|
Keramický oltářní obraz
KVAPILOVÁ, Petra
Diplomová práce s názvem Keramický oltářní obraz obsahuje jak část praktickou, tak část teoretickou. V teoretické práci se zabývám historií a koncepcí kostela, do které bude oltářní obraz adjustován. Dále zmiňuji všechny náležitosti týkající se postavy sv. Prokopa, tedy život, studia, vzdělání, zázraky, kterými se sv. Prokop dostal do povědomí veřejnosti, popisuji zde Dalejskou jeskyni u Prahy, v níž světec přebýval, zmiňuji se o dochova-ných památkách a také se zde zabývám osudem ostatků sv. Prokopa. Objasňuji moti-vační zdroje, ikonografii světce a popisuji technologický postup práce. Do praktické části přikládám návrhy oltářního obrazu od těch nejpůvodnějších a fotografie zhotovené v průběhu tvorby. Nejprve samostatně řeším zoomorfní postavu čerta, v němž hledám ten správný expresivní výraz a zpodobení zla. Dále studuji anato-micky postavu světce a hledám pohyb, ve kterém ho zachytit tak, aby celá scéna působi-la dynamicky a byla plná napětí. Nakonec navrhuji celou kompozici, která má diago-nální charakter a zhotovuji reliéf z kameniny, který je realizován jako soubor glazova-ných kachlů adjustovaných na dřevěné desce ve velikosti adekvátní původnímu oltář-nímu obrazu. Poslední část obsahuje fotomontáž umístění v sakrálním prostoru.
|
| |
|
Kostel na sídlišti
Samiec, Daniel ; Kiszka, Josef (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout římskokatolický kostel na sídlišti Brno – Nový Lískovec s kapacitou 200 sedících a společenským centrem. Pozemek pro kostel je skalní pahorek mezi panelovými domy, který začíná na severu u hlavní silnice a autobusové zastávky a terasovitě klesá k jihu asi o 8 metrů. Jelikož se jedná o návrh na sídlišti, kde je nedostatek kvalitního veřejného prostoru, bylo prioritou jeho vytvoření. Návrh využívá stávající trafostanice pro funkce společenského centra a samotný kostel je umístěný tak, že vzniká náměstíčko. Toto náměstí je ale částečně nábřežím, protože se otevírá k jihu směrem průhledu mezi panelovými domy na nedaleké pahorky. Hlavní prostor kostela je uspořádaný do kruhové výseče a uzavřený kruhovým presbytářem. K hlavnímu převýšenému prostoru jsou dále přiřazeny prostory sakristie, adorační kaple, křestní kaple a zázemí. Na pravé straně od vchodu z hmoty kostela vystupuje věž.
|
|
Kostel na sídlišti
Korčák, Jan ; Wahla, Ivan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je návrh novostavby římskokatolického kostela s pastoračním centrem na sídlišti Nový Lískovec v Brně. Návrh navazuje na tradici církevních staveb, využívá myšlenky směřování prostoru, jeho gradace a obrazu cesty člověka k Dobru a Lásce. Stavba kostela přijímá vrstvení pater okolního sídliště, které v jednotlivých patrech přechází vertkiálně od křtitelnice po střešní zahradu která má svým charakterem navodit atmosféru Gethsemanské zahrady. Horizontální směřování prostorů pak zrcadlí cestu člověka na tomto světě jako labyrint světa, cestu ke spáse a vykoupení lidské duše. V tomto pořadí na sebe navazují prostory zádveří, kostelní lodi a presbytáře završeného kruhovým světlíkem. Podlahu kostelní lodi tvoří odkrytý skalní masiv který symbolizuje spětí se zemí a také volně interpretuje podobenství o dvou stavitelích z Matoušova evangelia. Jediným zdrojem přirozeného světla v kostelní lodi je kruhový světlík nad presbytářem který vytváří vertikální proud světla a symbolicky ukazuje cestu k jedinému Bohu. Přímo v křížení lidského horizontálního směru a Božského vertikálního se nachází obětní stůl na kterém dochází během mše svaté k transsubstinaci.
|
|
ZOO Park Dvůr Králové - generel
Havlík, Darina ; Kokeš, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh generelu rozvoje stávajícího areálu zoologické zahrady akciové společnosti ZOO Dvůr Králové nad Labem. Součástí návrhu je dále architektonické řešení nových pavilónů expozic lvů, hyen, dravců (ptačí svět), africké pouště včetně terárií a dále návrh objektu občerstvení pro návštěvníky. U expozičních pavilonů jsou nově navrženy venkovní expoziční výběhy v modelované krajině. Řešení uvedených objektů je dokumentováno ve formě a podrobnostech architektonické studie. V rámci generelu je navržena nejen koncepce venkovních výběhů u jednotlivých pavilonů, ale současně i navazující výběhy kopytníků africké pouště a další sezónní výběhy na sousedících plochách. Řešení zohledňuje komplexní vztahy a interakce mezi jednotlivými expozicemi v zadaném území nejen z hlediska architektonického a estetického pojetí areálu, ale i z pohledu zoologického a provozního. Navržené řešení chápe prostor ZOO jako místo pro chov široké druhové skladby zvířat, vzdělávání návštěvníků, jako místo setkávání, odpočinku a relaxace. Zoologická zahrada je park se specifickou živou expozicí, s vyváženými nároky člověka - návštěvníka na straně jedné a chovaného zvířete na straně druhé. Navržené řešení ZOO citlivě reaguje na okolní krajinu, stávající urbanistické a architektonické řešení místa i na veškeré požadavky zadání. Z provozního hlediska byly při návrhu akceptovány všechny požadavky budoucího uživatele. Plochy a prostory určené veřejnosti, servisní prostory, výběhy a ubikace zvířat jsou navzájem přesně vymezeny a důsledně prostorově i provozně odděleny. Jsou respektovány optimální podmínky pro pohyb zvířat mezi ubikacemi i výběhy. Navržené řešení je velmi bohaté na pestrost prostorů, což se kromě cíleného všestranného využití zvířaty projeví i v bohatosti flóry i fauny a přispěje tak k ekologicky vyšší hodnotě místa. Všem prostorům je společná potřeba dostatečné míry denního světla a přímého oslunění. Celý prostor expozic i okolních přístupových cest je navržen zcela bezbariérově a umožní přístup osobám se sníženou mobilitou. Navržené řešení citlivě rozvíjí stávající místa, je docíleno lepší, snažší a přehlednější dostupnosti. Výraz navrženého řešení pavilonů, výběhů a přístupových cest vychází z motivů africké vesnice. Drobné architektonické měřítko a vzájemná prostorová kompozice jednotlivých hmot nových pavilonů do vzájemně provázaných celků reflektuje typické hmotové členění urbanistických struktur v původních lokalitách chovaných druhů. Pavilony i ubikace zvířat vhodně využívají a doplňují daný prostor v areálu zoologické zahrady a dotvářejí celkový ráz místa v souvislosti se současným urbanistickým řešením ZOO.
|
|
Diplomní projekt - Lázeňský park Luhačovice
Flekačová, Zuzana
Tato diplomová práce obsahuje koncepční návrh řešení úprav ve vybraném modelovém území, Lázeňském areálu Luhačovice, na úrovni architektonické studie. Lázně Luhačovice jsou, bezpochyby, díky svému charakteru skutečnou perlou moravských lázní. Jejich nezaměnitelný význam určuje především jeho samotná poloha, bohatá historie, minerální prameny aj. Charakter tohoto lázeňského areálu je i do současnosti zachován. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je snaha zkvalitnit výtvarnou podobu lázeňského areálu, rozvinout jeho potenciál, atraktivitu a vyšší návštěvnost. Teoretická část práce se zabývá vývojem lázeňství, lázeňskou zelení a její funkcí, charakteristikou zkoumané oblasti, historickým vývojem řešeného území, především všeobecnou historií vývoje lázní a historickým přehledem vývoje kompozice v jednotlivých vybraných kompozičních celcích. Analytická část práce se zaměřuje na vlastní průzkum v terénu, jehož výsledky jsou následně zpracovány do velkého množství digitálních podkladových map. Z takto vzniklých analýz byly následně vyvozeny dílčí zhodnocení a východiska pro návrh architektonické studie, na základě nichž byl vytvořen základní architektonický koncept. Lázeňský park byl vzhledem k jeho velké rozloze rozdělen na několik kompozičních celků, které jsou řešeny jednotlivě. Konceptem se má docílit odstranění všech problémů v území. Nový návrh vytváří soudobý prostor respektující všechny historické náležitosti a charakter lázní, je velmi citlivě zanesen do současného stavu a podoby lázeňského parku, který bude i nadále funkční pro všechny typy návštěvníků. Výsledný návrh prostřednictvím jednotlivých mapových výřezů, z mapy Současného stavu (stav před) a Návrhové mapy (stav po), prokazuje vzájemným porovnáním vhodnost a především funkčnost navrhované koncepce, a je také dokázáno, že návrh lázeňského areálu je vytvořen tak, aby do sebe jednotlivé kompoziční celky zapadaly, mezi sebou se "netříštily" a tvořily jedno řešené území, jež je v tom největším měřítku propojené promenádou, alejí a květinovými záhony podél řeky. Práce je doplněna také o perspektivní pohledy (vizualizace), které opět prokazují správnost návrhu a jsou ukázkou oživení prostoru a vnesení nové nálady do území.
|
|
Kolmost v Banachových prostorech
Mašková, Alice ; Milota, Jaroslav (oponent) ; Lukeš, Jaroslav (vedoucí práce)
V předložené práci studujeme vlastnosti kolmosti v Hilbertových prostorech a možnosti rozšíření definice na obecnější typ prostorů, Banachovy prostory. Zaměřujeme se hlavně na Birkhoff-Jamesovu kolmost a zkoumáme, které vlastnosti kolmosti z Hilbertových prostorů zůstaly zachovány, případně uvádíme protipříklady. Protože kolmost obecně není symetrická, je nutné rozlišovat pravé a levé vlastnosti. Pomocí Birkhoff-Jamesovy kolmosti lze rovněž ekvivalentně charakterizovat hladké a striktně konvexní Banachovy prostory. Dále se zabývámevlastnostmi ortogonální projekce v Hilbertových prostorech a jejich zobecněními pro Banachovy prostory. Zkoumáme projekce s normou rovnou jedné a projekce minimální.
|
|
Možnosti hodnocení stereognozie ruky u skupiny dětí s hemiparetickou formou DMO a u skupiny relativně zdravých dětí
Hadravová, Vendula ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
SOUHRN: Vymezení problému: Dětská mozková obrna (dále jen DMO) je neuro-vývojové onemocnění, jehož projevem není pouze motorický deficit, ale také často deficit senzitivní. Přesto se ve fyzioterapeutické léčbě DMO setkáváme hlavně s řešením motorického projevu, senzitivní deficit bývá často opomíjen. Porucha senzitivity působí danému jedinci zkreslené vnímání jak okolí, tak sebe samého. Hlavní složkou senzitivity je právě stereognozie, která nás neinformuje pouze o vlastnostech daných podnětů, ale napomáhá nám orientovat se v prostoru a uvědomovat si jednotlivé části těla. Cíl práce: Cílem práce je pomocí několika testů zhodnotit odlišnost stereognostické funkce ruky u skupiny dětí s hemiparetickou formou DMO a u skupiny relativně zdravých dětí. V rámci každé skupiny je samostatně porovnána stereognozie pravé a levé ruky v dosažených výsledcích. Obě skupiny jsou pak v práci vzájemně porovnány vůči sobě. Dalším cílem práce je provést měření času, potřebného pro rozpoznání vlastního předmětu a to u obou skupin zmiňovaných dětí. Neméně důležitým cílem je i ohodnocení využitelnosti testu dle Petrie u dětských pacientů. Metoda řešení: Práce zahrnuje výzkum, provedený u dvou skupin dětí ve věku mezi 7 až 18 lety. První skupinou jsou děti relativně zdravé, druhou skupinu tvoří děti s hemiparetickou formou DMO....
|
|
Nájem a vlastnictví nebytových prostor
Oberstein, Roman ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
57 Závěr Z hlediska úvah de lege ferenda bych navrhoval především odstranění současné roztříštěnosti úpravy občanskoprávních vztahů v několika rozdílných právních předpisech. Nynější situace, kdy k vyřešení určitého právního případu je nezbytné nahlédnout do více souvisejících právních předpisů, je dle mého názoru neudržitelná a obzvláště laická veřejnost se přestává v takovém množství předpisů orientovat. Vzhledem k tomu bych problematiku nájmu nebytových prostor zahrnul do jednotného občanského kodexu. Nutno na tomto místě poznamenat, že návrh nového občanského zákoníku je již vypracován a v současné době probíhá vypořádání připomínek. Tento dlouho očekávaný zákon ve svém § 2019 n. obsahuje ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání, přičemž na nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení ani provozování podnikatelské činnosti (garáže, studovny apod.) se použijí obecná ustanovení o nájmu. Tento návrh volí široké pojetí věci v právním smyslu, což umožňuje použít ustanovení o věcech rovněž na nebytové prostory. Obsah samotného zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor hodnotím veskrze pozitivně, přičemž jakýmsi měřítkem kvality tohoto zákona může být malé množství zásahů do něj ve formě novelizací. Oproti tomu úprava institutu vlastnictví bytů a nebytových prostor, tak jak je...
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
host ::
