|
Úloha endocytózy a endosomální acidifikace v apoptóze indukované ligandem TRAIL
Hradilová, Naďa ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent)
Pro úspěšný přenos apoptotického signálu je nezbytné efektivní formování multimerního komplexu DISC (death-inducing signaling complex) a následná aktivace iniciační kaspázy-8. Avšak počáteční děje vedoucí plné aktivaci kaspáz nejsou zcela objasněny. Jedním z faktorů, které mohou iniciaci vnější receptorové dráhy ovlivnit, je endocytóza komplexu TRAILDR4/ 5-DISC (tzv. receptozom). Recentní studie zabývající se úlohou endocytózy TRAILového receptozomu podávají rozporuplné výsledky. U různých buněčných linií byl pozorován proapoptotický, antiapoptotický nebo dokonce žádný vliv endocytózy receptozomu. V této práci jsme se zaměřili na určení úlohy endocytózy a následné acidifikace TRAIL receptozomů během TRAILem indukované apoptózy u buněčných linií odvozených od kolorektálního karcinomu. Prokázali jsme se, že na klatrinu závislá endocytóza TRAILových receptozomů a zároveň i endozomální a lyzozomální acidifikace je potřebná pro efektivní aktivaci kaspázy-8 a kaspázy-3 během časné fáze apoptózy. Inhibice endocytózy a acidifikace vedly k poklesu apoptotické signalizace během první hodiny od indukce apoptózy. Tento inhibiční efekt byl pouze přechodný a nedošlo k úplnému zastavení apoptotické signalizace. Inhibice acidifikace pomocí inhibitorů V-ATPázy způsobila také celkové zpomalení apoptotických dějů a změny v...
|
|
Genetické faktory rezistence vůči chemoterapii a klinické charakteristiky nádorů prsu.
Kunická, Tereza ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent)
Nádory prsu jsou nejčastějšími malignitami postihujícími ženskou populaci jak u nás, tak i ve světě. Léčba tohoto onemocnění zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, radioterapii, chemoterapii a léčbu systémovou (hormonoterapii). V poslední době se přistupuje i k cílené biologické léčbě. Každá pacientka však na léčbu reaguje jinak - interindividuální variabilita v odpovědi na léčbu je tudíž vysoká. Jednou z nejvýznamnějších překážek úspěšné chemoterapie je mnohočetná léková rezistence (multidrug resistance, dále jen MDR). MDR často souvisí se sníženou intracelulární akumulací protinádorových léčiv a zvýšenou expresí ABC transportérů, jako je např. námi studovaný ABCC1. Tato rodina membránových transportních proteinů zahrnuje nejznámější prostředníky MDR, především ABCB1, ABCC1 a ABCG2, které pumpují různé typy léčiv ven z nádorových buněk, čímž vůči nim způsobují rezistenci. Hlavním cílem této práce bylo stanovení genetické variability genu ABCC1 u 191 pacientek s karcinomem prsu a stanovení expresních profilů 30 pacientek (ze souboru 191 pacientek, viz výše) léčených předoperačně. Dále jsme se zabývali vztahy mezi genotypem, resp. fenotypem ABCC1 a prognostickými faktory, resp. výsledkem chemoterapie pacientek. Genová exprese byla měřena u preamplifikovaných vzorků cDNA pomocí real-time PCR s...
|
|
Interakce polyomavirů s proteazomálním systémem hostitelských buněk
Verdánová, Martina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Horák, Martin (oponent)
Interakce polyomavirů s proteazomálním systémem hostitelských buněk Abstrakt: Virová čeleď Polyomaviridae obsahuje mimo modelových virů - myšího polyomaviru a viru SV40 také lidské patogeny, mezi něž patří i virus BK. Polyomaviry jsou malé viry, jejichž kapsida není obalená a jako genom nesou dvouřetězcovou molekulu DNA. Porozumění jejich životnímu cyklu je nezbytné pro jejich využití v genové terapii nebo imunoterapii stejně jako pro prevenci či léčbu jimi způsobených komplikací. Tato diplomová práce je zaměřena na studium časné fáze infekce MPyV a viru SV40, tedy hlavně na dopravu virového genomu do jádra a roli proteazomálního systému hostitelských buněk v této fázi. Bylo zjištěno, že blokace proteazómů specifickým inhibitorem vede ke zvýšení exprese časného nestrukturního proteinu LT, který byl zvolen jako marker vstupu viru do jádra a úspěšné virové exprese. Sledování vzájemné lokalizace proteazómů a proteinu VP1 MPyV a viru SV40 ukázalo 10% kolokalizaci zmíněných struktur. Dále bylo zjištěno, že proteazomální inhibitor MG-132 zásadním způsobem negativně ovlivňuje replikaci DNA, a to jak virové tak buněčné. Dalším cílem této práce bylo připravit antigen - unikátní část proteinu VP2 BK viru - na výrobu protilátky. Nejprve byl vytvořen expresní vektor s vloženým DNA fragmentem unikátní části VP2 BKV, za...
|
|
Krajský úřad a jeho možnosti podílet se na zkvalitnění pěstounské péče
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na rodiče, kteří se rozhodli vzít si dítě do pěstounské péče. Tomuto procesu předchází tzv. příprava k přijetí dítěte do rodiny, což je v našich sociálních podmínkách zcela v kompetenci Krajského úřadu. Tato instituce nejdříve provádí psychologické posouzení žadatelů, kde zhodnotí jejich charakterové vlastnosti a důvody k přijetí dítěte. Na základě tohoto posouzení je žadatel přijat do kurzu přípravy nebo odmítnut. Cílem přípravy je poskytnout potencionálním rodičům dostatek informací nutných k úspěšnému zvládnutí výchovy nevlastního dítěte. Příprava má několik fází a na konci se vydává rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence žadatelů. Praktická část obsahuje dva ilustrační kasuistické rozhovory s pěstounskými rodinami, které sice hodnotí kladně činnost krajského úřadu, ale zdůrazňují nutnost neustálého upozorňování na to, jak široká je škála možných problémů a jak různá mohou být jejich řešení.
|
|
Příprava expresních konstruktů interakčních partnerů fosducinu.
Koláčková, Kateřina ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Klíčová slova: SUG1, fosducin, G proteinová signální dráha, exprese, pGEX-4T-1, pST39 Fosducin je kyselý cytosolický protein, který se účastní regulace G proteinové signální dráhy v tyčinkách fotoreceptorů a má vliv na stresem indukovanou hypertenzi. Jedním z jeho důležitých interakčních partnerů je protein SUG1, který je součástí 26S proteasomu a řadí se do rodiny proteinů majících ATPasovou aktivitu. Tato bakalářská práce je součástí širšího výzkumu, který se snaží objasnit fyziologické funkce interakce mezi proteiny SUG1 a fosducinem. Hlavním cílem této práce bylo připravit expresní konstrukty proteinu SUG1 (lidská isoforma 1), které budou vhodné pro přípravu tohoto proteinu v bakteriích E. coli BL21 (Rosetta). Gen kódující protein SUG1 byl vnesen do dvou různých plasmidových DNA určených pro expresi rekombinantních proteinů v bakteriích. Sekvence připravených konstruktů byla ověřena pomocí sekvenace a následně byly provedeny expresní testy, které potvrdily produkci rekombinantních fusních proteinů. Hlavním výsledkem této bakalářské práce bylo zjištění, že se protein SUG1 (lidská isoforma 1) v expresním systému E. coli BL21 (Rosetta) dobře exprimuje. Toto zjištění je základem pro budoucí vývoj purifikačního protokolu a následné studium biofyzikálních vlastností tohoto proteinu a jeho interakcí s...
|
|
F. Kupka a jeho korespondence V. Hynaisovi
Brožová, Kristýna ; Wittlich, Petr (oponent) ; Prahl, Roman (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce, nazvané František Kupka a jeho korespondence Vojtěchu Hynaisovi, se stalo zpracování dopisů F. Kupky V. Hynaisovi. Nejdříve se jednalo o jejich přeložení z francouzského do českého jazyka, poté následoval rozbor samotného textu, jeho kritické posouzení, zasazení do dobových souvislostí, zapojení existující literatury, ale také porovnání s jinou korespondencí. Představíme-li si tuto práci jako divadelní hru - děj se odehrává v letech 1905 - 1925, na území Čech a Francie. Hlavními hrdiny se stávají František Kupka na francouzské straně a Vojtěch Hynais na české, vedlejší role ztvárnili členové obou rodin a lidé, vystupující v dopisech. Korespondence významných osobností uměleckého světa se stalo charakteristickým literárním žánrem. Studium a publikování dopisů slavných je pro vědecké odborníky i běžného čtenáře velice přínosné. Pocity svěřované v dopisech blízké osobě často pomáhají dotvářet poznatky o zdrojích inspirace a okolnostech vzniku uměleckých děl. Lépe lze dovodit i vliv historických událostí, význačných osobností, rodinných a milostných vztahů na tvorbu uznávaných literárních, hudebních a výtvarných umělců. František Kupka i Vojtěch Hynais vedli svou korespondenci podle dobových pravidel, vykali si a projevovali vzájemnou úctu, ale díky přátelskému vztahu vyjadřovali své...
|
|
Portrét Eleonory z Toleda ve sbírkách Národní galerie v Praze
Táborská, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Přibyl, Petr (oponent)
- 90 - RESUMÉ Tématem mé bakalářské práce je rozbor jednoho z nejkrásnějších renesančních obrazů ve sbírkách pražské Národní galerie - Bronziniho portrétu Eleonory z Toleda. Kromě toho sleduji také širší rámec - rodinné prostředí, v němž Eleonora žila, včetně stručného nástinu prostředí Florencie kolem poloviny 16. století. Práce je sestavena na podkladě sekundární literatury, kterou cituji v poznámkách. O životě Eleonory se nedochovalo příliš mnoho zmínek, ale přesto si lze učinit představu o jejím osobním životě - dívka z významné španělské rodiny se provdala za panovníka jednoho z nejpřednějších italských městských států, Florencie. Stala se manželkou Cosima di Medici, byla dobrou ženou a starostlivou matkou, ale také velmi půvabnou dámou, jak dokládá i náš portrét. Agnolo Bronzino byl již v době, kdy přistoupil k tvorbě Eleonořina portrétu, ceněným a uznávaným umělcem (žák Jacopa Pontorma). Pochvalně se o něm zmiňuje i Giorgio Vasari. Ve Florencii zahájil kariéru úspěšného medicejského portrétisty. Za přelomové dílo se pokládá jeho vyobrazení Cosima jako Orfea. Mimo jiné byl Bronzino také pověřen výzdobou Eleonořiny kaple. Na slavném portrétu je Eleonora zachycena ve svých čtyřiadvaceti letech jako krásná dáma v honosných šatech, která svým gestem symbolizuje manželskou věrnost. Vyobrazený oděv se stal...
|
|
Problematika adaptace tříletých dětí na vstup do mateřské školy
Benešová, Andrea ; Havlová, Jana (oponent) ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o specifické problematice adaptace tříletých dětí na vstup do mateřské školy. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku tříletého dítěte z hlediska jeho stupně vývoje, životních potřeb, principu socializace a psychické odolnosti a souvislosti těchto faktorů s procesem adaptace dítěte na vstup do mateřské školy. Praktická část se zaměřuje na zmapování nejčastějších adaptačních obtíží tříletých dětí a na porovnání úspěšnosti adaptace tříletých ve skupině věkově smíšené a věkově stejnorodé. Dále zkoumá vliv adaptačního období na rodinu dítěte z hlediska organizačního a vztahového. Závěr je věnován možnému praktickému využití výsledků šetření pro další práci učitelky mateřské školy z hlediska zkvalitnění adaptačního procesu.
|
|
Příprava a studium lidského lymfocytárního receptoru LLT1
Bláha, Jan ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent)
Přirozené zabíječské buňky (NK buňky) jsou pro svojí schopnost rozpoznat a přivodit buněčnou smrt nádorovým a virem infikovaným buňkám bez předchozí antigenní senzitizace intenzivně studovanou součástí imunitního systému. Jejich imunitní funkce je regulována signály vyvolanými interakcí povrchových stimulačních a inhibičních receptorů s ligandy přítomnými na cílové buňce. Současný výzkum receptorů NK buněk C-lektinového typu ukázal, že jejich ligandy se nacházejí v rámci stejné proteinové rodiny, popisující tak receptor-ligandovou interakci dvou lektinů. Je tomu tak i v případě inhibičního receptoru lidských NK buněk NKRP1 (gen KLRB1) a jeho ligandu LLT1 (gen CLEC2D). Imunologické studie popisují ochranu nádorových buněk před imunitním systémem zvýšenou expresí receptoru LLT1 nádorovými buňkami nebo sníženou expresí receptoru NKRP1 na NK buňkách. Tato diplomová práce popisuje úspěšnou produkci rozpustné formy LLT1 metodou rekombinantní exprese v lidských embryonálních ledvinných buňkách (HEK 293). Ukazuje, že lichý počet cysteinů obsažených v rámci extracelulární lektinové domény LLT1 způsobuje agregaci a špatné sbalení proteinu. Rozpustná forma LLT1 byla stabilizována obnovením šestého cysteinu v evolučně konzervované pozici přístupem cílené mutageneze. Tvorba třetího disulfidického můstku byla...
|
|
Klonování, detekce a analýza shluku genů pro syntézu antibiotika anthramycinu
Poubová, Martina ; Černá, Milena (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít, izolovat a sekvenovat shluk genů kódující syntézu anthramycinu, antibiotika ze skupiny pyrrolobenzodiazepinů, jehož producentem je Streptomyces refuineus var. thermotolerans. Pyrrolo[2,1-c] [1,4]benzodiazepiny jsou skupinou přirozeně se vyskytujících antibiotik s protinádorovým účinkem. Jsou to molekuly, které se kovalentně vážou do molekuly DNA a tím dochází k zablokování transkripce. Ačkoli anthramycin minimálně ovlivňuje kostní dřeň, nebyl uveden do klinické praxe jako protinádorové antibiotikum z důvodu vysoké kardiotoxicity. Lepší účinky a dobré klinické vlastnosti se očekávají od nových syntetických analogů a to jak ve smyslu protinádorových antibiotik, tak pro produkci antimikrobních látek a antimalarik. Doposud úspěšným antibiotikem z příbuzné rodiny antibiotik, linkosamidů, byl klindamycin s antibakteriálním i antiparazitickým účinkem. Znalost genového pozadí vzniku těchto látek umožňuje modifikaci současně užívaných látek a následnou finančně méně nákladnou produkci účinnějších a bezpečnějších látek. Pomocí molekulárně biologických metod byla izolována část chromozomální DNA producenta Streptomyces refuineus var. thermotolerans obsahující kompletní shluk genů pro biosyntézu anthramycinu.
|
host ::
