|
|
Vývoj aplikace Afatický slovník 2.0
Provazníková, Johana ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Kocourek, Ivan (oponent)
Tématem této práce je vývoj aplikace Afatický slovník 2.0. Afatický slovník 1.0 je aplikace, kterou náš projektový tým vytvořil v rámci předmětu vedlejší specializace. Jde o logopedickou terapeutickou pomůcku pro pacienty s afázií, která obsahuje hesla ve slovníku s vizualizací doprovázena zvukovou stopou. Tato pomůcka zatraktivňuje terapii s odborníkem a zároveň jako první umožňuje i domácí trénování. Nyní se tým chystá vyvinout druhou verzi aplikace, která by měla být obsáhlejší a na profesionální úrovni. Cílem práce je připravit podklady pro tento projekt. Konkrétně provedu výzkum mezi uživateli, vyhodnotím změny oproti první aplikaci a následně sestavím projektový plán.
|
|
|
Vývoj aplikace Afatický slovník
Macko, Ondřej ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Zbyněk (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj multimediální mobilní aplikace. Konkrétně aplikace z oblasti rehabilitace a reedukace pacientů stižených afázií. Cílem této práce je zjistit parametry aplikace, která by v praxi mohla být užívána lidmi stiženými afázií a všemi, kteří jim pomáhají v terapii. Za tímto účelem byla vyvinuta první verze aplikace Afatický slovník, pomocí které bylo provedeno výzkumné šetření na pacientech s afázií. Výzkum posuzuje vhodnost jednotlivých multimediálních a ovládacích prvků aplikace Afatický slovník při práci logopeda s pacientem. Jedná se o kvalitativní výzkum založený na metodě dotazování a zúčastněného pozorování při standardní terapeutické praxi. Výsledkem výzkumu je souhrn doporučení pro vývoj mobilních aplikací pro afatiky. Závěry jsou využitelné v oboru tvorby rehabilitačních a reedukačních materiálů.
|
|
|
Afázie u dospělých a starších lidí
SYNEKVALVODOVÁ, Olga
Tato bakalářská práce věnuje pozornost afázii jako řečové poruše. Práce je rozdělena do části teoretické a části praktické. V teoretické části jsou rozebrána témata neurolingvistiky, řeči, mozku a afázie. Nejdelší kapitola věnující se afázii dále zohledňuje příčiny vzniku afázie, jednotlivé druhy afázií, diagnostiku a terapii afázie. Praktická část obsahuje jednotlivé kazuistiky afatických pacientů a jejich rozbor.
|
|
|
K problematice afázie a její terapie u dospělých
STRNADOVÁ, Karolína
Tématem bakalářské práce je problematika afázie. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část má charakter kompilátu a jejím cílem je přiblížit pojem afázie a příčiny jejího vzniku. Dále se zabývá klasifikací a diagnostikou afázie a možnostmi její terapie. Spojuje poznatky z oboru zdravotnictví s poznatky speciální pedagogiky. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku afatické pacientky a popis jedné z možností aktivizačních činností pro afatiky.
|
|
|
Problematika komunikace a ošetřovatelská péče u pacienta s afázií na neurologickém oddělení
LIŠKOVÁ, Petra
Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je komunikace velmi důležitá. Tím, že pacient není schopen komunikovat, může dojít při poskytování ošetřovatelské péče k mnohým nedorozuměním. V teoretické části je práce zaměřena na celkovou problematiku afázie, na komunikaci s pacientem a s rodinou, na náhradní komunikační prostředky a na saturování potřeb souvisejících s poruchou řeči. Cílem bylo zjistit, s jakými problémy se setkávají sestry při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta s afázií, dále jestli se orientují v nabídce komunikace pro efektivní komunikaci a zda je používají při péči o pacienta s afázií. Posledním cílem bylo zjistit, zda je rodina spokojená s edukací ve využití efektivních komunikačních dovedností pro komunikaci se svým blízkým. Při výzkumné šetření v empirické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků, které byly určeny pro sestry iktových center, cerebrovaskulárních komplexních center a standartních neurologických oddělení. Pro šetření v oblasti spokojenosti s použitím efektivních komunikačních dovedností bylo použito kvalitativní šetření. Ve výzkumu byla užita metoda nestandardizovaného rozhovoru se sedmi rodinnými příslušníky hospitalizovaných pacientů s afázií.
|
|
| |
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
|
| |
|
|
Poruchy řeči u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) z pohledu sestry
TALÁROVÁ, Libuše
Bakalářská práce pojednává o cévních mozkových příhodách (CMP) a jejich důsledcích pro pacienta. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám řeči, které jsou druhým nejčastějším následkem CMP. Cílem šetření bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál má informace o problematice poruch řeči, zda je ochotný pracovat s klientem dle doporučení klinického logopeda a zda ošetřovatelský personál má vytvořeny podmínky pro práci s klientem. Všechny uvedené cíle byly splněny. Pro šetření byly použity metody kvantitativní a to analýza počtu poruch řeči na počet případů CMP za období červenec 2008 - únor 2009 a dotazník pro ošetřovatelský personál. Šetření probíhalo na interních a neurologických odděleních Nemocnice Blansko. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají informace o poruchách řeči a dále, že na každém oddělení by měl být určen aspoň jeden pracovník, který by byl proškolen klinickým logopedem a ve spolupráci s ním se věnoval péči o pacienty.
|
|
|
Nároky kladené na sestru při komunikaci s pacientem s afázií
VIDENSKÁ, Magdalena
Afázie je definována jako systémové narušení řeči, které vzniká při organických poškozeních mozku a v různých úrovních zasahuje organizaci řeči. Nastává následkem poškození dominantní hemisféry mozku při nádorech, úrazech, náhlých mozkových příhodách, při krvácení do mozku, zánětech mozku apod. Afázie může postihnout pacienty všech věkových kategorií. Komunikace s afatickým pacientem je složitá a nároky kladené na sestru vysoké. Ve své práci jsem se pokusila navrhnout náhradní způsob komunikace, který by komunikaci afatického pacienta se svým okolím usnadnil a zkvalitnil. Vycházela jsem z metodické příručky Mgr. Kubové {\clqq}Piktogramy``, která se zabývá používáním komunikačního obrázkového systému {--} piktogramů ke vzdělávání a k rozvoji sociálních komunikativních dovedností dětí i dospělých s mentálním či vícenásobným postižením a používá se v mnoha západních zemích. Já jsem se rozhodla tyto piktogramy poskytnout sestrám a afatickým pacientům. Cílem bylo pomoci afatickému pacientovi vyjádřit své pocity a potřeby. Pomocí piktogramů jsem se snažila postihnout nejdůležitější a nejčastější základní lidské potřeby {--} potřebu vyprazdňování, bolest, chlad, žízeň atd. Po asi 3 měsíčním používání piktogramů jsem sestrám dala dotazník, ve kterém vyjádřily svůj názor na používání piktogramů a na jejich přínos afatickému pacientovi. Výzkum byl kvantitativní, pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníku. Získané informace jsou zpracovány ve formě tabulek a grafů. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry, které pracují s afatickými pacienty a které při komunikaci s afatickým pacientem používaly piktogramy. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., na Nervovém oddělení a na Oddělení následné péče. Dále byly piktogramy používány v Charitní ošetřovatelské službě při městské charitě České Budějovice v rámci domácí péče. Nejlepších výsledků dosáhly piktogramy jednoznačně v agentuře domácí péče. Dále v praxi by je doporučilo používat 87,5 % sester. Sestry při vyplňování dotazníků čerpaly nejen z vlastních zkušeností s používáním piktogramů, ale i ze zkušeností rodinných příslušníků, kteří se o své blízké starají celý den a mohou tedy lépe určit, zda se jim piktogramy osvědčily nebo ne. Z výsledků vyplývá, že piktogramy byly v ošetřovatelské péči o afatického pacienta v domácím prostředí využity. Věřím, že piktogramy najdou v komunikaci s afatickým pacientem, a nejen s ním, své pevné místo a budou efektivně využívány, i přesto, že pro sestru je používání piktogramů časově náročnější a vyžaduje od ní jistou dávku trpělivosti. Odměnou jí je kvalitnější ošetřovatelská péče a o něco spokojenější pacient.
|
host ::
RSS.