|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
|
|
"Jen barvy, které výskají a hoří": synestesie v díle Jiřího Karáska ze Lvovic z přelomu století
Grollová, Jana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce by měla osvětlit, co se skrývá za fenoménem nazývaným synestesie (především z literárněvědného hlediska). V rámci výkladu vybraných uměleckých proudů druhé poloviny 19. století se snaží o zasazení daného fenoménu do literárněhistorického kontextu. S využitím různých typologií synestesie se pokouší o analýzu konkrétních případů vybraných z vybraných děl Jiřího Karáska ze Lvovic (básnická sbírka Zazděná okna, próza Román o Manfredu Macmillenovi a drama Sen o říši krásy). Analýza prokázala, že synestesie není jen fenoménem světové, ale i české literatury daného období. Zajímavým se také ukázalo srovnání výsledků s výzkumem synestetiků z roku 2001. Práce se také věnuje zkoumání barev a vidění barev ve snech. Práce Svetozra Nevoleho, která se jevila jako možný nástroj interpretace, volba Nevoleho studie se nakonec ukázala adekvátní.
|
|
|
Dualistické vidění světa v prózách milánské scapigliatury
Pletichová, Markéta ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Résumé Po dlouhém období Risorgimenta a několika pokusech o sjednocení Itálie se italský národ konečně dočkal a 4. března 1861 byl slavnostně vyhlášen Italský stát. O několik let později byla připojena i území Benátska a Říma, ne však tak hrdinským způsobem, jak Italové doufali. I přes Garibaldiho velké úsilí došlo k celkovému sjednocení až díky porážce Francouzů během prusko-francouzské války roku 1870, což hrdí Italové těžce nesli. Dalším zklamáním byla organizace a fungování nového státu, které neodpovídaly jejich vysněným ideálům. V několika městech se v uměleckých kruzích začaly vytvářet určité skupinky nespokojených intelektuálů. Jedním takovým seskupením byla právě milánská scapigliatura. Působení scapigliatury lze datovat lety 1860-1880. Jejich poetika či způsob uměleckého vyjádření byly silně svázány s jejich psychologickým rozpoložením. Vedli pochybný život, unikali ze skutečnosti pomocí alkoholu a drog. Byli ovlivněni romantismem a pozitivismem. Toužili ve svých dílech ukázat pravdu. Odmítali tradiční stereotypní formu, snažili se docílit stylistického a jazykového pokroku. Mezi hlavní představitele patří Camillo Boito (1836-1914), Iginio Ugo Tarchetti (1839-1869), Emilio Praga (1839-1875), Arrigo Boito (1842-1918) a Carlo Dossi (1849-1910). Kromě témat, jako jsou nářek, žal, prvky fantastické,...
|
|
|
Jan Opolský a jeho prozaické dílo v dobovém literárním kontextu
Horčíková, Lucie ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce se snaží charakterizovat prozaické texty Jana Opolského, soustředí se přitom zejména na vystižení jejich výtvarným uměním inspirované stránky. Opolského prózy nepřesahují rozsah povídky, dějová složka v nich téměř chybí. Převažuje reflexe či popis, a to především rozsáhlé pasáže popisující světlo a barevné odstíny a jejich proměny či působení na zobrazovaný umělecký předmět. V těchto pasážích bývá soustředěna dynamika celého textu. Autor ve svých prózách rovněž uplatňuje znalosti mnoha uměleckých oborů a řemesel. Už samotným zaměřením na svět umění se řadí mezi autory dekadentní, mnohé jeho prózy a motivy v nich užité mají navíc symbolickou platnost.
|
|
|
Drama české dekadence.
HOVHANNISYAN, Lenka
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat dekadentní dramatické dílo. Nejprve jsem se ve své práci zaměřila na popis dekadence a ostatních směrů modernismu, které s ní souvisejí, například impresionismus a symbolismus. Poté jsem se věnovala popisu dekadentního směru v Čechách, ale také v jiných zemích, a to především ve Francii a Anglii. Samozřejmě jsem neopominula ani nejvýznamnější dekadentní autory v těchto zemích. Dále jsem popsala rysy dekadentního dramatu, zmínila důležité autory i jejich díla a nakonec jsem literárně rozebrala dramatická díla Jiřího Karáska ze Lvovic, Cesare Borgia a Apollonius z Tyany. Zaměřila jsem se především na dekadentní, secesní a symbolistní znaky v těchto dílech. Zahrnula jsem do tohoto rozboru popisy kulis a jejich dekadentní ladění, popisy jednotlivých postav a také jsem rozebrala jednotlivá dějství, ve kterých jsem hledala motivy dekadence.
|
|
|
The Zeitgeist in selected Dramas of Arthur Schnitzler
LACUŠOVÁ, Mária
Tato práce se zabývá analýzou vybraných děl známého rakouského spisovatele Arthura Schnitzlera. Pro účely vyobrazení ducha doby byla použita dramata Anatol a Rej (Reigen). Vlastní analýze děl předchází teoretická část s bližším popisem sociálně ? historické situace ve Vídni na přelomu 19. a 20. století. Součástí hlavní části práce je krátké pojednání o významu cyklu jednoaktovek v tvorbě autora děl, analýza dramat samotných a charakteristika postav, na jejichž základě jsou vyvozeny závěry o obrazu viktoriánské společnosti, kterým se autor v dělech zabývá. Část poslední uzavírá obě analýzy a nabízí náčrt obrazu a popis ducha společnosti, jako je ho možné vyvodit na základě obou Schnitzlerova dramata jejich porovnání se sociologicko-historickými znalostmi o této době.
|
|
|
Klíčová motivika české dekadentní a parnasitní lyriky
ROLNÍKOVÁ, Eliška
Předmětem této diplomové práce je charakteristika klíčových parnasistních a dekadentních motivických celků v lyrice Jaroslava Vrchlického a Jiřího Karáska ze Lvovic. Zachycuje literární, estetický i myšlenkový posun autorů z pohledu využití nejrůznějších motivů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá pojednává o jednom motivickém celku. Těmi jsou: 1. Motivy ženy, těla a sexuality. 2. Motivy snu, snění a úniku. 3. Motivy umírání, choroby a tlení. 4. Motivy depresivnosti, smutku, hořkosti a zmaru. 5. Motivy přírody a krajiny. V jednotlivých kapitolách motivy porovnává, sleduje, jak s nimi autoři nakládají a jak se proměňuje jejich forma a výraz. Zaměřuje se taktéž na motivy, jež se v lyrice básníků objevují nově. V závěru předkládá krátká shrnutí jednotlivých kapitol a dokládám jej využitím frekvenčního slovníku sbírek.
|
|
|
Proměny estetiky ošklivosti v literatuře 19. století.
NAGYOVÁ, Andrea
Práce se prostřednictvím rozboru vybraných literárních děl 19. století pokusí odpovědět na otázku, zda se mezi romantismem a dekadencí nějak podstatně proměnilo využívání a pojímání motivu ošklivosti, ať se jedná o ošklivost tělesnou či ošklivost prostředí (?příroda? proti (velko)městu ap.). Východiskem bude estetika romantismu se svým využíváním ohyzdnosti a grotesknosti, pozornost bude věnována využívání různých druhů ošklivosti v literatuře naturalismu a v neposlední řadě také vyústění zmíněných ?- ismů? v literatuře fin de si?cle. Práce se pokusí zachytit proměny vztahů mezi ošklivostí a zlem, ošklivostí a chorobností či ošklivostí a (ne)přirozeností.
|
|
|
"Poslední paladýn" české dekadence Jarmil Krecar z Růžokvětu. Erotika, stylizace a inspirace v jeho životě a díle
KUBÁT, Petr
Předkládaná diplomová práce {\clqq}Poslední paladýn`` české dekadence Jarmil Krecar z Růžokvětu. Erotika, stylizace a inspirace v jeho životě a díle se snaží o bližší poznání osobnosti Jarmila Krecara a jejího opětného zařazení do kulturně historického kontextu českých dějin konce 19. a počátku 20. století. Reflektuje erotické motivy v jeho umělecké tvorbě i životním postoji a akcentuje, do jaké míry byl jeho život prodchnut přežívajícími dekadentními stylizacemi, estétstvím a dandysmem. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První část úvodní studie má nastínit celkovou atmosféru doby přelomu 19. a 20. století a popsat okolnosti, vznik a vývoj důležitého časopiseckého orgánu českých dekadentních umělců, Moderní revue. Druhá část se snaží uchopit fenomén dekadentních stylizací a zařadit ho do širších evropských souvislostí. Předmětem třetí části první kapitoly je reflexe erotiky a sexuality v české kultuře na přelomu 19. a 20. století, její vazby s estetikou a pornografií. Druhá kapitola se zabývá životním osudem Jarmila Krecara, klade důraz na prostředí, ze kterého pocházel a ve kterém se později pohyboval. Třetí kapitola literárněvědně rozebírá Krecarovo vydané i nevydané dílo s přihlédnutím k zastoupení erotických a pornografických motivů. Čtvrtá kapitola se na základě vztahů k múzám a milenkám Jarmila Krecara snaží co nejvíce přiblížit osobnost radikálního dekadentního umělce. Pátá kapitola má za cíl na konkrétním příkladě představit sebeprezentaci dekadentního individua v jeho imaginárním i reálném světě.
|
|
|
Drobná próza české dekadence
SOUKUP, Jiří
Předkládaná práce si klade za cíl zabývat se problematikou české literární dekadence, samotného pojmu, možností jeho užití i otázkou potřeby jej redefinovat. Jako výchozí materiál jí k tomu účelu slouží dekadentní povídka, či přesněji krátký prozaický žánr, v němž se zřetelně projevují dekadentní prvky. Samo stanovení těchto konstitutivních rysů dekadentní povídky je pak rovněž předmětem této práce. Problematika literární dekadence nepatří mezi důkladněji zpracovaná témata české literární historie. Směr bádání v této oblasti rovněž spoluurčovala preference symbolistně-dekadentního básnictví. Proto je jedním z dílčích cílů této práce i upozornit na některé konkrétní texty, pro dekadentní povídku jako určitý model možného specifického žánru reprezentativní a zároveň umělecky hodnotné. Text práce sestává ze tří oddílů. První představuje možnosti postupného vhlížení do problematiky literární dekadence a do jejího širšího kulturního kontextu a zároveň uvádí dvě modelové prózy (Huysmansův román A rebours a Obraz Doriana Graye Oscara Wildea) do souvislostí dekadence jako životního projektu, specifického pojetí života a umění. Druhá část naznačuje některé významné teoretické problémy, možnosti žánrového vymezení povídky jako typu krátké prózy a jejích distinktivních znaků, podobu fikčního světa, vyprávěcí situaci a povahu postavy a její úlohy. Třetí část konečně představuje dvě desítky původních českých próz a především na základě rozboru jejich tematické výstavby se snaží doložit teze, jež byly formulovány v první i druhé části práce.
|
host ::
RSS.