Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 459 záznamů.  začátekpředchozí398 - 407dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Poptávkové funkce jako ekonometrický model.
Horáček, Jan ; Pánková, Václava (vedoucí práce) ; Křepelová, Marika (oponent)
Tato práce zkoumá vliv monetární politiky a HDP na agregátní spotřebu domácností a dále rozdíly tohoto vlivu mezi USA, Německem a ČR. K analýze jsou použita roční a čtvrtletní data od roku 1995 a pro USA od roku 1985. Prokazuje vliv inflace a stanovených úrokových měr na tuto spotřebu a tím vliv centrální banky. U ČR a Německa je míra tohoto vlivu nižší, jelikož dané centrální banky praktikují striktnější peněžní politiku než FED. Druhým zkoumaným aspektem je vliv HDP. Práce prokázala, že HDP ovlivňuje spotřebu domácností v těchto třech zemích různě. To je způsobenou jednak přechodem ČR a východního Německa na tržní ekonomiku a jednak různou velikostí a hospodářskou otevřeností těchto zemí.
Vliv hospodářských sankcí na ekonomiku Srbska
Vignjević, Vuk ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s dopady ekonomických sankcí OSN uvalených na SR Jugoslávii v roce 1992. Práce se nejprve zabývá ekonomickým vývojem SFRJ. Následně je pozornost věnována teorii ekonomických sankcí za účelem lepšího pochopení problematiky. Stěžejní část práce se zabývá devadesátými léty a jejich následky na dnešní srbskou ekonomiku.
Evropská měnová unie
Kužílek, Pavel ; Vondrušková, Barbora (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit úspěšnost projektu evropské měnové integrace a jeho přínos státům, jejichž ekonomiky lze ať už z důvodu dlouhodobých potíží nebo nedávné transformace označit za nestabilní, či potenciálně rizikové. V první části se práce zabývá samotným vznikem myšlenky evropské měnové integrace a jejím vývojem, přes konečnou podobu projektu, jeho završení až po aktuální problémy a výzvy. Druhá část se věnuje analýze vybraných států spadajících do výše uvedené kategorie. U těchto členů eurozóny se pokusím analyzovat dopad vstupu do měnové unie na jejich hospodářství. V závěru sumarizuji získané poznatky a na jejich základě zhodnotím vliv společné měny na vybranou skupinu států jako celek.
The fulfillment of the Maastricht convergence criteria by Greece
Furicová, Veronika ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Hlavní cíl této práce je splnění maastrichtských konvergenčních kritérií Řeckem. První kapitola se zabývá obecnými vlastnostmi, historickým, politickým a ekonomickým vývojem od druhé světové války až po současnost. Druhá kapitola ukazuje a vysvětluje maastrichtská konvergenční kritéria. Třetí kapitola hodnotí plnění kritérií konvergence Řecka před vstupem do EMU a fiskální výkonnost v průběhu členství v EMU. První se zaměří na plnění nominálních konvergenčních kritérií v třetí etapě hospodářské a měnové unie, podle které Řecko jako jediná kandidátská země nebyla přijatá do EMU. Druhý sledovaný cíl je implementace fiskálních kritérií pro členství v EMU od roku 2001 do současnosti.
Modely vývoje inflace a její volatility v ČR
Bisová, Sára ; Hušek, Roman (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je modelování a analýza vývoje inflace v České republice na základě aplikace vybraných ekonometrických modelů. V práci je nejdříve stručně popsána ekonomická teorie inflace - vysvětlení základních pojmů, způsoby měření inflace, postupy jejího sledování ze strany České národní banky a krátký pohled do historického vývoje inflace v české ekonomice. Dále jsou zvoleny dva ekonometrické přístupy k modelování inflace - modely volatility časových řad (speciálně modely ARCH a GARCH) a modely VAR (modely vektorové autoregrese). V souvislosti s modely VAR je zkoumána také Grangerova kauzalita, analýza funkcí odezvy, kointegrace a modely korekce chyby. Ekonometrické přístupy modelování jsou nejdříve teoreticky popsány. Dále jsou vybrány vhodné konkrétní modely pro odhad a ty jsou následně aplikovány na reálná data vybraných makroekonomických časových řad. Výsledky jsou interpretovány a aplikované modely srovnány co do kvality ekonometrické analýzy a predikce.
Současná finanční krize očima rakouské školy
Pfeifer, Lukáš ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je obhájit nezastupitelné místo rakouské teorie hospodářského cyklu ve vysvětlení současné finanční krize v USA. Pozornost je věnována také dosud aplikovaným opatřením americké hospodářské politiky a jejich vlivu na eliminaci očistného procesu recese. Dále se práce zabývá identifikací preventivních opatření, která by snížila pravděpodobnost výskytu hospodářských cyklů. Doporučení představitelů rakouské školy jsou na základě mnoha argumentů označena za těžko realizovatelná. V práci jsou proto navržena realističtější opatření k omezení fluktuací hospodářského cyklu, která vycházejí převážně z kompozitního cenového indexu, jehož konstrukce je předmětem tohoto textu. Index zohledňuje cenový vývoj ve všech stádiích výroby a měl by proto v měnově-politických otázkách nahradit v současnosti využívané cenové ukazatele, založené na nadhodnocené váze spotřeby, které zohledňují jen minimum důsledků monetární expanze. Práce se v neposlední řadě zabývá výpočtem kompozitního cenového indexu pro USA, k čemuž je využito vah Skounsenova ukazatele hrubého domácího výstupu. Vývoj kompozitního cenového indexu v USA je následně analyzován a porovnán s vývojem dalších makroekonomických veličin. Na základě tohoto zkoumání práce doporučuje využití kompozitního cenového indexu pro účely měnově-politického režimu cílování inflace a jeho zavedení do praxe monetární politiky FEDu.
Inflation Growth Relation
Drudiková, Dita ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Jackson, Ian (oponent)
Abstrakt
Lze považovat produkční mezeru za vhodný ukazatel inflace?
Kloudová, Dana ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Produkční mezera se běžně používá jako indikátor inflačních tlaků u řady centrálních bank. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda-li je vhodné používat produkční mezeru jako indikátor inflace i pro českou ekonomiku. První hypotézou, kterou jsme si nastolili, je, že odhadovat produkční mezeru lze jen se značnou nejistotou. Pro potvrzení či vyvrácení této hypotézy bylo vybráno deset metod odhadu produkční mezery. Druhou hypotézou je, že produkční mezeru lze používat jako vhodný indikátor inflace. Pro testování této hypotézy byly vybrány modely produkční mezery od Coe, McDermott (1997) s úrovní produkční mezery a se změnou (diferencí) produkční mezery. Všechny testy potvrdily, že lze využívat produkční mezeru jako indikátor inflace.
Inflation targeting in the Czech Republic compared with the Visegrad countries
Gergelyová, Jana ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Zbyněk, Štork (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou vývoje inflace v České republice a úspěšnosti měnové politiky ve srovnání s inflačním cílením v zemích Vyšehradské čtyřky. V první části jsem se zaměřila na vývoj centrálního bankovnictví a postavení centrální banky,hlavního aktéra měnové politiky ve vztahu k inflaci. Společným rysem zemí Vyšehradské čtyřky je měnová politika založena na cílování inflace. Predikce vývoje inflace ve srovnání se skutečným vývojem v období deseti let je předmětem praktické části, která je doplněna širokou škálou grafů a tabulek, které jsou převážně vytvořeny mnou na základě dat dostupných na webových stránkách centrálních bank jednotlivých zemí Vyšehradské čtyřky a statistického úřadu Evropské unie - Eurostatu.
Je měnová politika ECB vhodná pro všechny státy eurozóny?
Machala, Martin ; Řežábek, Pavel (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována v teoretické části postavení, nástrojům a cílům Evropské centrální banky a je provázána s historickým vývojem měnové politiky od vzniku působení Evropské centrální banky až po současné problémy v eurozóně. Hlavním záměrem je ověřit hypotézu, zda měnová politika evropské centrální banky je vhodná pro všechny státy eurozóny. Na základě teorie optimální měnové zóny je provedena analýza, která porovnává vývoj inflace členských států eurozóny a měnovou politiku Evropské centrální banky. Výsledky práce potvrzují, že země v současnosti s největšími ekonomickými problémy v eurozóně se dlouhodobě a zásadně odlišovaly ve vývoji inflace od vývoje průměrné inflace za eurozónu, za kterou je tvořena měnová politika Evropské centrální banky. Na základě výsledků je patrné, že nedochází ke konvergenci v oblasti inflace, což je důležitá podmínka pro vytvoření optimální měnové zóny a z toho důvodu nelze konstatovat, že nastavení společné měnové politiky pro některé země seskupení je vždy optimální.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 459 záznamů.   začátekpředchozí398 - 407dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.