|
|
Dopravní model města Blanska
Felkl, Jan ; Štefan, Marek (oponent) ; Všetečka, Martin (vedoucí práce)
V diplomové práci je řešen stav dopravy ve městě Blansku pomocí výpočetního modelu ze softwaru Aimsun. Za pomoci dostupných podkladů a vlastních měření v zájmových oblastech byl vytvořen model, který ukazuje kladné i záporné stránky plánované výstavby přemostění řeky Svitavy a koridoru železniční trati. Toto mimoúrovňové propojení by mělo pomoci dopravní situaci v Blansku, protože by se mělo jednat teprve o druhé propojení dvou polovin města, které jsou rozděleny právě řekou Svitavou. V práci je řešen stávající stav a bere se v úvahu výstavba přemostění v období 3 let. Ve výhledovém období je řešena varianta jak s přemostěním, tak bez něj.
|
|
|
Mikrosimulace dopravního proudu při liniovém řízení.
Mlčková, Ivana ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Apeltauer, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol ověřit účinnost liniového řízení na daném úseku komunikace. To bylo provedeno pomocí dopravního modelu vytvořeného v programu Aimsun pro dopravní mikrosimulaci. Data získaná z radarových měření byla zpracována a vložena do modelu, kde byly změněny některé parametry, aby model odpovídal stávajícímu stavu na daných komunikacích. Následně v tomtéž modelu bylo navrženo více řešení pomocí liniového řízení a vyhodnocena efektivnost jednotlivých řešení.
|
|
|
Optimalizace kategorií silnic první třídy
Kosňovský, Michal ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Kocourek,, Jiří (oponent) ; Radimský, Michal (vedoucí práce)
Tato disertační práce řeší možnosti využití silnic v uspořádání 2 + 1 v České republice. Vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje žádný takový úsek, bylo nutné najít úseky s obdobnými parametry, vyhodnotit nehodovost a změřit na nich úsekové rychlosti. Nehodovost byla ověřena na 72 úsecích s obdobnými parametry a na jejím základě stanovena optimální délka dílčích úseků s parametry silnice v uspořádání 2 + 1. Pro vyhodnocení úsekových rychlostí bylo využito softwarové analýzy obrazu a rozpoznávání registračních značek. Na osmi vybraných úsecích s parametry silnice v uspořádání 2 + 1 poté proběhlo měření úsekových rychlostí, které prokázaly zlepšení dojezdových časů osobních vozidel. Na závěr byly provedeny dopravní modely pomocí mikrosimulace. Silnice v uspořádání 2+1 jsou vhodným řešením pro zvýšení cestovní rychlosti na úsecích, kde by budování čtyřproudé komunikace nebylo z ekonomického hlediska efektivní.
|
|
|
Dopravně-inženýrské řešení křižovatky ulic Přímá-Nábřeží ve Zlíně
Hájková, Barbora ; Dorňák, David (oponent) ; Smělý, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řešením komplikované dopravní situace na křižovatce Přímá – Nábřeží ve městě Zlín. První část práce je zaměřena na diagnostiku aktuálního stavu na křižovatce. Ve druhé části autorka porovnává možná řešení, navrhuje a posuzuje řízení pomocí světelně signalizačního zařízení, zejména jeho koordinaci se sousední světelně řízenou křižovatkou Tomáše Bati – Přímá. V poslední části práce je celé řešení ověřeno a znázorněno pomocí mikrosimulace.
|
|
|
Lipůvka – spirálová okružní křižovatka silnic I/43 a II/379
Patočka, Miroslav ; Sedlák, Lubomír (oponent) ; Smělý, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce navazuje na předchozí práce zpracované na Ústavu pozemních komunikacích FAST VUT zabývající se úpravami silnice I/43 Brno – Svitavy. V souladu s územním plánem obce Lipůvky je navržena stavební úprava stávající provizorní třípaprskové okružní křižovatky s jedním pruhem na okružním pásu na čtyřpaprskovou turbo okružní křižovatku typu „vajíčko“. Křižovatka silnic I/43 a II/379 se v podmínkách stávajícího stavu v období ranních špiček všedních dnů a páteční a nedělní odpolední špičky vyznačuje rozsáhlými kongescemi, proto je rovněž provedeno kapacitní posouzení navržené křižovatky a porovnání se stávajícím stavem. Výstavba čtvrtého paprsku křižovatky je motivována jednak plánovaným rozšířením obytné zástavby a vznikem průmyslové zóny na jihozápadním okraji obce a jednak záměrem přeložit krajskou silnici II/379 mimo souvisle zastavenou oblast obce. Silnice I/43 tvoří významnou dopravní tepnu severně od Brna, proto je zřejmá snaha o eliminaci tzv. úzkých hrdel na její trase. Součástí práce je i teoretický úvod zabývající se navrhováním turbo okružních křižovatek v zahraničí.
|
|
| |
|
|
Zvýšení propustnosti úzkých hrdel způsobených dopravním omezením
Matuszková, Radka ; Ščerba, Marek (oponent) ; Apeltauer, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o chování dopravního proudu v místě pracovních zón. Zaměřuje se především na střídavé řazení těsně před úzkým hrdlem a tvorbu kongescí. Součástí práce je studie parametrů, definovaných v programu Aimsun, která zkoumá jejich vliv na střídavé řazení v mikrosimulaci. Správné nastavení hodnot je ověřeno na dopravním modelu sestaveném na základě videozáznamu. Práce si klade za cíl minimalizovat vlivy nutných oprav a rekonstrukcí pozemních komunikací pomocí telematických aplikací, které dynamicky ovlivňují dopravní proud změnami nejvyšší dovolené rychlosti.
|
|
|
Mikrosimulační model silnice II/385 ve městě Kuřim
Mlčková, Ivana ; Všetečka, Martin (oponent) ; Holcner, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem dopravního řešení za pomocí modelování dopravního proudu. Dopravní data získána měřením z terénu byla následně zpracována v programu Aimsun a byl vytvořen model stávajícího stavu tak, aby se co nejvíce podobal realitě. Za stejného dopravního zatížení se navrhují možná řešení a jejich porovnáním jednotlivých variant se vybere nejefektivnější řešení.
|
|
|
Labour Force Participation and Tax-Benefit Systems: A Cross-Country Comparative Perspective
Galuščák, Kamil ; Kátay, Gábor
Tento článek analyzuje, do jaké míry jsou rozdíly mezi zeměmi v agregátní míře participace vysvětleny odlišností systémů daní a dávek. Zkoumáme příklad dvou zemí, České republiky a Maďarska, které přes řadu podobností vykazují značné rozdíly v mírách participace. Nejprve na českých datech o domácnostech replikujeme odhady nabídky práce získané pro Maďarsko v Benczúr a kol. (2014). S využitím těchto dvou porovnatelných odhadů simulujeme, jak by se agregátní míra participace změnila v jedné zemi, pokud by tato země přejala systém daní a dávek z druhé země. Naše výsledky ukazují podobné elasticity nabídky práce v obou zemích, což naznačuje, že individuální preference jsou v obou zemích v podstatě identické. Výsledky simulací ukazují, že zhruba polovina celkového rozdílu v mírách participace populace ve věku 15–74 let může být vysvětlena rozdíly v daních a dávkách. Největší efekt je pozorován u vdaných žen, resp. žen v plodném věku, což vztahujeme ke štědřejšímu systému dávek v mateřství v Maďarsku ve srovnání s Českou republikou.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.