Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  začátekpředchozí40 - 49  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
Nástroj pro efektivní řízení činnosti na projektu
Stodolová, Martina ; Szőke, Igor (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá správou diplomových prací a organizací činnosti při jejich tvorbě. Cílem bylo navrhnout a vytvořit systém pro studenty a vedoucí. Výsledkem je webová aplikace implementovaná v jazyce Ruby s použitím frameworků Rails a Bootstrap. Aplikace vedoucím umožňuje mít přehled o aktivitě studentů prostřednictvím týdenních reportů. Studentům nabízí možnost spolupráce mezi sebou a sdílení informací a motivace.
Bytový dům
Krška, Jan ; Mazánek, Pavel (oponent) ; Sukopová, Dáša (vedoucí práce)
Projektová dokumentace bytového domu řeší výstavbu celozděného bytového domu o čtyřech nadzemních podlažích a jednom podzemním technickém podlaží s hromadnou garáží pro 12 osobních automobilů. V objektu se nachází 11 bytových jednotek určených pro bydlení. Návrh klade důraz na dispoziční řešení s vazbou na zajištění konstrukce po stránce statické, požární bezpečnosti, ochrany proti hluku, úspory energie, bezpečnost při užívání. Stavba bude realizována na parcele č.649/20 evidovaném v katastrálním území Žďár nad Sázavou.
Přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi
ŘÍHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Cílem práce je zjistit přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Dílčím cílem je zjistit přínos supervize pro pracovníky v sociálních službách. Zaměřila jsem se na jejich prožívání a zhodnocení postojů, ve vztahu k supervizi, ale i na to, jak reagují na stresové situace a jakým způsobem se snaží předejít syndromu vyhoření. Tyto rozhovory se staly součástí výzkumu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na tři základní kapitoly a to: sociální služby a standardy kvality, supervize a syndrom vyhoření. V praktické části jsem si v kvalitativním výzkumu zvolila deset pracovnic v přímé obslužné péči z Domova pro seniory Mistra Jana Křišťana v Prachaticích. Stanovila jsem jednu hlavní výzkumnou otázku: ?Jaký je přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi?? a čtyři dílčí výzkumné otázky. Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky jsou vyhodnoceny v přehledných tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že přístup pracovníků v sociálních službách je v devíti případech z deseti kladný. Přínos supervize vidí v možnosti společně se sejít v příjemném, bezpečném prostředí a v možnosti nerušeně si promluvit o tíživých bolestivých situacích, které s výkonem této profese průběžně přicházejí. Supervize pro ně má významný přínos také v dodávání naděje a projevu zájmu, empatie a úcty ze strany supervizora za nelehkou odvedenou práci. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací o supervizi, jejím přínosu, rozvoji a poskytování v sociálních službách na Prachaticku. Práci mohou využít pracovníci v oblasti sociálních služeb, ale i školských a zdravotnických zařízení. Všude tam, kde pracují tzv. pomáhající profese.
Rizika zavádění supervize do výchovných ústavů
FIALOVÁ, Markéta
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je zmapování postojů zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy k zavádění supervize jako podpory jejich profesní činnosti. Výzkum se snaží zmapovat problematiku a rizika zavádění supervize do těchto zařízení. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které souvisí se zaváděním supervize do výchovných ústavů. Vysvětleny jsou pojmy výchovný ústav, odborní pracovníci ve výchovných ústavech, supervize, supervizor, supervidovaný atd. Pro realizaci výzkumu bylo použito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro předvýzkum byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ředitelé jednotlivých zařízení v kraji Vysočina. Pro výzkum byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 12 odborných pedagogických pracovníků výchovných ústavů kraje Vysočina. Pomocí výzkumu byla hledána odpověď na otázku, jaký přínos vidí zaměstnanci v zavedení supervize do organizace. Další otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem seznámilo vedení své zaměstnance se zavedením supervize. Poslední otázka, na kterou byla hledána odpověď, se týkala toho, co je hlavním důvodem účasti zaměstnanců na supervizních setkáních. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že zaměstnanci považují za největší přínos supervize v organizaci pomoc při řešení vztahových problémů. Dále z výzkumu vyplynulo, že vedení představilo supervizi jako pomoc a přínos pro organizaci. A nakonec, že hlavním důvodem účasti pracovníků na supervizních setkáních je povinnost.
Supervize v pomáhajících profesích
AUBRECHTOVÁ, Kateřina
Supervize bývá do české literatury překládaná jako dohled nebo nadhled. Někteří autoři udávají, že bez jednoho či druhého by supervize nebyla supervizí. Supervize poskytuje nadhled, který je potřebný k řešení pracovních otázek a dohled nad tím, zda pracovníci pracují kvalitně a profesionálně. Teoretická část byla zaměřena na vysvětlení základních pojmů vztahujících se k názvu práce. Jedná se o vysvětlení termínu supervize, pomáhající profese, supervize a její formy, cíle, techniky, supervizní kontrakt. Dále se z textu dozvídáme, kdo může být zadavatelem supervize, jaká kritéria musí splňovat supervizor a jaký je vztah mezi supervizorem a supervidovaným. Cílem práce bylo zjistit, jaké supervizní metody (a techniky) jsou používány ve vybraných zařízeních a zda a jak supervizor zohledňuje typologii klientů, s nimiž se v zařízení pracuje. Dále jsem také chtěla zjistit, jak vnímají supervidovaní pracovníci supervizi. V práci jsem si stanovila tří výzkumné otázky: 1. Co supervize přináší supervidovaným? 2. Používají supervizoři na supervizích různé supervizní techniky s ohledem na typologii klientů? 3. Zohledňuje supervizor typologii klientů, kteří jsou cílovou skupinou daného zařízení? V praktické části práce jsem vzhledem ke stanoveným cílům využila formu kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat jsem použila výzkumnou metodu dotazování a s ní spojenou výzkumnou techniku polostrukturovaného rozhovoru. Dotazování jsem doplnila metodou pozorování. Rozhovorů se účastnilo celkem 18 osob. Z toho bylo 15 supervidovaných ze třech různých zařízení (Charitativní domov pro matky s dětmi, Domov pro seniory v Havlíčkově Brodě a Ústav sociální péče Zboží) a 3 supervizoři, z každého zařízení jeden. Práce může přispět ke zdokonalení vědomostí pracovníků v pomáhajících profesích o supervizi, jejím účelu a možnostech využití supervize v různých zařízeních, s ohledem na typologii klientů.
Specifika supervize dobrovolnických programů ve zdravotně sociální oblasti
BRÁZDOVÁ, Pavla
Ačkoliv je v dnešní době přínos supervize již znám, přesto v mnohých oblastech stále uplatňována není. A to i v takových profesních oblastech, kde je přímá práce s klientem základem pracovní či dobrovolnické činnosti (např. ve zdravotnictví, školství, dokonce i v některých organizacích poskytující sociální služby, aj.). Tato práce informuje nejprve o supervizi všeobecně, tedy o její historii, cílech, funkcích či rozdělení. Dále se věnuje osobě supervizora, supervidovaného a jejich vztahu. Teoretická část je završena informacemi o sociálních službách, dobrovolnictví a supervizi dobrovolnických programů ve zdravotně sociální oblasti. Oproti supervizi u poskytovatelů sociálních služeb by tato supervize dobrovolníků měla být něčím odlišná, právě onou dobrovolností - nepovinností. Cílem této diplomové práce je popsat specifika supervize dobrovolnických programů ve zdravotně sociální oblasti. Dílčím cílem je najít rozdíly v poskytování a přijímání supervizí v dobrovolnických programech a supervizí v organizacích poskytující sociální služby. Výzkum byl kvantitativní i kvalitativní, byla využita metoda dotazování, technika polostandardizovaného dotazníku a řízeného rozhovoru. Hypotézy byly stanoveny tři. Dvě byly potvrzeny a jedna vyvrácena. Autorka dále na základě výsledků definuje specifika supervize dobrovolnických programů. Za nejdůležitější autorka považuje to, že dobrovolníci se účastní supervize dobrovolně a rádi, berou ji pro sebe za přínos a chápou ji jako přirozenou součást dobrovolnické činnosti. To je i nejvýraznější rozdíl mezi supervizí dobrovolníků a supervizí v sociálních službách, kde přes 50 % pracovníků chápe supervizi jako povinnou součást své profese a daleko větší procento pracovníků v porovnání s dobrovolníky uvádí, že nepovažují supervizi pro sebe za přínos. Využitelnost této práce v praxi autorka vidí v publikování výsledků v odborných časopisech či uveřejnění na internetových stránkách Národního dobrovolnického centra: Hestia Praha, protože o tomto tématu nebylo dosud téměř nic publikováno.
PROFESNÍ DOVEDNOSTI SUPERVIZORA
ŠVAJGROVÁ, Lenka
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat profesní dovednosti, které jsou nezbytné pro výkon profese supervizora. Ve své práci se zabývám vstupními požadavky a profesními dovednostmi supervizora v podmínkách České republiky. V rámci vstupních předpokladů jsem se zaměřila na zkoumání vlastních motivů supervizora a jeho schopností komunikace, které považuji za klíčové předpoklady před volbou této profese. Dále se věnuji dovednostem, které jsou potřebné pro vedení supervize. Mezi ně především řadím vybudování vztahu se supervidovanými, schopnost uzavření supervizního kontraktu a vedení supervizního procesu. Tyto získané poznatky dále porovnávám s požadavky konkrétního vzdělávacího kurzu. Po uvedení získaných poznatků do souvislosti s požadavky kurzu se mi prokázalo, že se ve větší míře shodují.
Komparace individuální a skupinové supervize
VÁGAIOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá otázkou, jaká pozitiva a negativa přináší supervidovaným i supervizorům individuální či skupinová supervize. V první části je popsána supervize, její cíle, funkce a druhy, které rozlišujeme. Dále práce předkládá definice a bližší určení dvou specifických druhů supervize ? individuální a skupinové. Jsou zde popsány vztahy a interakce, které v nich probíhají, organizace vzájemného setkávání, metody a techniky práce. Závěrečná část práce obsahuje analýzu teoretických faktů a vyhodnocení pozitiv a negativ. Srovnání je předloženo na základě tří okruhů, kterými jsou: významné momenty kontraktu, supervizní vztah, supervizní techniky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   začátekpředchozí40 - 49  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.