Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí ve vybraných kojeneckých ústavech z pohledu sester
JAMBOROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývala specifiky ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí v kojeneckých ústavech z pohledu sester. Kojenecké ústavy jsou zdravotnická zařízení pro děti od 0 do 3 let věku. V některých případech se zde ale nacházejí i děti starší, a to hlavně z toho důvodu, že čekají na své sourozence, aby společně odešly do náhradních rodin či dále do dětských domovů. Specifika ošetřovatelské péče se u dětí v kojeneckých ústavech mění v závislosti na věku a jejich potřebách. Pravidelné střídání spánku, jídla, hry, pobytu venku a denní hygieny by měl zajistit denní režim. Proto je potřeba ho regulovat a budovat v něm určitý pořádek již od útlého věku. Dunovský rozdělil potřeby dětí na biologické, psychické, sociální a vývojové. Potřeby dětí jsou popsány tak, že se v různých fázích vývoje mění. Biologické potřeby jsou však trvalé a vyžadují plné uspokojení, aby vývoj dítěte nebyl narušen. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou z pohledu sester pracujících v kojeneckých ústavech uspokojovány potřeby dětí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Všechny se nám podařilo zodpovědět. V práci bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou strukturovaného rozhovoru, kdy respondentky odpovídaly na 32 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořily všeobecné a dětské sestry ze 7 pracovišť z Dětského centra Jihlava, Znojma, Strakonic, Prahy a Dvora Králové. Dále z Dětského domova v Kamenici nad Lipou a Stránčic. Rozhovory byly přepsány do kasuistik a dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Z šetření vyplynulo, že sestry v dotazovaných kojeneckých ústavech uspokojují biologické, psychické i sociální potřeby dětí podle svého nejlepšího vědomí a jak jim dovoluje personální i technické zázemí jejich pracoviště. Péči o svěřené děti by vylepšily větším počtem personálu, novou tělocvičnou, bazénem a dalším pavilonem, kam by mohly děti přecházet po dovršení 6 let věku. Na základě výsledků byl sestaven informační leták, který by měl informovat veřejnost o funkcích kojeneckých ústavů a možnostech náhradní rodinné péče. Tato práce může také posloužit zdravotnickým pracovníkům v kojeneckých ústavech v České republice jako edukační materiál, či k uvědomění si případných nedostatků v péči o tyto děti.
Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích.
JAMBOROVÁ, Lenka
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích`` jsem si vybrala z toho důvodu, že mě vždy zajímala práce sester v akutních ambulancích a také psychická náročnost této práce, která je na sestry v těchto ambulancích kladena Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu, je to individuální odpověď na nadměrně zatěžující fyzické, emoční nebo intelektuální požadavky. Komunikace se považuje za důležitý aspekt zdravotnické péče. Je základní a nedílnou součástí zdravotní péče, kterou sestry poskytují. Efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkostech a stresu. I když si to mnohokrát neuvědomujeme, posuzujeme pacienta hned při příchodu do ambulance. Jestli komunikuje, nebo je nervózní, zda má upravený zevnějšek, je na pojízdném křesle či chodí o berlích. Současné ošetřovatelství od sestry očekává, že je v oblasti svého samostatného působení uznávaným odborníkem. Syndrom vyhoření označuje duševní a tělesné vyčerpání nejčastěji u tzv. pomáhajících profesí. V české literatuře je syndrom vyhoření nejčastěji uváděn v kontextu problematiky osobnosti v ošetřovatelských profesích, u nichž jsou náplní práce služby druhým lidem. Pro uskutečnění výzkumu v rámci své bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, kdy byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím v akutních ambulancích. Šetření bylo provedeno v nemocnicích České Budějovice, Jindřichův Hradec, Praha Motol, v psychiatrické léčebně Jihlava a na poliklinice v Telči, vždy se souhlasem hlavních sester nemocnic. Tato práce si kladla za cíl zjistit, zda stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích. Hypotéza číslo 1 stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. I hypotéza číslo 2 stres ovlivňuje zdravotní stav sester v akutních ambulancích. A nakonec hypotéza číslo 3 dobrý kolektiv na pracovišti pozitivně ovlivňuje práci v akutní ambulanci se nám potvrdila. Tedy cíl byl splněn. Má práce může být využita jako pomocný materiál pro edukaci zdravotnického personálu v nemocniční praxi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.