|
|
Srovnání PP Střezovská rokle s podobnými sukcesními plochami na hnědouhelných výsypkách
Drozenová, Veronika ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V oblasti severních Čech následkem těžby nerostných surovin dochází k degradaci půdy, po těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé výsypky, kam se ukládá nepotřebný materiálu z těžebního prostoru. Tyto plochy jsou v rámci obnovy krajiny rekultivovány, ale biologicky cennější výsledky přináší přírodní samovolné obnovní postupy, zejména spontánní ekologická sukcese.
Tyto sukcesní plochy byly srovnány s podobně vypadajícím chráněným územím přírodní památkou Střezovská rokle pomocí modelové skupiny žahadlového blanokřídlého hmyz (Acuealata Hymenoptera). Porovnáno bylo šest lokalit v rokli s šesti výsypkovými lokalitami s probíhající primární sukcesí (výsypka Radovesická, Obránců míru, Velebudická a Vršanská), vše situováno v Severočeské hnědouhelné pánvi. Žahadlový hmyz pochází ze tří sběrů (květen, červen, červenec), použita byla metoda Moerickeho pastí.
Celkem bylo zjištěno na obou lokalitách 176 druhů žahadlového blanokřídlého hmyzu, zařazeno dle taxanomického zařazení do třech nadčeledí (Apoidea, Vespoidea, Chrysidoidea). Mezi zjištěné druhy jsou začleněny i významné druhy určené podle Červeného seznamu. Celkem bylo evidováno na obou lokalitách 45 druhů. Ve Střezovské rokli byl zaznamenaný počet 8 druhů a na výsypkách 37 druhů, které jsou rozděleny do několika kategorií dle ohroženosti. Nejvíce dominující čeledí je Crabronidae, která dosahuje největší početnosti ve Střezovské rokli v počtu 6 tak i na výsypkách. Výskyt významných druhů na výsypkách jednoznačně předčí chráněný přírodní útvar Střezovská rokle.
|
|
|
Změny charakteru vodních biotopů na technicky nerekultivovaných výsypkách.
Ščudlová, Zuzana ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
V průběhu posledních desetiletí dochází k významnému poklesu početnosti obojživelníků. Snahy o zhodnocení stavu jednotlivých populací obojživelníků značně komplikují výrazné přirozené fluktuace jejich početnosti. To se může projevit především v případě krátkodobých studií, které v současné době převládají. Výsypkové plochy představují vhodné prostředí pro řadu ekologických studií. Mnohdy se jedná o místa, na která v současnosti nepůsobí přímý vliv činnosti člověka, čímž nabízí možnost studia přirozených procesů. Na Hornojiřetínské výsypce (cca 6 km2) probíhá od roku 2005 monitoring početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina), přičemž jsou zaznamenávány i vybrané charakteristiky sledovaných vodních ploch. Na výsypce se nachází cca 400 vodních lokalit. Na 225 z nich je kontinuálně sledován vývoj jejich vlastností a na 134 sledována početnost modelového druhu. Vývoj vodních lokalit není zcela běžně zkoumán na rozdíl od běžněji sledovaného vývoje suchozemského prostředí. Výsledky ukázaly, že se snižovala hloubka jezírek, okolní prostředí jezírek zarůstalo a oslunění vodní hladiny se zmenšovalo. Pouze litorální vegetace nevykazovala žádné významné změny. Početnost skokana štíhlého kolísala více než 10x během sledovaného období, nebyl prokázán žádný celkový trend ve vývoji velikosti sledované části populace. Meziroční poklesy početnosti převažovaly nad nárůsty (6 vs. 4). Poklesy početnosti též měly větší meziroční rozsah (1,07 až 6,40 vs. 1,69 až 2,40) a trvaly nepřerušeně delší dobu oproti nárůstům (5 let vs. 2 roky). Dále byla zjištěna silná korelace mezi celkovou početností nalezených snůšek v jednotlivých lokalitách a obsazeností jezírek. Výsledky této studie poukazují na vhodnost zavedení dobře cíleného managementu těchto lokalit a na potřebnost dlouhodobých studií pro správné pochopení populační dynamiky obojživelníků.
|
|
|
Vztah obyvatel ke krajině příbramských výsypek
Káčerek, Pavel ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Hiršová, Miloslava (oponent)
V bakalářské práci bude řešen vztah obyvatel ke krajině příbramských výsypek. Existující vztah a postoj obyvatel bude zkoumán na vybraném vzorku obyvatel, kteří žijí v těsné blízkosti výsypek. Metodou pro tento výzkum bude polo-strukturovaný rozhovor s konkrétně stanovenými otázkami týkající se tématu celé práce. Dosavadní a možný záměr Příbramské výsypky z krajiny zcela odstranit by měl obyvatele podnítit k projevení jejich postojů, názorů a citových vazeb na toto téma. Závěrem celé práce by tak měl být ucelený obraz tohoto vztahu obyvatel ke krajině, který bude sloužit jako důležitý faktor, při postupu v manažerském rozhodování.
|
|
|
Hydrovodivost pod různými rekultivačními porosty
CEJPEK, Jiří
Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku je největší výsypkou v České republice, která vznikla přesunem milionů tun zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Díky rozsáhlému měření fyzikálních a chemických vlastností na rekultivovaných i nerekultivovaných výsypkových půdách byla zjištěna i řada hydrologických pochodů. Hydraulická vodivost byla měřena Guelphským permeametrem, vlhkost Dielektrickým měřičem vlhkosti a v neposlední řadě půdní karbonáty Ca Jankovým vápnoměrem. Vodní režim a % zastoupení karbonátů je výrazně ovlivněn technologií sypání a stářím výsypek obou typů. Rozdíly mezi depresními a vrcholovými částmi na nerekultivovaných půdách jsou průkazné díky trhlinám ve vrcholových částech. Svou roli plní také rekultivační porosty, které hrají důležitou roli v půdotvorném procesu.
|
|
|
Reakce půdních vířníků (Rotifera) na chemický stres v substrátech hnědouhelné výsypky
BIZOS, Jiří
Abundance a druhová skladba společenstva půdních vířníků byla zkoumána během dvou období na šesti lokalitách v oblasti Sokolovské uhelné pánve. Na každé lokalitě byly stanoveny 3 plochy, které se lišily stupněm toxicity pro vegetaci a chemickým složením substrátu. Schopnost půdních vířníků tolerovat výsypkové materiály a účinek znečištění byla studována v terénních podmínkách. Na základě výsledků se abundance a druhová skladba společenstev vířníků nelišila v závislosti na chemických vlastnostech prostředí. Společenstvo půdních vířníku bylo spíše než přímým vlivem chemického složení výsypkových materiálů ovlivněno jinými environmentálními proměnnými jako je např. vegetace.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu obratlovců - modelová skupina ptáci
SOBÍŠKOVÁ, Kateřina
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity byli zvoleni ptáci, kteří díky své schopnosti přizpůsobit se indukují kvalitu životního prostředí. Úkolem této práce bylo zjistit a porovnat biodiverzitu ornitofauny na různým způsobem zrekultivovaných plochách výsypek Sokolovské hnědouhelné pánve. Byla zvolena jednoduchá metoda vizuálního a akustického pozorování, při které lze většinu druhů bezpečně určit do druhů, bez rušivých zásahů do jejich populací. Celkem bylo zaznamenáno 19 ptačích druhů. Jako druhově nejpestřejší se jevily plochy rekultivované hydricky , pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Z výsledků plyne, že mokřady jsou velmi důležité, nejen pro vodní režim a kvalitu vody rekultivovaných oblastí, ale také pro jejich biodiverzitu.
|
|
|
Vliv způsobu a stáří rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu drobných zemních savců
MIKLAS, Bořek
Cílem této práce bylo porovnat biodiverzitu společenstev drobných zemních savců na plochách zasažených těžbou hnědého uhlí a následně rekultivovaných různými způsoby. V roce 2004 proběhly na Velké podkrušnohorské výsypce tři liniové a dva kvadrátové odchyty drobných zemních savců. Liniové odchyty byly zopakovány v roce 2009 a kvadrátové v roce 2010. V roce 2004 bylo při liniových odchytech chyceno 174 a při kvadrátových odchytech 199 drobných savců. Jako druhově nejpestřejší se jeví plochy rekultivované hydricky, pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Při opakování bylo při liniových odchytech odchyceno 45 a při kvadrátových odchytech 64 drobných savců. V obou odchytech byl zaznamenán nejen úbytek jedinců (Kvadráty: Z=1,964; p=0,049; Linie: Z=2,081; p=0,037), ale i pokles biodiverzity. Na lokalitách s největší biodiverzitou pro oba způsoby odchytů proběhla hydrická a lesnická rekultivace. Nejnižší biodiverzita byla zjištěna na plochách rekultivovaných zemědělsky. Největší abundance byla při liniových odchytech jako v roce 2004 na lesnických lokalitách. Následovaly hydricky rekultivované plochy a nejmenší abundance byla na zemědělsky rekultivovaných plochách. Při kvadrátových odchytech byla na mokřadních a lesních lokalitách zjištěna téměř stejná abundance. Na zemědělských plochách byla abundance výrazně nižší. Z výsledků vyplývá význam mokřadních biotopů, které jsou velmi důležitou součástí rekultivací a mají pozitivní vliv na celkovou biodiverzitu v krajině.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu {--} modelová skupina drobní savci
MIKLAS, Bořek
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity jsme vybrali drobné savce, neboť díky svému vysokému reprodukčnímu potenciálu a dobrým invazivním schopnostem indikují okamžitý stav prostředí. Cílem studie bylo porovnat lokality rekultivované různým způsobem z hlediska biodiverzity společenstev drobných savců. Během sezóny 2004 proběhlo pět odchytů drobných savců. Byla použita standardní metodika odchytů v liniích a na kvadrátech. Studie probíhala na plochách rekultivovaných zemědělsky, lesnicky a hydricky.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu - modelová skupina obojživelníci, plazi
ZILVAROVÁ, Veronika
Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale také ukládáním skrývkového materiálu na výsypkách. Díky likvidaci ekosystémů dochází ke snížení rozmanitosti struktury krajiny a tím i snížení biodiverzity a ekologické stability. Plochy výsypek jsou procesem primární sukcese znovu osídlovány novými společenstvy organismů. Jedním z faktorů mající vliv na rozšiřování organismů na nové biotopy je i stav a charakter rekultivací těchto ploch. Cílem práce je studium herpeto- a batrachofauny na, různým způsobem rekultivovaných plochách výsypek po hnědouhelné těžbě (Velká podkrušnohorská výsypka, Smolnická výsypka) a lokalit v okolí Slavkovského lesa. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky cenóz a biodiverzity obojživelníků a plazů. Praktická část obnáší herpetologické sledování lokalit. Pozorování během roku 2009 a 2010 ukázalo přítomnost ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), skokana krátkonohého (Rana lesonae), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Trituris vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ještěrky obecné (Lacerta agilis), užovky obojkové (Natrix natrix). Práce tematicky zapadá do rozsáhlejší dlouhodobé studie hodnocení rekultivací krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Na lokalitách již proběhlo podobné sledování jiných skupin obratlovců a výsledky jsou dány do vzájemných souvislostí. Téma je podpořeno projektem NAZV QH82106 a NPV 2B08006.
|
|
|
Sukcese vegetace na kladenských haldách
DVOŘÁKOVÁ, Helena
Na 19 haldách po těžbě černého uhlí v oblasti Kladenska byla studována rychlost a směry spontánní sukcese vegetace v závislosti na faktorech prostředí, konkrétně sukcesní věk, vliv okolní vegetace, vzdálenost studované plochy od okraje výsypky, orientace ke světiovým stranám, a úhel sklonu svahu. Stáří povrchu výsypek se pohybovalo od 10 do více než 100 let. Kategorie vegetace v okolí, sukcesní věk a úhel sklonu svahu průkazně ovlivnily průběh sukcese, která vedla buď k porostům křovin, nebo k zapojeným porostům dřevin s převahou druhů Acer platanoides, A. pseudoplatanus a Tilia cordata včetně nepůvodního druhu Robinia pseudacacia. Vzhledem k výsledkům bylo usouzeno, že technická rekultivace těchto hald je nevhodná, kromě malých oblastí, kde mohou být vysazeny domácí druhy dřevin a případné technické stabilizace erozních svahů.
|
host ::
RSS.