|
|
Komparace politických a ekonomických ukazatelů vybraných balkánských států v souvislosti se snahou o vstup do EU
Paule, Marek ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace připravenosti vybraných balkánských států na členství v Evropské Unii. Budu se zabývat bývalou Jugoslávskou Republikou Makedonie, která již získala status kandidátské země v roce 2005, dále Srbskem a Černou Horu, které mají status potencionálního kandidáta. V první části práce se zaměřím na historické souvislosti, které mají vliv na současnou politickou a ekonomickou situaci. V druhé části provedu komparaci těchto balkánských států v oblasti plnění ekonomických kritérií (zejména výše HDP, tempo růstu HDP a HDP na obyvatele, nezaměstnanost, fungující tržní ekonomika) a politických kritérií (zejména dodržování lidských práv, demokratická vláda, fungující právní stát), která jsou součástí Kodaňských kritérií stanovených pro vstup do EU. Závěrem zhodnotím výsledky komparace výše uvedených ukazatelů a doporučím dobu, kdy by tyto země mohly být přijaty.
|
|
|
Rozšiřování NATO jako determinant vztahu s Ruskou federací
Čížková, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou vlivu rozšiřování Severoatlantické aliance na vztahy s Ruskou federací. První část se věnuje okolnostem, které přinesl konec studené války, a diskusi o budoucnosti NATO s ohledem na rozšiřování. V druhé části práce zkoumá vývoj po roce 2000 a další vlnu rozšiřování o pobaltské státy. Třetí část analyzuje možnost vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO a ruský postoj k této otázce. Zároveň nastiňuje teoretický scénář -- Ruskou federaci jako kandidáta na vstup do Severo-atlantické aliance.
|
|
|
Přístupový proces Turecka k Evropské unii
Řezanková, Alena ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dosavadním průběhem příprav Turecka na případný vstup do Evropské Unie s důrazem na současnou situaci. První část popisuje ekonomický vývoj země od roku 2004 do současnosti a dotýká se skutečností, které vedly k oficiálnímu zahájení přístupových rozhovorů. Druhá kapitola se podrobněji věnuje samotným vyjednáváním o přístupu, soustředí se na postup Turecka v jednotlivých, již otevřených kapitolách acquis a hodnotí problematické stránky celého přístupového procesu, často plynoucí z výrazných odlišností mezi oběma subjekty.
|
|
|
Bulharsko a Rumunsko: ekonomický dopad vstupu do EU a vliv světové finanční krize
Kačmařík, Lukáš ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Evropské unie jakožto prozatím poslední státy 1. ledna 2007. Ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy patří obě země k nejméně rozvinutým. Vstup do Evropské unie byl v obou zemích chápán jako katalyzátor rychlejšího ekonomické růstu a postupného dohánění vyspělých států západní Evropy. Práce se věnuje zejména vývoji po roce 2007 a jejím cílem je (1) analyzovat tento vývoj a na základě dostupných dat vyhodnotit proces konvergence ekonomik Bulharska a Rumunska do jednotného trhu Evropské unie, a (2) pokusit se odhadnout dopad nastávající ekonomické krize na Bulharsko a Rumunsko. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které jsou doplněny stručným úvodem a shrnutím hlavních závěrů. První část (kapitola 2) se věnuje jednak transformaci obou ekonomik a předvstupním vyjednáváním. Stěžejní druhá část (kapitola 3) se věnuje dopadu vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie, konkrétně nominální a reálné konvergenci, integraci trhů, volnému pohybu pracovních sil, pomoci ze strukturálních fondů, rozvoji podnikatelského prostředí atp. Třetí část (kapitola 4) se týká ekonomické a finanční krize a jejího dopadu na obě ekonomiky, zmiňuje vývoj ekonomických indikátorů a pokouší se odhadnout budoucí makroekonomický vývoj. Výstupy a odhady plně odpovídají informacím dostupným v době psaní této práce. Závěrečné shrnutí práce rekapituluje nejvýznamnější poznatky z celé práce.
|
|
| |
|
|
The impact of the Phenomenon of Enlargement on the Legislative procedure in European Union
Midulová, Katarína ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Bakalářská práce hodnotí proces přijímání legislativy Evropské unie, jeho vývoj a efektivitu vzhledem na rozšiřování členské základny. Jejím cílem je zhodnotit, do jaké míry se následkem přijetí nových členů rozhodování EU stává komplikovanějším a jestli je nutné celý systém dále reformovat. Práce se zaměřuje na legislativní proces v současnosti a popisuje období, kdy se jeho pravidla měnily nejvíce. Byly to právě 90tá léta, kdy legislativní proces prošel historicky nejvíce změnami. Jejich podnětem bylo připravit instituce EU na doposud největší rozšíření. V konečném důsledku se ukázalo, že tyto změny eliminovaly dopady, jaké mohlo mít budoucí rozšíření na efektivitu rozhodování EU. Navzdory obavám instituce EU fungují, i když se do jejich práce zapojilo 12 dalších aktérů s rozdílnými zájmy. Nicméně pravdou také je, že jejich práce na legislativě je komplikovanější a budoucí rozšíření si žádá další úpravy pravidel.
|
|
|
Příprava balkánských zemí na přistoupení k Evropské unii.
Hartová, Dominika ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
První část se zabývá obecnou charakteristikou regionu - historickým vývojem a stručnou charakteristikou jednotlivých zemí, ve které se věnuji politické i ekonomické situaci. Druhá a třetí část jsou zaměřeny na vztah regionu s Evropskou unií. Ve druhé kapitole je obecně popsán Stabilizační a asociační proces a nástroje, které Evropská unie využívá k jeho implementaci. Jedná se především o Stabilizační a asociační dohody, přístupová a evropská partnerství a dále pak programy finanční pomoci v regionu. Třetí část je zaměřena na pokrok jednotlivých států v přístupovém procesu. Je zde popsán vývoj vztahů s Evropskou unií a dále hodnocení, které vychází ze Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu "Strategie rozšíření a hlavní výzvy 2008-2009".
|
|
|
Rozšíření Schengenského prostoru v roce 2007 se zaměřením na Českou republiku
Klemšová, Veronika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce má za cíl zmapovat rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 o devět zemí, které přistoupily do Evropské unie v roce 2004- bez Kypru. Větší pozornost je přitom věnována ČR. V první kapitole vysvětluji základní pojmy a mechanismy schengenské spolupráce. Následující část se zabývá průběhem příprav a hodnocení ucházejících se států o schengenskou spolupráci. Významnou úlohu při přípravě na Schengen sehrála skupina Visegrádské čtyřky (V4), proto jsem se zaměřila na spolupráci v rámci této skupiny. Je zde také rozebrána spolupráce V4 v oblasti harmonizace vízové politiky s EU. Stěžejní částí diplomové práce je kapitola s názvem ČR a Schengen, ve které rozebírám strategii a potřebná opatření, která byla přijata ČR. Díky důsledné přípravě ČR, ale i ostatních zemí, které bylo potvrzeno experty hodnotících misí, proběhlo rozšíření Schengenu v roce 2007. Členství v Schengenu má svá pozitiva i negativa. Dopady vstupu do Schengenu a problémy, které se objevily po vstupu do Schengenu, jsou více popsány v poslední kapitole.
|
|
|
Postoje Rakouska k rozšíření Evropské unie o Turecko
Zelinková, Markéta ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce pojednává o postoji Rakouska k rozšíření Evropské unie o Turecko. Rakousko patří v rámci Evropské unie k euroskeptickým zemím, což se odráží i v postoji k dalšímu rozšiřování. Zejména negativně se Rakousko staví k rozšíření Evropské unie o Turecko. Tento negativní vztah je dán jednak historickými vztahy mezi oběma zeměmi, negativními zkušenostmi s tureckou menšinou v Rakousku a charakterem volebních kampaní rakouských politických stran.
|
|
|
Postoj Rakouska k rozšíření Evropské unie o Turecko
Zelinková, Markéta ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce pojednává o postoji Rakouska k rozšíření Evropské unie o Turecko. Rakousko patří v rámci Evropské unie k euroskeptickým zemím, což se odráží i v postoji k dalšímu rozšiřování. Zejména negativně se Rakousko staví k rozšíření Evropské unie o Turecko. Tento negativní vztah je dán jednak historickými vztahy mezi oběma zeměmi, negativními zkušenostmi s tureckou menšinou v Rakousku a charakterem volebních kampaní rakouských politických stran.
|
host ::
RSS.