|
|
Vliv hlukového znečištění na vybrané druhy kytovců
Burgerová, Anna ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Zvuk má ve vodním prostředí tendenci šířit se rychleji, než je tomu ve vzduchu a sluchový systém kytovců (Cetacea), který začal sloužit jako komunikační nástroj, prošel během evoluce významnou proměnou. Každý živočišný druh si vyvinul specifický zvukový repertoár, který slouží především k hledání potravy, detekci predátora a jiného nebezpečí, ke komunikaci a k hledání reprodukčního partnera.
Zvukové pozadí v oceánech je tvořeno přirozenými zvuky a zvuky vytvářenými člověkem, tzv. antropogenní zvuky. Přirozené zvuky jsou tvořeny mořskými organismy, zemětřeseními, srážkami atd. Antropogenní zvuky vytváří člověk, ať už úmyslně nebo neúmyslně, a právě tyto zvuky významně narušují oceánské prostředí. Frekvence a hladina (intenzita) zvuku jsou primárními faktory při určování míry narušení komunikace kytovců. Nejvíce škodlivé jsou zvuky s nízkou frekvencí (10 až 500 Hz), které mají tendenci působit na velkou vzdálenost (až stovky kilometrů) a jejichž primárním zdrojem je lodní doprava a dále seizmický průzkum oceánského dna. Obecně většina antropogenních zdrojů hluku patří právě do této kategorie. Dalšími zdroji antropogenního hluku jsou průmyslové činnosti, vojenské sonary a uměle vytvářené signály sloužící k odrazení kytovců.
Reakce kytovců na hluk se rozdělují na reakce fyziologické, behaviorální a akustické. Navýšení metabolické aktivity, stoupající hladinu glukokortikoidů v krvi a ve výsledku snížení imunity lze chápat jako fyziologickou reakci. Behaviorální reakci představují změny v chování kytovců od změn směru a rychlosti plavání po délku ponoru a četnost nádechů. Patří sem rovněž společenské aktivity kytovců jako hledání potravy nebo péče o mláďata. Veškeré komunikační změny mezi kytovci představují reakci akustickou.
S rostoucím počtem studií, které dokazují negativní vliv antropogenního hluku na kytovce, se zvyšuje potřeba zavést účinná opatření, která by snížila nebo omezila vliv hluku na kytovce. Pro tento účel se formují chráněné mořské oblasti a tiché zóny, která svými omezeními brání vystavení kytovců škodlivé hladině hluku (cca 120 dB a více). Rovněž byla vyvinuta technologie k úpravě lodního zařízení a využití bublinové clony v okolí stacionárních průmyslových aktivit vykazuje též účinnost v akustickém útlumu.
|
|
|
Aktivní potlačení hluku
Bulva, Ondřej ; Sekora, Jiří (oponent) ; Balogh, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou aktivního potlačení hluku. První část je zaměřena na porozumění anatomii a fyziologii lidského sluchu. Dále pak na pochopení základních principů akustiky, šíření zvuku a jeho generování. Důležitou částí je seznámení s problematikou hluku v životním prostředí. Druhá část se věnuje samotnému návrhu zařízení. Cílem této práce bylo navrhnout a sestavit zařízení na aktivní potlačení hluku. Navrhnuty a sestaveny byly dvě verze zařízení na aktivní potlačení hluku. Problémy spojené s dosažením dokonalého potlačení hluku jsou na konci práce podrobně analyzovány spolu s výsledky potlačení jednotlivých verzí zařízení.
|
|
|
Zpracování zvuku pro kochleární implantát
Kratochvíl, Tomáš ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním zvuku pro kochleární implantát. Hlavním úkolem je prostudování základní anatomie a fyziologie lidského sluchu, popis principu kochleárního implantátu a prostudování možností programového prostředí LabVIEW pro zpracování hlasového signálu, zejména pro analýzu řeči. V druhé části je navrhnuta a implementována simulace kochleárního implantátu v prostředí LabVIEW.
|
|
|
Vliv exostóz na přenos zvukových signálů lidským uchem
Vališová, Šárka ; Švancara, Pavel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Exostózy jsou povrchové kostní výrůstky v zevním zvukovodu lidského ucha. Hlavním úkolem diplomové práce je zjistit, jaký vliv může mít zúžení zevního zvukovodu exostózami na mechanický přenos zvuku do vnitřního ucha. Úloha byla řešena pomocí MKP modelování v systému ANSYS. Pro výpočet byl použit 2D model normálního ucha, který byl převzat z diplomové práce B. Ouali: Development of 2D finite element model of human ear (VUT v Brně, 2009). Na modelu, který zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek, středoušní dutinu se sluchovými kůstkami a dutinu vnitřního ucha s vnitroušní přepážkou, byly provedeny úpravy zevního zvukovodu simulující různá stádia jeho zúžení exostózami odlišných poloh. Konečnoprvkovou analýzou byl sledován jejich vliv na přenosovou charakteristiku akustického systému pro vzdušné i kostní vedení zvuku. Na závěr byla provedena analýza výsledků a získané poznatky z konečnoprvkových modelací byly porovnány a audiometrickým vyšetřením pacientů s výskytem exostóz.
|
|
| |
|
| |
|
|
Audiometrie čistými tóny
Maršálková, Leona ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se v úvodu zabývá akustikou, konkrétně vybranými vlastnostmi zvuku. Zaměřuje se dále na anatomii sluchového aparátu a jeho funkci. Práce popisuje možnosti testování funkce sluchového orgánu a představuje současné používané metody vyšetření sluchu, zejména audiometrii čistými tóny. Součástí práce je návrh audiometru pro audiometrii čistými tóny, který je uveden v detailním blokovém schématu spolu se stručným popisem jednotlivých bloků. V dalších kapitolách jsou rozebrány dílčí obvody audiometru spolu s výpočty jednotlivých prvků. Závěrečná část práce se zabývá zhodnocením funkčnosti zařízení.
|
|
|
Psychoakustická měření binaurálních vlastností lidského sluchu
Novotný, Ota ; Trzos, Michal (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice binaurálního slyšení (tzn. slyšení pomocí obou uší), schopnosti lidského sluchu lokalizovat zdroj v trojrozměrném prostoru a o parametrech, které tuto schopnost ovlivňují. Ve druhé části se zaměřuje na psychoakustický experiment, jeho hlavní rysy a chyby, které mohou při experimentu nastat a které ovlivňují věrohodnost závěrů. Blíže je rozvedena metoda párového srovnávání. Poslední částí této práce je vlastní řešení psychoakustického experimentu v jazyce Java. Program má disponovat grafickým rozhraním umožňujícím zaregistrovat nového uživatele a provést psychoakustický experiment. Ten spočívá v tom, že aplikace náhodně zvolí pozici předem definovaného zdroje zvuku na předem definovaném rozsahu a na stisk tlačítka jej přehraje uživateli do sluchátek. Úkolem uživatele je nastavit ovládací prvky aplikace, které vyjadřují pozici virtuálního zdroje, tak, odkud zvuk přichází. Na stisk druhého tlačítka přehraje tentýž zvuk z pozice, kterou uživatel nastavil. Párovým srovnáváním pak uživatel upravuje pozici do té doby, až oba zvuky přichází ze stejné pozice. Aplikace má poté na stisk dalšího tlačítka tyto hodnoty uložit k pozdějšímu zpracování. Dále jsou popsány principy tvorby testovacích signálů (harmonický tón, úzkopásmový šum a zvukový soubor typu wav) a princip 3D panorámování virtuálního zdroje pomocí korelace zvukového signálu se změřenými impulsovými charakteristikami umělé hlavy. Na základě změřených hodnot je v závěru zhodnocena schopnost lidského sluchu lokalizovat pozici zdroje v závislosti na parametrech zvuku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.