|
|
Specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí ve vybraných kojeneckých ústavech z pohledu sester
JAMBOROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývala specifiky ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí v kojeneckých ústavech z pohledu sester. Kojenecké ústavy jsou zdravotnická zařízení pro děti od 0 do 3 let věku. V některých případech se zde ale nacházejí i děti starší, a to hlavně z toho důvodu, že čekají na své sourozence, aby společně odešly do náhradních rodin či dále do dětských domovů. Specifika ošetřovatelské péče se u dětí v kojeneckých ústavech mění v závislosti na věku a jejich potřebách. Pravidelné střídání spánku, jídla, hry, pobytu venku a denní hygieny by měl zajistit denní režim. Proto je potřeba ho regulovat a budovat v něm určitý pořádek již od útlého věku. Dunovský rozdělil potřeby dětí na biologické, psychické, sociální a vývojové. Potřeby dětí jsou popsány tak, že se v různých fázích vývoje mění. Biologické potřeby jsou však trvalé a vyžadují plné uspokojení, aby vývoj dítěte nebyl narušen. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou z pohledu sester pracujících v kojeneckých ústavech uspokojovány potřeby dětí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Všechny se nám podařilo zodpovědět. V práci bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou strukturovaného rozhovoru, kdy respondentky odpovídaly na 32 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořily všeobecné a dětské sestry ze 7 pracovišť z Dětského centra Jihlava, Znojma, Strakonic, Prahy a Dvora Králové. Dále z Dětského domova v Kamenici nad Lipou a Stránčic. Rozhovory byly přepsány do kasuistik a dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Z šetření vyplynulo, že sestry v dotazovaných kojeneckých ústavech uspokojují biologické, psychické i sociální potřeby dětí podle svého nejlepšího vědomí a jak jim dovoluje personální i technické zázemí jejich pracoviště. Péči o svěřené děti by vylepšily větším počtem personálu, novou tělocvičnou, bazénem a dalším pavilonem, kam by mohly děti přecházet po dovršení 6 let věku. Na základě výsledků byl sestaven informační leták, který by měl informovat veřejnost o funkcích kojeneckých ústavů a možnostech náhradní rodinné péče. Tato práce může také posloužit zdravotnickým pracovníkům v kojeneckých ústavech v České republice jako edukační materiál, či k uvědomění si případných nedostatků v péči o tyto děti.
|
|
|
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
|
|
|
Přístup k prvnímu ošetření novorozence v rozmezí dvaceti let
FORMANOVÁ, Renata
V bakalářské práci na téma ?Přístup k prvnímu ošetření novorozence v rozmezí dvaceti let? jsem se zabývala problémem prvního ošetření novorozence v 90. letech minulého století a ošetřením novorozence v současnosti. Cílem prvního ošetření novorozence je zajistit vhodné podmínky pro nerušený přechod novorozence z intrauterinního do extrauterinního života a zajistit tak dobrý a ničím nerušený nástup poporodní adaptace
|
|
|
Úloha dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců
ZAJÍCOVÁ, Lucie
V současnosti není po odchodu z porodnice kojeno 4,5 % novorozenců a jen 34 % kojenců je kojeno déle než šest měsíců. Pokud matka nemůže nebo nechce své dítě kojit, přichází na řadu práce dětských sester, které by měly maminky komplexně edukovat o umělé výživě. Tato práce se zaměřuje na problematiku umělé výživy novorozence. Má za úkol zmapovat úlohu dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců, stejně jako zjistit důvody maminek k zastavení laktace a převedení svých dětí ? novorozenců na umělou výživu. Pokusili jsme se zjistit, jaké jsou chyby v aplikaci umělé výživy novorozence, kterých se maminky dopouštějí a zda je možné tyto chyby eliminovat edukačním procesem vedeným dětskými sestrami. K realizaci výzkumné části naší práce byla použita metoda kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl anonymní. Kvantitativní výzkum byl provedený formou dotazování. Dotazník byl anonymní. Obsahoval 23 otázek. Výzkumnými soubory kvalitativního výzkumu jsou matky-rodičky, které používají pro výživu svých novorozených dětí přípravky umělé výživy. Tento soubor 9 respondentek byl vybrán v rámci jihočeského kraje. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkum tvořily dětské sestry, pracující na oddělení fyziologických novorozenců nemocnic jihočeského kraje. Výsledky naší práce bychom chtěli postoupit širší veřejnosti maminek, které se rozhodli na základě svého uvážení, že kojit nechtějí nebo nemohou. Námi vytvořený edukační materiál chceme zpřístupnit i dětským sestrám, pracujícím na oddělení fyziologických a patologických novorozenců, stejně jako sestrám v primární péči.
|
|
|
Vypracování standardu výživy dětí do tří let
KILBERGEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit způsob stravvání dítěte do věku tří let v rodině, zjistit, zda sestry informují matky dětí do věku tří let o zádśadách správné výživy jejich dítěte a vytvořit edukaci v oblasti zásad správné výživy dítěte do věku tří let. Tyto cíle byly splněny. V kvantitativním výzkumném šetření tvořily výzkumný soubor všeobecné a dětské sestry a maminky dětí do věku tří let ve všech 123 ordinacích praktických lkařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že maminky jsou dobře edukovány v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o správném způsobu stravování svého dítěte. Výsledky výzkumného šetření sester poukazují na nejednotnost názorů v zavádění některých potravin do jídelníčku kojenců a batolat. Odpovědi sester a maminek byly podkladem pro vypracování edukační příručky a standardu výživy dětí do tří let věku.
|
|
|
Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě
KARDOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci na téma {\clqq}Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě`` jsem se zaměřila jednak na význam a četnost návštěvní služby v domácnosti zdravotnických pracovníků a jednak na návštěvnost sociálního pracovníka v rodině v rámci programu sanace rodiny. Prvním cílem mé bakalářské práce je zmapování frekvence návštěv zdravotnických pracovníků v novorozeneckém a starším období dítěte v domácnosti. Druhým stanoveným cílem je zmapování frekvence sanace rodiny. Při zpracovávání jsem pracovala metodou kvantitativního výzkumu. Jako nástroj jsem použila anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky jsem rozdala rodičům dětí v dětských koutcích, mateřských centrech a na venkovních hřištích. Hypotéza 1, že návštěvní služba zdravotních pracovníků v rodině je v novorozeneckém a starším období dítěte méně než 30%. Pro ověření druhé hypotézy jsem zpracovala druhý dotazník, který vyplňovaly organizace, které provádějí sanaci rodin. Potvrdila se i druhá hypotéza, že metoda sociální práce {--} sanace rodiny je v České republice nedostatečná. Tato práce může být využita jako podnět ke zvýšení frekvence návštěv zdravotnického pracovníka v domácnosti a to nejen u dětí v novorozeneckém období, ale i starším, protože jak z výzkumu vyplývá, rodiče by měli o tuto službu zájem. V rámci sanace rodiny lze tuto práci využít k tomu, aby se včas začalo pracovat s dítětem a jeho rodinou tak, aby došlo k ozdravení rodiny a dítě mohlo zůstat ve své původní rodině a nemuselo být umístěno v některém ze zařízení s ústavní výchovou.
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
|
|
Historie a současnost vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi
ZMEŠKALOVÁ, Stanislava
Diplomová práce se zabývá historií a současností vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi. Prvním cílem bylo vyhledat informace týkající se vzdělávání v ošetřovatelské profesi v českých zemích se zaměřením na péči o děti a vytvořit přehled o vzdělávání v profesi dětská sestra. Druhým cílem bylo zjištění postojů dětských sester ke své profesi. Dotazovány byly sestry, které se pro povolání rozhodly po ukončení základní školy a vzdělávaly se kvalifikačním studiem, a sestry, které se pro povolání rozhodly až po ukončení střední nebo vyšší zdravotnické školy a vzdělání dosáhly specializačním studiem. Posledním cílem bylo porovnat tyto dvě skupiny sester a posoudit, zdali jsou mezi nimi rozdíly. V teoretických východiscích práce byly nejprve vymezeny základní pojmy, jako je definice vzdělávání, vzdělávání v ošetřovatelství, profese a postoj k profesi. Dále bylo pracováno s dokumenty souvisejícími se vzděláváním od vzniku ošetřovatelského školství až po současnost. Kapitoly o postavení ošetřovatelského personálu a jeho uplatnění, se zaměřují na vývoj vztahu k profesi a utváření postojů k ní. Ve výzkumné části práce jsou prezentovány informace související se vzděláváním získané z archivních dokumentů, literatury, zákonů a vyhlášek. Výsledky lze využít jako podklad pro vytvoření edukačního materiálu zaměřeného na historii oboru určeného pro vzdělávání dětských sester pro posílení jejich identifikace s profesí. Dále jsou v práci uvedeny rozhovory se současnými dětskými sestrami, ve kterých vyjadřují své názory na působení v oboru a své postoje k vlastní profesi. Výsledky rozhovorů jsou zdokumentovány a seřazeny tak, aby bylo možno posoudit, zdali existují mezi těmito skupinami rozdíly. Předpokládané rozdíly mohou být využity k dalšímu šetření zaměřeném na oblast postojů k profesi. Verifikované poznatky by pak bylo možno využít při vzdělávání dětských sester s cílem vytvářet jejich žádoucí postoje k profesi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.
|
|
|
Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii
FIKAROVÁ, Lucie
Dětské ošetřovatelství má svá specifika, ať už v odlišnostech v péči o dítě během jednotlivých vývojových stádiích, či ve spektru onemocnění a jejich klinických projevech. Sestry pečující o dětského pacienta by měly respektovat všechny zvláštnosti pediatrického ošetřovatelství, což jistě činí ošetřovatelskou diagnostiku složitou a náročnou zároveň. V teoretické části bakalářské práce {\clqq}Ošetřovatelská diagnostika a ošetřovatelské diagnózy v pediatrii`` je na úvod popsán obor pediatrie spolu s historií a vývojem pediatrického ošetřovatelství. V další části práce je popsán současný systém péče o dítě. Hlavní pracovní metodou sester je dnes v souladu s vyhláškou č. 424/2004 dle paragrafu 4, odstavce (1) ošetřovatelský proces. Jednou z fází ošetřovatelského procesu je ošetřovatelská diagnostika.V dalších částech práce je podrobně popsána teorie ošetřovatelské diagnostiky, taxonomie ošetřovatelských diagnóz a specifika ošetřovatelských diagnóz v pediatrii. Šetření probíhalo kvantitativně pomocí dotazníkového šetření. Za účelem doplnění získaných informací byla použita obsahová analýza dat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii, používají ošetřovatelské diagnózy v praxi a co sestry považují za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii. Ze získaných výsledků šetření lze konstatovat, že došlo k potvrzení všech tří stanovených hypotéz. Hypotézy 1 Sestry znají ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 2 Sestry používají individuálně ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. Hypotézy 3 Za největší překážku při používání ošetřovatelské diagnostiky v pediatrii sestry považují nedostatek času. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že je při tvorbě ošetřovatelských diagnóz používána různá taxonomie s ohledem na odlišnosti v dětském věku a další specifika, což jistě respektuje dítě jako individuum, ale činí tak diagnostiku časově náročnější. Je navrhováno, vzhledem k množství vydaných publikací ošetřovatelských diagnóz pro dětský věk, ujednotit terminologiii, i v rámci jednotlivých pracovišť a usnadnit jinak časově náročnou práci sester.
|
host ::
RSS.