|
|
Automatic Analysis of Heart Rate Variability Signals
Kubičková, Alena ; Halámek, Josef (oponent) ; Lhotská, Lenka (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
This dissertation thesis is dedicated to the heart rate variability and methods of its evaluation. It mainly focuses on nonlinear methods and especially on the Poincaré plot. First it deals with the principle and nature of the heart rate variability, then the ways of its representation, linear and also nonlinear methods of its analysis and physiological and pathophysiological influence on heart rate variability changes. In particular, there is emphasis on the metabolic syndrome. In the next section of the thesis there are compared and evaluated different ways of representation of the heart rate variability and further are tested selected methods of heart rate variability analysis on unique data from patients with the metabolic syndrome and healthy subjects provided by the Institute of Scientific Instruments, Academy of Sciences of Czech Republic. In particular, they are used the Poincaré plot and its parameters SD1 and SD2, commonly used time domain and frequency domain parameters, parameters evaluating signal entropy and the Lyapunov exponent. SD1 and SD2 combining the advantages of time and frequency domain methods of heart rate variability analysis distinguish successfully between patients with the metabolic syndrome and healthy subjects.
|
|
|
Analýza variability srdečního rytmu
Škrtel, Karol ; Kolářová, Jana (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Projekt se věnuje popisu metod vhodných pro sledování změn srdečního rytmu v záznamu EKG signálu. Variabilita srdečního rytmu (HRV) je parametr, který sleduje proměnlivost časových intervalů mezi jednotlivými srdečními systolami a zpravidla se vynáší jako závislost okamžitého srdečního pulsu nebo časových intervalů mezi každými dvěma po sobě jdoucími R vlnami na čase. Může být hodnocená buď v časové anebo ve frekvenční oblasti. V prostředí Matlab byl naprogramován algoritmus, realizovaný jako funkce, který počítá parametry variability srdečního rytmu pro sadu EKG signálů. Analýza v časové oblasti poukazuje na vysokou korelaci jednotlivých parametrů navzájem, a taktéž na korelaci parametrů se signálem HRV. Výsledky ve frekvenční oblasti poukazují na podobnost výkonových spekter počítaných dvěma různými způsoby (z interpolovaného a neinterpolovaného signálu HRV). Funkčnost algoritmu byla ověřená na každém signálu, a výsledky projektu mají význam pro vývoj metod analýzy EKG signálu se zaměřením na sledování patologických změn ve jeho rytmu.
|
|
|
Měření HRV a posouzení vlivu zátěže
Vyskočilová, Martina ; Kolář, Radim (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem zátěže na variabilitu srdeční frekvence, popisem mechanismů, ovlivnění změn tepu, reakcí na zátěž. Je zde zpracován přehled metod, používaných pro hodnocení variability srdeční frekvence. V další části jsou zpracována získaná data a je popsána navržená metoda pomocí spektrálních výkonů, popis vytvořeného algoritmu, prezentace výsledků.
|
|
|
Analýza vlivu implantace CRT na variabilitu srdečního rytmu
Sakmárová, Klára ; Smíšek, Radovan (oponent) ; Pospíšil,, David (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá nefarmakologickou liečbou srdcového zlyhávania, srdcovou resynchronizačnou terapiou. V práci je zahrnutá literárna rešerš zo spomenutej oblasti, sústreďuje sa hlavne na srdcovú resynchronizačnú terapiu, kardiovaskulárny systém, vznik a šírenie akčného potenciálu, srdcové zlyhávanie a na matematické spracovanie EKG signálov. Praktická časť sa venuje analýze vybratých parametrov u pre- a postimplantačných EKG záznamov. V prostredí Matlab je zhotovené programové riešenie vybratých postupov na detekciu QRS komplexov a rozmeranie EKG záznamov. Ďalej je uskutočnená analýza variability srdcovému rytmu.
|
|
|
Vliv artefaktů na stanovení aerobního prahu
Jaroš, Oliver ; Korvas, Pavel (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá identifikáciou artefaktov vyskytujúcich sa počas behu a plávania a vplyvu týchto artefaktov pri stanovení aeróbneho prahu z RR intervalov pomocou analýzy detrendovanej fluktuácie a jeho indexu 1 počas záťažového testu. Najprv je rozobraná teoretická časť, kde sú popísané všetky informácie ohľadom vymedzenia tréningových zón, HRV, analýzy detrendovanej fluktuácie a spôsob stanovenia aeróbneho prahu z DFA. Druhá časť práce je praktická a zaoberá sa konkrétnymi meraniami, ich spracovaniu, a následnou štatistickou analýzou výsledkov. Bolo zistené, že s artefaktmi vyskytujúcich počas behu bola pri určovaní aeróbneho prahu priemerná absolútna chyba len 1,58 úderov/min. a po aplikovaní korekčnej metódy už len 0,33 úderov/min. Počas analýzy s artefaktmi vyskytujúcich sa pri plávaní bola táto chyba až na úrovni 9,89 úderov/min a po aplikovaní korekčnej metódy už len 0,67 úderov/min.
|
|
|
Analýza HRV založená na PPG signálu
Martinů, Žaneta ; Vítek, Martin (oponent) ; Smital, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá detekcí systolického a diastolického vrcholu pulzních vln fotopletysmografické databáze. Detektory jsou implementovány v prostředí MATLAB. Druhá část diplomové práce využívá rozměření fotopletysmografického signálu pro určení variability tepové frekvence. Posledním bodem diplomové práce je zhodnocení využití variability tepové frekvence a její porovnání oproti variabilitě srdečního rytmu.
|
|
|
Ověření využití variability srdeční frekvence při řízení tréninkového procesu u adolescentních závodníků na horských kolech
KADLEC, Jakub
Závody horských kol jsou jedním z vytrvalostních sportů. Při tréninkovém procesu závodníku disciplíny cross-country (XCO) dochází ke komplexnímu zatížení organismu. Alfou a omegou tréninkového procesu je správné načasování zatížení a odpočinku. Variabilita srdeční frekvence (HRV) nám může pomoci hodnotit stav organismu a jeho připravenost na trénink. V rámci praktické části práce byl uskutečněn experiment, kterého se zúčastnilo 8 adolescentů zaměřených na závody horských kol (XCO). Experiment proběhl během tréninkového soustředění a celková doba intervence byla čtyři týdny. Probandi byli rozděleni na dvě skupiny. První, experimentální skupina (ES) (n = 4) podstoupila tréninkové soustředění řízené pomocí HRV. Druhá, kontrolní skupina (KS) (n = 4) absolvovala klasický periodizovaný trénink. Pro hodnocení výkonnosti před a po experimentu byl zvolen test VO2max a 20minutová časovka na ergometru (20TT). Ve výsledcích studie je prezentováno zlepšení při 20TT v hodnotách průměrného výkonu experimentální skupiny z 303,5 W na 317,5 W a v relativních hodnotách (PRE 4,58 W.kg-1; POST 4,68 W.kg-1), kdežto u skupiny komparační nebyli naměřeny žádné signifikantní změny průměrného výkonu (PRE 308 W; POST 305,7 W) a v relativních hodnotách (PRE 4,20 W.kg-1; POST 4,20 W.kg-1). Ze statistického hlediska nedošlo k žádnému vlivu HRV tréninku na ukazatele výkonnosti (p <0,05). V rámci našeho experimentu se nepodařilo potvrdit využitelnost HRV tréninku u cyklistů.
|
|
|
Dynamická změna tepové frekvence při chůzi a běhu
Smolinský, Dominik ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá sledovaním dynamických zmien srdcovej frekvencie pri chôdzi a behu. Srdcová frekvencia sa počíta z QRS komplexov EKG signálu. Cieľom tejto práce je zosumarizovať teoretické poznatky a následne spraviť meranie jedincov z 2 skupín, zdatných športovcov a menej zdatnejších športovcov. Najprv sa teda rozoberá teoretická časť, kde sú popísané všetky informácie ohľadom kardiovaskulárneho systému, srdcovej frekvencie a HRV. Druhá časť práce je praktická a zaoberá sa konkrétnymi meraniami, ich spracovaniu a následnej analýzy. Taktiež popisuje základné prístroje a protokol merania.
|
|
|
Neuromodulace v léčbě srdečního selhání
Naar, Jan ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí je přes veškeré pokroky v léčbě stále spojeno s velmi špatnou prognózou. Předpokládá se, že v patogenezi tohoto onemocnění se významně uplatňuje neurohumorální aktivace, zahrnující i zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Bylo proto navrženo několik postupů tzv. neuromodulační léčby, která má za cíl přímým zásahem do vegetativního nervového systému příznivě ovlivnit reziduální autonomní nerovnováhu. Jednou z nadějných metod neuromodulace je míšní stimulace. V klinické části práce jsme proto u pacientů se srdečním selháním posuzovali vliv míšní stimulace na sympatickou nervovou aktivitu srdce a autonomní rovnováhu. V celé sledované populaci jsme neprokázali střednědobý vliv míšní stimulace na srdeční sympatickou nervovou aktivitu, ani akutní vliv na variabilitu srdeční frekvence. Pacienti se vstupně vyšší sympatickou nervovou aktivitou nebo nízkou variabilitou srdeční frekvence však na léčbu míšní stimulací reagovali příznivě. Došlo u nich k poklesu sympatické nervové aktivity srdce a ke zvýšení variability srdeční frekvence. S ohledem na tato pozorování jsme uspořádali experimentální studii s cílem zjistit, jak variabilitu srdeční frekvence ovlivní těžké akutní srdeční selhání. Na modelu akutně navozené hypoxické dysfunkce myokardu u prasete...
|
|
|
Efekt taktilních a akustických signálů na redukci stresových projevů u psa
Murínová, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Lidský dotek vyvolává u psa fyziologickou a behaviorální odezvu indikující relaxační efekt, který dokládají změny v krevním tlaku, tepové frekvenci, variabilitě srdeční frekvence, jakož i změny hormonální, zejména v hladinách oxytocinu a inzulínu. Hlavním cílem této práce bylo otestovat efekt doteku na redukci stresových projevů psa po předcházející stresové situaci a srovnat jej s vlivem hlasové stimulace a také s kombinací hlasové a taktilní stimulace. Psi byli nejdříve vystaveni stresové podmínce v podobě samoty v neznámé místnosti (fáze 1) a po příchodu s nimi majitel interagoval jedním ze tří zmíněných způsobů. Jakmile byla interakce ukončena (fáze 2), majitel psa se posadil na židli a dále si jej nevšímal (fáze 3). Relaxační efekt byl posuzován na základě dvou kardiovaskulárních parametrů, tepové frekvence a variability srdeční frekvence, a dále sledováním behaviorálních signálů. Hodnoceny byly pro každý typ interakce tři úseky (fáze 1, 2 a 3) ve kterých se pes nehýbal. Výsledky ukázaly, že v daném uspořádání experimentu nedošlo k očekávanému relaxačnímu efektu sociální interakce, naopak byl tento efekt vyhodnocen jako excitační. Výrazné rozdíly v míře excitace mezi jednotlivými formami interakce nebyly pozorovány. V případě doteku a doteku kombinovaného s hlasem se v druhé fázi zvýšila...
|
host ::
RSS.