|
|
Dilema "mateřské" protichůdné strategie a vnímání mateřství u současných českých matek
Hager, Kateřina ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato práce představuje etnografii "mateřské" v České republice, která je přiblížena skrze analýzu zkušeností, postojů a reflexí 14 českých matek žijících v Praze. V českém prostředí kulturně naturalizovaný a institucionálním nastavením podporovaný model 3-4leté "mateřské" má zásadní dopad na pozici ženy v rodině i v rámci společnosti. České matky se dnes téměř automaticky stávají hlavními pečovatelkami o dítě v raném věku, mnohdy však postrádají výraznější pomoc v péči ze strany rodiny či networků běžných v minulosti. Využívání soukromých jeslí či placené chůvy pak, vedle finanční nákladnosti, brání v Česku i kulturně negativní postoje vůči takovýmto formám péče. České matky se rovněž potýkají se dvěma ideologiemi - jednou, která zdůrazňuje význam celodenní mateřské péče pro dobro dítěte, a druhou, která vyzývá k nutnosti seberealizace v rámci vlastí profese a podílí se na etablování nízkého statusu matky v domácnosti. Tato etnografie se soutředí na vzájemně se podobající, ale mnohdy i protichůdné chápání mateřské role skrze biografická narativa třech vybraných skupin českých žen: matek, které se několik lět věnují celodenní péči o dítě v domácnosti; matek, které pracují na poloviční úvazek; a matek, které se vracejí do zaměstnání "brzy" po narození svého dítěte. Klíčová slova: "mateřská",...
|
|
|
Raná péče v rodině s dítětem raného věku se speciálními potřebami jako součást speciální pedagogiky raného věku
Šándorová, Zdenka ; Jesenský, Ján (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent) ; Heřmanská, Danuše (oponent)
Disertační práce má badatelsko empirický charakter, tzn. že v sobě spojuje pokus o vytvoření teoretického systému (nové subdisciplíny speciální pedagogiky) s pokusem získání argumentů s pomocí empirického šetření. Je uvedena teoretickou částí představující historicko-pedagogický přehled problematiky, vymezením referenčního pole, cílových skupin, úkolů, základní terminologie a celého systému speciální pedagogiky raného věku. Specifickou část tvoří raná péče jako teoretický subsystém začleněný do speciální pedagogiky v soustavě sociálně rehabilitačních a speciálně pedagogických služeb. Teoretická část má charakter metateorie v tom smyslu, že v raném věku jsou dány počátky výchovy, péče, podpory v intencích teorie komprehenzívní speciální pedagogiky (Jesenský, 2000) či integrativní speciální pedagogiky (Vítková, 2003), čímž se otvírá možnost aplikace do všech pedií a pro rozvoj edukace v dalších věkových skupinách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Předporodní příprava a její význam pro rodičky
ŠRÁMKOVÁ, Lucie
Narození dítěte je nejkrásnější moment, ale i zlomový okamžik v životě ženy i muže. Těhotné ženy mohou mít z porodu strach, a tak často hledají radu na kurzech předporodní přípravy. Na kurzy mohou ženy začít chodit kdykoliv, ale nejvíce žen začíná až v pokročilém stádiu těhotenství. V kurzech předporodní přípravy se ženy seznamují s průběhem těhotenství, ale připraví se i na porod, šestinedělí a kojení. Vědomosti získané v průběhu těchto kurzů vedou k odstranění negativních emocí spojených s porodem. Úvodní část této bakalářské práce je teoretická a popisuje historii předporodní přípravy. V další části jsme se zaměřily na současný stav kurzů předporodní přípravy, které jsme rozdělily na část teoretickou a praktickou. Teoretická část kurzů je rozdělena do kapitol, které obsahují informace, se kterými by se těhotné ženy na kurzech předporodní přípravy měly setkat. Je zde popsáno těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená, výběr porodnice, kdy do porodnice a co s sebou, doprovod u porodu, příprava na porod, tlumení bolesti, období šestinedělí, péče o dítě a kojení. Praktická část kurzů popisuje, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství, nácvik dýchání a úlevových poloh při porodu. Cílem výzkumné části této bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodičky spokojené s vedením předporodní přípravy na Příbramsku a zda využijí informace poskytované na kurzech. Praktická část byla zpracována pomocí techniky kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl metodou dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly zapisovány a následně zpracovány a přepsány pro lepší přehlednost. Získaná data byla analyzována metodou kódování v ruce. Pro lepší přehlednost byly výsledky uspořádány do jedné hlavní kategorie, která pak obsahovala dvanáct podkategorií. Výzkumný vzorek byl tvořen deseti ženami, které absolvovaly kurzy předporodní přípravy na Příbramsku. Rozhovory byly zcela anonymní a byly vedeny v soukromí, mimo nemocnici. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak rodičky hodnotí kvalitu předporodních kurzů na Příbramsku. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotazovaných žen (70 %) byla spokojena s vedením předporodní přípravy v dané lokalitě a hodnotila kurz kladně. Většina žen doporučuje kurz předporodní přípravy navštívit, alespoň při prvním těhotenství. Z výsledků je patrné, že porodní asistentky, které kurzy vedly, působily na respondentky mile a příjemně. Pouze jedna respondentka nebyla s porodní asistentkou spokojená. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem rodičky využily informace poskytované na předporodním kurzu. Z tohoto šetření vyplynulo, že mezi nejvíce využívané informace získané na kurzech patří informace o dýchání při porodu, péči o dítě, šestinedělí, kojení a o organizačních věcech. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na informace, které rodičky v rámci kurzů předporodní přípravy postrádaly. Z výsledků nám vyplynulo, že jedna polovina dotazovaných žen informace nepostrádala. Druhá polovina dotazovaných žen postrádala informace o císařském řezu, o právech při porodu a kojení. Po celkovém rozboru výzkumného šetření bylo zjištěno, že se ženy na kurzech předporodní přípravy dozvídají cenné informace, které jim pomáhají následně při porodu a při péči o dítě. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro zkvalitnění a rozšíření předporodní péče pro těhotné ženy a pro porodní asistentky, které vedou kurzy předporodní přípravy. Doporučením pro porodní asistentky může být rozšíření informací o právech při porodu.
|
|
| |
|
|
Možnosti umístění dítěte do náhradní rodinné péče
PÍCHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá možnostmi umístění dítěte se zdravotním postižením z ústavní péče do náhradní rodinné. Cílovou skupinou byly zvoleny osoby vychovávající dítě se zdravotním postižením v systému náhradní rodinné péče a úřednice z oboru sociálně- právní ochrany dětí. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje rodinu z pohledu primárního (základního) socializačního činitele, a dále se věnuje zákonnému pohledu rodičovství, tzv. rodičovské zodpovědnosti. Protože se práce zabývá náhradní rodinnou péčí, kdy rodiče často tuto rodičovskou zodpovědnost neplní nebo zneužívají, jedna podkapitola se věnuje omezení této zodpovědnosti. Druhá kapitola už podrobně zkoumá systém náhradní rodinné péče. V jednotlivých podkapitolách vymezuje formy náhradní rodinné péče jako svěření do péče jiné osoby, osvojení (adopce), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství, opatrovnictví, hostitelská péče a SOS dětské vesničky. Všechny informace jsou zpracovány podle nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.), který je v účinnosti od 1. 1. 2014 a nahrazuje zákon o rodině. Informace jsou také čerpány ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který stejně jako občanský zákoník prošel novelizací. V každé podkapitole je uvedeno, za jakých podmínek jsou jednotlivé formy náhradní rodinné péče možné, zda má osoba pečující nárok na dávky, popřípadě v jaké výši. Také jsou zde nastíněna práva a povinnosti pečující osoby. Musím však podotknout, že některé původní informace ze zákona o rodině nový občanský zákoník neřeší a nejsou zde vůbec zmíněny. Ve třetí kapitole se věnuji vymezení zdravotního postižení, jeho typy a specifiky. Poslední kapitola je věnována dítěti se zdravotním postižením v náhradní rodině. Je zde poukazováno na význam informovanosti, která je u dětí se zdravotním postižením velmi důležitá. Podkapitola věnovaná příchodu dítěte poukazuje na důležitost připravenosti rodiny a problémy, které se mohou vyskytnout během prvních měsíců péče o dítě se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které jsou vedeny se čtyřmi pěstouny. Tři, kteří mají v péči dítě se zdravotním postižením, a jeden, který má v péči děti bez postižení. Rozhovor je veden také s úřednicí zabývající se náhradní rodinnou péčí na městském úřadě obce s rozšířenou působností. Pěstouni dětí se zdravotním postižením zodpovídali otázky ze čtyř oblastí a to: Motivace přijetí dítěte se zdravotním postižením, Obtíže péče a realizace pěstounské péče u dítěte se specifickými potřebami, Informace a zdroje pomoci a Význam péče a šance dítěte na péči v systému NRP. Jejich odpovědi jsou doplněny o názory a domněnky osoby, která pečuje o děti bez zdravotního postižení. Hlavním cílem bylo zjistit možnosti umístění dítěte se zdravotním postižením v náhradní rodinné péči a zároveň ochotu/motivaci zájemců o náhradní rodinnou péči přijmout dítě se zdravotním postižením. Dílčími cíli bylo zjistit, které děti s postižením mají největší šanci dostat se do náhradní rodinné péče. Pěstouni odpovídali na otázky péče o dítě, její význam, informovanost a postoj ke stanoveným diagnózám dětí. Protože tyto diagnózy jsou často nesprávné či neúplné, dostávají se děti s postižením do péče náhradní rodiny, ačkoli při správném stanovení diagnózy by byly jejich šance na přijetí podstatně menší. Tato práce přináší sondu do problematiky dětí se zdravotním postižením v náhradní rodinné péči, která je v České republice velmi málo zmapována.
|
|
|
Citová vazba mezi matkou a dítětem nošeném v šátku.
BRANDOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá utvářením citové vazby mezi matkou a dítětem. Snaží se ukázat, které matky uplatňují v současné době se rozšiřující způsob péče o dítě - nošení kojence v šátku, "šátkování". V teoretické části popisuje péči o dítě, jakým způsobem probíhá somatický a psychický vývoj kojence a jak se utváří citová vazba mezi matkou a dítětem. Dále se zaměří na fenomén šátkování. V praktické části zjišťuje charakteristiky matek, které volí zmíněný způsob péče, jaké k tomu měly důvody, jaké mají zkušenosti a ohodnotí, zda šátkování mělo vliv na citovou vazbu. Hlavní výzkumnou metodou je dotazování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dlouhodobá nezaměstnanost matek samoživitelek
WANKA, Pavel
Tato diplomová práce se věnuje dlouhodobé nezaměstnanosti u jedné z velmi rizikových skupin osob na trhu práce, kterou jsou matky samoživitelky. Jedná se o aktuální téma. V posledních letech vzrůstá v České republice podíl mimomanželsky narozených dětí a zvyšuje se rozvodovost. V čele neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi stojí mnohem častěji žena, než muž. Osamělé matky mají před sebou nelehký úkol. Musí zvládnout zajistit denní péči o své dítě na jedné straně a na straně druhé plnit úlohu živitele rodiny. Pro zaměstnavatele, je matka samoživitelka pečující o nezaopatřené dítě problematickou pracovní silou se specifickými nároky na pracovní dobu a s vyšší pravděpodobností častějších absencí při ošetřování člena rodiny. Tyto ženy jsou proto ochotné přistoupit na {\clqq}horší`` zaměstnání, které neodpovídá jejich kvalifikaci a vzdělání. Rodina osamělé matky je závislá pouze na příjmu jednoho z rodičů. Otec nezaopatřeného dítěte má sice vyživovací povinnost stanovenou zákonem o rodině, nezřídka jí však neplní. Nezaměstnanost, zvláště trvající dlouhodobě, představuje pro rodinu v čele s osamělou matkou významný sociální problém. Dochází ke snížení životního standardu, ohrožení chudobou, které je o to významnější, že se týká i dětí. Dlouhodobě nezaměstnané samoživitelky jsou častými příjemci sociálních dávek, které jim umožňují přežívání v oblasti životního minima. Osamělé matky v této situaci volí různé strategie spojené se zajištěním alternativního příjmu, či různá úsporná opatření. Často hledají a nacházejí pomoc ve své situaci v neformálních sociálních sítích, které se v této situaci jeví jako velmi významné. V některých případech může dojít k postupnému přivykání na život v chudobě a rezignaci na neúspěšné hledání zaměstnání. Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti mohou být příčinou až sociální exkluze. Teoretická část této diplomové práce mapuje životní situaci matek samoživitelek s ohledem na jejich specifické možnosti uplatnění na trhu práce. Dále se zabývá nabídkou služeb denní péče o dítě a systémem podpory ze strany státu. Seznamuje také s opatřeními politiky zaměstnanosti a s flexibilními formami zaměstnání jako prostředku pro sladění oblastí práce a rodiny. Součástí diplomové práce jsou i informace o připravovaných prorodinných opatřeních schválených vládou v listopadu roku 2008. Výzkumná část práce je zaměřená na identifikaci postojů a strategií dlouhodobě nezaměstnaných matek.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby porodní asistentky u matek v poporodním období
BRABENCOVÁ, Iveta
Porodní asistentky v návštěvní službě jsou specialistky na všechny problémy, které trápí ženy a jejich děti v šestinedělí. Komplexní péče porodních asistentek v domácím prostředí bezprostředně navazuje na péči nemocniční a poskytuje zdravotní služby, které se snaží zajistit včasnou odbornou pomoc. Dle zákona o zdravotním pojištění je hrazena péče v obvyklém rozsahu 1 návštěva porodní asistentky před porodem a 3 návštěvy porodní asistentky po porodu.
|
host ::
RSS.