|
|
Ovlivnění plasticity centrálního nervového systému v dospělosti a po poškození.
Procházková, Natálie ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Perineurální sítě jsou strukturou extracelulární matrix centrálního nervového systému, obepínající některé subpopulace neuronů. Jejich vznik souvisí s uzavřením kritické periody a výrazným omezením plasticity. Ve zdravém organismu jsou perineurální sítě důležité pro stabilizaci zralého nervového systému, podporu vysoce aktivních neuronů a jejich ochranu. Při patologických stavech jsou však jedním z faktorů, které zabraňují správné obnově tkáně prostřednictvím tvorby gliové jizvy a zvýšením koncentrace látek s inhibičním efektem na růst neuronů. Rozrušením perineurálních sítí, například enzymaticky, je možné znovu otevřít kritickou periodu a obnovit plasticitu centrálního nervového systému. To vede k potenciaci růstu a větvení neuronů a celkové regeneraci centrálního nervového systému jak po mechanickém poškození, jako je například poranění míchy, tak při neurodegenerativních onemocněních, jako je Alzheimerova choroba. V Alzheimerově chorobě ovlivňují perineurální sítě stejně jako ve stárnoucím organismu zhoršování paměti a obnovení plasticity zde vede ke zlepšení synaptického přenosu, a tím i odstranění paměťového deficitu. Klíčová slova: perineurální sítě, neurodegenerativní onemocnění, poranění CNS, Alzheimerova choroba, chondroitinsulfát proteoglykany
|
|
|
Energetický metabolismus mozku a jeho patologie
Nová, Jana ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Mozek patří mezi metabolicky nejaktivnější orgány a poruchy energetického metabolismu mozku jsou stále častěji citovány jako významný faktor přispívající k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Metabolické substráty využívané CNS musí být přísně regulovány v čase i prostoru tak, aby byla zajištěna energetická homeostáza mozku. Výzkum energetického metabolismu mozku stanovil několik modelů odhalujících vzájemnou provázanost metabolických pochodů v CNS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole ; Javorková, Eliška (vedoucí práce) ; Kanderová, Veronika (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
|
Diferenciační potenciál polydendrocytů v patologických stavech centrálního nervového systému
Pavlištová, Tereza ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Smejkalová, Terézia (oponent)
NG2 buňky jinak nazývané polydendrocyty nebo prekurzory oligodendrocytů tvoří čtvrtý typ gliových buněk nacházejících se v centrální nervové soustavě (CNS). Na svém povrchu exprimují různé markery, podle kterých je lze identifikovat, mezi ně patří zejména NG2 chondroitin sulfát proteoglykan a receptory pro růstový faktor krevních destiček. Polydendrocyty vznikají jak ve dvou páteřních kanálcích, tak v mozku postupně z ventrální části předního mozku, telencefalonu a diencefalonu. Jejich populace je heterogenní, podle lokalizace v mozku se liší morfologicky, elektrofyziologickými vlastnostmi a rozdílnou diferenciací. V in vitro podmínkách jsou polydendrocyty schopny diferencovat v oligodendrocyty, protoplazmické astrocyty i neurony. V postnatálním mozku mohou NG2 glie diferencovat v astrocyty, ale většina populace zůstává v maturovaném stavu nebo se mění na oligodendrocyty. Při patologickém poškození CNS se polydendrocyty dostávají do aktivovaného, hypertrofovaného stavu a zvyšují svoji expresi NG2 proteoglykanu. Reakce těchto buněk je ovlivněna především prostředím a různými uvolněnými faktory při poranění například růstovými, morfogeny a cytokiny. V závislosti na typu poranění CNS se diferenciační potenciál NG2 glií mění; v ischemických podmínkách jsou schopny tvořit subpopulaci reaktivních...
|
|
|
Význam oxidu dusnatého při vzniku neurodegenerativních onemocnění
Matušková, Hana ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významem oxidu dusnatého při vzniku neurodegenerativních onemocnění. Oxid dusnatý je biologický aktivní plyn, který má, kromě jiného, vliv na řadu funkcí centrální nervové soustavy. Jeho působení je závislé na koncentraci, v malém množství má pozitivní vliv, při nadprodukci výrazně přispívá rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Ve své práci se zabývám negativním vlivem oxidu dusnatého při vzniku epileptických záchvatů, Parkinsonovy nemoci, Alzheimerovy nemoc a Huntingtonovy nemoci. V závěru práce jsem se zmínila o možnostech stanovení výše koncentrace oxidu dusnatého. Klíčová slova Oxid dusnatý, ROS, RNS, neurodegenerativní onemocnění, epileptické záchvaty, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, Huntingtonova nemoc
|
|
|
Priony u kvasinek
Bezdíčka, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá kvasinkovými priony a jejich biologickým vlivem na kvasinky. Definuje základní znaky kvasinkových prionů, kterými se odlišují od ostatních proteinů. Práce seznamuje čtenáře s různými možnostmi vzniku prionů, jejich propagace a s konkrétními typy kvasinkových prionů, kde také popisuje funkce u nejprostudovanějších typů prionů. Zaměřuje se také na chaperony, které ovlivňují stav kvasinkových prionů v buňkách. Nahlíží na možnost podobnosti kvasinkových prionů a savčích prionů spojených s neurodegenerativními onemocněními. Klíčová slova: Kvasinkové priony, znaky kvasinkových prionů, chaperony, neurodegenerativní onemocnění, Saccharomyces cerevisiae
|
|
|
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS
HOŘEJŠÍ, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem, optimalizací a validací analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS. Nejprve byl proveden vývoj a optimalizace analytické metody. Pro optimalizaci analytické metody byly vybrány následující parametry: teplota HESI a MS kapiláry, průtoky plynů, napětí na S-čočkách, F-čočkách a kapiláře, kolizní energie. Kromě toho bylo optimalizováno i složení mobilní fáze, průtok mobilní fáze a objem nástřiku vzorku. Poté byla analytická metoda úspěšně validována. Nakonec byla tato metoda použita pro analýzu reálných vzorků povrchové vody.
|
|
|
Výživa a mozková neurodegenerativní onemocnění
Šálková, Michaela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má formu rešerše a jejím tématem je studium vlivu výživy na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části je popsána struktura a fyziologie lidského mozku, v druhé části jsou popsané esenciální nutrienty, které mozek potřebuje pro správné fungování. Třetí část je zaměřena na neurodegenerativní onemocnění, jejich epidemiologii a patofyziologii a dále se zabývá jednotlivými nutrienty, které by mohly fungovat v prevenci nebo by se mohly podílet na patofyziologii daného onemocnění. Onemocnění, kterými se tato práce zabývá, jsou různé druhy demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a deprese. Cílem práce bylo vyhledat dostupnou literaturu, která se zabývá uvedenou problematikou a provést diskuzi získaných poznatků.
|
|
|
Diagnostické biosenzory pro encefalopatie způsobené priony
Šobrová, Pavlína
Prionové onemocnění jsou lidské a živočišné fatální přenosné neurodegenerativní onemocnění (TSE) charakterizované strukturální změnou buněčného prionového proteinu (PrPC) na jeho pozměněnou isoformu PrPSc. Hlavním cílem této práce bylo sumarizovat současné poznatky o jednotlivých TSE a možnostech jejich detekce se zaměřením na elektrochemické metody. Pro tyto účely byla použita cyklická voltametrie (CV), diferenční pulzní voltametrie (DPV), diferenční pulzní voltametrie ve spojení s Brdičkovou reakcí (DPV -- Brdičkova reakce) a chronopotenciometrická rozpouštěcí analýza (CPSA). Limity detekce jednotlivých technik byly stanoveny na 32 ug/ml u CV, 16 ug/ml u DPV, 16 ug/ml u DPV -- Brdičkova reakce a 8 ug/ml u CPSA. Dále byl sledován vliv působení teploty denaturace. Jak jasně vyplývá z výsledků, získané signály prionových proteinů lineárně klesaly v závislosti na délce trvání denaturační teploty (99 °C) po dobu 0, 15, 30, 45 a 60 min. Dále jsme se zaměřili na studium prionových proteinů a jejich interakce s CdTe kvantovými tečkami (QD) za použití elektrochemie. Primárně jsme elektrochemicky charakterizovali QD a stanovili jejich detekční limit na 100 fg/ml. Následně jsme se zaměřili na elektrochemické studium interakcí QD s prionovým proteinem. Detekční limit byl stanoven na 1 fg v 5 ul při 3S/N. Toto by mohlo hrát důležitou úlohu při značení prionových proteinů QD kvůli velmi snadné aplikovatelnosti a možnosti miniuaturizace zařízení, které může být použitelné in situ. a otevřít taknové možnosti stanovení přítomnosti prionových proteinů na chirurgických nástrojích a jiných materiálech, které jimi mohou být kontaminovány vlivem špatné degrability při daných sterilujících technikách.
|
host ::
RSS.