|
|
Spolupráce sester a logopedů u klientů s afázií.
NEUBAUEROVÁ, Hana
Hlavním tématem předkládané práce je spolupráce sestry a logopeda. Vztah mezi sestrou a lékařem je velmi důležitý a patří k tomu i komunikace, ať je to psaná forma, ústní vyjádření, gesta či mimika obličeje nebo řeč těla. Sestry jsou důležitou součástí práce lékařů, jen si to každý lékař neuvědomuje a bere je jako samozřejmost. Sestra telefonicky kontaktuje logopeda o přijatém pacientovi s poruchou řeči a informuje ho o nynějším stavu. Logoped si zadá pacienta do své databáze a naplánuje si jeho vyšetření. První sezení vypadá následovně: logoped se s pacientem seznámí a vyšetří ho. Největším problémem je, že pacient nedokáže komunikovat se svým okolím. Proto pacient často používá neverbální komunikaci nebo řeč těla. Pacient je většinou kvůli svému postižení velmi neklidný a agresivní. Nerozumí svému okolí a nedokáže vyjádřit své potřeby a uvědomuje si, že špatně mluví. V této situaci se může připojit i psycholog, který s pacientem řeší jeho problémy, například s depresí ze zhoršené komunikace. Logoped připraví materiály na další sezení, se kterými budou, ať už společně nebo samostatně, pracovat. Logoped předá sestře materiály, na kterých mohou společně s pacientem nebo s rodinou pracovat. Cílem kvalitativního výzkumu této práce bylo zmapovat spolupráci sester a logopedů. K tomuto cíli patří i dvě výzkumné otázky první výzkumná otázka byla: "Jaká je spolupráce sester a logopedů v péči o pacienty s afázií?" A druhá výzkumná otázka zněla: "Jaké se používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty s afázií?" Pro splnění daného cíle jsme vypracovali polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly prováděny v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovory obsahují devatenáct otázek týkajících se komunikace a ošetřovatelské péče o pacienta s afázií a také spolupráce mezi sestrou a logopedem. Výzkum byl prováděn po schválení hlavní sestrou a vrchními sestrami na daném oddělení. Otázky byly vytvořeny na základě teoretické části, která vycházela z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci červnu roku 2015. Vybrala jsem si z každého oddělení pět sester, se kterými byl výzkum prováděn. Rozhovor byl realizován individuálně s každou sestrou. Výzkumným souborem jsou sestry pracující na dvou odděleních neurochirurgickém a rehabilitačním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Tyto sestry se při své práci často setkávají s logopedy a pacienty s afázií, proto spolu musí spolupracovat. Věk sester se pohyboval v rozmezí od 35 let do 51 let.
|
|
|
Vývoj aplikace Afatický slovník 2.0
Provazníková, Johana ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Kocourek, Ivan (oponent)
Tématem této práce je vývoj aplikace Afatický slovník 2.0. Afatický slovník 1.0 je aplikace, kterou náš projektový tým vytvořil v rámci předmětu vedlejší specializace. Jde o logopedickou terapeutickou pomůcku pro pacienty s afázií, která obsahuje hesla ve slovníku s vizualizací doprovázena zvukovou stopou. Tato pomůcka zatraktivňuje terapii s odborníkem a zároveň jako první umožňuje i domácí trénování. Nyní se tým chystá vyvinout druhou verzi aplikace, která by měla být obsáhlejší a na profesionální úrovni. Cílem práce je připravit podklady pro tento projekt. Konkrétně provedu výzkum mezi uživateli, vyhodnotím změny oproti první aplikaci a následně sestavím projektový plán.
|
|
|
Vývoj aplikace Afatický slovník
Macko, Ondřej ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Zbyněk (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj multimediální mobilní aplikace. Konkrétně aplikace z oblasti rehabilitace a reedukace pacientů stižených afázií. Cílem této práce je zjistit parametry aplikace, která by v praxi mohla být užívána lidmi stiženými afázií a všemi, kteří jim pomáhají v terapii. Za tímto účelem byla vyvinuta první verze aplikace Afatický slovník, pomocí které bylo provedeno výzkumné šetření na pacientech s afázií. Výzkum posuzuje vhodnost jednotlivých multimediálních a ovládacích prvků aplikace Afatický slovník při práci logopeda s pacientem. Jedná se o kvalitativní výzkum založený na metodě dotazování a zúčastněného pozorování při standardní terapeutické praxi. Výsledkem výzkumu je souhrn doporučení pro vývoj mobilních aplikací pro afatiky. Závěry jsou využitelné v oboru tvorby rehabilitačních a reedukačních materiálů.
|
|
|
Afázie u dospělých a starších lidí
SYNEKVALVODOVÁ, Olga
Tato bakalářská práce věnuje pozornost afázii jako řečové poruše. Práce je rozdělena do části teoretické a části praktické. V teoretické části jsou rozebrána témata neurolingvistiky, řeči, mozku a afázie. Nejdelší kapitola věnující se afázii dále zohledňuje příčiny vzniku afázie, jednotlivé druhy afázií, diagnostiku a terapii afázie. Praktická část obsahuje jednotlivé kazuistiky afatických pacientů a jejich rozbor.
|
|
|
K problematice afázie a její terapie u dospělých
STRNADOVÁ, Karolína
Tématem bakalářské práce je problematika afázie. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část má charakter kompilátu a jejím cílem je přiblížit pojem afázie a příčiny jejího vzniku. Dále se zabývá klasifikací a diagnostikou afázie a možnostmi její terapie. Spojuje poznatky z oboru zdravotnictví s poznatky speciální pedagogiky. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku afatické pacientky a popis jedné z možností aktivizačních činností pro afatiky.
|
|
|
Problematika komunikace a ošetřovatelská péče u pacienta s afázií na neurologickém oddělení
LIŠKOVÁ, Petra
Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je komunikace velmi důležitá. Tím, že pacient není schopen komunikovat, může dojít při poskytování ošetřovatelské péče k mnohým nedorozuměním. V teoretické části je práce zaměřena na celkovou problematiku afázie, na komunikaci s pacientem a s rodinou, na náhradní komunikační prostředky a na saturování potřeb souvisejících s poruchou řeči. Cílem bylo zjistit, s jakými problémy se setkávají sestry při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta s afázií, dále jestli se orientují v nabídce komunikace pro efektivní komunikaci a zda je používají při péči o pacienta s afázií. Posledním cílem bylo zjistit, zda je rodina spokojená s edukací ve využití efektivních komunikačních dovedností pro komunikaci se svým blízkým. Při výzkumné šetření v empirické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků, které byly určeny pro sestry iktových center, cerebrovaskulárních komplexních center a standartních neurologických oddělení. Pro šetření v oblasti spokojenosti s použitím efektivních komunikačních dovedností bylo použito kvalitativní šetření. Ve výzkumu byla užita metoda nestandardizovaného rozhovoru se sedmi rodinnými příslušníky hospitalizovaných pacientů s afázií.
|
|
| |
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
|
| |
|
|
Poruchy řeči u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) z pohledu sestry
TALÁROVÁ, Libuše
Bakalářská práce pojednává o cévních mozkových příhodách (CMP) a jejich důsledcích pro pacienta. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám řeči, které jsou druhým nejčastějším následkem CMP. Cílem šetření bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál má informace o problematice poruch řeči, zda je ochotný pracovat s klientem dle doporučení klinického logopeda a zda ošetřovatelský personál má vytvořeny podmínky pro práci s klientem. Všechny uvedené cíle byly splněny. Pro šetření byly použity metody kvantitativní a to analýza počtu poruch řeči na počet případů CMP za období červenec 2008 - únor 2009 a dotazník pro ošetřovatelský personál. Šetření probíhalo na interních a neurologických odděleních Nemocnice Blansko. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají informace o poruchách řeči a dále, že na každém oddělení by měl být určen aspoň jeden pracovník, který by byl proškolen klinickým logopedem a ve spolupráci s ním se věnoval péči o pacienty.
|
host ::
RSS.