|
Výzkum vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače
Čedík, Jakub ; Pexa, Martin (vedoucí práce) ; Kumhála, František (oponent)
Tato doktorská disertační práce se zabývá rotačními žacími stroji, konkrétně problematikou vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače.
V teoretické části je čtenář nejprve seznámen s technologií mulčování a jejím významem. Dále jsou popsány jednotlivé typy mulčovačů a jsou nastíněny jejich výhody a nevýhody. Dále je uveden literární rozbor energetické náročnosti rotačních žacích strojů a jsou rozebrány parametry, ovlivňující energetickou náročnost mulčovače. Mezi tyto parametry patří druh a stav rostlin, řezné podmínky, tvar a stav pracovního nástroje a energetické ztráty.
Jsou uvedeny výsledky měření energetické náročnosti mulčovače s vertikální osou rotace. Je vytvořena závislost odebíraného výkonu, měrné spotřeby energie a jednotkové spotřeby paliva na hmotnostní výkonnosti stroje. Dále byla určena energetická náročnost mulčovače při souvislé práci na trvalém travním porostu. Mulčovač byl také analyzován z hlediska energetických ztrát.
Je studován vliv úpravy provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače s vertikální osou rotace. Z konstrukčních parametrů je modifikován tvar nástroje, především úhel plachetky a úhel čela nástroje, dále je modifikován tvar krytů pracovního prostoru mulčovače. Z provozních parametrů je upravena především řezná rychlost a v závislosti na podmínkách také hmotnostní výkonnost.
|
|
Činitelé ovlivňující vlastnosti lepených spojů u lepidel používaných v dřevařském průmyslu
Boška, Pavel ; Böhm, Martin (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá vlivem vybraných činitelů na vlastnosti lepeného spoje lepeného polyvinyl acetátovými lepidly. Takovými činiteli jsou teplota a vlhkost prostředí, lisovací tlak a cyklické namáhání. Navzdory stejnému druhu lepidla se vlastnosti mohou lišit u lepidel různých výrobců i podle toho, pro které prostředí je výrobek určen. Vliv bude porovnáván na zkušebních vzorcích ze sušeného bukového řeziva s ohledem na smykovou pevnost spoje. Porovnávány budou vlastnosti lepidel od různých výrobců a různého určení. Zkušební vzorky a průběhy testů probíhají podle příslušných platných norem, nebo z nich z velké části vycházejí. Tento výzkum má pomoci uživatelům lepidel zefektivnit proces lepení a snížit náklady na výrobu lepeného spoje.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Optimization and application of in vitro techniques in selected members of the family Brassicaceae
Hilgert-Delgado, Alois Antonín ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na aplikaci a optimalizace biotechnologických metod v rámci čeledi Brassicaceae. Většina z této disertační práce je zaměřena specificky na rod Brassica. Hlavním cílem této práce bylo optimalizovat a aplikovat vybrané biotechnologické metody v resyntéze řepky olejky (B. napus) z jejích základních druhů (B. oleracea, CC a B. rapa, AA) a následně vytvořit hodnotné genetické rostlinné materiály.
Optimalizovaný proces, který jsem realizoval ve své práci, vykazoval lepší výsledky než u podobných publikovaných experimentů a poskytuje jednodušší a méně pracný způsob s využitím jednoduché kultury nezralých vajíček a včasným ověřením hybridnosti.
Dalším krokem byl výzkum s širší spektrum materiálů - odlišných a kontrastních genotypů z druhů Brassica rapa (jarní a ozimé olejniny a zeleniny) a B. oleracea (zelené a fialové kadeřávky a zelí) pro nové kombinace k dosažení širší genetické rozmanitosti.
Optimalizovaný protokol kultury nezralých vajíček s včasným ověřením hybridnosti, který byl vypracován v rámci této práce, se ukázal být vhodným pro použití ve šlechtitelských programech, jejichž cílem je rozšiřování diverzity genofondu řepky ozimé, protože resyntetizovaná embrya byla získána z většiny kombinací.
Nové resyntetizované ověřené linie byly ošetřeny kolchicinem s cílem získat diploidní regeneranty. Fertilní rostliny byly samoopyleny v poupěti event. kříženy s výkonnými liniemi řepky olejné pro další výzkum a šlechtění
|
|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
|
Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.
|
|
Hodnocení bezpečnosti informací v informačních systémech
Urbanec, Jiří ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Vlasta , Vlasta (oponent)
Informace jsou pro organizace cenným aktivem a zdrojem konkurenční výhody. Proto je nezbytné zajistit a udržovat bezpečnostní charakteristiky procesů a systémů v požadovaných mezích a průběžně kvantitativně hodnotit stav na bázi měření. Problémem při samotném procesu měření se ukazuje výběr vhodných charakteristik a měr procesů a produktů, které by byly předmětem měření. Hlavním cílem disertační práce je návrh metodiky pro hodnocení bezpečnosti informací v informačních systémech organizací měřením a formulovat závěry a doporučení pro její využití v praxi. Situace v Českých organizacích byla zjištěna na základě kvantitativního průzkumu, ve kterém byla data sbírána pomocí dotazníkového šetření (N=785, n=101) a následný kvalitativní výzkum proběhl ve 3 organizacích z finančního sektoru v České republice. Výsledky ukázaly, že v současné době nadpoloviční většina zkoumaných organizací hodnotí informační systémy z pohledu rizika pro hodnotné informace (58,49 %). Organizace, které bezpečnost informací hodnotí, tak provádějí nejčastěji s cílem identifikovat slabiny a vznikající problémy (41,5 %). Pouze 17,6 % organizací hodnotí bezpečnost informací měřením. Práce identifikuje model chování organizace, navržený metodický postup definuje vlastní měřitelné charakteristiky systému identifikované pomocí rozšířeného bezpečnostního modelu, definuje proces vývoje měr v organizaci na bázi nástroje GQM, navrhuje měření kompatibilní s ISO 27004 a prezentuje hodnocení výsledků na základě změřených výstupů. Navržené postupy a konstrukty se zaměřily na zlepšení výzkumem identifikované oblasti "klasifikace informací" a "rozdílné vnímání hodnoty informace vlastníkem a zpracovatelem". Ověřeny byly na dvou anonymních organizacích a jsou prezentovány ve formě případové studie. Jedním ze závěrů je, že navržená metodika je použitelná organizacemi se silným technickým a finančním zázemím, kde je možno překonat náročné požadavky procesu vývoje měr a aplikace měření. Metodika samotná má pak své vlastní limity pro aplikaci.
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
Matematické modelování v povodí Litavky v rámci integrovaného systému vod
Hejduk, Tomáš ; Pech, Pavel (vedoucí práce) ; Máca, Petr (oponent)
Prostřednictvím předkládaného souboru prací jsou dokumentovány nové poznatky k povodňové problematice, která je stále aktuálnějším tématem s ohledem na zkušenosti z posledních let. Hypotézy o využití hydrologického měření při tvorbě výpočetní geometrie vodních toků, stejně jako využití dat z prováděného výškopisného mapování leteckým laserovým skenováním při přípravě výpočetní tratě vodních toků byly potvrzeny. V jednotlivých pracích je prezentováno využití nových technologií, poznatků a dalších výsledků aplikovaného výzkumu v oblasti přípravy vstupních dat pro hydrodynamické modely, geografických informačních systémů, identifikace osob a jejich včasného varování, sdílení informací pro podporu eliminace následků živelných pohrom či provozních haváriích. Výše uvedené poznatky o využití dat leteckého laserového skenování a syntézy daných dat s hydrologickým měřením mají velký význam pro zlepšení povodňové prevence. Další praktické využití mají tyto poznatky při územním plánování a povodňovou prognózu. Snahou je v návaznosti na prováděný výzkum v oblasti matematického modelování srážko-odtokových procesů a průchodů povodňových průtoků v říčním systému zavést do praxe nové poznatky pro identifikaci a evidenci osob a zvýšit tak bezpečnost občanů v případě hrozeb ohrožujících jejich bezpečnost prostřednictvím včasného varování - tj. preventivní ochrany. V průběhu prováděného výzkumu byla pozornost věnována definování nástrojů pro podporu integrované činnosti bezpečnostních a záchranných složek státu, včetně zvýšení osvěty a komunikace mezi státní správou, samosprávou a veřejností. Hlavním posláním předkládané práce však zůstává snaha eliminovat dopady přírodních či antropogenních rizik na lidské zdraví a majetek občanů s důrazem na nejčastější přírodní riziko, které je představováno povodňovou problematikou.
|
host ::
