|
|
Nové směry provádění hydroizolací dopravních podzemních staveb
Čech, Tomáš ; Čížek, Luboš (oponent) ; Šťastník, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku provádění hydroizolací podzemních staveb pomocí LLDPE membrány zavěšené na kotvy. Tento způsob má v budoucnu nahradit ve Skandinávii hojně využívaný hydroizolační systém extrudovanou polyethylenovou pěnou. Tato metoda výstavby a hydroizolace tunelů je porovnána s metodou NRTM, často využívanou ve střední Evropě. Diplomová práce obsahuje popis montáže hydroizolačního systému, zejména materiálů, příslušenství, přístrojů ke svařování a pomocného zařízení k montáži. Těžištěm práce je ověření spolehlivosti jednotlivých druhů svarů a posouzení hydroizolačního systému z hlediska náročnosti provádění a ekologické náročnosti.
|
|
|
Nové směry provádění hydroizolací dopravních podzemních staveb
Čech, Tomáš ; Vaněrek, Jan (oponent) ; Šťastník, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku provádění hydroizolací podzemních staveb pomocí LLDPE membrány zavěšené na kotvy. Tento způsob má v budoucnu nahradit ve Skandinávii hojně využívaný hydroizolační systém extrudovanou polyethylenovou pěnou. Tato metoda výstavby a hydroizolace tunelů je porovnána s metodou NRTM, často využívanou ve střední Evropě. Diplomová práce obsahuje popis montáže hydroizolačního systému, zejména materiálů, příslušenství, přístrojů ke svařování a pomocného zařízení k montáži. Těžištěm práce je ověření spolehlivosti jednotlivých druhů svarů a posouzení hydroizolačního systému z hlediska náročnosti provádění a ekologické náročnosti.
|
|
|
Předpoklady a skutečnost při GTM na tunelu Višňové ve SR.
Horňáková, Michaela ; Černý,, Vít (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Práca je rozdelená do dvoch častí, z ktorých prvá sa zaoberá teóriou geotechnického monitoringu. Druhá, praktická, časť sa zaoberá tunelom Višňové na severe SR. Spracováva históriu, technológiu výstavby, geológiu a geotechnický monitoring, ktorý bol pre tunel schválený. Nakoniec na niekoľkých profiloch porovnáva reálne zachytené geotechnické podmienky s predpokladom odvodeným z prieskumnej štôlne.
|
|
|
Geodetický monitoring tubosideru v Liberci pod lyžařskou sjezdovkou F10
Buchar, Ondřej ; Jarůšek, Ladislav (oponent) ; Kratochvíl, Richard (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje geodetický monitoring deformované ocelové konstrukce tubosideru v Liberci. Od roku 2015 probíhá periodické měření posunů a deformací na objektu. V rámci opatření na zabezpečení stability tunelu, byly průběžně provedeny různé zásahy do stavby, jejichž vlivy jsou též vyhodnocovány v rámci práce. Výsledkem jsou grafy, které charakterizují posuny nejvyšších bodů v tunelu. Tyto hodnoty slouží dále pro statika a projektanta, kteří navrhnou řešené problému.
|
|
|
Železniční tunel Praha-Beroun jako příklad podzemní stavby v rizikovém krasovém prostředí
Belokopytov, Daniil ; Rott, Josef (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Následující práce se zabývá impozantním projektem tunelu mezi Prahou a Berounem. S délkou téměř 25 km se na trase tunelu vyskytuje množství rizik, jež jsou skutečnou výzvou pro tunelové stavitelství. Tato práce se zaměřuje na specifika průchodu stavby územím budovaným krasovými horninami, jež obecně představuje jedno z nejrizikovějších území nejen pro tunelové stavitelství. Soustřeďuje se na popis geologie Českého krasu a krasových jevů, které se ve studovaném území mohou vyskytovat. Usiluje o vymezení rizik a navržení způsobu jejich optimální predikce a překonání. Součástí práce je i stručný úvod do tunelovacích technologií, použitelných pro výstavbu tunelu, a diskuse nad vhodností použití té které konkrétní technologie.
|
|
|
Tunel Blanka: Inženýrskogeologické problémy a rizika ražby
Sedláček, Václav ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Lešner, Jeroným (oponent)
Tunel Blanka má dva ražené úseky: tunel Brusnice a tunel Královská Obora. Každý z těchto ražených úseků byl ražen ve složitých geologických podmínkách a každý tunel má jiné geologické podmínky a z nich vycházející rizika. Na tunelech byla použita řada různých opatření pro snížení rizikovosti ražeb a pro jejich hladký průběh. Přesto došlo v průběhu ražeb ke vzniku 3 mimořádných událostí. Ve všech případech došlo ke vzniku kráteru na povrchu, každá z mimořádných událostí ale měla jinou příčinu. Cílem práce je popsat jak probíhal průzkum pro stavbu a z jakých zdrojů dat vycházel, jaké vnější činitelé ovlivnily ražbu tunelů, jak ražba samotná probíhala a co předcházelo vzniku propadů. Práce neřeší ekonomickou stránku ražby ani vlivy konkrétních osob na průběh ražby. Klíčová slova Tunel, ražba, Blanka, Brusnice, Letná, Stromovka, Vltava, podzemní voda, geologie, ordovik, Nová rakouská tunelovací metoda, průzkumná štola, kalota, opěří, dno, klenba, svorníky, ostění, injektáže, propad, havárie, tunelová trouba, břidlice, křemence, zemina, spraše, štěrky, jíly
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Numerický model NRTM tunelu v tuhém jílu
Svoboda, Tomáš ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Hilar, Matouš (oponent) ; Barták, Jiří (oponent)
Disertační práce představuje aplikaci hypoplastického konstitučního modelu při realizaci NRTM tunelu v prostředí městské zástavby s cílem obdržet "class A" predikce chování zeminového masivu. Tunely Královo Pole tvoří hlavní konstrukci severní části Velkého městského okruhu v Brně. Tunely o šířce 14 m a výšce 12 m jsou raženy v prostředí tuhých brněnských jílů s výškou nadloží v rozmezí 6 až 21 metrů. Materiálové parametry hypoplastického modelu kalibrované na výsledky laboratorních experimentů byly optimalizovány využitím dat geotechnického monitoringu a následně použity při simulacích tunelu. Po průchodu ražby profilu tunelu zvoleným úsekem staničení došlo k vyhodnocení prediktivních schopností a vhodnosti konstitučního modelu. Druhým konstitučním modelem použitým při simulacích průzkumné štoly a plain strain analýze tunelu je Mohr - Coulombův model. Metoda redukce napětí využitá v procesu optimalizace parametrů byla vyhodnocena formou porovnání s 3D simulacemi. K vyhodnocení posloužily simulace třech skutečných podzemních konstrukcí s nízkým nadložím realizovaných v prostředí tuhých jílů. Abstract The thesis demonstrates the application of a hypoplastic model in class A predictions of a NATM tunnel in an urban environment. The Kralovo Pole tunnel is a main construction of a northern part of a...
|
|
|
Gravimetrický projev deformačních zón v okolí podzemních dutin
Šifnerová, Kristýna ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Gürtler, Richard (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda deformační zóna, která vzniká v okolí neporušeného důlního díla v zeminách, má měřitelný gravitační účinek a ovlivňuje interpretaci gravimetrických měření. Jako testovací lokalitu jsme vybrali železniční tunel v Březně u Chomutova. Postupovali jsme tak, že nejprve byl vypočten geotechnický model horninového prostředí v okolí tunelu. Model byl sestaven na základě dvou jádrových vrtů, které byly pro tento účel v blízkosti tunelu odvrtány. Geotechnický model s deformační zónou byl převeden na model hustotní a byla spočtena jeho gravitační odezva. Ta byla porovnána s gravitačním účinkem tunelu v horninovém prostředí bez deformační zóny. Rozdíl účinku těchto dvou modelů dává gravitační účinek deformační zóny. Zjistili jsme, že v prostředí tuhých terciérních jílů, ve kterých je březenský tunel ražen, je gravitační účinek deformační zóny zanedbatelný a gravimetrickou interpretaci neovlivňuje. Závěry vyplývající z modelování, jsme porovnávali s výsledky terénního gravimetrického měření nad tunelem v Březně. Měření proběhlo na třech paralelních profilech, které zastihují tunel v různých hloubkách. Z porovnání výsledků měření s modely vyplynulo, že větší vliv na přesnost interpretace než deformační zóna, má exaktní model horninového prostředí, který již od...
|
|
|
Elektrické napájení silničního tunelu
Kloc, Martin ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje problematiku napájení silničního tunelu elektrickou energií. V práci jsou popsána obecná pravidla a požadavky, které jsou nezbytné pro zajištění dodávky elektrické energie pro tunelové stavby. Dále se práce zabývá návrhem technologického zařízení a celého systému napájení osmikilometrového silničního tunelu.
|
host ::
RSS.