Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,865 záznamů.  začátekpředchozí3856 - 3865  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.68 vteřin. 

Řízení lidí v procesu zvyšování kvality
Kupečková, Ivana ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Pokojová, Radka (oponent)
Magisterská práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nastíněny definice procesu zvyšování kvality. Proces zvyšování kvality je možný provádět s lidmi, kteří tento proces chápou a ztotožňují se s ním. Teoretická část popisuje řízení kvality, řízení lidí a jeho překážky, možnosti motivace pracovníků, komunikaci i její problémové oblasti a možnosti kontrolních mechanismů. Empirická část práce popisuje prostředí výzkumu. Pro vstupní hodnocení využívá výsledků metody sebehodnocení pracoviště v rámci Akreditačního pracovního sešitu dle SAK. Dále popisuje použité metody akčního výzkumu SWOT analýzy, Focus group a rozhovorů s pracovníky a jejich výsledky. Cílem výzkumu je zjistit, co posiluje nebo oslabuje lidi při zaváděném procesu zvyšování kvality a závěrem vytvořit doporučení pro management pracoviště, která posílí kvalitu v oblasti komunikace, motivace lidí a zakotví kontrolní mechanismy do jejich práce. V konečné fázi podpoří novou úroveň vztahu lidí ke změnám. Klíčová slova: Kvalita, audit, akreditace, řízení lidí, řízení změny, motivace, komunikace, kontrola.

Sebereflexe studentů učitelství matematiky
Štěpánová, Kateřina ; Zhouf, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent)
V teoretické části předkládané diplomové práce shrnuji dosavadní poznatky o profesi učitele, uvádím současné trendy v přípravném vzdělávání učitelů (PVU). Soustředím se především na tzv. reflektivní model PVU a možnosti rozvoje (sebe)reflektivní kompetence studentů učitelství. (Cílem takového PVU je absolvent - reflektivní praktik.) Analyzuji pojem reflexe a nahlížím na jeho úlohu v práci učitele. Klíčovým obdobím pro rozvoj sebereflexe studentů je podle odborníků (Švec, 2005, Nezvalová, 2000) období získávání pedagogických zkušeností (laboratorních i terénních). Nemalou úlohu v tomto procesu rozvoje sebereflexe mají vzdělavatelé učitelů na pedagogické fakultě, ale také učitelé, kteří vedou studenty během jejich souvislé pedagogické praxe (fakultní, resp. cviční učitelé). V empirické části práce se zabývám (sebe)reflektivní kompetencí budoucích učitelů matematiky z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zaměřuji se také na charakteristické nedostatky a přednosti pedagogické činnosti těchto studentů během souvislých praxí. Dále analyzuji pedagogické praxe z matematiky na PedF UK, zvláště jejich organizaci. Vycházím z písemných reflexí a sebereflexí studentů učitelství matematiky a z provedených dotazníkových šetření mezi studenty a jejich fakultními učiteli. V oddílu "R" empirické části této práce...

Zdravotnický asistent ? přínos pro kvalitu profesionálního ošetřovatelství
BROŽOVÁ, Miroslava
V diplomové práci jsme se zaměřili na postavení a na problematiku dodržování kompetencí zdravotnického asistenta. Přínos a uplatnění této profese v moderním profesionálním ošetřovatelství je nejednoznačný a v ošetřovatelské praxi problematický. Výzkumného šetření se účastnili sestry manažerky (staniční, vrchní), všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Výzkumné šetření bylo realizováno v nemocnicích Středočeského kraje a Prahy se souhlasem hlavní sestry (náměstkyně ošetřovatelské péče). Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V empirické části jsme zvolili metodu kvantitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly anonymní. První soubor reprezentovaly sestry manažerky v počtu 90 (100 %) respondentů. Všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti tvořili druhou výzkumnou skupinu v počtu 181 (100 %) respondentů. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány a reálně uskutečňovány kompetence zdravotnických asistentů prostřednictvím zákonných norem. Výzkumným šetřením jsme dospěli k závěru, že zdravotnický asistent je pověřován nad rámec svých kompetencí. Po zpracování výsledků kvantitativního šetření byla první hypotéza, zdravotničtí asistenti jsou vedeni k dodržování kompetencí, vyvrácena. Druhým cílem bylo zmapovat postavení zdravotnických asistentů v současném profesionálním ošetřovatelství. Ve výzkumném šetření jsme si stanovili hypotézu, kompetence zdravotnického asistenta přispívají k efektivnímu poskytování ošetřovatelské péče v rámci zdravotnického týmu. Z výsledků vyplynulo, že zdravotnický asistent je plnohodnotným členem zdravotnického týmu a stanovená hypotéza byla potvrzena. Posledním cílem diplomové práce bylo zjistit názory managementu na využití a zapojení této nelékařské profese pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza výzkumného šetření, management upřednostňuje všeobecné sestry před zdravotnickými asistenty, se též potvrdila. Zjištěné výsledky potvrzují současný stav uvedené problematiky. Zjištěné výsledky budou poskytnuty zdravotnickým zařízením k případné sebereflexi a zlepšení ošetřovatelských činností v praxi

Sestavení a ověření psychotréninkového programu na bázi jógových technik pro mladé závodnice ve sportovním aerobiku
LEHOVCOVÁ, Tereza
Předkládaná bakalářská práce zkoumá vliv psychotréninku formou jógových technik na mladé závodnice sportovního aerobiku ve věku od 11 - 14 let. Cílem této bakalářské práce bylo ověřit vliv technik jógy na psychickou stabilitu, sebehodnocení a schopnost koncentrace mladých závodnic sportovního aerobiku a následné ovlivnění jejich výkonu a přístupu k tréninku a závodům. V intervenčním psychotréninkovém programu bylo zapojeno 7 dívek, jednalo se o skupinu závodnic, které se pravidelně účastní mistrovství ČR ve sportovním aerobiku. Před programem absolvovaly všechny závodnice vstupní psychotesty. Diagnostickými metodami byly: POMS Profile of Mood States (česká verze MAN, STUCHLÍKOVÁ, HAGTVET, 2005), Osobnostní dotazník B - J.E.P.I. (H.J.EYSENCK - S.B.G. EYSENCK 1994), Sebepercepční škála POP (VÁLKOVÁ, 1995), Technika nedokončených vět (VÁLKOVÁ, 2000) a Test pozornosti d2 (BRICKENKAMP, ZILLMER 2000). Intervenční psychotréninkový program byl sestaven z technik jógy a obsahoval 12 lekcí. Cvičilo se každý týden na konci tréninkové lekce závodnic. Lekce jógy trvala 60 minut. Po dokončení celého intervenčního programu byly vyplněny výstupní psychotesty. K ověření hypotéz byla použita metoda matematické statistiky T-test. Získaná data potvrdila pozitivní vliv intervenčního programu v oblasti pozornosti, orientace na výkon, v sebehodnocení a psychické stabilitě mladých závodnic sportovního aerobiku. Intervenční psychotréninkové programy formou jógových cvičení doporučuji na základě pozitivních výsledků ověřených v této bakalářské práci, jako vhodnou součást sportovní přípravy závodnic.

Rozvoj komunikačních dovedností sociálních pracovníků
Sytenská, Lucie ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje komunikačních dovedností sociálních pracovníků v pražských nemocnicích. Jejím cílem je zjistit, jaké jsou možnosti vzdělávání dostupné pro zdravotně-sociální pracovníky nemocnic. Dále zjišťuje, zda se pracovníci aktivně zajímají o vzdělávání v komunikaci a jaké prostředky využívají nejčastěji. Práce se zabývá vymezením základních pojmů a dále popisem kompetencí zdravotně-sociálních pracovníků. Pojednává o vzdělání a zákonem stanovené povinnosti se celoživotně vzdělávat. Zaměřuje se také na sebereflexi a supervizi z pohledu dalších zdrojů vzdělávání - poznání sebe sama. V praktické části se zabývá výzkumem mezi zdravotně-sociálními pracovníky. Cíl výzkumu je zjištění, zda se pracovníci aktivně vzdělávají v komunikačních dovednostech. Obsahuje analýzu a interpretaci výsledků, diskuzi a závěr shrnující celou práci. Klíčová slova Komunikace, sociální práce, zdravotně-sociální práce, rozhovor, vzdělávání, sebereflexe, supervize

Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.

Sebehodnocení znalostí všeobecných sester a zdravotnických záchranářů v oblasti monitorace a interpretace EKG křivek na JIP a ARO.
Sedláčková, Andrea ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sebehodnocení znalostí všeobecných sester a zdravotnických záchranářů pracujících na jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) v oblasti monitorace a interpretace elektrokardiogramu (EKG). Cílem diplomové práce bylo zmapovat jak se všeobecné sestry/zdravotničtí záchranáři subjektivně hodnotí v problematice EKG, na jaké úrovni jsou jejich znalosti a schopnosti, popsat jaké strategie byly přínosné při získávání těchto znalostí, jakou k tomu měli motivaci a s jakými bariérami se setkali. Kvantitativní výzkum probíhal prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Celkem bylo do výzkumu zařazeno 120 respondentů z populace všeobecných sester a zdravotnických záchranářů pracujících na oddělení JIP a ARO. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že všeobecné sestry/zdravotničtí záchranáři zahrnutí do tohoto průzkumu své znalosti a dovednosti v oblasti EKG hodnotí jako průměrné. Nadprůměrně se ohodnotili převážně ti, kteří absolvovali certifikovaný kurz EKG. Z výzkumu je zřejmé, že na svých pracovištích nemají nebo nevědí, že mají ošetřovatelský standard na hodnocení EKG, a pokud ano, tak podle něj EKG pořizují a hodnotí. Nejčastější zdroj znalostí a schopností v oblasti EKG získali respondenti samostudiem nebo nástupem do praxe....

Postoje osob se zdravotním postižením vzhledem ke stereotypům majoritní společnosti
FERDANOVÁ, Miroslava
Práce zachycuje situace související s integrací osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti. Zaznamenává pohled osob se zdravotním postižením na majoritní společnost z hlediska jejich postojů, specifik jejich chování a vnímání prožitých situací. Výzkum této práce je zaměřen na každodenní pocity a prožívání spojené se začleňováním těchto jednotlivců do většinové společnosti. Teoretická část objasňuje jednotlivé pojmy týkající se percepce, komunikace, sebepojetí, sebehodnocení, stresu a postojů. Základ praktické části tvoří výňatky jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů, jejichž cílem je získat informace směřující k určité charakteristice postojů osob se zdravotním postižením a stereotypům majoritní společnosti. Závěr vyhodnocuje a shrnuje získané poznatky a informace.

Psychologické souvislosti hlasu a sebepojetí jedince
NOHAVOVÁ, Alena
Disertační práce je zaměřena na psychologické souvislosti mezi rozvojem hlasového projevu a vývojem sebepojetí jedince v psychosomatické hlasové výchově. Cílem je vytvoření teoretického konceptu, který s pomocí soustavy vysvětlujících konstruktů povede k hlubšímu porozumění praxi psychosomatické hlasové výchovy a k přesnější komunikaci o ní zejména pro pedagogickou oblast. V empirické části práce byly teoretické konstrukty ověřovány v tzv. smíšeném výzkumu. V kvalitativním výzkumu jsme zpracovali 24 případových studií, z nichž podrobně uvádíme tři. Prostřednictvím faktorové analýzy vlastního Dotazníku charakteristik hlasu jsme provedli pilotní ověření platnosti konstruktu hlasová mohoucnost. Dále jsme porovnávali výsledky hlasové intervence při rozvíjení hlasové mohoucnosti a sebehodnocení studentů psychosomatické hlasové výchovy a u dalších dvou skupin, ve kterých probíhal jiný typ sebezkušenostní přípravy než hlasové. Interpretace výsledků nás vedla k závěru o zvláštním výchovném efektu exprese.