktu.
|
|
Potravní a jiné alergie u zvířat
Kubíčková, Jana ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Hučko, Boris (oponent)
Alergie jsou v současnosti problémem nejen lidí, ale také většiny zvířat. Předmětem této bakalářské práce jsou především určité alergie, které se velmi často objevují u zvířat a projevy těchto alergií. Toto téma je zpracováno s využitím nejnovější poznatků.
V celkovém literárním rozboru jsou nejprve popsány základní pojmy týkající se alergologie. Zároveň je připomenuta podstata a vznik alergie. Alergii lze chápat jako imunitní reakci organismu na antigeny, které přicházejí z vnějšího prostředí. Tyto alergeny mohou být inhalační, kontaktní, hmyzí, či alergeny z léčiv. Známy jsou čtyři typy hypersenzitivních reakcí- reakcí přecitlivělosti. Prvním typem těchto reakcí, je reakce rané přecitlivělosti. Příznaky přicházejí ihned a projevem bývá především anafylaxe, přecitlivělost na pyl rostlin či astma. Tento typ hypersenzitivní reakce je léčen především pomocí imunoterapie nebo podáním antihistaminik. Druhým typem je reakce antigenu s danou protilátkou, což aktivuje cytotoxické buňky (fagocyty). Klinickým příznakem jsou některá autoimunitní onemocnění. Předposledním typem hypersenzitivních reakcí, je reakce zprostředkovaná imunitními komplexy. Tato reakce se projevuje tvorbou zánětu nebo nekrózy. Posledním typem těchto reakcí je reakce zprostředkovaná T - lymfocyty senzibilizovanými po kontaktu se specifickým antigenem. Příznakem probíhající reakce může být alergická kontaktní dermatitida.
Další část práce vysvětluje diagnostiku alergií, která je prováděna odlišně dle typu předpokládané alergie. Nejčastěji se využívají kožní testy a dieta bez potraviny potencionálně způsobující potravní alergii. Klinické příznaky a symptomy pomáhají odhalit formu alergie, popřípadě i konkrétní typ alergie. Mezi tyto příznaky řadíme problémy trávicího traktu, respirační obtíže či kožní projevy alergií. Dále v práci nalezneme příklady alergií, které přinášejí obtíže u zvířat a možnosti jejich léčby. Primární léčbou je odstranění zjištěného alergenu z prostředí, ve kterém zvíře žije. Pokud je tento alergen součástí běžného života a bohužel nemůže být odstraněn, veterinární lékaři přechází příkladně ke specifické alergenové terapii. Metoda je
založena na postupném vpravování zvyšujících se dávek antigenu do organismu. Tím je zajištěna dostatečná kumulativní dávka alergenu v organismu, která způsobuje zmírnění klinických příznaků, nebo dokonce úplné vymizení potíží při expozici alergenu.
Tato desenzibilizace, také označována jako hyposenzibilizace se v současnosti jeví jako nejlepší způsob léčby a to především hypersenzitivních reakcí I. typu. Metoda specifické alergenové terapie vykazuje skvělé výsledky a do budoucna bude jistě velmi využívána. Veterinární lékaři a různé firmy však pracují na nových výzkumech, týkajících se léčby alergií a tak je velmi pravděpodobné, že nejen metoda alergenové terapie, ale i jiné metody potlačení symptomů budou v budoucnu nahrazeny jinými, lepšími metodami léčby.
|
|
Využití Bachovy květové terapie u psů
Křížová, Kristýna ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Klimešová, Vanda (oponent)
Fytoterapie, tedy rostlinné lékařství, se zaměřuje na využití účinných látek rostlin a jejich následné aplikace do léčiv, či k přímé léčbě pacienta. Pacienti si v dnešní době žádají kombinaci jak klasické, tak i přírodní léčby, zvláště po zjištění, že používání syntetických léčiv může mít při dlouhodobém užívání nevratné vedlejší následky.
Oproti tomu přírodní léčba pomocí Bachovy květové terapie neprokázala žádné vedlejší účinky, či škodlivost, a to ani při nesprávném dávkování. Květovou terapii anglického lékaře Edwarda Bacha lze využít u člověka i zvířat a je zaměřena na obnovení rovnováhy emocionálních stavů, i problémového chování. Bach vytvořil systém 38 květů, které důkladně prozkoumal a zjistil jejich léčivé účinky. Domníval se, že více než nemoc, by měl být léčen pacient, a příčina, spíše než její důsledky. Za svého života Edward Bach předával své poznatky dále svým kolegům prostřednictvím přednášek a kongresů a laické veřejnosti v podobě svých známých děl. Díky spolupráci Edwarda Bacha a homeopatické firmy Nelsons bylo možné rozšířit Bachovy esence do celého světa. Tato tradice přetrvává dodnes, a to za dodržování stanovených postupů a návodů dle doktora Bacha.
Působení květových esencí je jedinečné v tom, že umožňuje prožít příslušné pocity a nepodléhat přitom ochromení nebo panice, jako je tomu u běžných uklidňujících prostředků či antidepresiv. Ty pouze potlačí vnímání, aniž by byl samotný problém nutně vyřešen. Výsledkem silných citových pout mezi majitelem a zvířetem bývá často přejímání našich nálad a stresu, právě zvířetem. Emocionální napětí může mít vliv na zdravotní problémy s behaviorální či nervovou složkou. Využití Bachovy květové terapie u zvířat je tedy vhodné, neboť obnovuje rovnováhu a harmonii skutečné povahy zvířete a léčí tak poruchy a onemocnění, která vznikla v důsledku soužití s člověkem.
Používání květových esencí je stále rozšířenější, zejména mezi holistickými či homeopatickými veterinárními lékaři a dalšími odborníky, včetně etologů. Bohužel, na rozdíl od homeopatických přípravků, u nichž byly provedeny rozsáhlé testy s léčením zvířat, u květových esencí jich proběhlo jenom pár, zda vůbec nějaké. Výstupní uvedené studie většinou pracují s placebo efektem a testování u lidských subjektů nepřineslo valné výsledky. Až několik posledních studií ukazuje, že minimálně na emocionální úrovni lze Bachovu květovou terapii dále zkoumat a rozvíjet.
Fytofarmacie si dala za úkol v nejbližší budoucnosti prozkoumat a ověřit tradiční léčení bylinami. Snad se totéž stane s Bachovou květovou terapií.
Použití esencí je široké, v kritických situacích je vhodné esence použít před veterinárním ošetřením a jako doplněk veterinární léčby. Esence lze užít přes dutinu ústní, což je nejčastější možný příjem květových esencí zvířetem, dále ve vodě či potravě, nebo jako postřik a koupel. Na správně zvolenou esenci reagují zvířata bezprostředně, reakce je však velmi individuální. Proto je také třeba zvolit jednotlivé květové esence pro konkrétního jedince, konkrétnímu problému. Edward Bach rozdělil svých 38 květů do 7 skupin, z nichž každá představuje jeden hlavní negativní postoj. Popis toho jaká esence koresponduje s jakým léčebným účinkem, a tedy léčbou problémového chování, je nezbytný, a dá se říci, že i stěžejní pro využití Bachovy květové terapie u psů.
Pro přiblížení této problematiky používá tato práce dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na zjištění povědomí o Bachově květové terapii u majitelů psů a jejím případném využití. Bylo zjišťováno nejčastější problémové chování, či zdravotní problémy, řešené pomocí Bachovy květové terapie a stejně tak dodržování doporučeného dávkování.
|
|
Mikrobiologie nefiltrovaných piv z minipivovarů a malých pivovarů a možnosti prodloužení trvanlivosti
Janíková, Jolana ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Chládek, Ladislav (oponent)
V posledních deseti letech se v České republice mnohonásobně zvýšil počet minipivovarů, jinak nazývaných craft pivovarů. Je to dáno poptávkou po pivech vyznačujících se jednak různými pivními styly, ale také proto, že nejsou nijak upravovaná
a zachovávají si svou přirozenou chuť a vůni. Problém neupravovaných (nefiltrovaných
a nepasterovaných) piv nastává při kontaminaci v průběhu výroby, která může způsobit jejich poměrně rychlé zkažení. Udávaná trvanlivost těchto piv je proto jen v řádech několika týdnů. Dobu minimální trvanlivosti ovlivňuje řada faktorů, mezi něž lze řadit obsah alkoholu, zbytkový cukr i zmíněný stupeň kontaminace. Malé i velké pivovary, tzv. pivovary průmyslové nebo komerční, pivo ošetřují pasterací či filtrací, která zajistí buď inaktivaci
nebo usmrcení mikroorganismů, nebo jejich odstranění. Takto ošetřená piva jsou mikrobiologicky stabilní, nepodléhají rychlé zkáze a lze u nich zaručit delší trvanlivost. Pasterovaná i filtrovaná piva však vykazují nepatřičné změny v jeho senzorických vlastnostech.
Cílem této diplomové práce bylo stanovit podmínky průtokové pasterace
pro nefiltrované pivo a to tak, aby bylo mikrobiologicky dostatečně stabilní, ale zároveň nevykazovalo změny v senzorickém profilu. Samotný experiment spočíval v ošetření nefiltrovaného piva různými pasteračními dávkami a následném mikrobiologickém stanovení vybraných ukazatelů, která by prokázala stabilizační účinek. Rozbory byly prováděny
u nefiltrovaného a nepasterovaného piva, a u piva nefiltrovaného, ošetřeného pasteračními dávkami 20 PJ, 30 PJ, 40 PJ, 60 PJ, 80 PJ a 100 PJ. Jednotlivé parametry byly sledovány v časovém horizontu 4 měsíců. Součástí testů byl i mikrobiologický rozbor výplachové vody.
Dalším úkolem bylo zajistit data z mikrobiologických kontrol piva v různých částech výroby ve vybraných malých pivovarech, které využívají pro zvýšení mikrobiologické stability různé druhy filtrace, ověřit její účinnost a posoudit vhodnost pro použití v minipivovarech.
Pokus prokázal účinnost pasterace u nefiltrovaného piva pasteračními dávkami minimálně 40 PJ. U vyšších pasteračních dávek však s postupem času byly zjevné senzorické změny. Pasterace nefiltrovaného piva je pro craft pivovary vhodná pouze v případech vyšší produkce lahvového piva či piva exportního, protože finanční náklady spojené s pořízením průtokového pastéru by byly značně vysoké a pro minipivovary většinou omezující. Křemelinová filtrace a ultrafiltrace je pro minipivovary zcela nevhodná a to proto,
že by nebyly schopny zajistit takové podmínky, které podmiňují její správnou účinnost.
|
| |
| |
|
Poikilothermic traits in Mashona mole-rat (Fukomys darlingi). Reality or myth?
ZEMANOVÁ, Milada
The African mole-rats is a mammalian family well known for a variety of ecophysiological adaptations for strictly belowground life. The Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) is supposed to have strong poikilothermic traits, because it is not able to maintain a stable body temperature at ambient temperatures below 20°C. In our study, we measured resting metabolic rate and body temperature of Mashona mole-rats across a gradient of ambient temperatures to test its poikilothermic traits. Tested mole-rats show typical mammalian pattern in resting metabolic rates. And their body temperature was stable at ambient temperatures from 10 to 25°C. We thus cannot confirm poikilothermic traits in this species.
|
|
Legislativní požadavky na kvalitu mléka v ČR
Škvorová, Kamila ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo podat ucelený literární přehled zabývající se legislativními opatřeními prvovýroby mléka z hlediska prodeje mléka a jeho uschování. Využita byla nejaktuálnější česká a evropská legislativa. Tyto zdroje byly doplněny tématicky vyhovujícími vědeckými a odbornými publikacemi.
Mléko je již od středověku primární a vyhledávanou potravinou, kterou lidé každodenně konzumovali. Spolu s mléčnými výrobky si mléko zasloužilo popularitu zejména díky svému bohatému složení a výživovým a zdravotním vlastnostem. Mezi hlavní složky mléka patří voda, laktóza, tuk, bílkoviny a minerální látky. Mléko však také může obsahovat cizorodé látky organického i anorganického původu a nežádoucí mikroflóru. Mikroorganismy jsou pro člověka zvlášť nebezpečné a jsou považovány za hlavní zdroj nemocí z potravin. K odstranění nežádoucí mikroflóry, prodloužení trvanlivosti a zajištění zdravotní nezávadnosti je využíváno tepelného ošetření, mezi které patří pasterizace a ošetření velmi vysokou teplotou (UHT). Tato ošetření musí být prováděna dle stanovených požadavků a specifikací.
Pokud si spotřebitel zakoupí mléčný produkt v České republice, zajistí si tak i jeho kvalitu. Všechny živočišné výrobky, včetně výrobků importovaných na český trh, jsou povinně opatřeny veterinární oválnou značkou, která zajišťuje zdravotní nezávadnost. Jakost mléka ovlivňuje řada faktorů, většina z nich spolu úzce souvisí, a proto nelze vždy jednoduše zjistit konkrétní příčinu možného snížení standardů kvality. Již při výrobním procesu je kladen důraz na prevenci v oblasti kvality a zdravotní nezávadnosti. Bezpečnost je zaručena pomocí systému stanovení kritických kontrolních bodů HACCP, který je v ČR i EU ze zákona povinný. Mezi nepovinné patří systém ISO. Většina podniků s dobrou pověstí má zavedeny oba tyto systémy. Současná aplikace HACCP a ISO norem zaručuje záruku pro celkové zabezpečení kvality a zdravotní nezávadnosti produktů. Toto spojení bývá označováno jako systém TQM.
Hlavními ukazateli kvality syrového mléka jsou celkový počet mezofilních mikroorganismů, počet somatických buněk, obsah tuku, obsah hrubých bílkovin, rezidua inhibičních látek, průměrná velikost stáda a počet kusů chovaných dojnic. V mléce se nesmí nacházet žádné konzervační ani stabilizační látky. Splnění požadavků a kritérii jakosti se ověřuje na vhodném počtu vzorků, které jsou odebírány, v podnicích produkujících mléko, náhodnými kontrolami.
Základní kritéria kvality syrového mléka, která musí provozovatelé potravinářských podniků zajistit, jsou:
Obsah mikroorganismů v 1 ml při teplotě 30 °C musí být < 100 000. Zjistí se průměrem hodnot za dva měsíce při odběru alespoň dvou vzorků měsíčně.
Obsah somatických buněk v 1 ml při teplotě 30 °C musí být < 400 000. Zjistí se pomocí klouzavého geometrického průměru za období tří měsíců, každý měsíc se vyhodnotí alespoň jeden vzorek.
Bezprostředně před zpracováním musí mléko obsahovat v 1 ml < 300 000 mikroorganismů při teplotě 30 °C. Ve zpracovaném mléce, které se používá pro výrobu dalších mléčných produktů, nesmí být obsah mikroorganismů v 1 ml > 100 000 při teplotě 30°C.
|
|
Zhodnocení sídliště Kladno-Rozdělov z hlediska přírodních prvků
Němec, Alexandr ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; Diana, Diana (oponent)
Náplní bakalářské práce je zhodnocení socialisticko-realistického sídliště Kladno-Rozdělov, a to zejména z hlediska uplatnění přírodních prvků. Analýza tohoto urbanistického celku vychází z provedeného podrobného terénního průzkumu, při kterém byly zjištěny a vylišeny jednotlivé funkční a vegetační formy zeleně, spolu s jejich stavem a ze studia rozsáhlého fondu odborné literatury. Výstupy s výsledky jsou ve formě map a textu doplněného o velké množství autorem pořízených fotografií, dokumentujících stav vybraných lokalit. Na základě provedené ankety spokojenosti obyvatel je možné říci, že plochy zeleně jsou významným prvkem pro život v tomto urbanistickém celku, avšak vlivem stáří a nedůsledné péče jsou ve stavu, který vyžaduje patřičné zásahy ze strany města Kladna. Prvním krokem pro zjednání nápravy je chystané vytvoření pasportu zeleně, pro který může být tato bakalářská práce vhodným podkladem. Dále pak může být využita v rámci územního plánování ve fázi průzkumů a rozborů, nebo rovněž pro příslušné samosprávné orgány města Kladna, jako zdroj informací o kvalitě prostředí a života na sídlišti Kladno-Rozdělov. V neposlední řadě může sloužit jako podklad při návrzích úprav či regenerace vybraných lokalit v tomto urbanistickém celku.
|
|
Struktura nástrojů zemědělské politiky v České republice
Vašáková, Daniela ; Malý, Michal (vedoucí práce) ; Čechura, Lukáš (oponent)
Agrární sektor, jako součást hospodářství každého státu, má nezastupitelnou úlohu v ekonomice státu. Jeho význam není pouze ve výrobě potravin, ale podílí se na fungování celého národního hospodářství. Tvorbou pracovních míst ve venkovských oblastech zmírňuje proces urbanizace. Rozvoj zemědělství a potažmo i venkovských oblastí, snižuje ekonomické a sociální rozdíly obyvatel měst a venkova a přispívá k harmonizaci celého národního hospodářství. Současná zemědělská výroba se snaží o svou činnost v rámci zachování přírodní diverzity a v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Zemědělská politika je úzce spjata s politikou veřejné správy a regionálního rozvoje. Snahou je respektovat zemědělství jako tradiční výrobní prostředek ve venkovských regionech, s důrazem na rozvoj kvality života a prosperity venkova a to podporou místní regionální produkce, investic do infrastruktury, vývoje nových technologií a inovací v zemědělské výrobě, vzdělávání nové generace rolníků a celkové dosažení konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie.
V rámci společné zemědělské politiky EU je dotační politika realizována v rozmezí sedmiletých programovacích období. Nyní se nacházíme na začátku dotačního cyklu 2014 - 2020. Tato bakalářská práce si klade za cíl provést rozbor současného dotačního období. Vypracovat koncept možnosti podpor a poskytnout přehled dotačních programů agrárního sektoru. Snahou je vytvořit schéma, které by komplexním způsobem charakterizovalo možnosti českého farmáře, při využívání pobídkových stimulů a dotačních nástrojů jak národních, tak i z prostředků Evropské Unie.
|
host ::
