|
|
Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Malinová, Barbora ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studentka: Barbora Malinová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík Ph.D. Název práce: Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) byla čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v roce 2004 podle studie WHO Global Burden of Disease a morbidita a mortalita na celém světě stále roste. Kromě snížené funkce plic, jsou často popisovány změny ve složení těla u pacientů s CHOPN, např. ztráta kosterních svalů. Cílem této práce je vyhodnotit parametry složení těla zjištěné pomocí metody DEXA u pacientů s diagnostikovaným CHOPN, a porovnat je s fyziologickými hodnotami nebo studiemi, zabývající se touto problematikou. Každému pacientovi bylo provedeno jedno vyšetření, pacienti přicházeli po dvanáctihodinovém lačnění. Mezi hodnocenými bylo 33 mužů a 7 žen. Průměrný věk byl 66 ± 8 let. Množství netučné hmoty nebylo sníženo. Nedošlo tedy k úbytku svaloviny v důsledku CHOPN. Při hodnocení celkového tuku zjišťujeme, že muži mají vice tuku, než jsou fyziologické hodnoty. Tomu nasvědčuje i BMI, které se pohybovalo u většiny v rozmezí nadváhy či obezity. Nepotvrdili jsme ani souvislost mezi CHOPN a osteoporózou. Ani jeden z pacientů...
|
|
| |
|
|
Analysis of Pharmacotherapy by patients with diagnosis of COPD
Kartali Kaouni, Marilena ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Matoulková, Petra (oponent)
Souhrn Název: Analýza farmakoterapie u nemocných s diagnózou CHOPN Student: Marilena Kartali-Kaouni Školitel: Prof. RNDr. Jiri Vlcek, CSc Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Úvod: Chronická obstrukční choroba plic (CHOPN) je charakterizovaná snížením schopnosti oxidace krve v plicích pro ireverzibilní pokles proudění vzduchu . Pokles prodění vzduchu v dýchacích cestách se během choroby zhoršuje a je spojeno se zánětlivými procesy. Kouření je základní rizikový faktor. CHOPN je jednou z hlavních příčin mortality Cíl: 1/ Ze současné literatury získat nové informace o ethipatogenezi choroby a možnosti diagnostiky a sumarizovat současný pohled strategií umožňující dosáhnout cílů léčby; 2/ V pilotní studii analyzovat farmakoterapii u pacientů s CHOPN navštěvujíc jednu lékárnu v Řecku Metoda: Bylo analyzováno 56 předpisů s diagnózou CHOPN, které byly vydány pacientů v jedné řecké lékárně během 8 měsíců. Z předpisů byly získány data o léčivech související s CHOPN (výrobní název, dávkové schéma, síla, velikost balení), o nemocných (věk a pohlaví) a o předepisujícím lékaři (věk, pohlaví a specializace). Výsledky: Většina receptů pocházela od žen a starších pacientů. 14% pacientů z kohorty trpělo současně i astma bronchiále. Nejčastěji byly...
|
|
|
Klidový energetický výdej u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Jenšík, Martin ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Martin Jenšík Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík Ph.D. Název práce: Klidový energetický výdej u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se postupně dostává do popředí zájmu jak vědecké, tak laické veřejnosti díky svému rychlému postupu v žebříčku úmrtnosti. Z dosud provedených studií byl vypozorován trend, že u pacientů s CHOPN byl zvýšený klidový energetický výdej (REE) vedoucí ke ztrátě svaloviny a celkové hmotnosti. Cílem naší studie bylo zjistit, zda tomu tak opravdu je. Naší studie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové na oddělení Centra pro výzkum a vývoj se zúčastnilo 30 pacientů, 26 mužů a 4 ženy ve věkovém průměru 67 ± 8 let. Každý pacient byl jednou vyšetřen po předchozím dvanáctihodinovém lačnění. Stanovovali jsme REE a utilizaci nutričních substrátů pomocí metody nepřímé kalorimetrie. Z průměrných naměřených hodnot - 122 ± 14 % predikovaných podle Harris - Benedictovy rovnice jsme prokázali zvýšený REE u pacientů s CHOPN. Žádný pacient nebyl hypometabolický, 7 bylo normometabolických a 23 hypermetabolických. Utilizace nutričních substrátů se nijak významně nelišila od fyziologických hodnot. Zároveň jsme prokázali těsnou...
|
|
|
Somatognostické funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Bartošová, Kristýna ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Máček, Miloš (oponent)
Diplomová práce "Somatognostické funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí" je experimentální práce, která pojednává o tělesném schématu. Pomocí vybraných testů zkoumá odlišnosti v jeho vnímání u zdravých jedinců a u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. V rešeršní části práce jsou uvedeny soudobé poznatky o tělesném schématu a poznatky o problematice pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí. Dále je podrobněji rozebrána neuromuskulární problematika pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, která by mohla mít vliv na percepci tělesného schématu. V experimentální části práce jsou pak uvedeny a komentovány výsledky, které vyšly v jednotlivých somatognostických testech. Použité testy se zaměřují na hodnocení stereognózie, na vnímání polohocitu, na představu o rozměrech vlastního těla a na schopnost provést izolovaný pohyb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj potřeb u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
KAŠPAROVÁ, Iveta
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současnosti považována za celosvětový a celospolečenský problémem. CHOPN zasahuje do všech aspektů pacientova života. Způsobuje omezení po fyzické stránce, které zapříčiní psychické a sociální důsledky. Tato nemoc pacientovi změní dosavadní způsob jeho života, pacient musí změnit životní styl, přizpůsobit se a naučit se novým návykům, které pro pacienta mohou znamenat i změny potřeb během nemoci CHOPN. Diplomová práce se zabývá problematikou potřeb u pacientů s CHOPN. Tato práce je členěna na dvě hlavní části. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, klasifikaci a hierarchii potřeb člověka, dopad CHOPN na biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby a dále na ošetřovatelskou péči o pacienty s CHOPN. Praktická část zahrnuje zpracování a následné vyhodnocení dat získaných během výzkumného šetření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci CHOPN. K danému cíli bylo stanoveno 6 výzkumných otázek: 1) Jaká je informovanost pacienta o nemoci CHOPN? 2) Jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci? 3) Jaké potřeby pacienta převažují v jednotlivých stádiích CHOPN? 4) Jaké aktivity může vykonávat pacient s CHOPN? 5) Jaká jsou omezení a obtíže u pacienta s CHOPN? 6) Jaké potřeby má pacient s CHOPN v oblasti domácí oxygenoterapie? K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 15 pacienty CHOPN a to od prvního do třetího stádia nemoci. V každém zvoleném stádiu bylo 5 pacientů. Výpovědi jednotlivých pacientů byly rozděleny dle stádií nemoci CHOPN do jednotlivých kategorií: informovanost o nemoci, dýchání, spánek, životní styl, profese a kontroly u lékaře. Ze zjištěných výsledků pacientů vyplývá, že změny potřeb přímo nezávisely na úrovni stádia onemocnění, ale především na vyrovnanosti jednotlivých pacientů s nemocí, celkovém zdravotním stavu a vycházely z jejich individuálních potřeb. U pacientů z prvního a druhého stádia onemocnění byla jako nejčastější potřeba uváděna mít neustále své léky k dispozici, dále větší potřeba spánku a odpočinku a v neposlední řadě i potřeba větší soběstačnosti. Ve třetím stádiu onemocnění se vývoj potřeb odlišoval podle toho, zda pacienti využívají či nevyužívají domácí oxygenoterapii. Pacienti využívající domácí oxygenoterapii se shodovali v tom, že jim pomohla zkvalitnit život. Hlavní potřebou je zde zvýšení vlastní soběstačnosti v domácích činnostech a mít na blízku rodinu. U některých pacientů s CHOPN jsou prokazatelné časté známky deprese, které následně ovlivňují fyziologické potřeby jako spánek, odpočinek, soběstačnost a také celkové sebeuplatnění. Změny potřeb u pacientů významně poznamenaly oblast životosprávy, životního stylu a volnočasových aktivit. Do oblasti životosprávy patřila především absence cigaret a alkoholu. Ve volnočasových aktivitách došlo k omezení koníčků jako rybaření, jízda na kole nebo houbaření. Životní styl poznamenaly změny v rodinném a pracovním životě. Pacienti často trpí dušností, která je následně omezuje při chůzi, dále v domácích činnostech a vlastní obsluze např. v nákupech, přípravě obědů, oblékání nebo osobní hygieně. I přes různá omezení pacienti vyvíjejí různé aktivity jako je venčení psů, procházky do okolí, četba knížek, sledování TV, návštěvy různých občanských sdružení a kulturních akcí. Výsledky výzkumu poukázaly dále na nedostatečnou informovanost pacientů o nemoci CHOPN. Z tohoto důvodu byl připraven informační materiál obsahující základní informace o této nemoci.
|
|
|
Znečištěné ovzduší – neviditelná hrozba?
Šitinová, Kristina ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem znečištěného ovzduší na člověka. Naznačuje možné důsledky působení jednotlivých škodlivin v ovzduší na lidské zdraví, ale také případné ekonomické dopady znečistění ovzduší. Zkoumá především vliv koncentrací suspendovaných částic PM10 na výskyt chronické obstrukční plicní nemoci. Vysvětlovanou proměnnou v regresním modelu sloužícím ke zjištění vlivu PM10 na výskyt chronické obstrukční plicní nemoci byl procentuální podíl pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ČR v jednotlivých krajích České republiky. Vysvětlujícími proměnnými byly průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a hrubá přidaná hodnota na obyvatele. Model naznačuje, že mezi výskytem chronické obstrukční plicní nemoci v České republice a koncentracemi PM10 existuje statisticky významná pozitivní korelace.
|
|
|
Edukace klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí v rámci účinného léčebného režimu
CHALUPOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se problematikou edukace klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí v rámci účinného léčebného režimu. Teoretická část se se snaží komplexně shrnout problematiku CHOPN, zabývá se definicí daného onemocnění, rizikovými faktory vzniku, příznaky, diagnostikou, terapií a ošetřovatelskou péčí u daného onemocnění. Vzhledem k důležitému rizikovému faktoru kouření je další oblast zaměřena na závislost na tabáku a s tím spojenou problematiku odvykání kouření a možné využití metody motivačního rozhovoru při léčbě závislosti na tabáku. Další oblastí je edukace u klientů s CHOPN. Empirická část naší práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření. Hlavním cílem našeho výzkumného šetření bylo odkrývání jevů v účinné edukaci klientů s CHOPN v rámci ošetřovatelské péče v Léčebně tuberkulózy a respiračních onemocnění v Nemocnici České Budějovice, a.s. (dále jen "plicní léčebna" nebo také "oddělení"). Byl tedy stanoven hlavní cíl, z něhož vychází jak cíl akademický, tak praktický. Tyto cíle byly rozpracovány a následně jsme za tímto účelem stanovili následující dílčí cíle. Cíl první: Zjistit, zda edukace u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí je účinná. Cíl druhý: Zjistit, v jakých oblastech sestry edukují klienty s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl třetí: Zjistit spokojenost klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí s edukací sester. Cíl čtvrtý: Zjistit znalosti sester o motivačním rozhovoru. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru jak se sestrami, tak pro posílení validity i s klienty s CHOPN. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami pracujícími v plicní léčebně a osmi klienty, kteří byli na výše zmíněném oddělení hospitalizováni. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že edukace v plicní léčebně začíná pedagogickou diagnostikou při příjmu klienta a to pomocí metody individuálního rozhovoru, kde sestry zjišťují dosavadní znalosti klientů o užívání inhalačních léků, posléze se edukace zaměřuje na vhodnou stravu a dechovou rehabilitaci. Bylo zjištěno, že správné používání inhalační pomůcky klienti z velké části zapomenou a při další hospitalizaci se danou problematiku učí znovu. Jako možné vyřešení tohoto problému uvádíme aktivní nabízení edukačních materiálů nejenom klientům, nýbrž i rodině. Stravu klienti vůbec neuvádějí; dle našeho názoru tuto oblast nepovažují za důležitou a vše naučené zapomenou. Bylo zjištěno, že všechny sestry využívají při edukaci zpětnou vazbu ke zhodnocení účinnosti edukačního procesu. Z toho lze usuzovat, že edukace, která probíhá na tomto oddělení, je efektivní u části klientů pouze po dobu hospitalizace, ale po propuštění do domácího prostředí část klientů naučené zapomene, neboť nedochází k reedukaci v domácím prostředí. Edukace ohledně odvykání kouření v plicní léčebně neprobíhá, sestry doporučují klientům centrum léčby závislosti na tabáku. Všichni klienti se shodli, že sestry si udělají vždy dostatek času pro edukaci a všichni jsou spokojeni s předáváním vědomostí a dovedností v plicní léčebně. Vzhledem k tomu, že sestry nemají dostatečné znalosti, jak jsme v rámci výzkumného šetření zjistili, o terapeutické metodě motivačního rozhovoru, navrhujeme absolvovat kurz. Domníváme se, že začlenění metody motivačního rozhovoru do praxe by pomohlo ke zkvalitnění ošetřovatelské péče v rámci edukace v plicní léčebně.
|
|
|
Kvalita života u pacientů s CHOPN
KLÍMOVÁ, Pavlína
Teoretická východiska Chronická obstrukční plicní nemoc patří mezi nejzávažnější onemocnění v populaci. Prevalence CHOPN je předpokládaná až na 7,7 %. Jak je již z názvu patrné, je to chronické onemocnění, které je charakteristické typickými příznaky, mezi které patří zejména kašel, expektorace a výrazná dušnost. Tyto příznaky se mohou v průběhu onemocnění značně zhoršit nad svou běžnou úroveň, což nazýváme exacerbací. Přítomnost nepříjemných dýchacích obtíží vede k ovlivnění různých životních oblastí, dochází k omezení jedince při vykonávání každodenních aktivit. Ovlivněna je i psychika nemocného s možným výskytem úzkostí nebo depresí. V konečném důsledku u nemocného dochází k významnému zhoršení subjektivně vnímané kvality života. Cíl práce Cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech ovlivňuje CHOPN kvalitu života. Hypotézy H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže. H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností. H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity. H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti. H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity. H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou. Metodika Výzkumná šetření byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S "Odraz kvality života v ošetřovatelství". Pro sběr dat bylo využito kvantitativní metody, výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí techniky dotazníku. Byly použity dva dotazníky, a to specifický standardizovaný dotazník St. George's Respiratory Questionare Czech (SGRQ) a generický standardizovaný dotazník WHOQOL 100. Dotazníky byly distribuovány osobám s diagnózou chronické obstrukční plicní nemoci. Výběrový soubor byl sestaven kvótním výběrem, který byl dodržen. Kvóty zde tvořila diagnóza CHOPN a pohlaví respondentů. Zastoupení mužů a žen bylo stanoveno na 500 osob, z toho 294 mužů a 206 žen. Výzkumný soubor tvořilo 296 mužů a 207 žen, celkem tedy 503 respondentů. Šetření probíhalo oslovením praktických lékařů, specializovaných ambulancí a lůžkových pneumologických oddělení. Výsledky Výsledky byly zpracovány pomocí statistického programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky je možné rozdělit do tří okruhů. Nejprve na výsledky charakterizující strukturu výzkumného souboru, poté na výsledky graficky znázorněné a v poslední řadě na výsledky zpracované pomocí popisné statistiky. Poslední dva okruhy obsahují výsledky z obou užitých dotazníků. Výsledky nám umožnily získat informace o vnímání dýchacích obtíží nemocnými, o oblasti běžných denních činností, o obtížích v oblasti pohybu, o sociální oblasti, o prožívání negativních pocitů a o subjektivním vnímání kvality života. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže potvrzena, H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností potvrzena, H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity nepotvrzena, H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti nepotvrzena, H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity potvrzena a H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou nepotvrzena. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na oblasti, jež ovlivňují kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Může být využita nejen pro zdravotní sestry, ale též pro celý multidisciplinární tým, který o pacienta pečuje. Práci lze také využít jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Výsledky výzkumného šetření budou dále prezentovány na konferencích a publikovány v odborných časopisech.
|
|
|
Vytvoření a ověření výukového programu: Výchova ke zdraví a prevence neinfekčních onemocnění (astma, CHOPN)
CHUDÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá vytvořením a ověřením výukového programu pro posluchače navazujícího magisterského oboru Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví. Výukový program je zaměřen na výchovu ke zdraví a prevenci neinfekčních onemocnění astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci. V úvodu teoretické části analyzuji odborné pojmy jako je zdraví, prevence, životní styl a nemoc. Ústředním tématem je chronická obstrukční plicní nemoc, astma a kouření, které má rozhodující vliv na vznik obou nemocí. V praktické části ověřuji výukový program srovnáním vstupních a výstupních testů vypovídajících o úrovni znalostí náhodně vybraných studentů Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví v dané problematice. Výsledky praktického šetření potvrzují realizovatelnost programu v praxi a značný vliv programu na prohloubení znalostí studentů v dané problematice.
|
host ::
RSS.