|
|
Čím začínají romány ? K poetice incipitu: na materiálu českých románů 20. stol.
Hozman, Václav ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Předmětem této bakalářské práce jsou incipity vybraných českých románů dvacátého století. Jedná se o práci z naratologie. Záměrem bylo analyzovat konkrétní románové začátky, pokusit se o jejich interpretaci, určit, co signalizují, a naznačit souvztažnost incipitu k celému dílu. První kapitola se zabývá románovými začátky obecně. Autor práce zde chce poukázat na teoretická východiska, která se stanou základem pro rozbor incipitů vybraných románů. Nejdůležitější je vymezení pojmu incipit jako vstupu do textového světa. Je to hranice mezi fikcí a realitou. Úlohou incipitu je vtáhnout čtenáře do fiktivního světa románu. Incipit přestává být incipitem v místě, kde je již čtenář zcela ponořen do textového světa, kde již není cesta zpět. Každá z následujících kapitol se zabývá jednotlivě incipity těchto románů: Temno, Markéta Lazarová, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Hordubal, Zbabělci, Příběh inženýra lidských duší, Nesnesitelná lehkost bytí a Obsluhoval jsem anglického krále. Při práci bylo třeba dodržovat odstup od znalosti celého díla a rozebírat románové začátky z pohledu čtenáře, který čte text románu poprvé. Teprve až ve druhém plánu bylo možno vztahovat význam incipitu na kontext celého díla. Rozebírané incipity ve velké většině signalizovaly žánrový kód díla. U Čapkova Hordubala nebyl...
|
|
|
Handicapovaný jedinec v současné české próze pro děti a mládež
Čumpelík, Karel ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Resumé Práce se zabývá sledováním obrazu handicapovaného jedince v současné české literatuře pro děti a mládež. Postihuje tak tvorbu od 90. let 20. století. Jejím cílem je zaměřit se na vybraná reprezentativní díla různých autorů a pojmenovat způsob, jakým je do nich téma fyzického, mentálního a sociálního handicapu začleněno. Vybraná díla jsou velmi rozdílná, liší se žánrem, přístupem k handicapu a také věkem cílového čtenáře. Důvodem k této různorodosti je co nejvýstižněji zachytit spektrum možností, jakým lze daný problém uchopit. Dominantním je především literární a estetické hledisko, avšak práce postihuje také objevující se prvky výchovné, morální a etické. Zabývá se konstrukcí hlavní postavy a postav vedlejších, přičemž rozhodující je zachycení rozdílů, kdy je handicapovaným hlavní hrdina a kdy naopak na handicap nahlíží z odstupu. V této rozdílnosti pohledů hraje důležitou roli také vyprávěcí perspektiva, která svou rozdílností může vést ke zdůraznění nitra postiženého a jeho vlastní emocionality, nebo spíše ke sledování interakce handicapovaného jedince se světem a lidmi v něm. Práce dále zjišťuje, zda se objevují určitá žánrová klišé, například prvoplánový happyend nebo přílišná idealizace postav a posuzuje modelování konfliktních a krizových situací zejména s důrazem na jejich reálnost a...
|
|
|
Narrator and investigator in Roberto Bolaño's detective novel
Dobošová, Elena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Práce je věnovaná analýze narativní kategorie vypravěče v detektivním příběhu. Tuto kategorii je možné posuzovat zaprvé jako samostatnou textovou složku a zadruhé i v její spjatosti s dějovou linií. Ve struktuře detektivních příběhů kromě fabule a sujetu rozlišujeme dvě navzájem se ovlivňující dějové linie. Jednou z nich je příběh minulý - příběh zločinu, druhou příběh rekonstrukce - vyšetřování tohoto zločinu. Jejich vzájemné přibližování a vzdalování se v různých rovinách (prostředí, postavy) pomáhá uchopit stavbu celého příběhu. Vyprávění si může čtenář aktualizovat i díky zprostředkovateli, jímž se mezi textem a čtenářem stává vypravěč. Ten je v detektivním příběhu Vzdálená hvězda nespolehlivý, což se projevuje vícero způsoby. Nespolehlivost je upevněná tím, že se jedná o subjektivizované vyprávění postavy, kterou můžeme ztotožnit s vypravěčem. 'Vypravěč - postava' nemá v tomto příběhu jen jednu fokalizaci. Komentuje (napřiklad za použití závorek) svoje minulé postoje, spolu s postavou se mění i úhel vyprávění. 'Vypravěče - postavu' je zároveň možno považovat i za autorovo alter ego. Setkáváme se s tematizací samotného autora, nacházíme styčné body s životem autora. Tak se vynořuje otázka identity, která se projeví v rozbití jednoty autorského vypravěče a znásobení autorských postav,...
|
|
|
Hranice vyprávění: Poslední mlha - lyrický román Maríi Luisy Bombalové
Bahnerová, Helena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato práce se soustředí na nalezení prostředků, které stojí za lyrickým vyznění románu Poslední mlha od chilské spisovatelky Maríi Luisy Bombalové. Jako výchozí pro zkoumání slouží poznatky o základních pojmech poetiky Emila Staigera. Konkrétně se práce zabývá jeho pojetím lyrična, v rámci kterého švýcarský teoretik vyzdvihl úlohu autora, jenž musí nutně zrušit distanci mezi sebou a svým textem proto, aby dosáhl jeho lyrického vyznění. Z této a dalších informací o lyrické próze 20. století vyplývá, že na lyričnu se velkou měrou podílí ztvárnění entity vypravěče. María Luisa Bombalová jako kosmopolitní spisovatelka dokázala svou tvorbou uvést na zaostalou chilskou literární scénu nový způsob psaní. Ve svém románu Poslední mlha využila novátorkých postupů jako využit í poetiky snu, přírodní symboliky aj., které se nesporně podílejí na konečném lyrickém vyznění jejího románu, avšak tato práce dochází k závěru, že nejdůležitější lyrickým znakem tohoto textu je specifické pojetí vypravěče a vyprávěcího pohledu.
|
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
|
|
Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera
SELNER, Ondřej
Diplomová práce Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera je věnována literárnímu konceptu vypravěče. Na základě rozboru Carverových povídek dochází k několika typologicky odlišným typům vypravěče, které se v textech amerického spisovatele vyskytují. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou, ve které je stručně nastíněn teoretický zájem o koncept vypravěče a klíčové přístupy (F. K. Stanzel, K. Friedmannová, G. Genette, T. Todorov, D. Cohnová, S. Chatman, J. Culler, J. H. Miller a W. C. Booth), a část praktickou, která již s pomocí předtím nastíněných termínů a přístupů povídky analyzuje a typologicky charakterizuje. Výsledkem je přehledný seznam různých vypravěčských strategií v Carverově povídkové tvorbě.
|
|
|
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.
|
|
|
PŘEŽILI JSME. OSUDY TOTÁLNĚ NASAZENÝCH ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
PEŠTOVÁ, Denisa
Cílem této bakalářské práce je přiblížit se k životu totálně nasazených pracovníků, kteří byli odvedeni na práci pro německou Říši za 2. světové války. Má práce má dvě části. První částí je část teoretická, kde jsou zpracované přesné informace získané z odborné literatury. Tyto informace upřesňují zejména charakteristiku nucené práce, popisují metodu orální historie, rozdělení totálně nasazených pracovníků, dělení jejich náboru a hlavně jejich životní podmínky v dobách totálního nasazení. Druhá část práce poté zahrnuje zpracované rozhovory pamětníků, získané pomocí metody orální historie. V této části práce jsou poté jednotlivé osudy pamětníků mezi sebou podrobeny komparaci. Dále jsou porovnány informace z odborné literatury a informace získané od pamětníků.
|
|
|
Estetická distance ve fikci a fikčních světech
DURASOVÁ, Renata
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku estetické distance a jejích projevů ve fikci a fikčních světech. Analyzuje texty, které pojednávají o teorii fikce, a hledá v nich jistý modus distancovanosti, který lze ztotožnit s konceptem psychické distance. Na základě názorných příkladů, které pojednávají o estetických situacích, ukazuje, že psychická distance je uměleckým principem, který se odvíjí od postoje recipienta, a je proto základním faktorem pro samotný vznik fikčních světů.
|
|
|
Nespolehlivost ve vyprávění
HAVLOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku tzv. nespolehlivého vyprávění v literatuře, zabývá se otázkou jeho charakterizace a jeho určení. Předkládá několik teoretických výkladů nespolehlivosti, jež následuje analýza vybraných beletristických textů, demonstrujících danou problematiku na konkrétních případech. Na základě jednotlivých teoretických pohledů ukazuje, že nespolehlivost ve vyprávění provází názorová nejednota a celá řada rozdílných postojů, které způsobují, že literární díla mohou po aplikování různých kritérií spjatých s dílčími přístupy nabývat zcela odlišných interpretací, zároveň tím ovšem reflektuje dynamičnost, atraktivnost a pestrost této naratologické kategorie.
|
host ::
RSS.