|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
|
|
Inkluze v oblasti předškolního vzdělávání v ČR v roce 2015
Zběhlíková, Anna ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Hřebík, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá inkluzí v oblasti předškolního vzdělávání v České republice a jejími dopady jak na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, tak na děti bez speciálních vzdělávacích potřeb. Teoretická část je zaměřena na vývoj speciální pedagogiky, vymezení pojmů integrace a inkluze, názor odborníků na inkluzi a legislativní a finanční podporu inkluze ze strany státu. V této části jsou také popsány možnosti integrace dětí s handicapem. V praktické části je provedena analýza dotazníkového šetření, která vede k závěru, že inkluze má na děti v předškolním vzdělávání spíše pozitivní dopady, pokud jsou podmínky pro inkluzi vhodně vytvořeny. V současné době stále existuje zájem o služby speciálních mateřských škol navzdory převážně kladnému postoji k trendu inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Work-life balance and its role in organizations
Fekete, Krisztína ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Hillbrand, Julia (oponent)
Tato práce analyzuje různé praxe diverzity a inkluze (D&I) v rámci mezinárodních organizací, zejména v Hilti Group se specifickým zaměřením na Hilti pobočky v České Republice a na Slovensku. Cílem je vypracovat doporučení pro zlepšení stávajících iniciativ Hilti týkající se genderové, mezigenerační a globální diverzity, a inkluze. Teoretická část poskytuje přehled akademického zázemí D&I, jeho řízení, vývoj a trendy se zaměřením na rozmanitosti v pohlaví a generacích. Dále následuje popis několika nejlepších praktik vybraných D&I výhod. Jako další krok následuje důkladná analýza genderové, generační, globální diverzity a inkluze. Tato analýza byla provedena za účelem porovnání globálních, regionálních a místních výsledků ve spolupráci s Hilti. Tato empirická část si také klade za cíl získat hlubší pochopení současného stavu D&I v Hilti organizaci v České republice a na Slovensku. Hypotéza této práce -- "Hilti vyvinula vhodné iniciativy pro další prohlubení D&I do jeho kultury" -- byla potvrzena. Pro další zlepšení těchto iniciativ bylo navrženo několik doporučení. Návrhy se týkají každého rozměru diverzity (pohlaví, generace, globální) a jsou založeny na literatuře, která je popsána v teoretické části této práce, na nejlepších praktikách, a také na vlastních nápadech autora.
|
|
|
Informovanost učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a o poruchách autistického spektra
VOSTROVSKÁ, Marika
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a poruch autistického spektra. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol následovaných diskusí a závěrem. První kapitola se věnuje teoretickému zpracování problematiky autismu a poruch autistického spektra. Druhá kapitola zpracovává téma autismu a PAS ve školním prostředí, včetně možností intervence. Kapitoly třetí a čtvrtá obsahují metodologickou část práce. Kapitola třetí je zaměřena kvantitativně na zjišťování informovanosti a povědomí učitelů o této problematice, ale i jejich potřeb a zkušeností. Jihočeští učitelé prokazovali své znalosti, postoje a zkušenosti ohledně autismu a PAS prostřednictvím dotazníku a krátkého vědomostního kvízu. Kapitola čtvrtá je zpracovaná kvalitativní metodou a přináší analýzu rozhovoru, který byl uskutečněn se dvěma učitelkami, které pracují se žáky s autismem či PAS v běžné základní škole. Základem kvantitativního výzkumu byl dotazník pro učitele, který zjišťoval jejich povědomí o autismu a základní orientaci v problému. Vědomostní kvíz byl zaměřen na detailnější zjišťování znalostí a autismu a PAS u dotyčných učitelů. Tato práce stanovila pět základních hypotéz s podhypotézami, které byly testovány z několika hledisek, a tou byla délka praxe učitele, specificky odborné vzdělání respondentů, velikost školy a zkušenost s žáky s autismem. V obsáhlém testování bylo podpořeno šest subhypotéz, které mimo jiné vykazují, že na informovanosti učitelů se podílí místo působení (tedy velikost školy) a že předcházející zkušenost s žáky s autismem výrazně podporuje pozitivní postoj k jejich integraci. Stejně tak zkušenost s žáky s autismem vykázala vyšší zájem na dodatečném vzdělávání v problematice. Kvalitativní část práce se zabývá analýzou rozhovoru se dvěma konkrétními učitelkami, které pracují každý den s žáky s autismem a poruchami autistického spektra. Zjišťuje jejich konkrétní zkušenosti s autistickými žáky, jejich znalosti, vzdělání, ale i problémy a potřeby, které tito učitelé mají v komunikaci s těmito žáky.
|
|
|
Role asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dítěte s tělesným postižením v mateřské škole
PELCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách. Integrace jako taková u nás probíhá již několik let, v posledních letech je však velmi často nahrazována pojmem inkluze, jejíž realizace se stále nedaří v takovém rozsahu, jaká je původní myšlenka inkluzivního vzdělávání. Jedná se o začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, kteří se tak mohou v plné míře účastnit všech aktivit, stejně jako žáci bez postižení. Na rozdíl od integrace je zde kladen velký důraz především na změnu celkové atmosféry a práce třídy, ve které jsou respektovány individuální potřeby každého žáka, nejen žáka s postižením. Úspěšnost celého procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je právě přítomnost asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem této práce je přiblížit, jakou roli sehrává asistent pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a tím zdůraznit důležitost jeho postavení v celém procesu integrace. Jedním z dílčích cílů práce, odvozených od hlavního cíle, je popsat spolupráci mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v dané třídě. V neposlední řadě také přiblížit účel a přínos inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a zjistit, jaké názory na tuto formu vzdělávání mají nejen pedagogičtí pracovníci, ale i samotní rodiče dětí s tělesným postižením. V teoretické části jsou rozpracovány celkem tři velké oblasti, jejichž obsah se odvíjí od tématu celé práce. Na začátku každé z nich jsou nejprve vymezeny základní pojmy, kterými se daná kapitola zabývá. V první kapitole jsou popsány jednotlivé typy tělesného postižení. Větší pozornost je věnována zejména postižením typickým pro děti předškolního věku (3 6 let), další jsou zmíněny jen okrajově. Ve druhé kapitole je vymezen rozdíl mezi integrací a inkluzí, přičemž inkluzivní vzdělávání je vzhledem k tématu podrobněji charakterizováno. V poslední kapitole se můžeme blíže seznámit s profesí asistenta pedagoga a jeho kompetencemi na dané pozici. Právě poslední kapitola je také nejvíce provázána s praktickou částí práce, která je zaměřena na náplň práce asistenta pedagoga a jeho postavení ve třídě, ve které se vzdělává žák s tělesným postižením. Pro sběr dat jsem vzhledem k tématu zvolila kvalitativní typ výzkumu, pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. V každé mateřské škole jsem realizovala rozhovor vždy s vedoucím pracovníkem zařízení, pedagogem a asistentem pedagoga v dané třídě. Dílčí technikou sběru dat bylo také zúčastněné pozorování přímé práce asistenta pedagoga, které jsem realizovala během mé třítýdenní souvislé praxe v mateřské škole v Jindřichově Hradci, v posledním semestru mého studia. Co se týče náplně práce asistenta pedagoga, všichni mnou oslovení respondenti se shodují na tom, že práce spočívá zejména v plné asistenci integrovanému dítěti, která zahrnuje i úkony osobní asistence. Cílem celého procesu je dle jejich názoru, co největší míra zapojení integrovaného žáka do kolektivu ostatních dětí. Všichni mnou oslovení respondenti jsou jednoznačně pro inkluzivní začleňování dětí s tělesným postižením v mateřských školách, které vnímají jako přínos, a to jak pro integrované dítě, tak pro celý kolektiv. Z výsledků je patrné, že pozice asistenta pedagoga je jednotlivými pedagogickými pracovníky celkově vnímána kladně a v rámci inkluzivního vzdělávání se jedná o jeho nedílnou součást. Výsledky mé práce mohou sloužit jako zdroj informací pro všechny, kteří se, stejně jako já, zajímají o tuto problematiku. Práce může být přínosná také pro školy, ve kterých již inkluzivní vzdělávání probíhá, či pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří uvažují o možnosti integrace jejich potomka v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Arteterapie jako podpůrná metoda u integrovaných žáků
LANČOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá využitím arteterapie na základní škole jako podpůrné metody při integraci žáků s různými poruchami. Odpovídá na otázku, jak efektivně začlenit arteterapii do integrace žáků se znevýhodněním, specificky do systému individuální péče a do reedukace poruch. Posuzuje vhodnost různých metod a forem práce pro tuto skupinu dětí. Pedagogům základních škol tato práce ukazuje konkrétní příklady začlenění arteterapie do systému podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Účinnost arteterapie jako metody je zde ověřena prostřednictvím pozorování výtvarného posunu zkoumané skupiny dětí. Autorka dospěla k závěru, že arteterapii lze zařadit mezi podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako je na školách prováděna reedukace specifických poruch učení, je vhodné do podpůrných opatření zařadit arteterapii.
|
|
|
Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v alternativních školách
PÁTKOVÁ, Hana
Diplomová práce je zaměřená na problematiku integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do alternativních škol, poukazuje na klady a zápory při jejich vzdělávání. V teoretické části jsou podrobněji vysvětleny pojmy související se specifickou poruchou učení ADHD a mentální retardací. Je zde charakterizována integrace a inkluze dětí s tímto postižením a jejich spolupráce s pedagogickým asistentem. V závěru teoretické části jsou uvedeny principy waldorfské pedagogiky, je zde ucelený přehled o filozofii, výchově a vzdělávání žáků na waldorfských školách. Praktická část se zaměřuje na specifika vzdělávacího procesu ve waldorfské škole a na začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do výuky. V rámci kvalitativního výzkumu jsou zpracované případové studie integrovaných dětí a provedena analýza jejich odborné dokumentace. Zúčastněným pozorováním a spoluprací s nimi je zdokumentováno jejich dosavadní vzdělávání a posouzena vhodnost zařazení těchto dětí do alternativní školy.
|
|
|
Integrace sluchově postiženého žáka na střední škole
Měsíčková, Kristýna
Tématem bakalářské práce je integrace sluchově postiženého žáka na střední škole. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou vztahující se k integraci žáků se sluchovým postižením. Konkrétně je v ní popsán pojem integrace, také její formy, modely, stupně a faktory, které ji ovlivňují. Dále je pozornost věnována klasifikaci sluchového postižení, komunikaci, vzdělávání osob se sluchovým postižením a školní třídě, zejména diagnostickým metodám. Metodou teoretické části je studium odborné literatury, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a komparace. Cílem praktické části je zjištění a popsání integrace sluchově postiženého žáka ve školní třídě vybrané střední školy. Pro sběr dat je použit sociometrický dotazník, sociometrický ratingový dotazník, technika Strom pocitů, řízený rozhovor s třídní učitelkou. Získaná data jsou vyhodnocena. Z výsledku bakalářské práce jsou formulována doporučení pro pedagogy vztahující se k integraci žáků se sluchovým postižením.
|
|
|
Využití zoorehabilitace v rozvoji předškolních dětí v prostředí mateřské školy
PEKHARTOVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o možnostech využití canisterapie v mateřské škole. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část nám vymezuje pojmy zoorehabilitace a canisterapie a nahlíží na vývoj dítěte v předškolním věku. V Mateřských školách jsou v dnešní době stále častěji integrovány děti se speciálními vzdělávacími potřebami a metoda canisterapie by mohla být, kromě i možných pozitivních účinků terapie, vhodným mostem ke společnému sblížení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s dětmi zdravými. Praxe nám poodhalí, zda jsou rodiče, ale i paní učitelky nakloněny této nové intervenci v podobě terapie se zvířaty.
|
|
|
Integrace žáků cizinců do systému vzdělávání České republiky
MOJŽÍŠ, Milan
Bakalářská práce se zabývá procesem integrace žáků vietnamské a ukrajinské národnosti do vzdělávacího systému ČR, popisuje její legislativní úpravu, blíže vysvětluje pojmy související s integrací a rovněž přibližuje kulturní rozmanitosti ukrajinských a vietnamských národností. V praktické části jsem se pokusil zmapovat integrační proces žáků cizinců na vybrané základní škole prostřednictvím případových studií.
|
host ::
RSS.