|
|
Funkční aktivita opioidních receptorů v membránových doménách
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
7 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem vlivu podávání morfinu laboratorním potkanům na zastoupení µ-opioidních receptorů a kaveolinů v jejich mozkovém kortexu. Účinek morfinu je vyvolán vazbou na opioidní receptory, především podtypu µ. Jeho dlouhodobé působení má za následek snížení funkčnosti a množství těchto receptorů v rámci vzniku tolerance a závislosti. Kaveoliny jsou proteiny nezbytné pro utváření membránových mikrodomén kaveol. Dnes je známo, že jejich přítomnost není omezena na kaveoly a také jejich funkce je pravděpodobně na těchto doménách nezávislá (mohou se účastnit regulace signálních drah, transportu lipidů, aj.). Funkce kaveolinů v mozkových buňkách však dosud není přesně známa. V experimentální části byly metodou "Western blot" detekovány proteiny kaveolin-1 a kaveolin-2 v kortexech potkanů po desetidenní aplikaci morfinu a v kortexech kontrolních zvířat. Zaznamenán byl signifikantní nárůst množství kaveolinu-1 ve vzorcích z morfinem ovlivněných potkanů ve srovnání s kontrolními, menší nárůst množství kaveolinů-2 byl vyhodnocen jako nesignifikantní. Množství µ-opioidních receptorů u morfinem ovlivněných zvířat oproti kontrolám signifikantně pokleslo, po deseti dnech tak byly zaznamenány změny odpovídající dlouhodobé adaptaci. V literatuře je uváděno zvýšení množství kaveolinu-1 v mozkové...
|
|
|
Morfiem navozené změny membránových a solubilních bílkovin frontální mozkové kůry potkana
Ujčíková, Hana
Cílem této dizertační práce bylo analyzovat změny indukované morfiem ve složení proteinů frontální mozkové kůry potkanů vystavených zvyšujícím se dávkám morfia po dobu 10 dní (10-50 mg/kg). První část práce byla zaměřena na fenomén superaktivace/hypersenzitizace adenylylcyklázy (AC), který je považován za jeden z klíčových molekulárních mechanismů podílejících se na vzniku patologických důsledků drogové závisloti. Vzestup aktivity AC představuje kompenzační odezvu funkčně spojenou se snížením odpovědi G proteinů vlivem dlouhodobé expozice morfiu. Výsledky naší pracovní skupiny již dříve prokázaly desenzitizaci odpovědi G proteinů při stimulaci opioidních receptorů (OR) agonisty DAMGO (µ-OR) a DADLE (δ-OR). Funkční aktivita G proteinů byla měřena pomocí vazby [35 S] GTPγS ve frakcích plazmatických membrán (PM) izolovaných z frontální mozkové kůry potkanů vystavených zvyšujícím se dávkám morfia podle stejného protokolu, jaký je uveden v této práci (10-50 mg/kg, 10 dní). κ-OR-stimulovaná vazba [35 S] GTPγS se nezměnila. Byl stanoven obsah všech typů izoforem AC (AC I-IX) ve frakcích PM izolovaných z potkanů ovlivněných morfiem a kontrolních zvířat usmrcených 24 hodin po aplikaci poslední dávky. Imunoblotová detekce byla provedena s využitím specifických protilátek orientovaných proti AC I-IX. Byl...
|
|
|
Methadone Maintenance Treatment - The pharmacokinetics and the pharmacodynamics as a basis.
Pajorová, Júlia ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Cieľom tejto práce bolo zosumarizovať farmakokinetické a farmakodynamické poznatky o metadóne a porovnať ho ako na molekulárnej tak na klinickej úrovni s morfínom. Metadón a morfín sú µ ópioidný agonisti, a preto sa ich účinky na organizmus podobajú. Avšak existujú zásadne rozdiely, ktoré sú rozhodujúce pre ich využitie v klinickej praxi. Zistilo sa, že na molekulárnej úrovni má metadón vyššiu účinnosť pri internalizácií µ receptorv ako morfín, a tiež, že jeho potenciál tvorby závislosti a tolerancie je nižší. Z farmakokinetického hľadiska má metadón oproti morfínu oveľa dlhší polčas eliminácie, čo prináša mnoho výhod aj nevýhod. Jednou z výhod je dlhšie pôsobenie účinkov, čo spolu s nižším potenciálom rozvoja tolerancie a závislosti predurčilo metadón k substitučnej liečbe pacientov závislých na ópioidoch. Substitučná liečba spočíva v náhrade nežiaducej drogy (hlavne heroínu) za ópioid s podobnými vlastnosťami, ale priaznivejšími účinkami na pacienta (metadón). Účelom je zmierniť rozvoj abstinenčných príznakov v prvých fázach liečby a po čase doviesť pacienta postupným znižovaním dávky metadónu až k úplnej abstinencii.
|
|
|
Vliv morfinu na distribuci signálních molekul opioidního systému v lipidových raftech izolovaných z myokardu potkana
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Morfin je opioidní agonista, u kterého bylo pozorováno kardioprotektivní působení. Lipidové rafty jsou považovány za platformy důležité pro membránovou organizaci signalizačních proteinů, a proto by tyto struktury mohly hrát roli i v účincích morfinu, který působí na opioidní receptory. Cílem této diplomové práce bylo sledovat distribuci hlavních komponent Gi/o signální dráhy opioidních receptorů v lipidových raftech izolovaných z myokardu potkanů ovlivněných různými dávkami morfinu. Z důvodů použití odlišných technik izolace pomocí extrakce různými solubilizačními látkami (Triton X-100, CHAPS, cholát a uhličitan sodný) byla v práci zahrnuta i charakterizace takto připravených lipidových raftů. Úkolem bylo také zjistit, jak způsob izolace těchto struktur ovlivní aktivitu adenylátcyklázy jakožto klíčového cílového enzymu opioidní signální dráhy. Přítomnost signálních molekul Gi/o/AC dráhy opioidního systému v membránových raftech byla potvrzena a míra distribuce těchto proteinů byla závislá na typu použitého extrakčního činidla. Byl také pozorován vliv morfinu na lokalizaci sledovaných proteinů. Docházelo také k rozdílné míře solubilizace proteinů jednotlivými extrakčními činidly. Bylo zjištěno, že funkčnost katalytické aktivity adenylátcyklázy v lipidových raftech nejlépe zachovává cholát. Závěrem...
|
|
|
Vliv morfinu na odolnost srdce k ischemii
Mošovská, Linda ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Opioidy jsou vnímány jako nebezpečné a návykové látky, především díky polosyntetickým opioidům, jakým je například heroin. Zjistilo se ale, že tyto látky mohou hrát důležitou roli v odolnosti srdce k ischemii, a to tím, že omezují poškození tkáně, které při infarktu vzniká. Vzhledem k tomu, že infarkt myokardu je nejčastější kardiovaskulární choroba, je tento protektivní účinek nezanedbatelný. Kardioprotektivní účinek je zprostředkován hlavně přes δ opioidní receptory, nicméně pár studií ukazuje kardioprotektivní působení i díky κ opioidním receptorům. Protektivní účinek vzniká pomocí aktivace opioidních receptorů jejich agonisty (např. morfin nebo TAN-67), a to buď před ischemií (opioidní preconditioning) a nebo před reperfuzí (opioidní postconditioning). V signálních drahách, zprostředkujících kardioprotekci se uplatňuje mitochondriální KATP kanál, Gi/o proteiny, protein kinázy C, tyrozin kinázy a volné kyslíkové radikály.
|
|
|
Vliv chronického působení morfínu na funkci signálních systémů řízených trimérními G-proteiny v srdci potkana
Škrabalová, Jitka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
V nedávné době bylo zjištěno, že působení morfinu může významně omezovat poškození tkáně, ke kterému dochází v průběhu ischemie myokardu. Molekulární mechanismy, kterými morfin působí na srdce, jsou však doposud jen velmi málo objasněny. Záměrem této práce bylo sledovat vliv chronického 10denního a 27denního působení nízkých (1 mg/kg/den) a vysokých (10 mg/kg/den) dávek morfinu na expresi vybraných receptorů spřažených s G-proteiny (GPCR) a na expresi a aktivitu adenylylcyklázy (AC). Chronický vliv morfinu snižoval expresi к-opioidních receptorů až při 27denním působení, 10denní působení nemělo na expresi receptorů vliv. Při stanovení exprese β1-AR a β2-AR pomocí imunoblotů nebyla zjištěna významná změna jejich distribuce, avšak přesnější stanovení exprese β-AR pomocí saturační vazebné studie odhalilo, že při 27denním podávání vysokých dávek morfinu dochází k patrnému nárůstu celkového počtu těchto receptorů. Podávání vysokých dávek morfinu indukovalo zvýšenou expresi adenylylcyklázy (AC) isoformy V/VI, množství exprimované AC se přitom snižovalo úměrně s dobou od ukončení podávání morfinu. Nízké dávky morfinu indukovaly expresi AC jen při 27denním podávání. Chronické působení morfinu nemělo vliv na bazální aktivitu AC, zvyšovalo však stimulovanou aktivitu AC, a snížilo inhibiční vliv aktivovaných...
|
|
|
Vliv morfinu na expresi a distribuci alfa a beta podjednotek trimerních G-proteinů v myokardu potkana
Bartoňová, Iveta ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Morfin je klinicky velmi významná látka ze skupiny opioidů, která je pro své silné analgetické účinky používána zejména pro tlumení velkých bolestí. Opioidní receptory zprostředkující účinky morfinu interagují s G-proteiny třídy Gi/o. Opioidní receptory se mj. vyskytují také v srdeční tkáni, a morfin tedy může mít potenciálně vliv i na činnost tohoto orgánu. Cílem této diplomové práce bylo sledování důsledků chronického podávání morfinu na expresi a distribuci vybraných podjednotek heterotrimerních G-proteinů v myokardu potkana. Také byl zkoumán případný vliv dlouhodobého působení morfinu na odolnost myokardu vůči ischemickému poškození. Laboratorním potkanům kmene Wistar byl podáván morfin chronicky (1 mg/kg/den a 10 mg/kg/den) po dobu 10 nebo 28 dní. Kontrolním potkanům byl podáván fyziologický roztok. Dlouhodobé podávání morfinu neovlivnilo expresi podjednotek Gs, Gi, Gz, Gq/11 a G proteinů, ale bylo zaznamenáno mírné snížení hladiny Go proteinu. Výsledky dalších experimentů ukázaly, že dlouhodobé podávání vysokých dávek morfinu může vést ke snížení velikosti infarktu a frekvenci ischemických arytmií, v závislosti na jeho dávce a délce podávaní. Klíčová slova: morfin, myokard, opioidní receptor, podjednotky G-proteinů, infarkt.
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
|
Studium membránových receptorů pomocí vazby radioligandů
Rejhová, Alexandra ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Závislost na drogách, resp. opioidech, je celospolečenským problémem, jehož závažnost je v současné době na vzestupu. Se zneužíváním návykových látek je spojen také fenomén tolerance ke zvyšující se dávce a abstinenční syndrom způsobený vysazením drogy a bažení po droze (tzv. craving). Receptory pro opioidy patří do velké skupiny receptorů spřažených s G-proteiny (GPCR), jejichž vlastnosti lze zkoumat metodou agonistou-stimulovanou vazbou [35 S]GTPγS. Mnoho extracelulárních signálů je zprostředkováno do buňky prostřednictvím GPCR. Agonisté opioidních receptorů inhibují aktivitu adenylylcyklasy a jsou spřaženy s G-proteiny skupiny Gi/Go. Tato práce je věnována studiu změn izolovaných plasmatických membrán obsahujících opioidní receptory z předního mozku potkanů zdravých jedinců s plasmatickými membránami získanými z jedinců, kterým bylo dlouhodobě podáváno morfium ve zvyšujících se dávkách tak, aby vznikla závislost. Srovnávání je prováděno jednak pomocí vazby [3 H]ouabainu na Na,K-ATPasu, která se projeví jako negativní standard změn, jednak pomocí vazby [35 S]GTPγS na G-protein, čímž je stanovena funkční aktivita G-proteinu při stimulaci vazby agonistou δ-opioidních receptorů DADLE nebo agonistou µ-opioidních receptorů DAMGO. Dále byl zkoumán vliv prostaglandinu E1 na vazbu [35 S]GTPγS po...
|
|
|
Klinický význam a mechanismy působení morfínu a methadonu
Slušná, Michaela ; Hejnová, Lucie (oponent) ; Novotný, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky týkající se klinického významu opioidních léčiv, konkrétně morfinu a methadonu, a jejich mechanismu působení. Informovanost zdravotnického personálu i laické veřejnosti o opioidech je nedostatečná, dochází tak při léčbě tímto druhem léčiv ke zbytečným obavám pacientů, neboť je nemá kdo informovat. Tato práce obsahuje informace, které by měl znát každý pracovník ve zdravotnictví. Zabývá se, jak farmakodynamikou, která je důležitá pro pochopení účinků léčiv, jak biochemických i fyziologických, tak farmakokinetikou, která popisuje, jak se organismus vyrovnává s podaným léčivem. Použití morfinu i methadonu je v současné době nenahraditelné. Morfin je silné analgetikum účinně tlumící bolesti různého původu. Methadon je využíván k subtistuční léčbě u lidí závislých na opioidech. Nežádoucí účinky objevující se při léčbě opioidy jsou přijatelné s ohledem na silnou bolest, která je opioidy tlumena.
|
host ::
RSS.