|
|
Posouzení přínosu rekonverze z hlediska hodnoty církevního objektu ve vybrané lokalitě
Strnková, Markéta ; Klika, Pavel (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonverzí církevního objektu ve vybrané lokalitě. Na začátku jsou v práci popsány církevní objekty a jejich vliv na okolí, struktura římskokatolické církve a vývoj církevního majetku v průběhu historie. To je doplněno o základní pojmy a možné postupy oceňování kulturních památek. V praktické části se zabývám rekonverzí církevního objektu, konkrétně klášterem dominikánů ve Znojmě. Na základě analýzy Znojma a kláštera došlo k navržení možných využití kláštera. Z nich byly vybrány dvě varianty, které byly porovnány. Z těchto dvou variant byla zvolena jedna jako nejvhodnější možnost pro další využití.
|
|
|
Vliv rekonverze na hodnotu bývalého církevního objektu na jižní Moravě
Sýkorová, Michaela ; Gardášová, Alena (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá oceněním bývalé fary v obci Přítluky na jižní Moravě. Základní myšlenkou je vyhodnotit vliv, který má změna účelu užívání spojená s rekonstrukcí na hodnotu objektu. A to z pohledu tržního přístupu i platných oceňovacích předpisů. Nejprve je v práci rozebrán teoretický základ dané problematiky jako pojmy, legislativa a postupy oceňování. Následně je charakterizována konkrétní situace lokality a objektu a v poslední části je popsána a zdůvodněna metodika vlastního ocenění. V závěru jsou výsledky vyhodnoceny a okomentovány.
|
|
| |
|
|
Nové polyfunkční využití výrobního objektu Vlněny v Brně
Závorka, Martin ; Herzán, Radovan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh rekonverze vybrané skupiny objektů v bývalé textilní továrně Vlněna na polyfunkční městský objekt; dále podpořit obnovu genia loci této lokality. Hlavním motivem práce je hledání nového funkčního využití, dále vhodného provozního a dispozičního řešení v polyfunkčním objektu. Toto území bylo pro výrobu využíváno více než 150 let. Ještě před založením dvou nejvýznamnějších podniků zde fungovalo množství drobných dílen. Celkový pozdější úpadek textilního průmyslu v Brně měl za následek i zde postupnou morální i technickou degradaci území a jeho proměnu na tzv. „brownfield“.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
České země byly od 18. století vyspělou průmyslovou části rakouské monarchie a Brno se stalo textilním průmyslovým městem. V polovině 19. století na volné ploše ostrova v Obřanech vzniká přádelna, kterou o 70 let později nahradil objekt, který je nyní předmětem diplomové práce. Během doby zde vznikly další objekty, sklady a kanceláře, které vytvářejí atmosféru průmyslového městečka. Přádelna s výrazně dominantní asymetrickou polohou u dnešního mostu přes řeku Svitavu se tak stává těžištěm činnosti na ostrově. Svým neoklasicistním dekorem, velkými členěnými okny připomíná spíše styl francouzských vodních zámků než průmyslovou halu. Symetricky objekt je narušen umístěním vodárenské věže u jihovýchodního nároží. Vnitřní struktura jasně vypovídá o původní funkční náplni, tedy o etážovém umístěním přacích strojů. Z ní je taky čitelná tektonika objektu, kdy nejvyšší podlaží je tvořeno rastrem štíhlých sloupů, zatímco v přízemí se jedná již o pilíře nesoucí tíhu všech podlaží. To právě podporuje mou volbu vytvořit ze čtvrtého podlaží volný ničím nedělený prostor s dvěma světlíky, čímž se i do hloubky přádelny dostane denní světlo. Dominanci přádelny nad ostrovem vyvažuje platan, který ještě více podporuje domněnku šlechtického sídla, neboť právě tyto stromy můžeme nalézt v mnoha zámeckých parcích. Právě tyto dva symboly živé a neživé přírody se stávají nosnými pilíři mého konceptu – dům a strom. V dnešní době, kdy ostrov neplní již funkci průmyslového areálu, tedy uzavřenou jednotku, by se měl stát opět přístupným široké veřejnosti. Do počátku 19. století zde byly volné zelené plochy. V mém návrhu ostrov čistím do podoby, kdy bude podřízen pouze výrazné hmotě přádelny a starému stromu. Ostrov tak nabídne chybějící zatravněnou plochu kontrastní k zalesněným okolním kopcům.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Novotný, Vlastimil ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Návrh vychází z respektování původní průmyslové zástavby bývalého textilního závodu v blízkém kontaktu s vesnickým charakterem okolní zástavby. Vlastní řešení spočívá v zbourání některých budov, které nevyhovovali stavebně nebo urbanisticky a výstavbě nových. Návrhem je vytvoření několika veřejných prostorů (nábřeží, náměstí, park), které slouží pro studenty i pro obyvatele Obřan. Zpřístupnění ostrova je umožněno přes jižní nábřeží náhonu. To je definováno novou budovou, která je vystavěna na částečné půdorysné stopě bývalé tkalcovny. Nábřeží náhonu se táhne přes průchod bývalého mlýna celým náhonem a napojuje se na místní cyklostezku. S nábřežím komunikují dvě náměstí vytvořené ubouráním některých budov. Ve východní části ostrova je vytvořen park pro odpočinek a relaxaci orientovaný směrem ke splavu. Dopravně je celý areál a nově navržené domy obsluhovány ze stávající ulice Mlýnské nábřeží. Na ostrov je omezený vjezd pouze z důvodu zásobování. Součástí řešení je i podzemní parkování.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
| |
host ::
RSS.