Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 71 záznamů.  začátekpředchozí40 - 49dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
Anafylaktický šok a možnosti jeho řešení zdravotnickým záchranářem.
ZÁBRANSKÝ, Stanislav
Cílem práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při léčbě anafylaktického šoku v přednemocniční neodkladné péči. To zahrnovalo znalost pojmu anafylaktický šok, popsání jeho příznaků, způsob jeho léčby, styl školení se v doporučených postupech. Výzkum byl prováděn se šesti respondenty, kteří jsou zaměstnaní u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazovaným bylo položeno 15 otázek týkajících se dané problematiky. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Všechny rozhovory byly vedeny jako polostrukturované. Z výzkumu vyplynulo, že příprava na události týkající se anafylaktického šoku je nedostatečná. Většina nelékařského zdravotnického personálu nebyla přítomna u anafylaktického šoku, ale spíše pouze u alergické reakce, proto také nemají dostatečnou motivaci k získání většího rozhledu o tomto stavu. O znalosti pojmu anafylaktický šok nemají zdravotničtí záchranáři příliš jasno. Záchranáři o tomto pojmu mají povědomí, ale nedokážou ho přesně vysvětlit. Největším problémem pro ně bylo dávkování léčiv, nebyli si také jistí, jaké léky mohou podat bez konzultace s lékařem. Dávkování léčiv u dospělých jim nedělalo takový problém, ale v případě otázky dávkování u dítěte sami přiznali, že si to nepamatují. Záchranáři se řídí podle pravidla podání léků na jeden kilogram, z důvodu rychlejšího zásahu je však lepší podat množství léku s ohledem na věk dítěte. Další problematickou otázkou byl pro ně způsob polohy pacienta při transportu do nemocnice. Pro lepší orientaci a znalost postupů u anafylaktického šoku by byla dobrá rozsáhlejší příprava nelékařského zdravotnického personálu, kromě povinných školení od zaměstnavatele by byla dobrá i občasná vlastní iniciativa při získávání znalostí.
Vliv mutace S159A na oligomerní stav NKR-P1A receptoru lidských NK buněk
Hausleitner, Filip ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kožíšek, Milan (oponent)
Přirozeně zabíječské buňky (NK buňky) jsou lymfocyty schopné ničit nádorové a viry infikované buňky bez předešlé antigenní senzitizace. Využívají k tomu svoje aktivační a inhibiční povrchové receptory, které interagují s povrchovými molekulami cílových buněk. Imunitní odpověď NK buněk závisí na celkovém součtu signálů z obou typů receptorů. Receptor NKR-P1A lidských NK buněk patří do strukturní rodiny receptorů podobných lektinům C-typu. Tento receptor interaguje s jeho ligandem LLT1 ze stejné proteinové rodiny, přičemž tato interakce je charakterizována nízkou afinitou a vysokou specifitou. Vytvoření komplexu NKR-P1A:LLT1 mezi NK buňkou a cílovou buňkou inhibuje cytotoxicitu NK buňky, a tak je součástí regulace imunitní odpovědi. V této práci byl studován vliv mutace S159A na oligomerní stav rozpustné ektodomény lidského NKR-P1A v roztoku. Pro tento účel byla úspěšně rekombinantně připravená mutantní forma rozpustné ektodomény lidského NKR-P1A G90-S225 S159A ve stabilně transfekovaných lidských embryonálních ledvinných buňkách 293 (HEK293S GnTI" ). Připravený konstrukt byl purifikován pomocí afinitní a gelové permeační chromatografie a následně analyzován pomocí SDS-PAGE a sedimentační analýzy. Výsledky potvrzují, že absence N-vázané glykosylace v pozici 157 podporuje dimerizaci ektodomény v...
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a atraktivitou obličeje
Slámová, Žaneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Řada studií ukazuje, že fyzický vzhled je jednou z důležitých součástí výběru partnera. Při výběru partnera jsou v obličeji jako atraktivní hodnoceny mimo jiné znaky, které odkazují ke kvalitě, resp. vysokému reprodukčnímu potenciálu a zdraví jedince, který nám pomůže úspěšně předat geny do dalších generací či poskytne dostatek zdrojů své partnerce a potomkům. Párování se s jedincem s reaktivnějším imunitním systémem by mohlo vést k vyššímu reprodukčnímu úspěchu, a proto je možné, že selekční tlak podpořil vznik vodítek usnadňující detekci takových znaků. Hlavním cílem této práce bylo testovat především souvislost reaktivity imunitního systému na cizorodé antigeny (stimulovanou vakcinací) s hodnocenou atraktivitou obličeje vnímanou opačným pohlavím u člověka. Dále jsme zjišťovali, zda se bude v mužských obličejích odrážet aktivace imunitního systému. Naše výsledky neprokázaly žádný vztah mezi reaktivitou imunitního systému a atraktivitou obličeje. Nicméně muži s aktivovaným imunitním systémem (indikátor možného onemocnění), byli signifikantně hodnoceni jako méně atraktivní a byli signifikantně bledší. Naše výsledky naznačují, že lidé jsou citliví vůči vizuálním vodítkům spjatým se zdravotním stavem, nikoli však obecné kvalitě jedince. Klíčová slova Atraktivita obličeje; výběr partnera; pohlavní...
Úloha buněčného prionového proteinu v buňkách imunitního systému
Havlík, Martin ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent) ; Pačes, Jan (oponent)
Prionový protein (PrPC) je spojen především s původem transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), smrtelných onemocnění, jejichž molekulární podstatou je konverze buněčné formy proteinu PrPC na infekční formu PrPTSE. Ta je odolná vůči proteázám a běžným dekontaminačním metodám, hromadí se v tkáních a způsobuje degenerativní poškození centrální nervové soustavy. Potenciální fyziologická funkce PrPC v buňkách organismů zůstává nejasná, i když výzkumu tohoto tématu bylo v posledních letech věnováno značné úsilí. Exprese PrPC byla detekována především v nervových buňkách, vysoké hladiny proteinu se však vyskytují i v různých buňkách imunitního systému. Zatímco některé imunokompetentní buňky byly již široce zkoumány, jiné zůstávají z hlediska funkce PrPC nepoznány. PrPC zřejmě hraje roli při diferenciaci a aktivaci řady typů imunitních buněk, podílí se na regulaci produkce cytokinů a dalších imunitních procesů, ovlivňuje růst populace CD4+ T-buněk a také utváření sekundárních lymfatických orgánů. V této bakalářské práci byly shrnuty dosavadní poznatky z oblasti výzkumu úlohy PrPC v imunitních buňkách, jež je důležitý i z hlediska výzkumu diagnostiky a léčby prionových chorob. Klíčová slova: prionový protein, PrPC, PrPTSE, prionové choroby, imunitní systém, imunokompetentní buňky, fagocyty,...
Microvesicle and exosome detection in immune-related diseases
Šťastná, Evelína ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Fabišik, Matej (oponent)
Exozómy (ES) a mikrovezikuly (MV), súhrnne extracelulárne vezikuly (EV), sú submikroskopické vezikuly obalené fosfolipidovou dvojvrstvou. Menšie ES (40 - 100 nm) majú pôvod v endozomálnom kompartmente, zatiaľ čo väčšie MV (50 - 1000 nm) sú odvodené od cytoplazmatickej membrány bunky. EV sú vylučované všetkými typmi buniek. Pozostávajú z lipidov a proteínov, ale ich zloženie sa líši v závislosti od stavu bunky, z ktorej pochádzajú. Rovnako sa líšia aj obsahom, ktorý transportujú (DNA, RNA a proteíny). Vyskytujú sa vo všetkých telových tekutinách v oveľa vyššom počte ako samotné bunky, čo z nich robí atraktívny a prístupný biomarker autoimunitných ochorení, kardiovaskulárnych ochorení alebo nádorov. Na detekciu EV je používaná citlivá prietoková cytometria (FCM), ktorú budem porovnávať s alternatívnymi metodikami. Súčasťou práce bude popis biogenézy EV a zameriam sa na rolu EV pri koagulácii a zápale v imunitne-podmienených poruchách, akými sú autoimunitné ochorenia, konkrétne reumatoidná artritída (RA).
Postnatální vývoj sleziny králíka
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Slezina je největší sekundární lymfatický orgán, jehož vývoj probíhá v krátkém postnatálním období. Informace o postnatálním vývoji sleziny králíka jsou v dostupných literárních zdrojích minimální. Předložená diplomová práce se zabývá hmotnostními, morfometrickými a histologickými změnami sleziny králíků ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 a 39 dní. V průběhu postnatálního vývoje králíků došlo ke statisticky významnému (P < 0,01) zvýšení hmotnosti, délky a šířky sleziny. Slezina novorozených králíků představovala relativně drobný orgán o průměrné délce 1,03?0,12 cm, šířce 0,2?0,01 cm a hmotnosti 52,50?9,69 g. Ve stáří 39 dnů odpovídala velikostně a tvarově slezině dospělých jedinců (průměrná délka 4,97?0,73 cm, šířka 0,9?0,18 cm a hmotnost 1078,40?143,35 g). Mezi hmotnostními a morfometrickými parametry byly pozorovány vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,891 do 0,989. Růst sleziny byl doprovázen zvyšující se celulizací parenchymu, zesilováním vazivového pouzdra (z 8,04?1,50 m na 31,30?5,51 m) a postupným výskytem vazivových trámců v parenchymu. U novorozených králíků převládala v parenchymu sleziny červená pulpa s vysokým podílem erytrocytů. Lymfatická tkáň tvořila pouze malé nepravidelné agregace bazofilních mononukleárních buněk okolo nečetných centrálních arterií. Zastoupení bazofilních buněk a cév se v průběhu věku zvyšovalo a docházelo k postupnému formování bílé pulpy. U 14denních králíků byla dobře patrná marginální zóna a prvně formovány primární lymfatické noduly tvořené CD 79+ buňkami. Od 14. do 39. dne docházelo ve slezině k postupnému zvyšování četnosti a velikosti jednotlivých kompartmentů, přičemž ojedinělá germinální centra byla pozorována v lymfatických nodulech až 39. den. V celém průběhu pozorování byla ve slezině patrná extramedulární hematopoéza o různé intenzitě.
Testing knockdown of nucleotidases and the effect on e-Ado production during immune response in Drosophila melanogaster larvae
STEHRER, Thomas
The aim of this thesis was to measure adenosine production from lymph glands in D. melanogaster larvae ex vivo and to assess the differences upon infection with parasitic wasps L. boulardi. The second aim was to investigate the influence of two different nucleotidases on adenosine levels upon gene knockdown of their respective genes with and without a triggered immune response.
Frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové
Nováková, Petra ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Autor: Petra Nováková Název: Frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy Transfuzního oddělení FN Hradec Králové Bakalářská práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Statistické zpracování dat za účelem zjištění frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy. Metody: U dárců krevní plazmy Transfuzního oddělení FN Hradec Králové byla provedena sérologická typizace HLA antigenů lymfocytotoxickým testem. V souboru 200 dárců krevní plazmy byla určena frekvence HLA antigenů podle krevní skupiny a pohlaví na základně sérologického vyšetření. Ve sledovaném souboru se získaná data zpracovala v programu Microsoft Excel ve vztahu k pohlaví a krevní skupině dárce. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve sledovaném souboru se nejčastěji vyskytují HLA antigeny HLA- A 2, 1, a 3; HLA-B antigeny 7, 44, 35 a HLA-C antigeny 7, 6, a 4. Nejvíce frekventované kombinace HLA antigenů ve sledovaném souboru 200 dárců plazmy bez ohledu na krevní skupinu a pohlaví jsou kombinace antigenu HLA-A 1,2 (15x), HLA-A 2,3 (15x), HLA-B 8,44 (8x), HLA-B 7,8 (7x). HLA-C 7,- (30x) a HLA-C 6,- (12x). Výsledky byly porovnány s frekvencí HLA antigenů u dárců v Českém národním registru dárců dřeně. U těchto dárců jsou nejčastější antigeny HLA-A 2, 1 a 3; HLA-B antigeny 7, 44, 35 a...
Terciární lymfoidní orgány v zánětlivé reakci
Miltrová, Veronika ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Terciární lymfoidní orgány (TLOs) jsou spojené se zánětlivými reakcemi u autoimunitních onemocnění nebo chronických zánětů. Tyto organizované T a B buněčné agregáty se strukturně i funkčně podobají sekundárním lymfoidním orgánům (SLOs). TLOs díky svému umístění v periferních tkáních umožňují imunitnímu systému reagovat rychleji a efektivněji na antigeny a patogeny vyskytující se v organismu a rozvíjet adaptivní imunitní odpovědi. V současné době je diskutabilní, zda TLOs mají patogenní či ochranné funkce. Tato práce je zaměřená na postnatální vznik těchto nových struktur, tak zvanou neogenezi a interakce buněk, cytokinů a chemokinů vyskytujících se v TLOs. A v neposlední řadě dopad TLOs se zaměřením na transplantační reakce. Klíčová slova: terciární lymfoidní orgány, imunitní systém, zánětlivá reakce, lymfatická neogeneze

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 71 záznamů.   začátekpředchozí40 - 49dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.