|
|
Vztah církve a Diakonie ČCE na příkladu farního sboru ČCE v Soběslavi a Diakonie ČCE - středisko Rolnička
MIŠUN, Miroslav
Práce se zabývá vztahem mezi církevním zařízením sociálních služeb a partnerským evangelickým sborem. V první části jsou vymezena teoretická východiska, která tento vztah charakterizují. Teoretická část popisuje vznik a vývoj Evangelické diakonické práce, význam slova diakonie z teologického hlediska a vztah sboru ČCE a střediska Diakonie ČCE z pohledu Řádu diakonické práce ČCE a Organizačního řádu Diakonie ČCE. Praktická část zjišťuje tento vztah na praktickém příkladu farního sboru ČCE Soběslav a Diakonií ČCE - středisko Rolnička pomocí kvalitativního výzkumného šetření.
|
|
|
Organizační kultura v charitativní organizaci na příkladu Diakonie ČCE, střediska Rolnička
PROKEŠ, Vojtěch
Práce se zabývá organizační kulturou Diakonie - střediska Rolnička. První část bakalářské práce je zaměřena na teoretické pojetí organizační kultury. Vymezuje samotný pojem organizační kultury a její historii, dále popisuje její typy, historii a formy. Na tuto část navazuje druhá kapitola, která se konkrétně zabývá Diakonií, historií a rozebírá diakonické formy a kulturu. Dále se soustředí na organizaci Diakonie Rolnička. Zde se věnuje historii organizace a poskytovaným službám. Výzkumná část se zaměřuje na charakteristiku organizační kultury střediska Rolnička. Dále se snaží zjistit, jestli psané výrazy organizační kultury Rolničky souhlasí s tím, jak je vnímají a přijímají pracovníci střediska. V poslední části se práce zaměřuje na porovnání výsledků výzkumu.
|
|
|
Spiritualita a supervize v charitativní a diakonické organizaci
KOVÁŘ, Vít
Cílem této práce je představení spirituálních aspektů sociální práce a supervize v charitativní a diakonické oblasti praxe. Představení obecné podoby sociální práce a její ukotvení v legislativě a současná podoba, poté s odkazem na vybranou literaturu představuje charitativní a diakonické organizace jako takové, jaké mají historická východiska, specifika, hodnoty apod. Dále se zabývá samotnou spiritualitou, její definicí, vymezením a historickým vývojem. Konkrétně se zabývá představením křesťanské spirituality, které úzce souvisí právě s pohledem na spiritualitu ve vybraných oblastech praxe. Zabývá se křesťanskou spiritualitou v kontextu sociální. Dále pak zahrnuje křesťanskou spiritualitu v kontextu motivace sociálních pracovníků. Důležité v této práci je také postavení křesťanské spirituality přímo v charitativních a diakonických organizacích, jako takových. Další důležitou součástí této bakalářské práce je supervize. Obsahuje představení pojmu supervize a jejího vztahu k sociální práci. Z vybraných zdrojů poté uvádí, jakým způsobem probíhá supervize v charitativních a diakonických organizacích a vztahem mezi spiritualitou a supervizí. V poslední části hodnotí poznatky, které vyplívají z celkového obsahu práce.
|
|
|
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve
Koudelka, Jaroslav ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve. Práce je zaměřena na oblast charitativního působení křesťanské církve dnes známé pod pojmem diakonie, charakterizované jako služba lásky druhým, která je v současné době považována za jeden z klíčových, tedy konstitutivních prvků fundamentální struktury církve. Na základě rozborů vztahů mezi jednotlivými teologickými disciplínami, zejména však biblistiky, systematické teologie a křesťanské sociální etiky, to vše v kontextu poznatků biblické hermeneutiky, identifikuje charitní ideu křesťanské církve jako společenství lásky ve službě trpícímu člověku. Zásadním určujícím rysem charitativní diakonie je Boží láska a od ní se odvíjející struktura hodnotového systému, který je pro křesťanskou církev specifický a zásadní. Klíčová slova charitativní práce, diakonie, služba lásky, křesťanská sociální etika, katolická sociální nauka
|
|
| |
|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
|
|
Diakonická práce. Stručný nástin historie diakonie, České Diakonie a Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Dolanská, Jiřina ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Hanych, Pavel (oponent)
Diakonie jako jedna z nejdůležitějších služeb v sobě nese pomoc potřebným a duchovní podporu. Tato služba již byla zřízena v rané církvi, zaměřovala se na oblast hmotnou i duchovní. Diplomová práce Diakonická práce s podtitulem Stručný nástin historie diakonie, České Diakonie a Diakonie Českobratrské církve evangelické popisuje diakonii z pohledu Nového zákona, kde se stává pomocí bližnímu s motivací víry, tj. ve smyslu následování Ježíše Krista. V dalších částech je diakonie popsána od dob rané církve až po reformaci. Následují počátky diakonie v Čechách, význam Kaiserswerthskému ústavu v Německu, v němž studovaly české dívky a některé z nich své znalosti z péče o nemocné i z výchovné práce pak uplatňovaly v rámci diakonické činnosti v českých zemích. Mnohé však zůstaly v zahraničí. O vznik první diakonické opatrovny, dívčí školy nebo sirotčince v Krabčicích, kolébce diakonie v Čechách, se významně zasloužil farář Václav Šubert. Jemu a dvěma našim prvním diakonkám, Marii Karafiátové a Eleonoře Kašparové, je v práci věnováno více prostoru. V další části je podrobně popsán historický vývoj České Diakonie od jejího založení v roce 1903 až do podzimu roku 1952. Závěrečná část diplomové práce se věnuje Diakonii Českobratrské církve evangelické, která byla obnovena v červnu 1989 a navázala na Českou Diakonii.
|
|
| |
|
|
Proměny diakonie v Českobratrské církvi evangelické v teologické reflexi
ŠIMR, Karel
Cílem práce je přispět k teoretickému ukotvení diakonie jako křesťansky orientované praxe pomáhání v moderní společnosti. Metodologicky autor pracuje s teorií sociálních systémů, vypracovanou Niklasem Luhmannem, která umožňuje diferencovaně popsat mnohorozměrnou skutečnost křesťanského pomáhajícího jednání v jeho dějinném vývoji i v současnosti. V prvním díle je téma ukotveno v perspektivě teologie ? a to biblicky, historicky a dogmaticky. Dále je v hlavních rysech představena teorie sociálních systémů. Důraz je položen na dvojí - primární (funkcionální) a sekundární (sociální) - diferenciaci ve společnosti a její důsledky pro pochopení diakonie. Ta je v tomto kontextu pozorována jako strukturální propojení systémů sociální pomoci a křesťanství a následně definována jako pomáhání v perspektivě evangelia, které je možné pozorovat v rovině mikro, mezo i makro, tedy v kontextu interakce, organizace i společnosti ? a zároveň je třeba pro křesťanské pomáhání v uvedených rovinách rozvinout odlišné teorie. V druhém díle je pak sociologický popis diferenciace diakonie nejprve konfrontován s teologicky orientovanými popisy diferenciace v kontextu křesťanství a v návaznosti zejména na Wichernovo dělení diakonie občanské, svobodné a církevní je věnována pozornost "trojnožce diakonie" v Českobratrské církvi evangelické v podobě Diakonie ČCE, křesťanské služby a diakonátu. Tento víceohniskový pohled na diakonii umožňuje reflektovat její různé navzájem nepřevoditelné vrstvy a hledat pro ně odpovídající teorie. V utváření křesťanského rozměru organizace je akcentováno pěstování odpovídající organizační kultury. Interakce souvisí se vzájemnou ?sousedskou? pomocí v rámci společenství. Specifická funkce diakonátu je spatřována v tvorbě mostů mezi církevní rovinou křesťanství a jeho spojením se systémem sociální pomoci, potažmo dalšími dílčími systémy společnosti ? a v tomto smyslu je vnímána jako znovu velmi aktuální. V závěrečné kapitole je na komunikaci založený přístup teorie sociálních systémů přiřazen k praktickoteologickému paradigmatu komunikace evangelia. Diakonie je v tomto kontextu chápána jako neodmyslitelná součást ?evangelijní komunikace?.
|
|
|
Možnosti a využití pastorální teologie v posttraumatickém týmu HZS ČR
KUBEŠ, Tomáš
ABSTRAKT KUBEŠ, T. Možnosti a využití pastorální teologie v posttraumatickém týmu HZS ČR. České Budějovice, 2017. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce Mgr. Štěpán Kavan, PhD. Práce je rozdělena na tři části. První část je věnována procesu vzniku psychologické služby ve vybraných složkách integrovaného záchranného systému, utváření týmů, jejichž pracovní náplní je poskytování psychické pomoci při mimořádných událostech a jejich dalšímu rozvoji. Dále se tato část věnuje teoretickému poznání problematiky stresu, traumatu a posttraumatických poruch. Významnou kapitolou je pak část zabývající se komunikací, jakožto hlavním prostředkem při poskytování pomoci. Druhá část práce je věnována praktické teologii, jejímu vzniku a postupnému vývoji v prostředí střední Evropy. Jsou zde uvedeny dva základní koncepty vývoje praktické teologie, které jsou podstatné pro pochopení dalšího formování a možného využití praktické teologie v mezioborových činnostech. Stěžejním je zde především rozbor konstitutivních prvků církve, kde je věnována největší pozornost diakonii a na ní navazující charitativní službě církve. Třetí a závěrečná část pak zahrnuje praktické ověření předchozích poznatků a to pomocí dotazníkového šetření. Výsledky a komentáře získané z dotazníku společně s teoretickými znalostmi a praxí z profesního života umožnily závěrečné zhodnocení celé práce. Tento soubor má pomoci při hledání odpovědi na původní otázku možné spolupráce a využití výše zmíněných disciplin při poskytování pomoci.
|
host ::
RSS.