|
|
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891 - 1914. Aktéři a jejich motivace
Okurka, Tomáš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891-1914. Aktéři a jejich motivace Abstrakt Práce nejprve vymezuje čtyři skupiny aktérů průmyslových a všeobecných výstav v Čechách před první světovou válkou: a) pořadatele a podporovatele, b) vystavovatele, c) veřejnost, d) "dodavatele". Zkoumá přitom především institucionální základnu (spolky, obchodní a živnostenské komory, orgány obecní a zemské samosprávy, státní úřady atd.) a socioprofesní složení. Následně jsou důkladně analyzovány nejdůležitější motivy a cíle, které tyto aktéry vedly k účasti na výstavách: a) podpora průmyslu, řemesel a obchodu a ekonomický profit, b) poučení a zábava, c) přínos městu a prezentace komunální politiky, d) nacionální motivy a zemský patriotismus d) společenská prestiž. V závěru se práce zabývá otázkou, do jaké míry výstavy plnily funkci komunikačního média jednak mezi jednotlivými socioprofesními skupinami a jednak napříč národnostní hranicí.
|
|
|
Tvorba vzdělávacího projektu v mateřské škole Úzkokolejnou železnicí za poznáním tradičních řemesel a profesí
HOUSEROVÁ, Vlasta
Cílem bakalářské práce je představit předškolním dětem prostřednictvím projektové výuky řemesla, která jsou pro město Kamenici nad Lipou tradiční. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část nese název: "Úzkokolejnou železnicí za poznáním tradičních řemesel a profesí" a zabývá se problematikou projektového učení, poodhalí pojem učení prožitkem a charakterizuje vývoj řemesel v regionu od historie po současnost. Praktická část s názvem: "Putování s mašinkou Emilkou" obsahuje celoroční projekt, ve kterém je zakomponováno deset řemesel, každé v jedné kapitole. Pro všechna řemesla jsou nabízeny aktivity zaměřené na všestranný rozvoj dětí ve věku od pěti do šesti let. Tyto činnosti jsou v jednotlivých kapitolách hodnoceny závěrečnou evaluací. Využití tématu v praxi je doloženo fotodokumentací.
|
|
|
Mezi kontextem a řemeslem
Kocmanová, Martina ; Velčovský, Maxim (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Hlavním tématem mé práce je řemeslnost v současném umění. Její realizace spočívá v otevření dílny pro studenty FaVU v budově fakulty na Údolní pod názvem DÍLNA MARTINY pro FaVU. Zde organizuji workshopy technik, jež jsem si osvojila v průběhu uplynulého studia na FaVU. Svým spolužákům se tu snažím zprostředkovat zkušenost s medii, která jsem použila k tvorbě vlastních prací. Protože na FaVU není žádná oficiální dílna, je DÍLNA zároveň kritickou reakcí na fungování školy. Všímám si, z jakých ateliérů pocházejí studenti, kteří o DÍLNU mají zájem. Důležitý je proces tvorby, přípravy a průběhu dílny, vzájemná interakce. Celoškolním šířením letáků a aktualizací informací na internetových stránkých ateliéru utvářím povědomí o problému a prostor pro diskusi. Nahlížím na problematiku rukodělné tvorby z druhé strany a to ze strany, umělce, který učí a vytváří podhoubí pro nová díla a nápady namísto tvorby vlastního hmotného díla. Výstupem mé práce celý tento proces – škola ve škole. Procesuální projekt, jehož výsledkem bude autorská dokumentace, instalace.
|
|
|
Tradice betlémářství na Příbramsku
Lundáková, Natálie ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopova, Věra (oponent)
Cílem této bakalářské je práce popis a shrnutí vývoje příbramského betlemářství a jeho specifik v průběhu let. Teoretická část práce popisuje počátky výroby betlémů, společně s přehledem nejznámějších betlémářských oblastí v České republice. Dále se práce zabývá výrobou betlémů přímo na Příbramsku, zaměřenou na minulý a současný stav. Součástí práce je analýza spolku Příbramští betlemáři, jehož cílem je zachování betlemářské tradice na Příbramsku a okolí. Stěžejní částí práce je rozbor postavení současného příbramského betlemářství v rámci města, společně s rozhovorem se starostou spolku, umožňujícím subjektivní vhled do problematiky. Na základě analýzy postoje vedení města Příbram ke spolku Příbramští betlemáři navrhuje práce možnost získání finanční podpory a pomoci tak spolku uchovat a prezentovat tradici široké veřejnosti.
|
|
|
Aplikace vybraných dokumentů o nehmotném kulturním dědictví v podmínkách České republiky na příkladu projektu Nositelé tradice lidových řemesel
Špačková, Petra ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce mapuje současnou situaci v oblasti péče o tradiční lidová řemesla v České republice. Cílem práce je rozbor a aplikace dokumentů UNESCO na ochranu nehmotného kulturního dědictví v podmínkách České republiky se zvláštním zaměřením na projekt Nositel tradice lidových řemesel. Teoretická část práce nabízí úvod do problematiky tradiční lidové kultury a lidových řemesel, zabývá se rozborem příslušných mezinárodních i českých dokumentů a titulem Nositel tradice lidových řemesel. Na ni navazuje část praktická, kterou tvoří rozhovory s vybranými Nositeli tradice lidových řemesel, rozbor možností podpory od Ministerstva kultury, návrhy dalších možností prezentace projektu Nositel tradice lidových řemesel a doporučení k plnému vytěžení dokumentu UNESCO, stejně jako popis stávajících rezerv.
|
|
|
"Vzdálené světy"
ČEŠKOVÁ, Martina
Práce pojednává o světech umění přírodních národů. Skrze poznatky kulturní antropologie nahlíží na výtvarný projev spíše jako na sociální proces. Sleduje jeho roli ve společnosti a zásadní vlivy působící na kulturu jejích obyvatel. Praktická část představuje graficky a kresebně zpracované pohledy do každodenní reality, které umožňují lépe si uvědomit jejich rozmanitost.
|
|
|
Historie tradičních řemesel na Čestínsku a jejich využití jako inspirace při volnočasových aktivitách v současnosti
HAVRDOVÁ, Markéta
Práce se zabývá historií a současným využitím řemesel ve vztahu k venkovskému prostředí a k volnočasovým aktivitám. Při popisu starší historie řemesel a venkovského života práce vychází z literárních údajů. Rozhovory se starousedlíky jsou využity jako svědectví o vesnici první poloviny dvacátého století, ve které ještě řemesla hrála důležitou úlohu v praktickém životě. Mezi různými řemesly je zvláštní pozornost věnována košíkaření a jsou podány podrobnější informace o historii, materiálech a technikách využívaných při výrobě košů. V části práce, věnované současnému využití řemesel jako volnočasovým aktivitám, se autorka opírá o vlastní zkušenosti s organizací rukodělných tvořivých dílen v obci Čestín. Pojetí práce reflektuje pohled současného člověka, pro kterého tradiční řemesla představují vhodnou metodu seberealizace rozvíjející tvořivost, trpělivost a obratnost a uspokojující intelektuální zájem o historii a tradice jako protipól současného přetechnizovaného světa
|
|
|
Diplomatický materiál cechů na Havlíčkobrodsku do roku 1850
KUBÁTOVÁ, Martina
Hlavním úkolem práce je shrnout diplomatický materiál cechovních korporací v oblasti Havlíčkobrodska do ucelené podoby. Jelikož se jedná o velmi široké téma, byl výběr zaměřen pouze na řemesla textilní, vyskytující se právě v této oblasti a zejména na listiny. Práce předkládá úvodem dějiny samotných cechů od jejich prvopočátku až po konečný zánik, se zaměřením na textilní výrobu. Shrnuje celkovou situaci dochovaných památek. Samotným jádrem je však edice vytvořená z listin vydaných právě těmito korporacemi a též listinami vydaných jinými vydavateli pro dané cechy. Ty jsou řazeny chronologicky v rámci jednotlivých cechů a měst. Jsou doplněny o diplomatický rozbor vnitřních a vnějších znaků a výslednou závěrečnou studii, která veškeré bádání shrnuje.
|
|
| |
|
|
Cech bednářský, kolářský, kovářský a truhlářský Netolice (1555 - 1888)
LANGOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce Cech bednářský, kolářský, kovářský a truhlářský Netolice (1555 - 1888) se zabývá spojeným cechem uvedených řemesel v Netolicích, jeho vývojem. V úvodu je čtenář seznámen s tématem práce, archivními prameny a literaturou, která byla využita při zpracovávání práce. Samotná práce je potom členěna do pěti kapitol. První se zabývá historickým vývojem Netolic. Druhá popisuje vývoj řemeslné výroby. Třetí se konkrétněji zaměřuje na vznik a vývoj cechů, jejich strukturu až do jejich zrušení v roce 1859. Čtvrtá kapitola popisuje, kdy vznikaly cechy v Netolicích. Pátá kapitola se zaměřuje právě na cech bednářský, kolářský, kovářský a truhlářský, popis dochovaných písemností cechu, zvláště je věnována pozornost zachovaným artikulím, vývoji členství v cechu na základě normativních písemností a popisu tohoto vývoje podle přehledných tabulek. Závěr shrnuje získané poznatky o uvedeném cechu. Na konci práce se nachází seznam použitých pramenů a literatury. Součástí práce jsou také přílohy, které obsahují edici cechovních artikulí, tabulky a grafy, ukázky písma a pečetidel cechu.
|
host ::
RSS.