Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34,849 záznamů.  začátekpředchozí34840 - 34849  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.75 vteřin. 

Naplňování vybraných standardů kvality sociálních služeb v domově pro seniory
MICÁKOVÁ, Vladimíra
V diplomové práci je rozpracováno téma naplňování vybraných standardů kvality sociálních služeb v domově pro seniory. Teoretická část práce se zabývá definováním pojmů, které se vztahují ke standardům kvality sociálních služeb v domově pro seniory. Jedná se o pojmy stáří, potřeba, domov pro seniory, sociální služby, standardy kvality, uživatel. Cílem práce bylo zmapovat naplňování a realizaci vybraných standardů kvality v domovech pro seniory. Dílčími cíli bylo zjistit míru naplňování standardů kvality z pohledu uživatele dané služby a porovnat jednotlivé úrovně aplikace standardů kvality sociálních služeb. Pro výzkum byly zvoleny dva domovy pro seniory, Domov pro seniory Tep Veselí nad Lužnicí a Domov pro seniory Horní Stropnice. Byly stanoveny dvě hypotézy. K dosažení cílů a ověření stanovených hypotéz byla zvolena kvantitativní forma výzkumu, metoda dotazování, technika rozhovorů a dotazníkové šetření. Dále byla v práci využita analýza dokumentů, sekundární analýza dat. Výzkumným souborem byli klienti a zaměstnanci z obou zvolených domovů pro seniory. Po zhodnocení výsledků výzkumu se domnívám, že cíle práce byly splněny. Vybrané standardy kvality jsou v obou domovech pro seniory realizovány a zásadní kritéria jednotlivých standardů kvality naplňována. Výzkum potvrdil i obě hypotézy. Vybrané standardy kvality jsou z pohledu klientů naplňovány a zároveň jsou aplikovány v souladu s jejich potřebami. Diplomová práce může poskytnout zvoleným domovům pro seniory zpětnou vazbu o naplňování a realizaci vybraných standardů kvality sociálních služeb. Stejně tak může sloužit i potenciálnímu uživateli při rozhodování o výběru poskytovatele sociální služby.

Volný čas a jeho trávení v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb
GAPKOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce s názvem Volný čas a jeho trávení v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb je rozdělena do dvou částí a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřena na stáří, volný čas u seniorů, domov pro seniory a také Domov Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Cílem práce praktické části bylo popsat volný čas a možnosti trávení volného času u uživatelů v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Dílčím cílem bylo zjistit spokojenost uživatelů s nabízenými volnočasovými aktivitami v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Při realizaci výzkumu jsem použila kvalitativní výzkum. Zvolena byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s 15 uživateli v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Výzkum ukázal, že mezi nejčastější aktivizační činnosti v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb patří luštěním křížovek, sledováním televizních seriálů, čtení knih a časopisů. Na základě provedeného výzkumu lze vyvodit následující hypotézu, kterou je nutno vzhledem k nízkému počtu respondentů ověřit na větším počtu respondentů. H: ?Uživatelé Domova Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb jsou spokojeni s nabízenými volnočasovými aktivitami.? Bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba v oblasti trávení volného času v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb a jako návrh či doporučení pro zlepšení volnočasových aktivit v daném zařízení.

Hudební kluby dnešní Prahy
Nový, Josef ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Libor (oponent)
Autorský abstrakt Cílem této práce je zmapovat historii a současnou situaci pražských hudebních klubů, vypracovat přehled a charakteristiku klubů ve čtvrtích Žižkov a Smíchov a nabídnout čtenářům ucelené informace o poloze, interiéru, žánrové polarizaci a krátce popsaných dějinách jednotlivých klubů. Také se pokusíme identifikovat společné a rozdílné znaky klubů ve dvou vybraných čtvrtích. K problému se úzce váže historie vzniku hudebních klubů od kramářských písní a kupletů přes staropražské šantány a kabarety až po kluby jak je známe dnes, kterou se budeme také zabývat. V první polovině bakalářské práce se zastavíme u definice hudebního klubu a náhledu do historie těchto kulturně-sociálních zařízení v Praze. Po éře profesionálně skládaných kramářských písní a kupletů se jejich první skutečnou obdobou zdají být šantány, které později musely uvolnit místo kabaretům, přestože se tehdy ještě nejednalo o podniky ryze hudebního zaměření. Vývojem přes obě světové války a dobu komunismu se pak dostáváme až do porevoluční Prahy. Druhá část práce je věnována praktickému výzkumu pražských hudebních podniků. Pro výzkum byly vybrány čtvrti Žižkov a Smíchov. Po krátkém úvodu jsou uvedeny důležité informace o jednotlivých klubech, strukturované rozhovory s produkčními a u klubů s delší tradicí také krátký exkurz do...

Dobrovolnictví v domovech pro seniory v okrese České Budějovice
ŠTEIEROVÁ, Michaela
Předmětem mé bakalářské práce je fenomén dobrovolnictví, jeho hodnota a přínos jak pro domovy pro seniory v okrese České Budějovice, tak i pro samotné klienty těchto zařízení. V oblasti zdravotně sociální by dobrovolnictví mělo mít svou nezastupitelnou roli a sloužit ke zpříjemnění volného času seniorů. Práce se zabývá otázkou přístupu k dobrovolnictví a vnímáním dobrovolníků seniory. Teoretická část vysvětluje pojem dobrovolnictví, jeho historii, současnost a bariéry v dalším rozvoji. Dále blíže popisuje období stárnutí a stáří, proměny a biologické změny v něm a demografický vývoj seniorské populace. Objasňuje pojem sociální služby, především služby domovů pro seniory, jelikož v těchto zařízeních je výzkum realizován. Stručně jsou popsána jednotlivá zařízení, ve kterých výzkum probíhal. Praktická část pomocí kvalitativnímu výzkumu metodou dotazování, technikou polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje odpovědi na hlavní a dílčí výzkumné otázky. Bylo vedeno 7 polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky z domovů pro seniory v okrese České Budějovice a 20 polostrukturovaných rozhovorů se seniory, kteří jsou do dobrovolnického programu zapojeni. Součástí výzkumu je také hledání příčin a bariér v rozvoji dobrovolnictví a hledání důvodů, pro které není dobrovolnictví v některých zařízeních realizováno. Bakalářskou práci bude možno použít jako zpětnou vazbu pro domovy pro seniory a může sloužit k rozšíření informovanosti o dobrovolnictví v těchto typech zařízení v okrese České Budějovice.

Aktivizační činnosti v zařízeních sociálních služeb- Domov pro seniory Máj, Domov důchodců Dobrá Voda
BĚČÁKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce zjišťuje, zda uživatelé Domovů pro seniory Máj a Dobrá Voda využívají možnosti nabízených aktivit. Teoretická část je věnována stárnutí, stáří, adaptaci na stáří, potřebám seniorů, domovům pro seniory a adaptaci v nich. Dále jsou v teoretické části charakterizovány aktivizační činnosti a jejich význam pro adaptaci seniora v instituci. Praktická část je tvořena hloubkovými rozhovory s respondenty z Domova pro seniory Máj a z Domova Důchodců Dobrá Voda, které zjišťovaly, zda senioři využívají možnosti nabízených aktivit. Dále jsou zde porovnány dosažené informace s údaji autorů použité literatury.

Míra edukace u pacienta s popáleninovým traumatem
VLKOJANOVÁ, Lucie
Popáleninové trauma je staré jako lidstvo samo. V dnešní době je důležité předávání si informaci ať ústně nebo v jakékoliv jiné formě. Většina pacientů chce znát informace o svém zdravotním stavu, léčebných postupech lékařů a sester, metodách, alternativách a režimech, které jsou potřeba dodržovat v domácím léčení. Bakalářská práce je zaměřena na edukaci u pacientů s popáleninovým traumatem. Důležitý je pohled pacientů na danou problematiku, ale také pohled sester, které se o popálené pacienty starají. Cíle práce jsou zjistit, zda pacienti s popáleninovým traumatem mají dostatek informací o následné péči a zda sestry edukují pacienty s popáleninovým traumatem o následné péči, jaké metody sestry při edukaci pacientů s popáleninovým traumatem využívají. Před zahájením výzkumného šetření jsme si položili následující výzkumné otázky: "Mají pacienti s popáleninovým traumatem dostatek informací o následné péči?", dále pak: "Edukují sestry pacienty s popáleninovým traumatem?" a: "Jaké formě v získávání informací o popáleninovém traumatu a následné péči dávají pacienti přednost?" Tyto výzkumné otázky byly zodpovězeny v kvalitativním výzkumném šetření metodou polostandardizovaných hloubkových rozhovorů s pacienty ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze na Klinice popáleninové medicíny a s ošetřovatelským personálem, všeobecné sestry ze standardního oddělené tamtéž. Rozhovor s pacienty se skládal z 20 sondážních otázek a 17 sondážních otázek pro sestry. Rozhovory byly anonymní. Veškeré informace byly zpracovány do kazuistik a následně do kategorizačních tabulek. Výzkumným šetřením byly potvrzeny všechny 3 cíle práce. Pacienti s popáleninovým traumatem nemají dostatek informací o následné péči i přesto, že sestry pacienty o této péči edukují. Zjišťovali jsme také, jaké metody sestry využívají v edukaci pacientů. Navrhovaná řešení jsou zlepšit informovanost o prevenci i první pomoci, poskytovat dostatek informací o léčebném režimu během hospitalizace a následné domácí péči formou letáku či brožury. Péče o pacienty s popáleninovým traumatem je nejenom finančně náročná, ale i psychicky a fyzicky. Na druhou stranu si takto postižení pacienti, kteří jsou hospitalizováni velice dlouho na KPM, zaslouží zdroje informací o jejich traumatu. Sestry uváděly nedostatek času na edukaci. Nesporný je ale fakt, že pokud by pacienti měli informace v písemné podobě, ústní edukace by nebyla tak zdlouhavá a náročná. Nikdo z pacientů nevyžadoval nepřetržitou přítomnost sestry, ale žádali informace o léčebných metodách, které podstupují a o kterých nemají žádné informace.

Předčasný důchod a jeho úloha v systému sociálního zabezpečení
ZDVIHALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou předčasných starobních důchodů. Teoretická část pojednává o úloze předčasných důchodů v systému sociálního zabezpečení České republiky. Nejprve popisuje samotný systém našeho sociálního zabezpečení a v další části se věnuje vývoji důchodového pojištění od jeho počátků po současnost. Platnou právní úpravou je od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl však již několikrát upravován. Poslední větší úpravou byly parametrické změny od 1.1.2010. V dalších kapitolách se teoretická část věnuje starobnímu a především předčasnému starobnímu důchodu, vysvětluje podmínky nároku a s tím související pojmy jako doba pojištění, důchodový věk, žádost o důchod. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody podání žádosti o trvale krácený předčasný starobní důchod. Dílčími cíli bylo zjistit, zda mají uchazeči dostatek informací o všech podmínkách nároku na tento typ důchodu a jaké skutečnosti jejich rozhodování ovlivnily. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda. Jako techniky výzkumu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a sekundární analýzu dat. Zkoumaný soubor byl tvořen celkem 15 respondenty (pět osob ze skupiny nezaměstnaných, pět ze skupiny zaměstnaných a pět osob samostatně výdělečně činných). Výzkum ukázal, že důvody žadatelů jsou podobné nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi nimi (únava, zdravotní problémy). Sekundární analýza dat byla využita pro dokreslení velikosti a struktury základního souboru. Z výsledků je patrné, že o předčasný důchod žádají méně osoby s vyšším vzděláním. Domnívám se, že předčasný starobní důchod má v současné době v systému sociálního zabezpečení nezastupitelnou úlohu a i do budoucna by měl být jeho součástí. Z výsledků výzkumu však také vyplývá, že lidem v předdůchodovém věku není nabídnuta jiná odpovídající alternativa. Bakalářská práce by měla posloužit jako zdroj větší informovanosti v oblasti předčasných odchodů do důchodu.

Využití volného času uživatelů domova pro seniory
VASKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci se zabývám využitím volného času uživatelů domova pro seniory, vlivem působení aktivit na jejich psychický či fyzický stav. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem senioři tráví svůj volný čas, jaké možnosti volnočasových aktivit využívají v konkrétním domově pro seniory a zda si uvědomují jejich pozitivní působení. Teoretická část se zabývá životní etapou stáří a stárnutím ? změnami, které s tímto obdobím souvisí, dále službami sociální péče poskytované seniorům a adaptací na umístění do ústavního zařízení. Poslední kapitola této části je věnována volnému času a možnostem jeho náplně. V praktické části jsem pomocí standardizovaného rozhovoru zjišťovala, jakým způsobem senioři tráví svůj volný čas, zda jsou rozdíly mezi pohlavím ve způsobu trávení volného času a zda si senioři uvědomují vliv aktivní náplně volného času na jejich psychický či fyzický stav.

Invalidizace v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007
KOHOUTOVÁ, Danuše
Invalidita je v našem pojetí chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často je v ní obsažen i aspekt společenský. Jednu z nejčastějších příčin vzniku invalidit představuje ztráta nebo pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v důsledku postižení pohybového aparátu. Velmi důležitá je zde problematika posuzování zdravotního stavu hlavně z hlediska zajištění určité provázanosti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k schopnosti pracovního začlenění a zhodnocení zachované pracovní schopnosti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat skupinu občanů požadujících přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007 a následně vyhodnotit vliv věku, fyzické práce a vzdělání na počet těchto žadatelů. Byly stanoveny tři hypotézy: 1. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé starší 55 let, 2. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé fyzicky pracující a 3. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé s nižším vzděláním. K získání potřebných informací jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodu sekundární a obsahové analýzy dat. Výběrový vzorek byl ze základního souboru získán metodou náhodného výběru. Veškeré informace byly čerpány z písemných dokladů, aniž bylo provedeno osobní šetření u sledovaných osob. Po rozboru a vyhodnocení dat nebylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť žadatelé o přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu nebyly starší 55 let. Druhá i třetí hypotéza se jednoznačně potvrdily. 84,8% sledovaných žadatelů je fyzicky pracujících a 79,73% sledovaných žadatelů má nižší vzdělání. Vzhledem k výsledkům výzkumného šetření by bylo zajímavé a také přínosné zaměřit se na zmapování invalidity vzhledem k těmto skupinám žadatelů ještě z hlediska jejich sociální situace a začlenění na trhu práce.

Mardi Gras - fenomén lokální kultury New Orleansu
Urbišová, Julie ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Šatava, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práce "Mardi Gras-fenomén lokální kultury New Orleansu" popisuje tradici karnevalu v louisianském meste New Orleansu. Vzhledem k tomu, že karneval je v této lokalite velmi starým svátkem, je v práci zahrnutý vývoj karnevalu od svých pocátku až do soucasnosti. Pocátky svátku na území Spojených státu Amerických jsou spojeny s obyvatelstvem francouzského puvodu, dnes známého pod názvem Kreolové. Znacný prostor v textu je proto venován této skupine obyvatel. Karneval se v prubehu let menil, rozvíjel a obohacoval o nové zvyky díky vlivum ruzných skupin obyvatelstva, kterí se do New Orleansu pristehovali. Také prínos techto jednotlivých skupin je v práci podrobne popsán. Prímo na míste jsem provedla terénní výzkum, jehož hlavní metodou bylo zúcastnené pozorování doplnené o rozhovory s radou informátoru. Práve výsledky tohoto výzkumu sloužily k popsání toho, v jaké podobe se zdejší karneval nazývaný Mardi Gras slaví v soucasnosti. Tento svátek je dodnes velmi živou tradicí, které jsou každý rok soucástí statisíce obyvatel jižanské metropole, ale také velký pocet turistu. Ani tato stránka celého fenoménu nebyla opomenuta a v práci se mimo jiné zabývám karnevalem jakožto obchodním artiklem, který znamená znacné príjmy do mestské pokladny.