|
|
Vliv morfinu na odolnost srdce k ischemii
Mošovská, Linda ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Opioidy jsou vnímány jako nebezpečné a návykové látky, především díky polosyntetickým opioidům, jakým je například heroin. Zjistilo se ale, že tyto látky mohou hrát důležitou roli v odolnosti srdce k ischemii, a to tím, že omezují poškození tkáně, které při infarktu vzniká. Vzhledem k tomu, že infarkt myokardu je nejčastější kardiovaskulární choroba, je tento protektivní účinek nezanedbatelný. Kardioprotektivní účinek je zprostředkován hlavně přes δ opioidní receptory, nicméně pár studií ukazuje kardioprotektivní působení i díky κ opioidním receptorům. Protektivní účinek vzniká pomocí aktivace opioidních receptorů jejich agonisty (např. morfin nebo TAN-67), a to buď před ischemií (opioidní preconditioning) a nebo před reperfuzí (opioidní postconditioning). V signálních drahách, zprostředkujících kardioprotekci se uplatňuje mitochondriální KATP kanál, Gi/o proteiny, protein kinázy C, tyrozin kinázy a volné kyslíkové radikály.
|
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
|
Bio-psycho-sociálně-spirituální model v substituční léčbě buprenorfinem
Hanus, Richard ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je aplikace celostního, bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu závislosti do konkrétní léčebné metody, a to substituční (nahrazovací) léčby osob závislých na opiátových návykových látkách syntetickým opioidem buprenorfin. Cílem práce je popsat podstatu BPSS modelu závislosti, se specifiky závislosti na opiátech, z něj vycházejícího systému léčby, a poukázat na substituční léčbu jako jednu z efektivních metod cesty závislého k zvýšení kvality života. Potvrdit potřebnost celostního vnímání substituční léčby, kdy podávání náhražkové drogy samo o sobě nepředstavuje reálnou šanci pro závislé osoby, pokud není tato léčba doplněna psychosociálním a spirituálním terapeutickým přístupem. Dalším cílem je objektivní zmapování rizik, které v praxi zavádění substituční léčby v celostní šíři přináší v kontextu současné reality. Práce bude zvažovat východiska přístupu k závislým na opiátech, zejména optiku celoživotní abstinence versus kontrolované užívání, vedoucího ke zkvalitnění života závislých. Teoretickým východiskem práce je teorie bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu závislosti a možnosti jeho aplikace na vybraný konkrétní léčebně terapeutický přístup - substituční léčbu buprenorfinem. Autor zaměří svou pozornost na reálnou podobu buprenorfinové substituce po deseti letech...
|
|
|
Opioidy jako modelové látky při zkoumání mechanismu vzniku drogových závislostí
Trojánková, Nikola ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky o mechanismech drogové závislosti, kdy jako modelové látky posloužili opioidy. Opioidy jsou látky běžně používané k léčbě akutní a silné bolesti např. při léčbě rakoviny. Avšak dlouhodobým podáváním těchto tišících léků se po určitém čase dosáhne stropu, který je způsoben rychlým nástupem analgetické tolerance spolu s pomalým vývojem tolerance k vedlejším nežádoucím účinkům. Pro dosažení stejného účinku je tedy zapotřebí dávku neustále zvyšovat, čímž dochází ke vzniku a rozvoji závislosti. Mechanismy drogové závislosti stále nejsou objasněny v plné míře, avšak současné studie se shodují, že velmi významné role v těchto pochodech mají membránově vázané opioidní receptory a signální systém adenylylcyklasy, který reguluje hladinu intracelulárního cAMP a CREB a FosB jako transkripční faktory. Velmi důležité jsou i tzv. epigenetické mechanismy, jako jsou např. posttranslační modifikace histonů a DNA nebo exprese genů.
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
|
Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.
|
|
|
Molekulární fyziologie opioidních receptorů
Valný, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Opioidní receptory (OR) patří mezi receptory spřažené s G proteiny (GPCR). Prostřednictvím především inhibičních G proteinů třídy Gi/Go regulují účinky opioidních agonistů vedoucí primárně ke snížení neuroexcitability. Klonováním byla potvrzena existence čtyř podtypů opioidních receptorů µ, κ, δ a ORL 1, z nichž každý reguluje účinky určité skupiny opioidních ligandů. Hlavním cílem této práce je shrnutí poznatků objasňujících funkce OR na molekulární úrovni. Akutní expozice OR jejich agonistům vede k aktivaci signalizačních kaskád vyvolávajících analgesii. Chronická expozice OR opioidním agonistům ovšem vede k desenzitizaci a internalizaci receptorů a k vývoji adaptačních procesů vedoucích k potlačení opioidní akce, což vede ke vzniku opioidní tolerance a závislosti. Ačkoliv v poznání molekulárních mechanismů signalizace OR byl učiněn velký pokrok, k jejich úplnému pochopení je stále velmi daleko.
|
|
|
Oxidativní stres jako možný důsledek působení opioidů
Böhmová, Barbora ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Volné radikály a reaktivní formy kyslíku jsou neustále vytvářeny ve všech aerobních organismech. Mohou být zapojeny v etiologii některých nemocí, jako je rakovina, ateroskleróza, revmatoidní artritida, nemoci jater, ledvin, kardiovaskulární, neurodegenerativní onemocnění či předčasné stárnutí. Volné radikály a reaktivní formy kyslíku také mohou způsobit oxidativní poškození důležitých buněčných komponent-proteinů, lipidů a DNA. V buňkách existují antioxidační systémy, které neutralizují tyto radikály. Patří mezi ně některé vitamíny (kyselina askorbová, α-tokoferol, β-karoten) a enzymy, např. superoxiddismutasa přeměňující superoxidový radikál na peroxid vodíku a molekulární kyslík, či katalasa odstraňující peroxid vodíku. Dalším důležitým enzymem odstraňující peroxid vodíku v lidských buňkách je glutathionperoxidasa. Při snížené aktivitě antioxidantů dochází k nadměrné produkci volných radikálů vedoucí k oxidativnímu stresu. Mezi prooxidanty (látky vyvolávající oxidativní stres) patří i opioidy. Opioidy svými účinky snižují aktivitu antioxidačních enzymů a mohou vytvářet reaktivní formy kyslíku. Cílem této práce je shromáždit poznatky týkající se potenciální schopnosti opioidů vyvolávat oxidativní stres. Jsou zde stručně shrnuty informace o opioidech, oxidativním stresu, volných radikálech a...
|
|
|
Klinický význam a mechanismy působení morfínu a methadonu
Slušná, Michaela ; Hejnová, Lucie (oponent) ; Novotný, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky týkající se klinického významu opioidních léčiv, konkrétně morfinu a methadonu, a jejich mechanismu působení. Informovanost zdravotnického personálu i laické veřejnosti o opioidech je nedostatečná, dochází tak při léčbě tímto druhem léčiv ke zbytečným obavám pacientů, neboť je nemá kdo informovat. Tato práce obsahuje informace, které by měl znát každý pracovník ve zdravotnictví. Zabývá se, jak farmakodynamikou, která je důležitá pro pochopení účinků léčiv, jak biochemických i fyziologických, tak farmakokinetikou, která popisuje, jak se organismus vyrovnává s podaným léčivem. Použití morfinu i methadonu je v současné době nenahraditelné. Morfin je silné analgetikum účinně tlumící bolesti různého původu. Methadon je využíván k subtistuční léčbě u lidí závislých na opioidech. Nežádoucí účinky objevující se při léčbě opioidy jsou přijatelné s ohledem na silnou bolest, která je opioidy tlumena.
|
|
|
Aplikace opioidů v posádkách rychlé záchranné pomoci
MATOUŠEK, Jan
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat aplikaci opioidů v posádkách rychlé záchranné pomoci. Pro dosažení tohoto cíle jsem si stanovil dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 - Jsou pacienti informováni o aplikaci opioidů? Výzkumná otázka č. 2 - Zjišťují zdravotničtí záchranáři u pacientů účinky podaných opioidů? Na informace o podání jakéhokoli léku má pacient ze zákona, O péči a zdraví lidu, právo. Zpětné ověřování účinků podaných léků je důležité kvůli ověření efektivnosti podané dávky, a také kvůli nebezpečí vzniku nežádoucích účinků. Opioidní látky se odvozují od morphinu, tato látka pocházející ze šťávy máku setého byla používána už od pradávna pro navození euforických účinků a především, jako analgetikum. Důvodem užívání analgetik je bolest, proto zde uvádím co bolest je, jak se dělí, jakým způsobem je vedena, měřena a hlavně jak se tlumí. Opioidy jsou látky, které se používají na tlumení silných bolestí, na které neopioidní analgetika nestačí. Na těchto látkách může vzniknout závislost a mají velmi nebezpečné nežádoucí účinky, proto je nakládání s těmito látkami přísně kontrolováno zákony. Pro dosažení cíle byl proveden kvalitativní výzkum, sběr dat se uskutečnil sekundární analýzou dat, metodou dotazování a technikou rozhovoru. Z výsledků výzkumu, které byly získány pozorováním zdravotnických záchranářů a rozhovory s jejich pacienty, vyplývá, že je nutné pacienty informovat o tom, že jim je opioidní látka aplikována. Výjimkou jsou stavy, kdy pacient není schopen tyto informace vnímat a lze u něj souhlas s podáním léku předpokládat. Bylo pozorováno, že si zdravotničtí záchranáři zpětně ověřují účinky podaných léčiv a také zjištěno, že jsou záchranáři, kteří, v případě že je dávka neefektivní, nic dál nedělají.
|
host ::
RSS.