|
| |
|
|
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Experimentální část práce je pilotní studií, které se zůčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zůčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má markantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce
|
|
|
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Výzkumná část práce je pilotní studií, které se zúčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zúčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má signifikantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze však vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce 4
|
|
| |
|
|
Souvislost neverbálních projevů a menstručního cyklu žen
Kučerová, Radka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Výzkumníci v předchozích letech zjistili významné rozdíly ve fyzické atraktivitě se specifickými změnami kolem období ovulace. Týká se to například změn atraktivity hlasu, obličeje, těla či olfaktorické atraktivity. Přesto nebylo dosud zkoumáno, zda se tyto rozdíly projevují i v chování mužů a žen, konkrétně v jejich neverbálním chování. Cílem naší studie bylo testovat rozdíly v neverbálních projevech mužů interagujích se ženami ve folikulární a luteální fázi menstruačního cyklu a změny neverbálních projevů žen v závislosti na fázi menstruačního cyklu, ve které se nachází. Dále jsme zjišťovaly, zda neverbální chování žen ovlivňuje atraktivita mužů, v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Studie využila seznamovací metody zvané speeddating, ve které se každá osoba setká s několika lidmi opačného pohlaví pouze na tři minuty, přičemž v tomto případě byly jednotlivé interakce nahrávány na videokamery. Pro účely této studie bylo analyzováno 391 videonahrávek mužů, na kterých vystupovalo celkem 92 mužů v interakci s 16 ženami ve folikulární (187 interakcí) a 18 ženami v luteální (204 interakcí) fázi menstruačního cyklu. U stejných videonahrávek, s pohledem na ženu, bylo hodnoceno chování žen. Jednotlivé projevy byly na základě předchozích studií rozděleny na projevy zájmu a nezájmu a u těch jsem pak...
|
|
|
Změny v preferencích heterozygotnosti MHC genů v průběhu menstruačního cykluu
Ptáčková, Kateřina ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Janotová, Kateřina (oponent)
4 Abstrakt Produkty genů hlavního histokompatibilního systému (MHC) hrají klíčovou roli v imunitním systému obratlovců. Předchozí studie u různých druhů obratlovců ukazují, že heterozygotnost v rámci MHC genů přináší lepší obranyschopnost organismu a že heterozygoti jsou preferováni jako partneři. Lidské studie jsou v tomto ohledu ambivalentní, což může být dáno efektem některých modulujících faktorů jako je například reprodukční stav. Zajímalo nás proto, zda dochází ke změnám v hodnocení atraktivity tváře, pachu a hlasu v průběhu menstruačního cyklu. Výzkumu se zúčastnilo 51 mužů a vzorky hodnotilo 52 žen, z nichž 23 užívalo hormonální antikoncepci a 29 přirozeně cyklovalo. Typizovány byly alely -A, -B a -DR. Všechny pachové stimuly, fotografie tváře a hlasové nahrávky mužů byly hodnoceny opakovaně, kdy ženy byly pozvány tak, aby jedno hodnocení probíhalo ve folikulární a jedno v luteální fázi cyklu. Hodnocení probíhalo na sedmibodové škále. K analýze dat byla využita ANOVA s opakovanými měřeními. Změny v souvislosti s fází cyklu i heterozygotností se projevily nejvíce na hodnocení hlasových nahrávek. Hlas homozygotů byl hodnocen lépe než hlas heterozygotů, a to především ve folikulární fázi, kdy byl navíc hodnocen jako atraktivnější než během luteální fáze cyklu. Podobný posun k vyššímu hodnocení ve...
|
|
| |
|
|
Ovlivnění bolestivé menstruace za pomoci fyzioterapie
VACKOVÁ, Zuzana
Tématem této práce je ovlivnění bolestivé menstruace za pomoci fyzioterapie. Cílem této práce bylo zmapovat, jaké fyzioterapeutické metody může žena využít při obtížích s bolestivou menstruací, které může praktikovat v domácím prostředí. Dalším cílem bylo zmapovat, jaký vliv mají tyto metody na svaly pánevního dna. Výzkumná otázka je zaměřena na subjektivní vnímání terapie ze strany pacientek. I přesto, že cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické metody, jež mohou ženy aplikovat v domácím prostředí, jsou v práci zahrnuty pro úplnost i metody fyzikální terapie, které se bez specializovaného vybavení neobejdou. Metod, jež mohou mít vliv na bolesti během menstruace, je v oboru fyzioterapie, a nejen v něm, mnoho. V práci nejsou popsány absolutně všechny možné přístupy, ale pouze ty, které jsou z mého pohledu nejvíce využívané. Všechny terapeutické zákroky, které by žena chtěla zahrnout do svého aktivního života, by vždy měla konzultovat s odborníkem, který jí vysvětlí účinek dané terapie, zaškolí ji ve správném provádění a upozorní na případné chyby, kterým by se při cvičení měla vyhnout. Část práce je také zaměřená na metody, jež přímo s fyzioterapií nesouvisejí, ale mohou být jejím kvalitním doplňkem při řešení problémů s bolestivou menstruací. Pro výzkumnou část práce byly vybrány tři mladé ženy, které trpí dlouhodobě menstruačními bolestmi. Na začátku výzkumu užívaly všechny hormonální antikoncepci. Podrobné anamnestické údaje byly získány přímým rozhovorem a na základě polostrukturovaného rozhovoru. Při prvním setkání byl vytvořen kineziologický rozbor, kdy byly probandky vyšetřeny a byla s nimi zahájena terapie. Následovalo deset kontrolních vyšetření. Při každé kontrole byla zkontrolována cvičební jednotka a opraveny případné chyby. Při každé terapii byl s probandkami veden rozhovor o tom, jak se jim cvičí a zda jim některé cviky nedělají problémy, případně nepůsobí bolesti apod. Pro terapii této skupiny žen byla zvolena sestava cviků, která obsahovala prvky z metody Ludmily Mojžíšové, dynamické neuromuskulární stabilizace a spirální dynamiky. Během výzkumu probandky P1 a P3 poměrně dobře reagovaly na nastavenou terapii. Lze u nich pozorovat výrazný ústup obtíží a také celkovou pohodu během kontrolních setkání. U probandky P2, která byla vždy celkově v tenzi a dle jejích slov "ve stresu hlavně ze školy" nedocházelo k tak výrazným pokrokům, jako u zbylých dvou žen. Můžeme tedy, i na takto malém vzorku pozorovat, že psychika má na účinek terapie jistý vliv. Fyzickou a duševní stránku svých pacientů bychom tedy neměli oddělovat, ale naopak se je snažit propojit a harmonizovat.
|
|
|
Fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen
ŠTĚPÁNOVÁ, Kristina
Tématem mé bakalářské práce je problematika fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen. Hlavním cílem této práce je zmapování možnosti fyzioterapeutických postupů cvičení pánevního dna u žen s dysmenorheou. Dílčím cílem je vytvoření edukačního letáku určeného pro potřeby těchto probandek. Pro zkvalitnění stavu vybraných probandek bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně zvolených cviků, soustředěných na správnou aktivaci svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na anatomické vztahy a funkci v oblasti pánve a pánevního dna. Dále vymezuje dysfunkce pánevního dna. Následuje popis menstruačního cyklu a jeho hormonálních ukazatelů a výčet poruch menstruačního cyklu. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s vybranými fyzioterapeutickými přístupy a podpůrným léčebnými metodami při dysmenorhee. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumány byly tři probandky trpící dysmenorheou a různými projevy premenstruačního syndromu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 24 do 30 let. Probandkám byla odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každou z probandek vytvořen individuální rehabilitační plán. Terapie trvala v rozmezí 20 týdnů od ledna 2015 do května 2015. Zpočátku terapie probíhala jedenkrát týdně a dále jedenkrát za 14 dní v délce cvičební jednotky á 45 min. Celkem se mělo uskutečnit 15 terapií s každou probandkou. Výzkum lze u daných probandek shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandek. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s dysmenorheou, ale také ke snížení bolesti pohybového aparátu, zvýšení celkové kondice probandek a ustoupení psychických problémů. V neposlední řady všechny probandky téměř přestaly užívat analgetika v souvislosti s dysmenorheou. Tato bakalářská práce může být využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u žen s dysmenorheou, ale u všech pacientek trpících premenstruačním syndromem. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v klinické praxi a jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Stabilizace kolene u hráček fotbalu při respektování jejich fáze menstruačního cyklu bez používání hormonální antikoncepce
VOCEDÁLKOVÁ, Simona
Problematika kolenního kloubu a jeho struktur je v dnešní době v oblasti sportu, zejména ve fotbale, velmi aktuální. Souvisí to se zvyšujícími se nároky, které jsou kladeny na aparát svalový i ligamentózní. Kolenní kloub je velmi složitý funkční celek, skládající se z mnoha kostí a intraartikulárních útvarů. Tibia, femur a patela mezi sebou vytvářejí skloubení femorotibiální a femoropatelární. Oba tyto klouby tvoří jeden anatomický kloub kolenní. V souvislosti s jeho specifickou strukturou umožňuje tento složitý anatomický prvek dvě zdánlivě neslučitelné funkce stabilitu a pohyblivost. Zmíněné funkce kolene jsou také závislé na správném postavení celé dolní končetiny, především ve stoji a při chůzi. Stabilní postavení kolene je z energetického hlediska velmi ekonomické. Na obou funkcích se podílí dynamické a statické stabilizátory. První skupina tvoří aktivní podporu a je zastoupena svaly. Druhá skupina zajišťuje pasivní oporu kloubu a patří sem vazy, menisky, kloubní pouzdro a tvar kloubních ploch. V ženském fotbale jsou nejvíce traumatizovány dolní končetiny především kotníky a kolena. Dle Engebretsena a Steffena (2006) tvoří koleno 26% všech zranění ve fotbale žen. U hráček fotbalu dochází více než u mužů fotbalistů ke zranění kolenních vazů hlavně lig. cruciatum anterius (LCA). V LCA se nachází receptory pohlavních hormonů estrogenů a progesteronu. Tyto hormony mají přímý vliv na strukturu LCA. V menstruačním cyklu stoupá laxicita kolenního kloubu během ovulace a luteální fáze (15. den cyklu konec MC). V tomto období je ženské koleno nejnáchylnější ke zranění. Tato bakalářská práce se zabývá právě problematikou kolenního kloubu u hráček fotbalu. Pojednává také o pravidelném kolísání ženských endogenních (pohlavních) hormonů a jejich vlivu na laxicitu ligament. Teoretická část je zaměřena na historii fotbalu, rozdíly mezi ženami a muži a predilekční místa zranění v ženském fotbale. Také je zde rozebrán kolenní kloub z hlediska anatomického, biomechanického a kineziologického. Zvláštní kapitola pak popisuje specifika ženského kolene. Konec teoretické části je věnován fyziologii menstruačního cyklu, ženským pohlavním hormonům a jejich vlivu na ligamenta. Hlavním úkolem této práce bylo sestavení specifické sestavy cviků (SSC) pro skupinu hráček fotbalu. Tato SSC se zaměřovala především na posílení svalů podílejících se na pohybech v kolenním kloubu a na stabilizaci tohoto kloubu. SSC měla posloužit jako doplněk klasického tréninku a byla zařazena do tréninkové jednotky po dobu dvou měsíců. Dalším cílem bylo porovnat efektivitu SSC u skupin "A" a "B". Členky skupiny "A" cvičily v jednotlivých fázích menstruačního cyklu určené cviky, které měly pozitivně ovlivňovat stabilitu kolenního kloubu v souvislosti se zvýšenou nebo sníženou laxicitou ligament z důvodu působení ženských hormonů. Skupina "B" pak fyziologii menstruačního cyklu nezohledňovala a cvičila pouze na základě náhodného výběru cviků. V praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumaly se čtyři hráčky jednoho jihočeského fotbalového týmu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 19 do 26 let. Dívky v době výzkumu neužívaly hormonální antikoncepci. Pro zpřesnění výsledků vstupního a výstupního měření jsem hráčky vyšetřovala mezi 5.-6. dnem jejich menstruačního cyklu s rozestupem dvou měsíců. Objektivizace výsledků jsem se snažila dosáhnout pomocí čtyř specifických testů. Jedním z těchto testů bylo bodové skóre Functional movement screen (FMS). Vstupní hodnocení FMS se pohybovalo v rozmezí 22 25 bodů. Při výstupním hodnocení vzrostlo na 27 30 bodů. Má práce je nejspíše první tohoto zaměření. Jejím přínosem by mohla být redukce počtu zranění kolenního kloubu u hráček fotbalu. Práci považuji za informační materiál pro trenéry, realizační týmy a samotné hráčky fotbalu. V budoucnu se může stát impulzem pro další výzkum dané problematiky.
|
host ::
RSS.