|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes
Mrázková, Tereza ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Taušová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení studie metodiky ucelené rehabilitace, navržení terapie a zhodnocení jejího efektu u pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes. Metoda: Rešerše s případovou studií vznikla během odborné praxe od 5. do 30. ledna 2015 v Revmatologickém ústavu v Praze. Práce je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. Obecná část shrnuje definici, epidemiologii, etiologii, diagnostiku, klinický obraz, léčbu a využití fyzioterapeutických metod a přístupů u diagnózy systémový lupus erythematodes. Ve speciální části je popsána kazuistika pacienty s diagnózou systémový lupus erythematodes. Na základě anamnézy a vstupního vyšetření byl stanoven návrh terapie. Z jednotlivých terapií a výstupního vyšetření byl zhodnocen efekt terapie. Výsledky: U pacientky došlo k výraznému snížení bolesti, nedochází již k potížím s dechem a poloha v leže v horizontální poloze jí též již nečiní potíže, zkvalitnil se spánek, pozitivně byl ovlivněn způsob držení těla, hybnost a stabilizační schopnosti páteře, zlepšily se posturální funkce a rovnováha. Terapeutické metody byly vhodně zvoleny a stanovené cíle terapie splněny. Klíčová slova: systémový lupus erythematodes;...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou roztroušená skleróza.
Valková, Barbora ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou roztroušená skleróza. Cíle práce: Cílem obecné části práce bylo prostudování odborné literatury týkající se roztroušené sklerózy. Zabývala jsem se etiologií, výskytem nemoci, diagnostikou, možnostmi léčby, fyzioterapeutickými metodami a postupy. Ve speciální části bylo cílem zpracování kazuistiky pacienta s tímto onemocněním, aplikace teoretických znalostí, fyzioterapeutických metod a sledování efektu prováděné terapie. Metodika práce: Bakalářská práce je zaměřena na fyzioterapeutickou léčbu pacienta s roztroušenou sklerózou. V obecné části je popsána stručně anatomie a kineziologie vztahující se k nemoci. V charakteristice onemocnění se zabývám etiologií, výskytem, jednotlivými typy nemoci, klinickými obrazy a faktory, jež mohou onemocnění ovlivňovat. Dále se věnuji diagnostice, prognóze a léčbě. Ta je rozdělena na farmakologickou, alternativní a fyzioterapeutickou. Speciální část je formou kazuistiky pacienta s diagnózou roztroušená skleróza. Po vstupním kineziologickém vyšetření je zde popsaný, dlouhodobý a krátkodobý terapeutický plán, průběh jednotlivých terapeutických jednotek, které zahrnují cíl terapeutické jednotky, návrh terapie a její provedení, výstupní kineziologické vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: V...
|
|
|
Ošetřování pacienta se systémovým onemocněním pojiva
BAUEROVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacienta se systémovým onemocněním pojiva a dále jaké specifické potřeby tento pacient má. Tyto cíle byly splněny pomocí kvalitativního výzkumu, technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pacienty, kteří mají onemocnění systémový lupus erythematodes. Právě toto onemocnění patří k nejtypičtějším zástupcům skupiny systémových onemocnění pojiva. Výzkumnou částí bakalářské práce bylo zjištěno, jak onemocnění u pacientů začalo, jaké mají příznaky nyní, jaký je dopad na psychiku pacientů, jak přistupuje k onemocnění rodina a také jak podle pacientů probíhaly hospitalizace. Z těchto odpovědí byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče u pacienta se systémovým onemocněním pojiva. Tato specifika spočívají především v zaměření ošetřovatelského personálu na bolest pacienta, její snášení a hodnocení. Dále bylo zjištěno, že se sestra musí zaměřit na hodnocení pohyblivosti pacienta a také na oblasti, ve kterých je nutné pacienta edukovat. Pacienti s tímto onemocněním mají řadu specifických potřeb, na které by se měla sestra zaměřit. Jedná se především o potřebu být bez bolesti a také tito pacienti potřebují dostatek spánku a odpočinku. Pro pacienty je také důležité, aby se vyhýbali stresu, protože právě stres příznaky onemocnění často vyvolává a zhoršuje. Dále bylo zjištěno, že onemocnění přináší do života pacientů řadu omezení, se kterými se pacienti musí naučit žít. Také bylo zjištěno, jaká je podle pacientů informovanost sester o onemocnění. Informovanost se liší, na některých odděleních problematiku onemocnění sestry znají, na dalších odděleních není informovanost na vysoké úrovni. Bakalářská práce by mohla zvýšit povědomí o tomto onemocnění mezi zdravotnickým personálem a také zvýšit kvalitu péče o pacienty s tímto onemocněním.
|
|
|
Autoimunitní a lymfoproliferativní onemocnění: asociace a společné mechanismy
Dobiášová, Alena ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Autoimunitní a lymfoproliferativní onemocnění sdílejí určité etiologické mechanismy. Vznik obou chorob je složitý proces zahrnující nahromadění dědičných a somatických mutací v jediné hematopoetické buňce, která díky pozměněné aktivitě dokáže překonat různé body kontroly a omezení buněčného růstu i přežívání. Jedná se například o mutace v genech kódujících transkripční faktory, molekuly apoptických signalizačních drah, kostimulační molekuly a molekuly sekretované do extracelulárního prostoru. Všechny tyto molekuly ovlivňují rovnováhu mezi přežitím a programovanou smrtí buňky. Jejich deregulovaná exprese umožňuje buňce překonat obranné prvky imunitního systému. Mohou tak přežívat autoreaktivní i nádorové buňky, které by byly za normálních okolností selektovány. Tato práce nastiňuje vliv deregulované exprese vybraných molekul na vznik autoimunitních i lymfoproliferativních onemocnění. Klíčová slova: autoimunitní onemocnění, lymfoproliferativní onemocnění, etiologie, AIRE, c-MYC, TP53, FOXP3, Fas, PTEN, Bim, CTLA-4, CD5, CD30, CD40/CD40L, BAFF, α-taxilin, IL-10.
|
|
|
HLA komplex a asociace s autoimunitními chorobami.
Karasová, Alexandra ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Šírová, Milada (oponent)
Autoimunitní onemocnění jsou závažná, někdy i život ohrožující choroby, které postihují přibližně 5 % světové populace, a proto představují velký socio-medicínský problém. HLA komplex je nejlépe prostudovaný úsek lidského genomu, kóduje HLA antigeny, jejichž funkcí je předkládat peptidy imunitnímu systému (T-lymfocytům). V průběhu zkoumání HLA komplexu bylo zjištěno, že některé HLA antigeny jsou silně asociovány s výskytem autoimunitních chorob, avšak i přes velký pokrok v objasnění etiopatogeneze onemocnění se dosud nepodařilo úplně vysvětlit mechanizmus těchto asociací. Někdy je asociace autoimunitních onemocnění s HLA komlexem velice silná, například u M. Bechtěrev nebo celiakie, u jiných je asociace relativně slabá, což svědčí o roli dalších genetických faktorů, a / nebo faktorů prostředí. Cílem této práce je krátce vysvětlit strukturu a funkci HLA komplexu a jeho asociace s některými závažnějšími autoimunitními onemocněními.
|
|
|
Dendritické buňky a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes mellitus 1. typu
Chrástová, Iveta ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují účinné buňky prezentující antigen. Vyvíjejí se z CD34+ hematopoetických buněk v kostní dřeni a jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenů T lymfocytům. Rozlišujeme dva typy DC, myeloidní a plazmacytoidní. Myeloidní DC (mDC) vznikají z hematopoetických progenitorových buněk pod vlivem GM-CSF a TNF-α nebo z monocytů v kultuře s GM-CSF a IL-4. Působením CD40L dozrávají a produkují velké množství IL-12, který podporuje vývoj Th1 lymfocytů. Na diferenciaci plazmacytoidních DC (pDC) z hematopoetických buněk se podílí Flt3-L a dále CD40L a IL-3 a jejich zásadní funkcí je produkce IFN I jako odpověď na setkání s viry. Plazmacytoidní DC jsou tedy důležité při obraně proti patogenům, udržují antivirový stav. Patogen je rozpoznán přes receptory TLR7 a TLR9. Na svém povrchu mají DC i další skupiny receptorů, které rozpoznávají cizorodé struktury, jako například C-lektinové receptory, RIG-I-like receptory a NOD-like receptory. Dendritické buňky hrají roli v autoimunitních onemocněních, kde imunitní systém rozpoznává vlastní struktury organismu a aktivuje vůči nim imunitní odpověď. Na patologii daných onemocnění se podílejí díky své schopnosti aktivovat a polarizovat T lymfocyty. Právě polarizace T lymfocytů ve směru Th1 je typicky pozorována u značné...
|
|
|
Th17 lymfocyty a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes 1. typu
Labiková, Jana ; Procházková, Jana (oponent) ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce)
Th17 buňky byly nedávno objeveny jako buněčný zdroj IL-17. Ukázalo se, že jde o samostatnou linii pomocných T lymfocytů nezávislou na dříve popsaných Th1 a Th2 buňkách. Diferenciace naivních CD4+ T lymfocytů na efektorové Th17 je vyvolána kombinací TGFβ (cytokin nezbytný pro vznik protizánětlivých regulačních lymfocytů) a IL-6 nebo IL-21. Pro funkci a udržení fenotypu Th17 in vivo je důležitý IL-23. STAT3 a RORγt byly popsány jako hlavní transkripční faktory vedoucí k diferenciaci na Th17. Th17 lymfocyty jsou prozánětlivé buňky charakteristické tvorbou cytokinů IL-17A, IL-17F a IL-22, které hrají důležitou roli v imunitní odpovědi proti některým extracelulárním patogenům. Cytokinové produkty Th17 působí na široké spektrum buněk. Indukují expresi cytokinů, chemokinů a metaloproteináz a ovlivňují migraci neutrofilů a tvorbu antimikrobiálních peptidů. Autoreaktivní Th17 lymfocyty jsou velmi patogenní a produkce IL-17 byla prokázána u řady autoimunitních chorob např. revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, psoriázy, Crohnovy choroby a diabetu mellitu prvního typu. Tyto choroby byly tradičně připisovány působení Th1 buněk, ovšem ukazuje se, že v regulaci autoimunitního procesu se alespoň u některých onemocnění uplatňují také Th17 lymfocyty.
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
|
Management pacientů s roztroušenou sklerózou
Klinková, Michaela ; Kandilaki, Daniela (vedoucí práce) ; Jankůj, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nemocí zvanou roztroušená skleróza. V teoretické části seznamuje čtenáře se základními poznatky o roztroušené skleróze, jejím popisem, zmínkou o historii, popíše druhy a typy tohoto onemocnění a nastíní možnosti financování léčby. V praktické části zjišťuje postoje pacientů k této nemoci a zhodnocuje kvalitu jejich života. Nejvíce se ale zaměřuje na náklady léčby na tuto nemoc a to ze dvou pohledů. Z pohledů pojišťoven a pohledů pacientů.
|
|
|
Specifika práce sestry v centrech biologické léčby
MENCLOVÁ, Šárka
Specifika práce sestry v centrech biologické léčby? Bakalářská práce byla napsána formou teoretickou s cílem zmapovat problematiku biologické léčby. Metodou rešerše a analýzy z dostupných současných zdrojů týkajících se daného tématu byla práce zpracována. Biologická léčba představuje nový typ léčebného postupu, který usiluje o vytvoření takové sloučeniny, která má za cíl cíleně tlumit nebo posílit imunitní systém a tím co nejpřesněji ovlivnit chorobný proces probíhající v nemocném či poškozeném organismu. Z důvodu velké ekonomické náročnosti bylo nutno soustředit léčbu biologickými preparáty do center. V centru pracuje kvalitní tým pracovníků, který dokáže nejefektivněji posoudit pro kterého pacienta je léčba vhodná a bezpečná. K přehlednosti pacientů, efektivitě léčbě či k dlouhodobému sledování bezpečnosti léčiv slouží registry. Důležitost je kladena také na vybavení a prostředí center. Kapitola specifika práce sester je zaměřena na odborné znalosti a zručnost sestry při aplikaci biologické léčby. Hlavním úkolem sestry je poskytování komplexní, individualizované, holistické ošetřovatelské péče, jejímž základem je kvalitní verbální a neverbální komunikace i edukační činnost. Následující střední část je věnována jednotlivým oborům, které mají s biologickou léčbou největší zkušenosti. Obor gastroenterologie, kde léčba idiopatických střevních zánětů Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy je léčena pomocí látek blokujících TNF-?. Látky jsou aplikovány v podobě infuzí, nebo cestou subkutánní. Sestry tudíž musí být informovány o léčebném postupu, podstatě léčby a o nežádoucích účincích spojených s terapií. V revmatologickém centru s léčbou revmatoidní artritidy, ankylozující spondylitidy známé jako bechtěrevova nemoc, psoriatické artritidy a juvenilní idiopatické artritidy jsou dosahovány mimořádné výsledky s biologickou léčbou. Zmínka je i o registru ATTRA, který je jedním z hlavních nástrojů pro sledování pacientů od začátku léčby. V centru onkologie je práce sester zaměřena na monitorování nežádoucích účinků spojených s terapií. Nežádoucí účinky spojené s biologickou léčbou jsou specifičtější než u léčby cytostatické. Záleží tedy na tom, aby sestra měla dobré pozorovací schopnosti a aby věděla, na jaké příznaky se během terapie zaměřit a umět na ně včas reagovat. Posledním centrem, které je v práci zanalyzováno, je centrum dermatologie, kde mají zkušenosti s léčbou chronické nemoci zvané psoriasis vulgarit. Poskytnuté údaje z interpretace daných dat nám ukázaly, že přestože se jedná o léčbu vysoce nákladnou, tak se její účelná aplikace ekonomicky vyplácí už v té formě, že včasné nasazení léčby umožňuje zvýšení kvality života pacientů bez možné invalidity. Jedná se o léčbu, která sice pacienty zcela neuzdraví, ale jejím hlavním cílem je zpomalit prognózu onemocnění a pacienty osvobodit od bolestí spojených s nemocí.
|
host ::
RSS.